Jedna z prvních her, kterou jsem kdysi hrával na třiosmšestce. V oné dávné době mě neskutečně bavilo jezdit pořád dokola 15 okruhů (mimochodem včetně Československa) a překonávat o miliontiny sekund (svoje) předchozí rekordy, a to tak dlouho, až jsem ty tratě mohl jezdit skoro poslepu.

Kromě tratě si ještě můžete vybrat stroj (liší se ale jenom rychlostí), obtížnost a počet kol (jednotlivých závodů, ne motorky). Osobně jsem vždycky jezdil na tu nejlehčí obtížnost, protože řadit na klávesnici je prostě opruz. A abych nezapomněl, je tu i turnaj, který vás provede všemi okruhy pěkně jedním po druhém.

Samotné závody asi ničím nepřekvapí - nejprve se jede kvalifikace a pak už naostro proti počítači, který má pod kontrolou 9 soupeřů. Okolí tratě je chudé - nic než tráva. Pouze na horizontu vidíte nějaké tribuny, kopce nebo budovy. Abyste náhodou na okruhu nezabloudili, není možné se otočit do protisměru ani se příliš vzdálit od trati. Taky zapomeňte na nějaký model poškození nebo multiplayer. Můžete ale do soupeřů (ať už jedoucích na trati nebo ležících v pokoji vedle ní v trávě) zezadu narazit. Po srážce s mrtvolou v trávě, stejně jako po větším šťouchanci do "živého" kolegy končíte. Kromě toho můžete taky narazit do tunelu (kterým musíte projet, objet nejde).

Původně jsem chtěl komentář zakončit tím, že Cycles už pro mě svoje kouzlo ztratily. Není to ale tak úplně pravda - i když dnes už asi u nich nikdo moc dlouho nevydrží, zůstává alespoň vzpomínkou na časy, kdy nám ke štěstí a radosti stačilo tak málo... Prostě na tehdejší poměry fajn hra.