...::: Deník :::...
Den první
"Před chvílí jsem se vzbudil v opuštěném domě a nemám páru kdo jsem, kde jsem a jak jsem se sem dostal. Vlastně ani nevím co je za den, za rok. Sakra, měl bych přestat chlastat. Tedy, to aspoň byla moje první myšlenka. Ale pak jsem vedle postele našel truhlu, ve které byl ten dopis... Hodně zvláštní dopis, kterej mě vyděsil k smrti. Psal ho nějakej chlápek, kterej prej o mě ví všechno a doporučil mi, ať se vydám do nějakýho města jménem Aridell. A prej ať se držim cesty, jinak bych se mohl dostat do potíží. Pche, to určitě. Vsadim se, že je to nějakej vtípek. Vezmu ty zásoby, který mi tu nechal a mažu domu. Teda... hned jak se dostanu z tý mojí amnézie a vzpomenu si kde bydlim."
Den druhý
"Bože, pomoz mi! Co je tohle za prokletou zemi? Já chci domů! Neumíte si představit, co jsem si vytrpěl. Hned, co jsem vypad z toho hnusnýho baráku, kde jsem se probudil, jsem narazil na nějakou vesnici. Jmenovala se Elderhollow nebo tak nějak. Byla to hrůza, některý baráky byly spálený, jiný vyrabovaný, všude jen bordel a hlavně... Hlavně jsem narazil na nějakou potvoru z pekel. Vypadala jako přerostlá ještěrka. Ta sviňa na mě zasyčela, tak jsem ji zadupal do země. Ale přiběhla další a kousla mě do nohy. Vzal jsem kudlu co byla v truhle spolu s dopisem a bodl tu harpii mezi voči. Lehla hned. Každopádně ta rána dost krvácela, naštěstí jsem v dálce uviděl studnu, tak jsem se k ní rozeběhl, abych se osvěžil (měl jsem žízeň jak kdybych dva dny nepil) a očistil ránu. Já blbec si ale nevšiml ostružin, vletěl jsem do nich a zranil jsem si i druhou nohu. "Ku**a!!!", zařval jsem a značně nasrán jsem se dobelhal ke studni. Vytáhl jsem nahoru vědro a bez přemýšlení začal lačně pít. Tfffuuuuj, někdo do toho nachcal! Znechuceně jsem vědro zahodil a můj pohled spočinul na nějakém malém zeleném mužíkovi stojícím opodál. Smál se jak blázen, až se za břicho popadal. To on asi nachcal do studny. "Ty jeden malej, mrňavej, grrr", rozeběhl jsem se k němu s cílem ho uškrtit. Když jsem od něho byl asi 5 metrů, mužík se zčistajasna přestal smát, nahodil kamennej výraz, vytáhl šavli a rychlým švihem mě málem přesekl vejpůl. Za ním se objevili další dva, oba měli luky a začali sahat do toulců pro šípy. A sakra, tak zas někdy, mějte se kluci. Otočil jsem se a zasprintoval jsem do nejbližšího lesa. Naštěstí měli krátké nožičky, takže jsem je brzo setřásl.
Den třetí
"Už jsem dlouho nic nejedl, vrátil jsem se do Elderhollow a začal prohledávat domy. Mužíci byli už naštěstí pryč. Našel jsem jednu krásnou sekeru a v druhém patře jednoho domu zamčenou truhlu. Vypadala dost chatrně. Mohlo by tam být něco užitečného, vzal jsem tedy sekeru a začal do truhly rubat. Bohužel se sekera při druhé ráně rozpadla v prach. Co to sakra? Už toho mám dost! Chytil mě amok a začal jsem do truhly mlátit pěstma, kopal jsem do ní, rval jsem jí zubama, málem jsem u toho vykrvácel, ale nakonec se rozpadla a já našel... velikonoční vajíčko?! Tak dost, dobrá Pane Neznámý, vyhrál jste. Budu následovat instrukce v dopise a půjdu do tý zpropadený vesnice!!!"
