Přemýšlela jsem, jak začít s komentářem na hru, která schytává kritiku ze všech stran - a ne neoprávněně. Myslím že nejlepší bude začít tím, že vám to potvrdím. Hra si zaslouží velkou část toho, co se o ní píše. Ano, chce být dlouhá a obsáhlá, ale vrací vás neustále na stejné lokace. Ano, nepřátelé se respawnují, a vždy, když procházíte, musíte se "prosekat", což vzhledem k obtížnosti může být až úmorné. A ano, od romance toho moc nečekejte...
To jsou za mě asi hlavní zmiňované problémy. Osobně bych uvítala více dialogů (protože postavy jsou dle mého napsané a nadabované super), více cutscén nebo celkově příběhového obsahu. Kritika na hratelnost nebo souboje mi přijde neoprávněná. Bavily mě. Z důvodu toho, že jsem i na normal dostávala ze začátku slušně nakopáno, jsem se rozhodla pro styl Guardiana, tj. štít a palcát. Většinu bodů jsem ale cpala do Technomancera a minimálně poškození jsem pak působila opravdu slušné. Přesto jsem až do konce hry musela zůstávat ve střehu, aby mě nesložili i řadoví nepřátelé, když se na mě seběhnou ze všech stran. Jako největší hrůzu a málem ragequit ale vyhlašuji zmutovanou gorilu, která vás překvapí když jedete pro izolaci na rover. A to je skoro na konci hry a ne první setkání s tímto tvorem, ale třetí... Zbývající dva stromy, které jsem musela nechat netknuté, vypadají zajímavě, takže si nejspíš znovu vyzkouším i jiný herní styl - Warrior s tyčí vypadá naprosto skvěle a Rogue s dýkou a pistolí by taky mohl mít něco do sebe - mám ale pocit, že oba styly budou na hraní obtížnější.
Proč jsem u hry ale vydržela tak dlouho (cca 45 hodin) je především zasazení a atmosféra. V prvé řadě, jste na Marsu. Vody je málo a hlavním platidlem je sérum. Slunce je nemilosrdné a život se tak musí uchýlit do stínu. Část obyvatelstva je zmutovaná, někteří se narodí jako první generace lidským rodičům, ostatní mutanti jsou již generace za generací. Většina se rodí do otroctví. Život pozměněný, stejně jako místní zvířata. Do toho všeho máte společnosti, které jsou spolu ve válce. A jako v každé společnosti spousty sociálních problémů, ať už otroctví mutantů, gangy, korupce... Pro vás jako hráče se vrací systém karmy a vztahy se společníky a frakcemi, které přímo ovlivňují vaši vzájemnou interakci. Útočí členové frakce na potkání? Jsou ochotní tě podpořit ve spojenectví? U společníků jsou to hlavně různé bonusy.
Atmosféru z velké části pomáhá vytvářet hudba. Nekecám, když vám řeknu že si ten soundtrack pouštím jako podkres při práci. A přijde mi, že čím víc ho mám naposlouchaný, tím je lepší. Nevím jak popsat celkový design, ale hudba k němu prostě skvěle sedí (má to mouchy, ale přesto tě to okouzlí?) Samozřejmě atmosféra Ophiru (např. Exchange) je jiná než v Noctisu nebo v Mutant valley, ale všude to do sebe dobře zapadá.
Příběh také hodnotím kladně, byť hlavní záporák Viktor ve mě příliš emocí nerozdmýchal. To už spíše Zachův rival Alan, který je takovým osobnějším záporákem. Jeho menší zhroucení a přiznání v poslední kapitole to docela pěkně uzavřelo. Hlavním tématem ale zůstává snaha technomancerů uchovávat před veřejností jejich největší tajemství - to, že jsou také mutanti (ale to už je propálená informace i z popisu). Jsou mutanti, vzniklí cílenou mutací prvních kolonistů. V průběhu hry se navíc dozvíme, že přímo Zacha vlastně vytvořil Scott při svých experimentech Jejich hlavním posláním je pak sbírání cenností po kolonistech a usilování o snahy kontaktovat Zemi, s vidinou naděje na záchranu. Což bude i Zachův cíl, jak to dopadne vám spoilerovat nebudu.
Na závěr musím zmínit, že Technomancer, jakožto pokračovatel Mars: War Logs, není jen druhou hrou ze stejného univerza. Odehrávají se současně a události, které se dají do pohybu ve vězeňském Camp 19, mají na svět přímý dopad. Propojení mě velmi potěšilo, zejména návrat Scuma, jeho popis povstání mutantů a jakou roli v něm hrál Roy (z prvního dílu).
