Hra, ve které budete nejspíše hodně umírat. Nejspíše, protože až na zanedbatelný zlomek případů je smrt vždy jen dílem náhody a nijak nesouvisí s tím, jestli hru umíte hrát.
Men of Valor si libuje v plýtvání hráčova času. Ve hře neexistuje funkce quick save, takže smrt znamená návrat zpět na poslední checkpoint. Přičemž minimálně v poslední misi jejich rozmístění hraničí až se sadismem. Návrat zpět na poslední checkpoint také často znamená nutnost znovu zhlédnout nepřeskočitelnou animaci. Ale ještě předtím si užijete fade-in na posmrtnou obrazovku číslo 1, poté fade-out, fade-in na obrazovku číslo 2, fade-out, a až poté se můžete vrátit zpět do hry.
Po zásahu vaše postava začne krvácet. Což znamená, že pokud chcete, aby se vám část ztraceného zdraví vrátila zpět, musíte držet klávesu k tomu určenou. Takže se pohybujete po bojišti, střílíte po nepřátelích, krčíte se za překážky, hážete hranáty a při tom celou dobu držíte klávesu pro aplikaci obvazu. Ano, je to tak pohodlné, jak to zní. A to nesmím zapomenout na sbírání předmětů po padlých nepřátelích, které vyžaduje držení další klávesy!
AI nepřátel je prakticky neexistující. Obvykle se prostě jen odnikud vynoří (často si všimnete, jak se před vámi najednou zhmotní) a začnou střílet vaším směrem. Pokud se snaží o cokoliv víc, působí to velmi komicky. Například uvnitř domů jen běhají v kruzích a pokud se nezastaví u okna a nezačnou střílet vaším směrem, nezmůžou se na jakýkoliv odpor.
Některé mise mě bavily. Jiné jsou peklo a působí jen jako házení kostkou maskované za 3D střílečku. V malých dávkách se to hrát dá, sedět u toho delší dobu si kvůli frustraci nedovedu představit.
Men of Valor si libuje v plýtvání hráčova času. Ve hře neexistuje funkce quick save, takže smrt znamená návrat zpět na poslední checkpoint. Přičemž minimálně v poslední misi jejich rozmístění hraničí až se sadismem. Návrat zpět na poslední checkpoint také často znamená nutnost znovu zhlédnout nepřeskočitelnou animaci. Ale ještě předtím si užijete fade-in na posmrtnou obrazovku číslo 1, poté fade-out, fade-in na obrazovku číslo 2, fade-out, a až poté se můžete vrátit zpět do hry.
Po zásahu vaše postava začne krvácet. Což znamená, že pokud chcete, aby se vám část ztraceného zdraví vrátila zpět, musíte držet klávesu k tomu určenou. Takže se pohybujete po bojišti, střílíte po nepřátelích, krčíte se za překážky, hážete hranáty a při tom celou dobu držíte klávesu pro aplikaci obvazu. Ano, je to tak pohodlné, jak to zní. A to nesmím zapomenout na sbírání předmětů po padlých nepřátelích, které vyžaduje držení další klávesy!
AI nepřátel je prakticky neexistující. Obvykle se prostě jen odnikud vynoří (často si všimnete, jak se před vámi najednou zhmotní) a začnou střílet vaším směrem. Pokud se snaží o cokoliv víc, působí to velmi komicky. Například uvnitř domů jen běhají v kruzích a pokud se nezastaví u okna a nezačnou střílet vaším směrem, nezmůžou se na jakýkoliv odpor.
Některé mise mě bavily. Jiné jsou peklo a působí jen jako házení kostkou maskované za 3D střílečku. V malých dávkách se to hrát dá, sedět u toho delší dobu si kvůli frustraci nedovedu představit.
