Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Deep Sky Derelicts


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 70
Rogue-like je subžáner RPG, v ktorom je spravidla hlavnou náplňou rabovanie, či zbieranie rozličných predmetov a početné súboje, prebiehajúce v ťahovom režime. Príbeh býva odsunutý na vedľajšiu koľaj a spolu so spracovaním, ktoré nestavia na veľkolepých efektoch a nadabovaných dialógoch preto tento žáner spravidla tvoria nízkorozpočtové hry, určené pre špecifickejší okruh hráčov. Presne takýmto titulom je aj Deep Sky Derelicts, postavený na vynovených základoch, ktoré priniesol dnes už kultový titul Darkest Dungeon.

Výtvarná štylizácia je takmer identická s Darkest Dungeonom, nehovoriac o tom, že aj tu ste skôr akýmsi manažérom družiny dobrodruhov, pomocou ktorých sa musíte posúvať hrou. Keď sa však naplno ponoríte do hry, zistíte, že veľa vecí je tu inak. V Darkest Dungeon sa vaši dobrodruhovia nepostavili iba rôznym monštrám, ale i temným kútom ich vlastných myslí. V prvom rade išlo o gotické RPG o stresoch, ktoré číhajú na hrdinov pri preliezaní neznámych podzemí. V Deep Sky Derelicts však takmer všetky tieto zaujímavé prvky bohužiaľ absentujú. Nebezpečné kobky sú tentoraz nahradené hrdzavými vesmírnymi stanicami a loďami a na rozdiel od väčšiny rogue-like hier vás nemusí trápiť ani hlad, ani pernamentná smrť vašej postavy. Zostalo jednoduché príbehové pozadie, založené na rovnako jednoduchej premise, založenej na tom, že v budúcnosti ľudia z neznámych príčin opustili Zem a vybrali sa hromadne hľadať nové kolónie pre zaistenie svojho prežitia. To však malo za následok veľké roztrúsenie ľudskej rasy po celej známej galaxii. Navyše sa ľudstvo postupne rozdelilo do dvoch rozdielnych tried. Na jednej strane vyvolená vrstva, disponujúca všetkými dostupnými prostriedkami a na druhej strane existujú obyčajní vyvrheli, prinútení prežívať iba vďaka rabovaniu opustených mimozemských staníc. Vy sa ujímate úlohy jedného z týchto vyvrheľov a od guvernéra dostávate životnú šancu, spočívajúcu vo vyhľadaní polohy legendárnej Mothership, ukrývajúcej obrovské tajomstvo. Vašou odmenou bude možnosť dostať do vyvolenej časti ľudstva a nemusieť sa starať o svoje každodenné prežitie.

Aby ste však uspeli, musíte neustále podnikať výpravy do rozličných početných a už dávno opustených vesmírnych staníc, keďže jej poloha nie je nikomu známa. Okrem hľadania samotnej legendárnej lode pomaly odkrývate čriepky tajomstiev, zahaľujúcich jej pôvod a aj dôvod jej zmiznutia. Tu však teba pripomenúť, že nie ste jediní, ktorí dostali takúto svoju životnú príležitosť. Aby guvernér výrazne zvýšil šance na jej objavenie, poveril hľadaním aj iné skupiny, takže honba za ňou je zároveň aj akousi súťažou, v ktorej iba víťaz berie všetko. Pri svojich výpravách tak, okrem početných zvláštnych tvorov a mechanických bytostí, neustále stretávate aj iných vyvrheľov, či žoldnierov. Niektorí z nich sa k vám správajú priateľsky, iní vám idú okamžite po krku. Mnohí z nich však majú aj dôležité informácie, alebo vás poveria nejakou úlohu, ktorú síce nemusíte splniť, avšak často vás čaká odmena v podobe zaujímavého vybavenia, či kreditov. Samotné úlohy však môžete prijímať aj na hlavnej základni, ktorá plní úlohu akéhosi hubu a kde si môžete ošetriť zranenia, doplniť energiu, či predať nepotrebné veci a rôzny vesmírny odpad, ktorý nazbierate na svojich cestách.

V nových hrách žánru rogue-like už absentuje pernamentná smrť a aj tu to tvorcovia vyriešili po svojom. Akákoľvek postava, vrátane vašej hlavnej síce môže kedykoľvek zomrieť, avšak s tým, že máte možnosť ju oživiť v lekárskom stredisku. No jej oživenie je veľmi drahé a tak je často na vašom zvážení, či sa skôr neoplatí najať si ďalšieho, úplne nového žoldniera. V mojom prípade každopádne platilo, že som radšej vždy obetoval viac kreditov na oživenie, pretože noví žoldnieri síce dosahovali úroveň tých starých, avšak ich štatistiky a schopnosti sa nemohli rovnať mojej vypiplanej postave. Každý z vašich spoločníkov má totiž špecifické zameranie, ktoré sa postupom času môže i jemne meniť. Pohyb po opustených staniciach vás stojí jednotky energie, ktoré sa dajú doplňovať z inventára malými prenosnými zásobníkmi energie. No akonáhle vám táto energia začne dochádzať, začne sa míňať aj zdravie celej vašej družiny. To znamená neustálu nutnosť dôkladne si naplánovať vašu trasu a počítať s tím, že musíte mať dostatok energie na návrat k miestu vyzdvihnutia.

