„Již nejednou jsem tvrdil, že válečné hry od jisté doby hraji často, a proto jsem si Commandos Strike Force mezi svoje plánované hry zařadil. Ovšem určitá náhoda zapříčinila, že se mi tato hra dostala na stůl a já měl možnost alespoň vyzkoušet, zdali přece jen právě tato hra (ne)bude výjimkou. Zkouškou hra obstála a po prvních misích jsem zjistil, že tady to bude přece jen o něčem jiném. O čem?“ — Milan Baroš, Hotel Praha, 2010
Commandos: Strike Force je zajímavá střílečka s mnoha originálními, avšak ne vždy dotaženými mechanikami.
Během některých misí můžete libovolně přepínat mezi sniperem či vojákem se samopalem. Když to ale uděláte, původní postava zůstane prostě nečinný a stojí jako tvrdé Y přesně tam, kde jste ji nechali. Když hrajete za špiona, můžete si obléct nacistickou uniformu a infiltrovat se. Jenže pokud svojí pistolkou zastřelíte osamělého vojáka, převlek z nějakého důvodu okamžitě zmizí a nepřátelé pak často hned vědí, co se stalo, i když široko daleko nikdo nebyl.
Některé pasáže jsou lineárnější, jiné nabízejí otevřenější mapu. Ty druhé jmenované jsou většinou se špionem a bavily mě o dost víc. Pokud se vykašlete na tichý postup, vytáhnete pistoli s tlumičem a sázíte jeden headshot za druhým, budete se cítit jako pravý Hitman. Je sice pravda, že je hra poměrně krátká, ale některé mise jsou zbytečně přepálené – například obrana mostu v Norsku nebo závěrečná pasáž v Rusku.
Příběh je sice generický, ale zase vás zavede na různá místa v Evropě, ať už jde o překažený seskok ve Francii, ledové Norsko, nebo pomoc rudým s jejich nezdařeným paktem Ribbentrop–Molotov.
Po dohrání jsem se kouknul na making of a je vidět, že do toho španělští kluci dali hodně srdíčka. O to víc je mi líto dávat hře relativně nízkou známku. Jako střílečka je to ale zkrátka průměr a ty originální koncepty jsou prostě nedotažené, ne-li přímo rozbité.
Fun fact: doporučuji dobovou recenzi na GamePage, kde byl recenzent úplně paf z toho, že se během hraní můžete přepnout ze snipera na zelený baret. :-) Pokud vás tato mechanika zaujala, zkuste ještě Clive Barker's Jericho, taktéž od Španělů. Je to další originální, ale nedotažená střílečka, která by vám ale mohla sednout.
Commandos: Strike Force je zajímavá střílečka s mnoha originálními, avšak ne vždy dotaženými mechanikami.
Během některých misí můžete libovolně přepínat mezi sniperem či vojákem se samopalem. Když to ale uděláte, původní postava zůstane prostě nečinný a stojí jako tvrdé Y přesně tam, kde jste ji nechali. Když hrajete za špiona, můžete si obléct nacistickou uniformu a infiltrovat se. Jenže pokud svojí pistolkou zastřelíte osamělého vojáka, převlek z nějakého důvodu okamžitě zmizí a nepřátelé pak často hned vědí, co se stalo, i když široko daleko nikdo nebyl.
Některé pasáže jsou lineárnější, jiné nabízejí otevřenější mapu. Ty druhé jmenované jsou většinou se špionem a bavily mě o dost víc. Pokud se vykašlete na tichý postup, vytáhnete pistoli s tlumičem a sázíte jeden headshot za druhým, budete se cítit jako pravý Hitman. Je sice pravda, že je hra poměrně krátká, ale některé mise jsou zbytečně přepálené – například obrana mostu v Norsku nebo závěrečná pasáž v Rusku.
Příběh je sice generický, ale zase vás zavede na různá místa v Evropě, ať už jde o překažený seskok ve Francii, ledové Norsko, nebo pomoc rudým s jejich nezdařeným paktem Ribbentrop–Molotov.
Po dohrání jsem se kouknul na making of a je vidět, že do toho španělští kluci dali hodně srdíčka. O to víc je mi líto dávat hře relativně nízkou známku. Jako střílečka je to ale zkrátka průměr a ty originální koncepty jsou prostě nedotažené, ne-li přímo rozbité.
Fun fact: doporučuji dobovou recenzi na GamePage, kde byl recenzent úplně paf z toho, že se během hraní můžete přepnout ze snipera na zelený baret. :-) Pokud vás tato mechanika zaujala, zkuste ještě Clive Barker's Jericho, taktéž od Španělů. Je to další originální, ale nedotažená střílečka, která by vám ale mohla sednout.
