Na Into Blue Valley je nejlepší její zasazení. Kamarádi našli tajemnou kazetu, a na ni sleduji cestu jednoho muže - kterého budete ovládat vy - a komentují to, respektive jeden z nich vypráví co již viděl na kazetě tomu druhému. To samo o sobě by mohlo stačit na lepší indie titul, ovšem ne u prakticky až na pár míst zcela lineární hry o rozsahu nanejvýš půlhodiny (a to i s pomalejší chůzí).
Celý koncept je tak zbytečný. A to platí i pro obsah, snažící se zkombinovat vzletné lokace jako Dear Esther a hororovou atmosféru "found footage" zpracovaný v Slender: The Arrival. Výsledek je ale nic neříkající dobrodružství v jedné zapomenuté horské vesničce, kde jednomu muži dochází baterie v kameře a při paranormálně laděném konci o vstupu do "jiné reality" vše končí... a tedy má vytvářet otázky a doměnky.
Into Blue Valley vypadá dobře i je bezproblémově naprogramována, ovšem spíše vytváří medvědí službu jiným zástupcům žánru a mysteriózně laděným příběhům. Celý titul tak spíše působí jako parodie na tyto témata a tituly podobného zaměření.
Celý koncept je tak zbytečný. A to platí i pro obsah, snažící se zkombinovat vzletné lokace jako Dear Esther a hororovou atmosféru "found footage" zpracovaný v Slender: The Arrival. Výsledek je ale nic neříkající dobrodružství v jedné zapomenuté horské vesničce, kde jednomu muži dochází baterie v kameře a při paranormálně laděném konci o vstupu do "jiné reality" vše končí... a tedy má vytvářet otázky a doměnky.
Into Blue Valley vypadá dobře i je bezproblémově naprogramována, ovšem spíše vytváří medvědí službu jiným zástupcům žánru a mysteriózně laděným příběhům. Celý titul tak spíše působí jako parodie na tyto témata a tituly podobného zaměření.
Pro: technické zpracování
Proti: vše ostatní