Odsýpající arkádovka s hodně intenzivním tempem hry. Rychlý nástup je znát hned při samotném spuštění hry. To je její předností a zároveň slabinou. V prvních úrovních působí vše hodně zmateně, nepřehledně a hráč vůbec neví, co se po něm chce. Nenabízí jediný hint, nápovědu nebo alespoň strohý tutorial. Abych zjistil, jak se hra vůbec ovládá, musím se podívat na mapování tlačítek v nastavení hry. I tak v prvních úrovních nesčetněkrát umírám jen proto, že jsem na okamžik upřel pohled jinam, když jsem se snažil vůbec pochopit princip hry.

V pozdějším hraní už jsem měl ovládání a princip hry v malíku. Bohužel jsem nadále nesmyslně umíral často proto, že po respawnu mi občas kvůli nepřehlednosti chvíli trvalo, než jsem našel svou polohu a dřív, než jsem stihnul zareagovat, jsem přišel zbytečně o další život. Má postava je prostě příliš malá, nevýrazná a snadno přehlídnutelná.

Celá Nex Machina na mě působila spíš dojmem minihry. Dopředu mě hnalo především neutuchající tempo hry spolu s hudbou, která se k úrovním dost hodila.