Den čtvrtý
"Tak jsem dorazil do Aridellu. Cesta to byla děsná. Chtěl jsem přenocovat v jednom z baráků v Elderhollow a vyrazit za svítání, ale kdykoliv jsem se přiblížil k posteli, tak mě nějaká jakoby nadpřirozená síla zastavila a já mohl na postel jen slintat. Asi nějaká černá magie. Při myšlence, že bych musel spát na té hnusné špinavé podlaze jsem se raději zvedl a vyrazil hned. Což byla chyba. Neuvěřitelně rychle se totiž setmělo a rázem mě pohltila černočerná tma. Neviděl jsem půl metru před sebe. Šel jsem pořád za nosem a klopýtal jsem, jednou jsem i spadl a rozbil si nos. Nakonec jsem díkybohu v dálce uviděl světla a šťastně dorazil. Sice je divné, že byli ve 4 v noci všichni vzhůru a normálně fungovali, ale co. Nebudu v tom radši šťourat. Ted musím odpočívat, v hostinci maj teplý jídlo a postel, do který si dokonce můžu lehnout. Mluvil jsem s místníma, je to banda pošuků. Mleli něco o válce. No, vypadá to, že moje cesta bude ještě hooodně dlouhá a trnitá..."
...::: Konec deníku :::...
Mohl bych pokračovat, těch zážitků je spousta, ale radši to tady utnu. Možná pár věcí nedává moc smysl (např. velikonoční vajíčko), ale pokud si hru zahrajete, pochopíte :) Dále už jen ve zkratce trocha chvály:
Hratelnost je pohlcující. Je to jedna z těch her, kterou zapnete a po 6ti hodinách se, v půl třetí v noci, odlepíte a řeknete si jen "cože, to už je tolik?". Hra je komplet tahová, takže dokud se nepohnete vy, nepohne se nikdo (aspoň tento fakt dává trochu pocit bezpečí v jinak nepřívětivém světě, kde vás může zabít kdeco). Jednotlivé prvky jsou tady výborně namíchané - všeho je tu akorát (zabíjení, ukecanost, ekonomika (peníze, předměty), questy, rozlehlost světa).
Grafika je příjemná, hudba správně přidává na atmosféře. V noci a v kobkách je tma jak v pytli, bez pochodně se prostě neobejdete (leda si pomoct kouzlem), což je super. UI jsem se trochu bál, ale je bez problémů. Obtížnost je možná trochu vyšší než normálně, ale pokud jedete správný build, tak jste s trochou opatrnosti a ukládání hry v pohodě.
A trocha kritiky: Obtížnost konce hry, respektive posledního dungeonu je absolutně neuspokojující. Čekal jsem něco hardcore, ale bylo to vážně lehké a hlavně krátké. Chtělo to pořádnou kobku nakonec! Soubojový systém je minimálně za fightera dost stereotypní a záleží tu vlastně jen na vašich atributech a na tom "co padne na kostkách v pozadí".
Vlastně mě už dál nic zásadního nenapadá, hra hlavně ztrácí na detailech, které se autorům trestuhodně nepodařilo vyladit a které se prostě sečtou a zamrzí. Jde například o:
-na přehazování na sekundární zbraň (luk) existuje rychlé tlačítko. Ale je naprd, protože musíte vždy nejprve vlézt do inventáře a sundat štít. To se to nemohlo dělat automaticky?
-NPC jsou statické, stojí na místě nebo popocházejí a hlavně pracují/žijí i v noci, 24 hodin denně
-nepřátelé jsou pomalí, lze jim vždy utéct třeba na jinou mapu, kde na vás nemůžou
-věci se "nestakují" na sebe
-nejde se vyspat v cizí posteli
-nejde střílet lukem skrz mříž
-cestování je často zdlouhavé, ocenil bych mounta
-quicktravel (rychlé cestování třeba přes celý svět) neposunuje čas, neuskutečňují se náhodná setkání či něco podobného. Prostě je to moc přívětivé vzhledem ke zbytku hry.
Závěr? Jdu se vrhnout na Book II a doufám, že tam jsou tyhle maličkosti vyladěné. Jestli ano, bude to útočit na 90 % a výše.
