Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Tahle hra je dost zvláštní, skutečně zvláštní. Co mi sliboval úvodní text, mělo mě čekat dobrodružství plné zvratů, skvělá atmosféra a (a na to jsem se těšil nejvíc) kooperace s hlavní postavu, jejíž důvěru si budu muset získat a poté i udržet, abych ji zdárně dostal až k cíli její cesty. Současně s tím byla slibovaná i komunikace s postavou, za pomoci kamer (i když to mělo být pouze odpovídání na otázky za pomocí pohybu kamery). Dobrodružství? Ano, nebylo to úplně nejhorší, i když v pozdější fázi hry děj jakoby zamrzl na jednom bodu. Atmosféra.. ano, asi i o atmosféře byse dalo mluvit, vzhledem ke způsobu sledování svěřenkyně. Ale nějaká komunikace? Lea mi položila jednu jedinou otázku na začátku a tím to haslo, navíc myslím, že ani nezaleželo na tom, jak ji odpovím. Jedna taková vsuvka byla ještě dál a prakticky jsem tak také nemohl ovlivnit děj. Takže, tolik k budování důvěry a přesvědčování.

Ovládání je kapitola sama o sobě, postava se navádí za pomoci světel. Neboli, kde rosvítím, tam se svěřenkyně vydá. To je sice zajímavá myšlenka, ale v praxi nefunguje úplně tak, jak bych chtěl. Ano, většinou se tak nechá Lea dovést kam chci, ale několikrát se mi stalo i to, že na osvětlené místo, které měla ze svoji pozice bez problému dosažitelné se nevydala, ať jsem rozsvěcel a zhasínal jak chtěl a naopak, jindy se vydala za světlem o několik metrů dál, i když bylo třeba za rohem a nemohla vidět byť jen nejslabší záblesk, či paprsek světla. Navíc si Lea dává dost načas, to že si vykračuje po troskách lodi jako na vycházce tajemné atmosféře spíš ubírá, než přidává. Po čase se navíc takové ovládání okouká a je to spíš otravná činnost, než zábava. Zvlášť ke konci je ovládání skutečným záporem hry.

Dostávám se k ději a zpracování, což je konečně o něco světlejší strana věci. Na začátku, při setkání s naší společnicí máme k dispozici pouze seznam pracovníků lodi, ale nemůžeme se dostat do jejich korespondence a soukromých dat. To se postupem času mění, když Lea nachází hesla a přístupové kódy některých pracovníků. Tohle byla část, která mě skutečně bavila. Jde totiž o to, že většina přihlašovacích údajů není přímo na lodi, ale některé z nich mají již odhalení členi posádky v korespondenci, k jiným si seženeme pouze „klíče“ a poté musíme rozlomit jednu z několika šifer, ve které jsou přístupová hesla zakódovány. Děj se pomalu posouvá vlastně díky tomu, že se dostáváme do složek vědců a jejich poznatků, zápisků a teorií. Dále jednou za čas, v určitých úsecích přijdou na Leu určité „záblesky“ - vzpomínky, které nástíní co se to na té lodi vlastně stalo. Ty jsou vyobrazeny krátkými videosekvencemi, které mají celkem dobrou úroveň.

Příjemnou věcí byly všemožné minihry a puzzle, které dělali hru o něco zajímavější. Věc má ale háček. Některé puzzle byly zabugované a musel jsem je plnit několikrát, než se zadařilo. Konkrétně například hledání složky Hydroxid Oxadrinu za pomoci zvyšování teploty v místnosti. To ale naštěstí nebyla tak častá záležitost a ostatní puzzle fungovaly jak měli a co víc, bavily, což je myslím to hlavní. Příkladem vypíšu ovládání mechanického ramene, prolamování šifer, nebo například ovládání laboratorního robota. Minihra která mě skutečně nebavila byla ovládání ponorky, které bylo značně nepohodlné a (pro mě) nezáživné. Další věcí bylo potom komunikace „za branou“. To, jak komunikovat s Tyriádami jsem chápal od začátku, ale to, jak donutit rostlinu uhnout mi z cesty, jsem prostě nezjistil (!), pomohl až návod.

Hlubšímu zhodnocení grafiky se vyhnu. Hráč sleduje hrdinku po celou dobu za pomocí kamer a kvalita tohoto obrazu je myslím na celkem přijatelné úrovni. Vyzdvihnu ale naopak hudební doprovod, který je na celkem dobré úrovni a daří se snad i díky tomu, udržovat nějakou tu atmosféru.

Jak jsem psal hned na začátku, Experience 112 je skutečně zvláštní hra. Možná by bylo ale lepší napsat zajímavá, odlišná. Pravda, je zde mnoho nezábavných aspektů a několik hluchých míst, která člověka vyloženě nebaví. Naopak může hra ale nabídnout celkem zajímavý příběh, neotřelé a místy i celkem obtížné puzzle a něco málo nového. Není to hra pro každého, ale pokud někoho oslovila, rozhodně doporučuji ji zkusit.

Pro: Originalita, soundtrack, minihry, databáze základny

Proti: Ovládání, vleklost hry, absence komunikace s hlavní postavou

+11
  • PC 50
Tady special pode mnou hodnoti mozna trochu tvrde, ale v mnohem ma bohuzel pravdu. Kdyz se mi o The Experimentu donesly prvni zvesti, byl jsem zhola nadseny. Konecne neco originalniho!:) Jenze... jak spravne tusite, hru jsem ani nedohral, ba nevydrzelo mi to utrpne usili z ni cosi vydolovat ani dve tri hodiny. Kde se stala chyba? Dle meho nazoru v tom, ze Lexis az prilis brzy zanechali slibovaneho experimentu a nechali tak genialni myslenku vyhnit na pouhem jinem pojeti ovladani hlavni hrdinky. A nutno rici, ze ovladani horsim, tezkopadnejsim, otravnejsim. Brzy zjistite, ze 90 % casu travite oteviranim, zaviranim a prerovnavanim oken s pohledy kamer. Uplne mi ale nedochazi, proc byste to vlastne meli delat, kdyz "docela dobrych" adventur s pohodovejsim point-and-click systemem jsou mraky a nic dalsiho nadstandardniho The Experiment nenabizi.

Pro: originalni napad

Proti: ovladani, pozapomnelo se z originalniho napadu neco vytezit

+6 +7 −1
  • PC 35
Může mi prosím někdo vysvětlit, jaká je zábava neovládat hlavní hrdinku? Nebo hlavního hrdinu, to je jedno. Zkoušel jsem pumpovat do této hry své úsilí tak poctivě, jak to jen šlo a hra? Ta se mi tak odvděčila, že ani návod nepomohl. Měl jsem tam zmáčknout kdesi cosi na stole a ono to né spolupracovat. Ale dál ke hře. Příběh je usmolenej, takovej hnis je vedle něho medovina. Kamera se ovládá nelidským způsobem, kde točíte a nastavujete. Otvíráte okýnka a zavíráte je a ta hrdinka má mozek nejspíš v podprsence, nebo co. Neposlouchá a nejde k těm dveřím, a já rozsvicuju a ona ne tam jít. Je tohle zábavná hra? Není!

Pro: nenapadá mě nic, neotřelost možná

Proti: nedotažená a špatně ovladatelná hra