S týmito bodmi energie súvisia aj samotné súboje, dôležitá súčasť každej rogue-like hry. Aj pri nich sa vám totiž neustále míňa energia, spolu s nutnosťou premyslieť si a naplánovať každý ďalší ťah. V tomto smere máte však veľa priestoru k taktizovaniu. Na rozdiel od Darkest Dungeon sú súboje v Deep Sky Derelicts založené na kartách, ktoré získavate po vyhratých bitkách, alebo ich len jednoducho nachádzate. V samotných bitkách vám však určíte nebudú stačiť iba atraktívne útočné karty, keďže je nutné využívať aj ďalšie schopnosti, ktorými disponujú vaše jednotlivé postavy.

Dĺžka hry je oveľa kratšia než často u spomínaného Darkest Dungeonu. Vzhľadom k nevábnym a opakujúcim sa prostrediam chátrajúcich vesmírnych staníc, je to však asi len dobre a pri dlhšom hraní by sa zrejme rýchlo opozerali. Deep Sky Derelicts tak v tomto smere jednoznačne nedosahuje kvality svojho veľkého vzoru, pretože unikátnemu pseudogotickému vizuálu nemôže svojim predsa len fádnejším sci-fi zasadením vôbec konkurovať. Menším mínusom je aj tradičné mlčanie postáv a jednotvárna hudba.

Deep Sky Derelicts prináša všetko, čo by ste očakávali od tohto typu hry. V ničom však neprekonáva svojich slávnych predchodcov a bežných hráčov preto zrejme rýchlo unaví svojim fádnym prostredím, či nekonečným zbieraním rôznych harabúrd.

Pro: Tradičná návykovosť tohto žánru je zachovaná

Proti: Jednotvárne prestredie a hudba.

+15
  • PC 70
Jestli vás bavil Darkest Dungeon, ale připadal vám příliš těžký a náročný na micro management, DSD je hra pro vás. Inspirace DD z téhle hry jen čiší, ale není to na škodu a nepůsobí to jako naprostá kopírka.

Celkově bych hru rozdělil na dvě cca poloviny. Ta první je super. Průzkum je docela náročný, kdy balancujete na hraně s penězi, energií, vybavením i silou nepřátel a má to díky tomu slušnou šťávu. Žádná procházka růžovým sadem, nic jednoduchého, ale o to víc potěší každý nový kus výzbroje, level up či vyhraný souboj.

Postupně se z vás ale v té druhé polovině (alespoň s moji partou) stane naprostý tank, který nepřátele kosí jako Číňan rýžové klasy, energie máte nekonečno na průzkum celé lodi a na většinu vybavení už ani nekoukáte, protože jste stejně už tak OP, že většina soubojů končí v prvním, maximálně druhém kole.

Díky tomuhle absolutnímu nevyvážení mě konec už prakticky ani nebavil a dohrával jsem to spíš jen ze setrvačnosti, protože mě zajímalo, jak bude vyřešeno zakončení. Co si budeme povídat. Je něco shnilého ve státě Dánském, když jsem závěrečný boss fight vyhrál v prvním kole a stačily mi na to dvě postavy...

Pro: art, stylizace, character build, souboje (v první polovině hry)

Proti: nevyvážená obtížnost, repetitivnost

+14
  • PC 60
Dlouhá Verze:
Taky jste hru Deep Sky Derelict považovali jen za spin-off hardcore hitu Darkest Dungeon? Já totiž jo. Ale může se mi někdo divit? Na první pohled to vypadá podobně, hraje se to podobně a dokonce se to i podobně jmenuje. Ale přestože si myslím, že se autoři Darkest Dungeonem inspirovali možná až moc, nemůžu hru označit za kopírku. Co tedy dělá jinak? A zaujme i šílenstvím poznamenané harcovníky z nejtemnější kobky?

