Komentáře

Znáte rčení, že cesta je někdy cíl? Tak tohle rčení nemá s touhle hrou nic společného. Konců totiž sice má hra nespočet, hratelnost se však prakticky nemění a za chvíli přijdete na to, že používáte ty samé karty pořád dokola v nekonečné smyčce (jen s nepatrnými změnami), než se k nějakému kýženému konci dohrabete. Největší zábavu hra nabízí v prvních hodinách kdy hru teprve zkoumáte, nevíte co a jak, a každý váš krok je experimentem. Když ale pravidla trochu prokouknete, dostaví se brzy stereotyp.

Přesto však musím hře přiznat její návykovost. Vyhodnocení zahrané karty se dostaví za pár okamžiků a často jsem se přistihl, jak si říkám: "Ještě jednu kartu a jdu spát." Jakmile jsem ale dosáhl nějakého cíle se svou poslední postavou, nemám nejmenší nutkání pokračovat ve hře s novou a docílit "pravého" konce. Dělat dalších 5 hodin zase to samé fakt nechci.