Třetí (a patrně poslední) díl série jsem nemohl vynechat. Mám slabost na otevřený herní světy a RPG. Je zvláštní, jak se obecně názory na první dva díly často celkem shodují, zatímco třetí díl budí reakce do jisté míry kontrastní. Zkoumavě jsem tedy naistaloval trojku a pln očekávání klikal na NEW GAME.
Audiovizuální zpracování je libivý. Muzika v některejch lokacích je vcelku uchvacující - musím ji dokonce pochválit (Calador!). Sice někdo může říct, že je to stejný jako dvojka - "datadisk", mě osobně přijdou lokace propracovanější jak po stránce grafické, tak zvukové (hudební). Prostě tohle mi už stačí ke spokojenosti.
Hned úvodní tutorial (na lodi + lokace "Crab coast") je hroznej. Přebarvená nezajímavá lokace, kdy člověk musí postupovat jedinou trasou vpřed. Zápletka se ztrátou duše je hloupá a slouží spíš k jakési vnitřní motivaci herní postavy postavit se do čela odporu proti stínům. Ze začátku jsem byl, přiznám se, znechucenej. Aniž bych o to jakkoli usiloval, přidal se ke mě navíc Bones - uřvaná demetní postava, které jsem se už v R2 oboukem vyhejbal. Naštěstí už se od minula trochu sebral a ačkoliv mluví stále jako po částečné lobotomii, akceptoval jsem jej jako svýho "řidiče". Vyrazil jsem tedy na blízký ostrov Antigua a už zde (ačkoliv se jedná o ostrov recyklovaný) se mnohé mění. Najednou byla zpátky ta ponurá atmosféra Gothicu - temnej středověk řekněmě. Nebudu skrývat, že první tři navštívený ostrovy (sever) se mi opravdu líbily.
SVĚT
Svět se skládá z několika ostrovů - volnost v jejich neomezeném průzkumu se sice trochu nedobře projevuje na konstantní obtížnosti, ale jejich zpracování lze pochválit. Osobně jsem se raději procházel po severních ostrovech, pralesy mi přišly příliš okoukaný z dvojky, ale i tak nedělají ostudu. Trochu se po stránce designu nepovedl snad jen ostrov KILA - ty provazový mosty a klády jsem brzo začal nenávidět. Taky je s podivem jak málo ženskejch se zde obecně nachází. Třeba na ostrově mágů jsem viděl jenom jednu. Když to sečtu, myslím, že chlapi zaujímají zhruba 95% lidských NPC a to už je poněkud trapný. Těžko představit si, jaké následky by to na lidskou společnost mělo.
BOJ
Mnoho lidí zde píše, že byl boj snadnej. No jelikož jsem zásadně chodil po světě sám bez společníků, tak skupinka nepřátel pro mě představovala sakra problém. Než jsem si troufnul sejmout shadow-mastera, musel sem hódně trénovat. Boj s Bossem (2) mi pak dal opravdu zabrat. Specializoval jsem se na sekery a musím říct, že kontaktní zápas s několika bojovníky současně byl zábavnej, docela příjemně obtížnej a i oku lahodivej. Samozřejmě ke konci už to (logicky) není takovou výzvou. Zpracování automatickejch "fatalit" mě potom sice neoslovilo, ale nakonec to hře asi ani nijak moc neubližuje. Boj na dálku je však stále odfláknutej, absence nabíjení toto, myslím si, jen podtrhuje.
PŘÍBĚH
Osobně se mi nepříčí myšlenka portálů, ze kterých pronikají na svět krvelačný stínoví bojovníci. Ovšem koncept underworldu jako takovýho mi přišel trapnej už ve dvojce, škoda, že zrovna tento aspekt se autoři rozhodli rozvíjet na prvním místě. Celkově lze děj považovat za standard Risenů - tedy boj s titánským lordem a jeho přisluhovači (což bohužel už není pochvalou).
