Komentáře

Další díl ze známé série Earth Defense force (EDF). Jedná se sice o díl s číslem 5, ale jde v podstatě o restart celé série, takže neznalost předchozích dílů ničemu neuškodí.

Základní premisa je stejná jako mnohokrát před tím. Lidstvo si v poklidu žilo na své modré planetě, když jednoho dne zaútočila monstra, což později vyústilo v invazi z kosmu. Je tedy na jednotkách EDF aby tomu zabránili. Celý příběh je velmi prostý a slouží spíše jako hnací motor vpřed aby vám dal nějaký důvod na vše kolem střílet. Tedy kromě zábavy samotné, kterou akce poskytuje.

Začínáte jako obyčejný civilista, který se v průběhu několika prvních misí stane plnohodnotným vojákem. Jakým, to je zcela na vás. Pro sérii jsou ikonické čtyři třídy. Obyčejný pěšák představující zlatý střed (Ranger), těžký pěšák který si v ničem nezadá s tankem (Fencer), podpora zaměřující se na vozidla a všelijaké gadgety (Air raider) a vzdušná pěchota (Wing diver).
Každá třída se hraje trochu jinak a vyžaduji určitý přístup, který samozřejmě není pevně daný. Ranger je sice na papíře rychlejší a obratnější než takový Fencer, ale stačí zvolit správnou výbavu a styl hraní a budete s ním skákat po bojišti stejně jako by měl křídla.

Nepřátel je zde hodně. A tím myslím jako OPRAVDU HODNĚ. Nejdříve na vás hra pošle obyčejné mravence a přerostlé vosy. K těm se pak přidají létající talíře, roboti a další. Každá jednotka má pak své variace, které se liší chováním a barvou. Na první pohled celkem odfláknutý design, ale později mi došlo, že na tom není nic špatného. Nač vynaložit práci na něco, co v bojové vřavě ani nepostřehnete? V momentě kdy vidíte, že na vás utíká horda červených mravenců, je to mnohem užitečnější vidět barvu, která vám řekne víc, než vědomí, že mají kusadla větší než normální mravenci.
Ke slovu přijdou samozřejmě i ohromné kaiju typy, které srovnají okolní budovy se zemí v rámci vteřin. Střety s nimi patří vždycky k těm velkolepým, obzvláště když k tomu do ruky dostanete obřího mecha.

Hra má jeden malý problém a to s recyklováním map. Opakovaně vídáte stále ty stejné mapy, které se sice liší rozložením nepřátel, úkolem nebo tím proti komu bojujete. Není tak těžké si toho všimnout, což by mohlo někomu vadit. Na druhou stranu to nemám tvůrcům za zlé. Hra je “stupidní“ akce o zabíjení přerostlých mravenců a nemůžu říct, že bych v něčem takovém musel zkoumat každý strom nebo barák. Jsou to přeci jen kulisy pro samotnou akci. Nebudu zmiňovat repetitivnost akce, protože pokud vám bude vadit tohle, nemá o hraní ani cenu přemýšlet.

Hra není těžká na pochopení a vlastně ani na hraní. Prostě utíkej a střílej, dokud nejsou všichni mrtví (tedy kromě lidí). I přes její jednoduchost ale vyžaduje hra nějaké to přemýšlení a taktizování, protože přehnaná sebedůvěra vás může rychle potrestat. Někdy je to nový nepřítel, jindy počet nepřátel, nebo jejich kombinace. K řešení občas stačí vyměnit zbraně a jindy prostě musíte být lepší než před tím. Hra je HODNĚ prostá. Nevyniká výjimečnou grafikou, ani inovativními prvky. Tvůrci vsadili na ověřenou hratelnost předchozích dílů a nesnažili se přidávat něco moc divokého. Upřímně, je to hodně obyčejná hra, ale současně neuvěřitelně zábavná.