Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
ViRus

ViRus

R. J. / Games Collector / ČR - kraj Jihomoravský

Komentář

Přejít na komentáře

Wolfenstein 3D

  • PC 90
Jako hráč sám sebe nepovažuji za nejmladšího, ale vzpomínky na první setkání s dnes už legendárními hrami, útrapami s nimi spojenými a onen pionýrský pocit, který vzbuzovaly, si vybavuji jako by to bylo včera. Tou první hrou, kterou nosím ve svém srdci (jako nostalgický předmět typu céček, čokoládové tyčinky Artemis, či žvýkačky Pedro) se stal Wolf3D. Bylo to těsně po převratu, kdy se v našem městě otevřel první obchod s kancelářskou a výpočetní technikou, uvnitř se nacházelo první PC a na něm hrál starší kluk tuto, pro mnohé žánrově průkopnickou FPSku. Chodíval jsem tam kdykoliv to čas dovolil, zanedbajíce své školní povinnosti s nadějí, že se také někdy dostanu na řadu – nikdy se tak nestalo! Naštěstí netrvalo dlouho a do naší rodiny zavítalo také jedno obstarožní PC, určené primárně k zdokonalování se ovládání stroje a naučení se účetního programu. A co čert nechtěl, krom samotného PC (bez zvukové karty) a jehličkové tiskárny, byly přibaleny 5¼ diskety a na nich i obdivovaný Wolfenstein 3D.

Hra se pro mě stala zábavou i prokletím na obrovské kvantum hodin, trávených před monochromatickým 14“ monitorem, až se sám divím, že dnes ještě nenosím brýle. Nikdy nezapomenu na zvuky jako byl štěkot německého ovčáka, otevírání železných dveří nebo zasouvání zdí při nalezení tajné místnosti, které vyluzoval PC speaker...

Ve své době poskytovala hra šílené ztvárnění pro mě nic neříkajících nacistických symbolů, mě šlo ale “jen“ o projití (pokud možno za potlesku rotačního kulometu nebo jiné ze tří palných zbraní a bodáku) šikovně navržených lokací a utkat se tváří v tvář se závěrečnými bossy daných episod (na mnou pojmenovaného “kuchaře“ (on to byl Dr. Schabbs) nebo “Helgu“ (Gretel Grosse) se opravdu nedá zapomenout).

Ovšem i tato hra se nevyhnula pár momentům, kdy by člověk nejraději přestal hrát. Jednak to byl level design některých kapitol, kde docházelo ke zdlouhavému bloudění, částečně i postupný stereotyp a pro hráče bez zvukovky i ony nezapomenutelné zvuky, které po hodinách hraní odeznívaly jen pomalu. Jinak se ale dá tento protifašistický odboj v podání B.J. Blazkowicze považovat za povedený kousek (nejen z nostalgické pozice) a pro dnešního mladého hráče cestou do začátků herní historie.

Pro: nostalgie, bossové, rotačák, zvuky

Proti: zvuky, někdy level design

+37+38 / -1