Nejlépe hodnocené komentáře

S.T.A.L.K.E.R. Call of Pripyat (dále už COP) je poslední díl z původní trilogie. A z mé perspektivy absolutně nejlepší. Shadow of Chernobyl (dále jen SOCh) byl první, ale jak jsem zmínil u své recenze k němu, tento díl není dnes již příliš hratelný. Trápí ho nikdy neopravené bugy, a především ne moc dobře navržené lokace misí, ke kterým hráč musí běhat sáhodlouhé cesty po vlastních, a hned se zase vracet k zadavateli. Clear Sky porovnávat nebudu, tento díl jsem z různých důvodů vynechal.

Nicméně COP jsem odehrál několikrát a beru jej jako jednu z nejlepších her dodnes. Když to vezmeme popořádku, tak grafika u SOCh je sice atmosférická, ale taková chudá, šedá, a viditelně hodně zastaralá. COP je ale už o řád jinde, grafika je sice stále v takových šedých tónech, ale tady to člověk vnímá jako součást atmosféry, a i když je dnes už grafika také zastaralá, působí mnohem atraktivněji a přirozeněji než u prvního dílu. A hlavně tomu pomáhá vylepšené efekty osvětlení. Svit baterky působí mnohem přirozeněji, a takový návrat v noci na Skadovsk, kde nad dveřmi žlutá žárovka vrhá světlo na staré lodní dveře je extrémně atmosférické. Stejně tak bouřka v noci, kdy blesky osvětlují budovy okolo. Stále se na to skvěle kouká.

I celkové provedení mapy se mi mnohem více líbí, u prvního dílu je rozvláčné a hrozně si podobné, bez mapy se nedokážu orientovat a i tak často zamířím blbým směrem. U COP ne, tam je mnohem zajímavější, ne tak rozvleklé, a není problém se orientovat brzy po paměti.

Zvuky mi přijdou trochu poladěné oproti prvnímu dílu – jsou slušné.

Co dostalo obrovský skok kupředu, je vyladění misí. Upřímně hlavní linie mi přijde trochu horší, než u prvního dílu (tam byla tajemnější a napínavější), za to vedlejší mise jsou velmi zábavné a originální. Především ale už hra nenutí hráče dokončovat mise po všech koutech mapy s častým časovým limitem splnění.  Nyní jsou úkoly od zadavatele v rámci rozumné doběhové vzdálenosti, a většinu si lze nechat na „až tam budu“, protože nejsou omezené na čas.

Hlavní herní oblasti jsou tři, na každém je výchozí místo, kde lze obchodovat, nechat si opravit/vylepšit vybavení, vyspat se (= přeskočit denní dobu) či se nechat vyléčit. Přesun mezi oblastmi tentokrát není v rámci pěšího běhu k hranicím oblasti, ale hráč používá průvodce, který ho fast travelem mezi oblastmi protáhne. Nicméně tato služba je placená, není tedy dobré skákat sem a tam, protože to hráče stojí pak poměrně značnou částku. Je tu i možnost odchytit ostatní Stalkery, kdy někteří z nich umožňují nechat se za poplatek přenést i v rámci vnitřku oblasti (další fast travel). Nicméně jak jsem zmínil, většina úkolů a zajímavostí pro hráče je v rozumné doběhové vzdálenosti, takže toto není nijak nutné využívat. Úkoly prováděné s dalšími NPC většinou nabízejí přesun na potřebné místo a zpět fast travelem automaticky a zdarma.

Ovládání hry mi sedlo už u prvního dílu, a tady je velmi podobné, tedy nemám připomínky. Bugy jsou v mnohem menší míře, obecně jsem se setkal spíš s grafickými neplechami u NPC a občas se zaseknutím mé postavy v úzkých prostorách, ale prakticky za celou dobu hraní jsem neměl zásadní problém, či zaseklý nedokončitelný úkol jako u prvního dílu.

Zajímavější je i lovení artefaktů, které se nyní neválí jen pustě u anomálií, ale jsou skryté v anomálii, a je třeba je pomocí ručního detektoru „vylovit“.

Tedy doteď to vypadá jako hra jako kandidát na 100% hodnocení, měl bych ale říci i nějaká ta negativa. Jak jsem již zmínil, hlavní dějová linka u prvního dílu byla zajímavější, tady jste prostě voják, co jde za svým jasným úkolem. Hra je celkově docela krátká, hráč se baví až na půdu, plní hlavní i vedlejší úkoly, dostane se konečně do té vytoužené Pripyati, a najednou je prakticky konec…tam už je jen pár nedlouhých misí, pokud má splněno vše z předchozích částí, je raz dva konec. Dá se tam trochu prozkoumávat, ale není to úplně zázrak (na to, že je to jedno z nejznámějších míst, a navíc je i v názvu hry).

A co je největší problém COP? Když hrajete hru z oblasti nejhorší světové nukleární katastrofy, tak jakou lokaci tam chcete? Elektrárnu, samozřejmě. A tady první díl vyhrává na celé čáře.

Trochu mi i vadí háklivost NPC. Omylem je trefíte v rámci boje zbloudilo kulkou, najednou kašlou na pobíhající mutanty a jdou vám odstřelit za tu drzost hlavu, i když jsou v přátelské náladě či jako součást týmu u úkolu.

Abych to ale shrnul, COP je výborná hra, a z celé původní trilogie stojí nejvíc za zahrání (škoda zásadních chyb u prvního dílu). Osobně jsem zvědavý, jak si povede ohlášené oficiální pokračování.