watchOut
THE POWER OF MUSIC!
Hru Cosmic DJ jsem přidával před dvěma lety já a od té doby se tu nějak zvlášť neuchytila. Něco mi ale říká, že by se to letos mohlo změnit, takže se dodatečně (po druhém dohrání) podělím o svůj pohled na hru, ve které je možné si přičichnout k tvorbě elektronické hudby.
V moderních žánrech se nevyznám, ale myslím, že hra se točí kolem psychedelic trance; vzhledem ke grafické stylizaci s důrazem na to psychedelic. Během zhruba dvou herních hodin je hráč opakovaně stavěn před úkol vytvořit dvoutaktovou sekvenci v tempu okolo 130 bpm, přičemž už od začátku hraje pevný doprovodný track. Hráč má pokaždé k dispozici 4 - 5 předpřipravených nástrojů (bicí, basa, syntezátor, vokály a další) a od každého nástroje potom 4 různé „tóny”, které jsou zvoleny tak, že k sobě pasují, takže není možné to vyloženě pokazit. Kromě hlasitosti jednotlivých nástrojů není možné měnit vůbec nic - žádné ekvalizéry, oscilátory nebo obálky. Dokonce ani pauza tam není - spustí se kolo a už to hraje. Díky tomu je možné soustředit se na to jediné: tvorbu rytmu a melodie. Zde hra nabízí dvě volně přepínatelné možnosti: buď vyklepat tóny na klávesnici (škoda, že české Z kazí posloupnost), nebo je zadat myší ve step sequenceru (škoda, že mezi takty se musí přepínat). Obojí funguje s rozlišením na šestnáctiny a není možné měnit délku tónu. Záznam vyklepání mi moc radosti neudělal, protože byl nepřesný, takže jsem radši klikal. To je ostatně stejná zkušenost, jakou mám i z opravdových hudebních programů.
Potud je to super. Program jede úplně plynule, rytmus šlape jako hodinky a atmosféru vznikající skladby dokreslují rozličné grafické výjevy a občasná pochvala nějakého pajduláka. I s docela malými možnostmi se dá s dvěma takty vyhrát třeba i půl hodiny. Ale jak se dá vyhrát? No, na to je ve hře jistý Jam Meter, který je potřeba naplnit úžasností. A to se mi, jako minimalistovi, nelíbilo, protože úžasnost jsou tóny a těch tónů tam hra chce dost. Pokud tam od každého nástroje naklikáte dostatek náhodných tónů, jdete dál a můžete mít dohráno za 20 minut.
To by ale byla škoda, neboť hra je hlavně sandbox, kde je možné si volně pohrát a pak si užít výsledek - to už se dostávám k tomu nejlepšímu. Po každé kapitole hra z hráčem vytvořených sekvencí vygeneruje jednu celou skladbu, kterou je dokonce možné vyexportovat jako mp3 a ještě si namalovat vlastní obal alba.
A páni, ono to najednou začne znít! Prostě POWER OF MUSIC!
Herní výzva 2020, kategorie 3 (♫♫♫)
Hru Cosmic DJ jsem přidával před dvěma lety já a od té doby se tu nějak zvlášť neuchytila. Něco mi ale říká, že by se to letos mohlo změnit, takže se dodatečně (po druhém dohrání) podělím o svůj pohled na hru, ve které je možné si přičichnout k tvorbě elektronické hudby.
V moderních žánrech se nevyznám, ale myslím, že hra se točí kolem psychedelic trance; vzhledem ke grafické stylizaci s důrazem na to psychedelic. Během zhruba dvou herních hodin je hráč opakovaně stavěn před úkol vytvořit dvoutaktovou sekvenci v tempu okolo 130 bpm, přičemž už od začátku hraje pevný doprovodný track. Hráč má pokaždé k dispozici 4 - 5 předpřipravených nástrojů (bicí, basa, syntezátor, vokály a další) a od každého nástroje potom 4 různé „tóny”, které jsou zvoleny tak, že k sobě pasují, takže není možné to vyloženě pokazit. Kromě hlasitosti jednotlivých nástrojů není možné měnit vůbec nic - žádné ekvalizéry, oscilátory nebo obálky. Dokonce ani pauza tam není - spustí se kolo a už to hraje. Díky tomu je možné soustředit se na to jediné: tvorbu rytmu a melodie. Zde hra nabízí dvě volně přepínatelné možnosti: buď vyklepat tóny na klávesnici (škoda, že české Z kazí posloupnost), nebo je zadat myší ve step sequenceru (škoda, že mezi takty se musí přepínat). Obojí funguje s rozlišením na šestnáctiny a není možné měnit délku tónu. Záznam vyklepání mi moc radosti neudělal, protože byl nepřesný, takže jsem radši klikal. To je ostatně stejná zkušenost, jakou mám i z opravdových hudebních programů.
Potud je to super. Program jede úplně plynule, rytmus šlape jako hodinky a atmosféru vznikající skladby dokreslují rozličné grafické výjevy a občasná pochvala nějakého pajduláka. I s docela malými možnostmi se dá s dvěma takty vyhrát třeba i půl hodiny. Ale jak se dá vyhrát? No, na to je ve hře jistý Jam Meter, který je potřeba naplnit úžasností. A to se mi, jako minimalistovi, nelíbilo, protože úžasnost jsou tóny a těch tónů tam hra chce dost. Pokud tam od každého nástroje naklikáte dostatek náhodných tónů, jdete dál a můžete mít dohráno za 20 minut.
To by ale byla škoda, neboť hra je hlavně sandbox, kde je možné si volně pohrát a pak si užít výsledek - to už se dostávám k tomu nejlepšímu. Po každé kapitole hra z hráčem vytvořených sekvencí vygeneruje jednu celou skladbu, kterou je dokonce možné vyexportovat jako mp3 a ještě si namalovat vlastní obal alba.
A páni, ono to najednou začne znít! Prostě POWER OF MUSIC!
Herní výzva 2020, kategorie 3 (♫♫♫)
Kwoky
Pro: Možnost osahat si snadno „opravdovou” tvorbu hudby, výsledné mixy, grafika, plynulost
Proti: Hra oceňuje pouze kvantitu, stále stejné tempo