QUESTY
Některý questy jsou standardní (Piranha B) kde člověk řeší jakési komplexnější úkoly, jindy jsou zbytečně hloupý. Například když dovedu na ostrově KILA domorodou holku do přístavu. Pokračování questu je, abych se vrátil zpět na místo, kde jsem ji našel a donesl kytku, pomocí které se jí pirát bude dvořit - to už je snad trochu moc ne?
FRAKCE
Frakce jsou různorodý. Zprvu se mi celkem zalíbili lovci démonů, kteří působili jako takový volnější seskupení válečníků bez pevné subordinace, což mi imponovalo. Bohužel jejich teleportační úskok mě tolik rozčiloval, že jsem se raději nakonec spojil s mágy. Obecně musím přiznat, že se mi do vstupu do jednoho ze společenství tak moc nechtělo a udělal jsem to více-méně z nutnosti.
RP!
Prvně (konečně) v sérii Risen narážíme na ukazatel aury. Ve výsledku to znamená, že si můžu vybrat, jestli člověku odpovím hrubě nebo naopak normálně. To se mi především líbilo proto, že potom hlavní hrdina nemusí nutně jednat jako hrubián a posílat kdekoho do hajzlu. Tento prvek se podle mě výrazně povedl a i když nemá ve hře žádnej zásadní význam, lze se s postavou nyní lépe sžít.
SUMMARY
Po takové surové jedničce, kterou následovalo pirátsky laděný poračování, který se, myslím si, moc nevyvedlo, se konečně nyní dostává hráčům do rukou třetí díl, kterej mi přišel tak nějak nejzábavnější. Některý ostrovy mají vynikající atmosféru, boj je o něco vychytanější, obtížnost ze začátku vskutku ucházející. Postavám NPC člověk věří jejich charakter a dokonce může tak trochu "rozvíjet" ten vlastní. Hrát hru bez na nervy lezoucích společníků můžu asi vřele dopručit, mě se to tak zamlouvalo.
Za mě asi nejlepší Risen.
80%
Audiovizuální zpracování je libivý. Muzika v některejch lokacích je vcelku uchvacující - musím ji dokonce pochválit (Calador!). Sice někdo může říct, že je to stejný jako dvojka - "datadisk", mě osobně přijdou lokace propracovanější jak po stránce grafické, tak zvukové (hudební). Prostě tohle mi už stačí ke spokojenosti.
Hned úvodní tutorial (na lodi + lokace "Crab coast") je hroznej. Přebarvená nezajímavá lokace, kdy člověk musí postupovat jedinou trasou vpřed. Zápletka se ztrátou duše je hloupá a slouží spíš k jakési vnitřní motivaci herní postavy postavit se do čela odporu proti stínům. Ze začátku jsem byl, přiznám se, znechucenej. Aniž bych o to jakkoli usiloval, přidal se ke mě navíc Bones - uřvaná demetní postava, které jsem se už v R2 oboukem vyhejbal. Naštěstí už se od minula trochu sebral a ačkoliv mluví stále jako po částečné lobotomii, akceptoval jsem jej jako svýho "řidiče". Vyrazil jsem tedy na blízký ostrov Antigua a už zde (ačkoliv se jedná o ostrov recyklovaný) se mnohé mění. Najednou byla zpátky ta ponurá atmosféra Gothicu - temnej středověk řekněmě. Nebudu skrývat, že první tři navštívený ostrovy (sever) se mi opravdu líbily.
SVĚT
Svět se skládá z několika ostrovů - volnost v jejich neomezeném průzkumu se sice trochu nedobře projevuje na konstantní obtížnosti, ale jejich zpracování lze pochválit. Osobně jsem se raději procházel po severních ostrovech, pralesy mi přišly příliš okoukaný z dvojky, ale i tak nedělají ostudu. Trochu se po stránce designu nepovedl snad jen ostrov KILA - ty provazový mosty a klády jsem brzo začal nenávidět. Taky je s podivem jak málo ženskejch se zde obecně nachází. Třeba na ostrově mágů jsem viděl jenom jednu. Když to sečtu, myslím, že chlapi zaujímají zhruba 95% lidských NPC a to už je poněkud trapný. Těžko představit si, jaké následky by to na lidskou společnost mělo.
