Tato hra, odkazující na známý obraz Hieronyma Bosche - "Smrt člověka nespravedlivého" uzavírá volnou trilogii, kam patří ještě Four Last Things a The Procession to Calvary. Nesmrtelný Jan umírá a požádá hráče, aby se postaral o jeho odkaz, ať to znamená cokoliv.
Hra je opět adventurou prostupující obrazy od renesance až do romantismu, kterých autor použil několik stovek. Obrazy tvoří jednotlivé postavy, situace, zápletky a pozadí scén. Hráč prochází svět a snaží se pomáhat lidem s jejich starostmi a přáními, dokud se mu ale do cesty nepostaví samotný ďábel. Pak už bude jen na něm, co všechno dokáže a kde uspěje nebo selže.
Jednoduché herní rozhraní pracuje s interakcí s postavami formou jednoduchých, ale často zábavných rozhovorů na různá témata, s inventářem a používáním předmětů z něj na aktivní místa a věci. Občas je potřeba učinit i nějaké to rozhodnutí. Hra se odehrává ve stejném světě jako její dvě předchůdkyně, takže je možné narazit na některé známé postavy a již navštívená místa.
Rozhýbané středověké obrazy s doprovodem klasické hudby tvoří Joe už několik let. I zde, ale platí, že hrneček jednou přeteče a třikrát a dost. Vtipy a hlášky už jsou spíše ze slabšího soudku a trapnost je bohužel někdy cítit na sto honů. Nicméně je pořád zábava objevovat nové obrazovky s bizarními realnými malbami a ťukat si na čelo, jak byli renesanční malíři pošahaný.
Herní náplň je stejná jako u předešlých her – spáchej 7 hříchů/dobrých skutků, whatever. Ty se plní nekonvenčními způsoby, jak je v point&click adventurách zvykem. Naštěstí existuje npc, které poradí, kam narvat obří květák, abyste mohli v příběhu dál progresovat, když už na ty nesmysly nemáte nervy. Celou hru zachraňuje její finále, které mě překvapilo a pobavilo.
Pořád se jedná o originální autorské dílo, které se vymyká škatulkám i v rámci indie scény. První hra z trilogie Four Last Things zůstává i díky wow efektu, mojí nejoblíbenější.
Herní náplň je stejná jako u předešlých her – spáchej 7 hříchů/dobrých skutků, whatever. Ty se plní nekonvenčními způsoby, jak je v point&click adventurách zvykem. Naštěstí existuje npc, které poradí, kam narvat obří květák, abyste mohli v příběhu dál progresovat, když už na ty nesmysly nemáte nervy. Celou hru zachraňuje její finále, které mě překvapilo a pobavilo.
Pořád se jedná o originální autorské dílo, které se vymyká škatulkám i v rámci indie scény. První hra z trilogie Four Last Things zůstává i díky wow efektu, mojí nejoblíbenější.
Pro: živé umění, překvapivě silné finále
Proti: opakování toho samého