Den první
"Před chvílí jsem se vzbudil v opuštěném domě a nemám páru kdo jsem, kde jsem a jak jsem se sem dostal. Vlastně ani nevím co je za den, za rok. Sakra, měl bych přestat chlastat. Tedy, to aspoň byla moje první myšlenka. Ale pak jsem vedle postele našel truhlu, ve které byl ten dopis... Hodně zvláštní dopis, kterej mě vyděsil k smrti. Psal ho nějakej chlápek, kterej prej o mě ví všechno a doporučil mi, ať se vydám do nějakýho města jménem Aridell. A prej ať se držim cesty, jinak bych se mohl dostat do potíží. Pche, to určitě. Vsadim se, že je to nějakej vtípek. Vezmu ty zásoby, který mi tu nechal a mažu domu. Teda... hned jak se dostanu z tý mojí amnézie a vzpomenu si kde bydlim."
Den druhý
"Bože, pomoz mi! Co je tohle za prokletou zemi? Já chci domů! Neumíte si představit, co jsem si vytrpěl. Hned, co jsem vypad z toho hnusnýho baráku, kde jsem se probudil, jsem narazil na nějakou vesnici. Jmenovala se Elderhollow nebo tak nějak. Byla to hrůza, některý baráky byly spálený, jiný vyrabovaný, všude jen bordel a hlavně... Hlavně jsem narazil na nějakou potvoru z pekel. Vypadala jako přerostlá ještěrka. Ta sviňa na mě zasyčela, tak jsem ji zadupal do země. Ale přiběhla další a kousla mě do nohy. Vzal jsem kudlu co byla v truhle spolu s dopisem a bodl tu harpii mezi voči. Lehla hned. Každopádně ta rána dost krvácela, naštěstí jsem v dálce uviděl studnu, tak jsem se k ní rozeběhl, abych se osvěžil (měl jsem žízeň jak kdybych dva dny nepil) a očistil ránu. Já blbec si ale nevšiml ostružin, vletěl jsem do nich a zranil jsem si i druhou nohu. "Ku**a!!!", zařval jsem a značně nasrán jsem se dobelhal ke studni. Vytáhl jsem nahoru vědro a bez přemýšlení začal lačně pít. Tfffuuuuj, někdo do toho nachcal! Znechuceně jsem vědro zahodil a můj pohled spočinul na nějakém malém zeleném mužíkovi stojícím opodál. Smál se jak blázen, až se za břicho popadal. To on asi nachcal do studny. "Ty jeden malej, mrňavej, grrr", rozeběhl jsem se k němu s cílem ho uškrtit. Když jsem od něho byl asi 5 metrů, mužík se zčistajasna přestal smát, nahodil kamennej výraz, vytáhl šavli a rychlým švihem mě málem přesekl vejpůl. Za ním se objevili další dva, oba měli luky a začali sahat do toulců pro šípy. A sakra, tak zas někdy, mějte se kluci. Otočil jsem se a zasprintoval jsem do nejbližšího lesa. Naštěstí měli krátké nožičky, takže jsem je brzo setřásl.
Den třetí
"Už jsem dlouho nic nejedl, vrátil jsem se do Elderhollow a začal prohledávat domy. Mužíci byli už naštěstí pryč. Našel jsem jednu krásnou sekeru a v druhém patře jednoho domu zamčenou truhlu. Vypadala dost chatrně. Mohlo by tam být něco užitečného, vzal jsem tedy sekeru a začal do truhly rubat. Bohužel se sekera při druhé ráně rozpadla v prach. Co to sakra? Už toho mám dost! Chytil mě amok a začal jsem do truhly mlátit pěstma, kopal jsem do ní, rval jsem jí zubama, málem jsem u toho vykrvácel, ale nakonec se rozpadla a já našel... velikonoční vajíčko?! Tak dost, dobrá Pane Neznámý, vyhrál jste. Budu následovat instrukce v dopise a půjdu do tý zpropadený vesnice!!!"