BOJ
Mnoho lidí zde píše, že byl boj snadnej. No jelikož jsem zásadně chodil po světě sám bez společníků, tak skupinka nepřátel pro mě představovala sakra problém. Než jsem si troufnul sejmout shadow-mastera, musel sem hódně trénovat. Boj s Bossem (2) mi pak dal opravdu zabrat. Specializoval jsem se na sekery a musím říct, že kontaktní zápas s několika bojovníky současně byl zábavnej, docela příjemně obtížnej a i oku lahodivej. Samozřejmě ke konci už to (logicky) není takovou výzvou. Zpracování automatickejch "fatalit" mě potom sice neoslovilo, ale nakonec to hře asi ani nijak moc neubližuje. Boj na dálku je však stále odfláknutej, absence nabíjení toto, myslím si, jen podtrhuje.
PŘÍBĚH
Osobně se mi nepříčí myšlenka portálů, ze kterých pronikají na svět krvelačný stínoví bojovníci. Ovšem koncept underworldu jako takovýho mi přišel trapnej už ve dvojce, škoda, že zrovna tento aspekt se autoři rozhodli rozvíjet na prvním místě. Celkově lze děj považovat za standard Risenů - tedy boj s titánským lordem a jeho přisluhovači (což bohužel už není pochvalou).
QUESTY
Některý questy jsou standardní (Piranha B) kde člověk řeší jakési komplexnější úkoly, jindy jsou zbytečně hloupý. Například když dovedu na ostrově KILA domorodou holku do přístavu. Pokračování questu je, abych se vrátil zpět na místo, kde jsem ji našel a donesl kytku, pomocí které se jí pirát bude dvořit - to už je snad trochu moc ne?
FRAKCE
Frakce jsou různorodý. Zprvu se mi celkem zalíbili lovci démonů, kteří působili jako takový volnější seskupení válečníků bez pevné subordinace, což mi imponovalo. Bohužel jejich teleportační úskok mě tolik rozčiloval, že jsem se raději nakonec spojil s mágy. Obecně musím přiznat, že se mi do vstupu do jednoho ze společenství tak moc nechtělo a udělal jsem to více-méně z nutnosti.
RP!
Prvně (konečně) v sérii Risen narážíme na ukazatel aury. Ve výsledku to znamená, že si můžu vybrat, jestli člověku odpovím hrubě nebo naopak normálně. To se mi především líbilo proto, že potom hlavní hrdina nemusí nutně jednat jako hrubián a posílat kdekoho do hajzlu. Tento prvek se podle mě výrazně povedl a i když nemá ve hře žádnej zásadní význam, lze se s postavou nyní lépe sžít.
SUMMARY
Po takové surové jedničce, kterou následovalo pirátsky laděný poračování, který se, myslím si, moc nevyvedlo, se konečně nyní dostává hráčům do rukou třetí díl, kterej mi přišel tak nějak nejzábavnější. Některý ostrovy mají vynikající atmosféru, boj je o něco vychytanější, obtížnost ze začátku vskutku ucházející. Postavám NPC člověk věří jejich charakter a dokonce může tak trochu "rozvíjet" ten vlastní. Hrát hru bez na nervy lezoucích společníků můžu asi vřele dopručit, mě se to tak zamlouvalo.
Za mě asi nejlepší Risen.
80%
Pro: Otevřený svět, fungující vývoj postavy, RP složka, ucházející kontaktní boj
Proti: Později už dost snadný, některý "dones, najdi" questy, podsvětí a mrtvý duše, nabíjení