KingNut123
Simulátory obvykle nepatří mezi hry, od kterých bychom čekali hluboké emoce nebo promyšlenou zápletku. Easy Delivery Co. ale na první pohled slibuje přesně to, co většina těchto her nemá, a to mysteriózní příběh, ponurý svět připomínající totalitní režim a denní dávku deprese.
V kůži bezejmenného kočičího kurýra nahrazujete Seba, respektovaného člena horského městečka, který za nejasných okolností zmizel. Ve zdánlivě tiché komunitě kočičích obyvatel se zdá být na první pohled vše v pořádku, ale přesto se nezbavíte dojmu, že tu něco nehraje. Přestože hra nikdy tohle téma nerozvine, děj posouvají kupředu jen vedlejší úkoly od tajemného kocoura MKa, které však postupně sklouznou k obyčejnému shánění předmětů.
Hratelnost stojí na monotónním rozvážení zásilek mezi čtyřmi lokacemi, shánění objednávek a pomalém vydělávání peněz na postup vpřed. Atmosféricky hra funguje výborně, zvlášť ve first person módu, kdy se plahočíte ve vánici, ztrácíte orientaci a máte pocit, že jste jediný živý tvor široko daleko. Jenže právě v tom tkví problém, jelikož hra nic jiného nenabízí. Neschopnou mapu rychle proklejete, systém přežívání se časem otravně opakuje a naprosto chybí jakýkoli tlak nebo časové limity. Hra se plně přizpůsobuje vám, což zní zpočátku hezky, ale nakonec začne připomínat nekonečnou pracovní směnu.
To vše je škoda, protože svět Sama C je skutečně jedinečný. Melancholická atmosféra, ticho, pixelartové kočky mluvící suchým humorem a architektura evokující zapadlou dobu komunismu vytvářejí silný, až stísněný zážitek. Jenže estetika sama o sobě nestačí.
Easy Delivery Co. je příjemná, krátká jednohubka pro nostalgiky a milovníky atmosférických indie titulů, kteří nehledají výzvu ani propracovaný příběh. Jako relaxační jízda po zasněžené pustině funguje výborně, ale jako mysteriózní vyprávění nebo simulátor s hlubší motivací selhává.
Celá recenze zde: https://www.gamingprofessors.cz/easy-del ... -na-cestach-recenze/
V kůži bezejmenného kočičího kurýra nahrazujete Seba, respektovaného člena horského městečka, který za nejasných okolností zmizel. Ve zdánlivě tiché komunitě kočičích obyvatel se zdá být na první pohled vše v pořádku, ale přesto se nezbavíte dojmu, že tu něco nehraje. Přestože hra nikdy tohle téma nerozvine, děj posouvají kupředu jen vedlejší úkoly od tajemného kocoura MKa, které však postupně sklouznou k obyčejnému shánění předmětů.
Hratelnost stojí na monotónním rozvážení zásilek mezi čtyřmi lokacemi, shánění objednávek a pomalém vydělávání peněz na postup vpřed. Atmosféricky hra funguje výborně, zvlášť ve first person módu, kdy se plahočíte ve vánici, ztrácíte orientaci a máte pocit, že jste jediný živý tvor široko daleko. Jenže právě v tom tkví problém, jelikož hra nic jiného nenabízí. Neschopnou mapu rychle proklejete, systém přežívání se časem otravně opakuje a naprosto chybí jakýkoli tlak nebo časové limity. Hra se plně přizpůsobuje vám, což zní zpočátku hezky, ale nakonec začne připomínat nekonečnou pracovní směnu.
To vše je škoda, protože svět Sama C je skutečně jedinečný. Melancholická atmosféra, ticho, pixelartové kočky mluvící suchým humorem a architektura evokující zapadlou dobu komunismu vytvářejí silný, až stísněný zážitek. Jenže estetika sama o sobě nestačí.
Easy Delivery Co. je příjemná, krátká jednohubka pro nostalgiky a milovníky atmosférických indie titulů, kteří nehledají výzvu ani propracovaný příběh. Jako relaxační jízda po zasněžené pustině funguje výborně, ale jako mysteriózní vyprávění nebo simulátor s hlubší motivací selhává.
Celá recenze zde: https://www.gamingprofessors.cz/easy-del ... -na-cestach-recenze/
Fritol
Pro: depresivní až melancholická atmosféra, prostředí inspirující se komunistickou architekturou, rozmanitý level design, grafické zpracování připomínající rané PlayStation hry, realistický pocit jízdy díky first person módu
Proti: slabý a nedotažený příběh, špatná orientace v mapě, repetitivní a příliš pomalá hratelnost, nízká obtížnost, nedostatek tlaku a výzev