Den čtvrtý
"Tak jsem dorazil do Aridellu. Cesta to byla děsná. Chtěl jsem přenocovat v jednom z baráků v Elderhollow a vyrazit za svítání, ale kdykoliv jsem se přiblížil k posteli, tak mě nějaká jakoby nadpřirozená síla zastavila a já mohl na postel jen slintat. Asi nějaká černá magie. Při myšlence, že bych musel spát na té hnusné špinavé podlaze jsem se raději zvedl a vyrazil hned. Což byla chyba. Neuvěřitelně rychle se totiž setmělo a rázem mě pohltila černočerná tma. Neviděl jsem půl metru před sebe. Šel jsem pořád za nosem a klopýtal jsem, jednou jsem i spadl a rozbil si nos. Nakonec jsem díkybohu v dálce uviděl světla a šťastně dorazil. Sice je divné, že byli ve 4 v noci všichni vzhůru a normálně fungovali, ale co. Nebudu v tom radši šťourat. Ted musím odpočívat, v hostinci maj teplý jídlo a postel, do který si dokonce můžu lehnout. Mluvil jsem s místníma, je to banda pošuků. Mleli něco o válce. No, vypadá to, že moje cesta bude ještě hooodně dlouhá a trnitá..."
...::: Konec deníku :::...
Mohl bych pokračovat, těch zážitků je spousta, ale radši to tady utnu. Možná pár věcí nedává moc smysl (např. velikonoční vajíčko), ale pokud si hru zahrajete, pochopíte :) Dále už jen ve zkratce trocha chvály:
Hratelnost je pohlcující. Je to jedna z těch her, kterou zapnete a po 6ti hodinách se, v půl třetí v noci, odlepíte a řeknete si jen "cože, to už je tolik?". Hra je komplet tahová, takže dokud se nepohnete vy, nepohne se nikdo (aspoň tento fakt dává trochu pocit bezpečí v jinak nepřívětivém světě, kde vás může zabít kdeco). Jednotlivé prvky jsou tady výborně namíchané - všeho je tu akorát (zabíjení, ukecanost, ekonomika (peníze, předměty), questy, rozlehlost světa).
Grafika je příjemná, hudba správně přidává na atmosféře. V noci a v kobkách je tma jak v pytli, bez pochodně se prostě neobejdete (leda si pomoct kouzlem), což je super. UI jsem se trochu bál, ale je bez problémů. Obtížnost je možná trochu vyšší než normálně, ale pokud jedete správný build, tak jste s trochou opatrnosti a ukládání hry v pohodě.
A trocha kritiky: Obtížnost konce hry, respektive posledního dungeonu je absolutně neuspokojující. Čekal jsem něco hardcore, ale bylo to vážně lehké a hlavně krátké. Chtělo to pořádnou kobku nakonec! Soubojový systém je minimálně za fightera dost stereotypní a záleží tu vlastně jen na vašich atributech a na tom "co padne na kostkách v pozadí".
Vlastně mě už dál nic zásadního nenapadá, hra hlavně ztrácí na detailech, které se autorům trestuhodně nepodařilo vyladit a které se prostě sečtou a zamrzí. Jde například o:
-na přehazování na sekundární zbraň (luk) existuje rychlé tlačítko. Ale je naprd, protože musíte vždy nejprve vlézt do inventáře a sundat štít. To se to nemohlo dělat automaticky?
-NPC jsou statické, stojí na místě nebo popocházejí a hlavně pracují/žijí i v noci, 24 hodin denně
-nepřátelé jsou pomalí, lze jim vždy utéct třeba na jinou mapu, kde na vás nemůžou
-věci se "nestakují" na sebe
-nejde se vyspat v cizí posteli
-nejde střílet lukem skrz mříž
-cestování je často zdlouhavé, ocenil bych mounta
-quicktravel (rychlé cestování třeba přes celý svět) neposunuje čas, neuskutečňují se náhodná setkání či něco podobného. Prostě je to moc přívětivé vzhledem ke zbytku hry.
Závěr? Jdu se vrhnout na Book II a doufám, že tam jsou tyhle maličkosti vyladěné. Jestli ano, bude to útočit na 90 % a výše.
Pro: Hratelnost, obtížnost, vývoj postavy, vyvážený poměr zabíjení/rozhovorů, akorát velký svět, délka (přes 20 hodin), 3 možné konce, je to prostě jiné jak ostatní dnešní RPG
Proti: Spousta drobností, neuspokojující poslední dungeon