Karty nám nepřály
Nejdříve co je stejné: náhodně generované mapy, několik odlišných povolání, tahové souboje a hub, kde budete regenerovat síly, prodávat nasbírané harampádí a když je třeba, tak i najímat nové členy do tříčlenného týmu. Vaši žoldáci však neoplývají předem danými schopnostmi, ale variabilním balíčkem karet akcí, které se liší na základě jejich povolání, nasbíraného vybavení a skillů, které jim časem odemykáte. Z těchto individuálních balíčku pak hra vašim hrdinům během souboje rozdává karty. Hra tak stojí z části na štěstí a může se stát, že přijdou nepříteli hned na začátku střetu lepší karty, kvůli kterým vás ani nepustí k tahu. Stejným způsobem ale můžete nepřítele rozdrtit i vy a o této skutečnosti nejlépe vypovídá můj souboj s finálním bossem, kterého jsem díky dobře rozdaným kartám bez ztráty životů porazil hned ve čtvrtém kole.

Pokud si však teď trháte vlasy při představě, jak může hratelnost hardcore dungeon crawlu stát na náhodě, je třeba mít na paměti tři věci: Za prvé na tyto případy narazíte jen výjimečně. Za druhé jelikož máte obsah balíčku na svědomí vy, nejsou v něm nikdy špatné karty, jen se vám některé karty v daný moment zrovna nehodí. A za třetí tato hra pravě není moc hardcore. Váš tým nedostává během hry trvalé debuffy, ze souboje můžete vždy utéct a vaše chyby hra netrestá nějak přísně. Hra se také často sama ukládá, a když vaše parta během výpravy zemře, není nic jednoduššího, než načíst poslední pozici. A tím se dostávám k první výtce: Přestože je hra dělaná pro to, abyste svou posádku měnili jak na běžícím páse, je při ztrátě někoho z týmu mnohem snazší a pohodlnější hru načíst, než si najímat nové žoldáky s náhodnými staty a skilly. I když tak hra původně koncipována nebyla, dohraje kvůli tomu titul asi většina z nás se svou původní vytvořenou trojicí.

I have a mouth and I must yawn
Kdyby to ale byla má jediná výtka, mávnu nad tím rukou. Save scumming jsem prováděl i v X-COM hrách a jak mě bavily! Lepší řešení by však snad mohlo částečně nabourat největší problém této hry. Stereotyp. Prostinký příběh bez jakékoliv gradace vám totiž dá za úkol najít bájnou Mothership, k jejímuž nalezení je potřeba stáhnout data z terminálu z téměř všech derelictů, starodávných vesmírných plavidel prastaré civilizace. Derelictů je dohromady 11 a všechny jsou jeden jako druhý. Nečeká vás žádná změna prostředí, nepřátel, dokonce ani HUDBY a nebojím se proto říct, že je první hodina hraní stejná jako ta poslední, akorát máte větší sílu útoku a více štítů. I se zábavným soubojovým systémem se tak celkem brzy nudíte, protože vás hra už ničím nepřekvapí. Hra naštěstí není tak megalomanská jako Darkest Dungeon a konce se dočkáte “už“ za patnáct hodin, takže nudu zažíváte jen nějakých 8-9 hodin. Na začátku je to ale jinak legrace, čestný skautský!

Další věc, která mě však vytáčela od samého začátku, je absence srovnávacích tabulek pro vaše vybavení. To tvoří důležitou část hry nejen proto, že vám valná většina z nich přidá do balíčku nové karty, ale zlepšují vám také statistiky postav či zbraní. Potud vše v pořádku. Když však najdete nový kus výbavy, nebo nedej bože chcete nakupovat u obchodníka, musíte to vše porovnat ručně, tj. podívat se přímo do inventáře na to, co máte zrovna na sobě. Jak to vypadá v praxi? U obchodníka naleznete zajímavý předmět, ale nevíte, zda je lepší než to nynější. Pro porovnání tedy musíte od obchodníka odejít, otevřít PDA, kliknout na inventář, překliknout na požadovanou postavu a myší najet na předmět. A pokud jste během tohoto procesu nezapomněli statistiky prodávané věci, můžete zvesela porovnávat. Působí to jako drobnost, ale protože nákupem lepší výstroje strávíte dost času, nemůžu to přehlížet.

Shrnutí
Co dělá hra jinak, jsme si tedy řekli. Nyní si můžeme odpovědět i na druhou otázku. Může hra zaujmout i fanoušky Darkest Dungeonu? Spíš ne. Darkest Dungeon je oproti svému sci-fi bratránkovi o něco dotaženější a hlavně variabilnější. Deep Sky Derelict by snad mohl být vhodný pro hráče, kterým přišel Darkest Dungeon příliš těžký, komplexní, nebo dokonce moc temný. Deep Sky Derelict se totiž nebere moc vážně. Hraní však silně doporučuji dávkovat, protože vás při delších seancích znudí téměř okamžitě.


Krátká verze
Deep Sky Derelict se určitě nedá označit za špatnou hru. Soubojový systém je funkční a zábavný. Hře však neskutečně láme vaz, že je pořád stejná.
+12