Nejspíš jsem ještě na něco zapomněla, ale už tak komentář přesáhl délku, kterou je většina lidí ochotna číst. Tak nějaké odkazy na screenshoty:
Zmínka o ději Mars: War Logs, Reserved Judgement, Rover, Polar Expedition
To jsou za mě asi hlavní zmiňované problémy. Osobně bych uvítala více dialogů (protože postavy jsou dle mého napsané a nadabované super), více cutscén nebo celkově příběhového obsahu. Kritika na hratelnost nebo souboje mi přijde neoprávněná. Bavily mě. Z důvodu toho, že jsem i na normal dostávala ze začátku slušně nakopáno, jsem se rozhodla pro styl Guardiana, tj. štít a palcát. Většinu bodů jsem ale cpala do Technomancera a minimálně poškození jsem pak působila opravdu slušné. Přesto jsem až do konce hry musela zůstávat ve střehu, aby mě nesložili i řadoví nepřátelé, když se na mě seběhnou ze všech stran. Jako největší hrůzu a málem ragequit ale vyhlašuji zmutovanou gorilu, která vás překvapí když jedete pro izolaci na rover. A to je skoro na konci hry a ne první setkání s tímto tvorem, ale třetí... Zbývající dva stromy, které jsem musela nechat netknuté, vypadají zajímavě, takže si nejspíš znovu vyzkouším i jiný herní styl - Warrior s tyčí vypadá naprosto skvěle a Rogue s dýkou a pistolí by taky mohl mít něco do sebe - mám ale pocit, že oba styly budou na hraní obtížnější.
Proč jsem u hry ale vydržela tak dlouho (cca 45 hodin) je především zasazení a atmosféra. V prvé řadě, jste na Marsu. Vody je málo a hlavním platidlem je sérum. Slunce je nemilosrdné a život se tak musí uchýlit do stínu. Část obyvatelstva je zmutovaná, někteří se narodí jako první generace lidským rodičům, ostatní mutanti jsou již generace za generací. Většina se rodí do otroctví. Život pozměněný, stejně jako místní zvířata. Do toho všeho máte společnosti, které jsou spolu ve válce. A jako v každé společnosti spousty sociálních problémů, ať už otroctví mutantů, gangy, korupce... Pro vás jako hráče se vrací systém karmy a vztahy se společníky a frakcemi, které přímo ovlivňují vaši vzájemnou interakci. Útočí členové frakce na potkání? Jsou ochotní tě podpořit ve spojenectví? U společníků jsou to hlavně různé bonusy.
Atmosféru z velké části pomáhá vytvářet hudba. Nekecám, když vám řeknu že si ten soundtrack pouštím jako podkres při práci. A přijde mi, že čím víc ho mám naposlouchaný, tím je lepší. Nevím jak popsat celkový design, ale hudba k němu prostě skvěle sedí (má to mouchy, ale přesto tě to okouzlí?) Samozřejmě atmosféra Ophiru (např. Exchange) je jiná než v Noctisu nebo v Mutant valley, ale všude to do sebe dobře zapadá.
Příběh také hodnotím kladně, byť hlavní záporák Viktor ve mě příliš emocí nerozdmýchal. To už spíše Zachův rival Alan, který je takovým osobnějším záporákem. Jeho menší zhroucení a přiznání v poslední kapitole to docela pěkně uzavřelo. Hlavním tématem ale zůstává snaha technomancerů uchovávat před veřejností jejich největší tajemství - to, že jsou také mutanti (ale to už je propálená informace i z popisu). Jsou mutanti, vzniklí cílenou mutací prvních kolonistů. V průběhu hry se navíc dozvíme, že přímo Zacha vlastně vytvořil Scott při svých experimentech Jejich hlavním posláním je pak sbírání cenností po kolonistech a usilování o snahy kontaktovat Zemi, s vidinou naděje na záchranu. Což bude i Zachův cíl, jak to dopadne vám spoilerovat nebudu.
Na závěr musím zmínit, že Technomancer, jakožto pokračovatel Mars: War Logs, není jen druhou hrou ze stejného univerza. Odehrávají se současně a události, které se dají do pohybu ve vězeňském Camp 19, mají na svět přímý dopad. Propojení mě velmi potěšilo, zejména návrat Scuma, jeho popis povstání mutantů a jakou roli v něm hrál Roy (z prvního dílu).
Nejspíš jsem ještě na něco zapomněla, ale už tak komentář přesáhl délku, kterou je většina lidí ochotna číst. Tak nějaké odkazy na screenshoty:
Zmínka o ději Mars: War Logs, Reserved Judgement, Rover, Polar Expedition
Pro: Zasazení příběhu, atmosféra, hudba, soubojový systém
Proti: Vracení do stejných lokací, respawn nepřátel