Upřímně miluji hry a příběhy obecně, které zkoušejí něco nového a nebojí se vsadit na netradiční hlavní protagonisty – a to nejen v rámci hutného dramatu. Takovou hrou je právě recenzovaná point-and-click adventura Wildwood Down , která kromě kombinace 3D grafiky a pixel artu zaujme i svérázným hlavním hrdinou Danielem. Ten má Downův syndrom, což mu ale nijak nebrání užívat si život naplno. Hra ho navíc vysílá na bláznivou mysteriózně-komediální jízdu. Jestli se tvůrcům podařilo ukočírovat tohle téma bez laciného sentimentu, si rozebereme níže. 

Tuto sympatickou adventuru sleduji už od jejího oznámení. S každou novou ukázkou rostlo moje nadšení. Věřil jsem projektu natolik, že možnost neúspěchu pro mě prostě nepřipadala v úvahu. A zdá se, že moje slepá manifestace opravdu zafungovala. Přede mnou nakonec stanul titul, který bych se nebál postavit svou kultovností po bok legendárního Monkey Islandu . A to nejen díky absurdnímu humoru, ale i nápaditému designu a naprosto odzbrojujícímu hlavnímu hrdinovi.

Ten se jmenuje Daniel a je to puberťák s Downovým syndromem. Jeho postava je inspirována skutečným Danielem – blízkým přítelem vývojářů, který postavu navíc sám (a nutno dodat, že velmi kvalitně) nadaboval. Daniel se spolu se svou sestrou a dvěma kamarády vydává do Wildwoodu v New Jersey, plážové promenády, kde právě probíhá Seniors Week – velká studentská párty. Jenže idylka netrvá dlouho. Danielova sestra se ztratí a navíc dojde i k vraždě. Náš netradiční hrdina se tak vydává po stopách zmizelé sestry a neznámého vraha.

 Ačkoli má příběh mysteriózní zápletku a lehce načichl slasherovými prvky, v jádru jde o šílenou komedii plnou rozmanitého humoru. Daniel a jeho dabing k tomu výrazně přispívají – jeho hlášky (údajně místy i improvizované) jsem si okamžitě zamiloval a naplno mu fandil. Oceňuji, že k němu hra přistupuje jako k normálnímu člověku a nesnaží se zbytečně hrát na emoce. Právě tím by si podle mě podkopla nohy.

Daniel se pro mě totiž stal legendou – skoro jako Guybrush Threepwood. Některé jeho hlášky si hráči podle mě zapamatují ještě na hodně dlouho. Ostatní postavy na tom nejsou o nic hůř. Hra je plná různorodých a absurdních charakterů – jamajský týpek s želvím parťákem, přehypovaná prodejkyně koblih Miggy nebo krabí wrestlingový zápasník. A to je jen špička ledovce. Wildwood Down vás od první chvíle až do závěrečných titulků (cca 10 hodin) neustále zasypává nápady. Ne všechny fungují stoprocentně, ale většina ano. 

 To samé platí i pro puzzly – klasické kombinování a používání předmětů –, které mi často evokovaly Monkey Island či jiné starší adventury. Tvůrci si očividně vypůjčili jejich absurditu a hravost, ale většinou se vyhnuli tzv. moon logic (naprosto nelogickým kombinacím). Bavilo mě, že i když některé hádanky působí na první pohled jako nesmysl, po naladění na ujetou logiku světa dávají vlastně smysl. Například když použijete omráčeného dědu jako katapult, abyste se dostali ven ze zamčeného záchodu, nebo se snažíte způsobit rackům průjem. A to je jen zlomek bizarností – dlouho jsem se u puzzlů takhle nahlas nezasmál.

Musím ale trochu zkritizovat, že pár hádanek už bylo opravdu na hraně. Musel jsem sáhnout po integrované nápovědě, protože mě řešení ani ve snu nenapadlo. Některé věci podle mě nejsou úplně intuitivní. Naštěstí se to neděje často a většinou jsou hádanky férovou výzvou. 

 Příjemným zpestřením byly i minihry. Budete třeba prolézat zrcadlovým bludištěm, zkoušet vyhrát tickety na automatech, střílet z pušky v karnivalovém stánku nebo se zúčastníte wrestlingového zápasu. Ten lehce připomíná šermířské souboje z Monkey Islandu . Jen s tím rozdílem, že si musíte zapamatovat vzorce útoků protivníků a správně reagovat. Zpočátku jsem se bál frustrace, ale nakonec šlo o překvapivě zábavnou vsuvku. A ano – dojde i na stealth pasáže s vtipnými odkazy na Metal Gear Solid .

Tvůrci jednoznačně chtěli hru napěchovat nápady a trochu naředit tradiční point-and-click formuli. To jsem velmi ocenil. Hraní mě několikrát příjemně zaskočilo tím, co si na mě přichystali. Navíc je tu možnost vypnout v menu časové limity u některých hádanek, což vítám. Jen škoda, že při přepínání této funkce mi hra občas začala masivně lagovat a musel jsem ji opakovaně načítat. 

A když už mluvím o technické stránce – od druhé poloviny hry jsem občas zaznamenal chybu s pohybem postavy. Ať už na gamepadu nebo Steam Decku – ovládání přestalo reagovat, dokud jsem neotevřel nabídku hint systému. Jakmile jsem ji zavřel, postava se opět rozhýbala. Takových bugů jsem si všiml hlavně v pozdější části hry. Je ale možné, že v době vydání už budou opravené – přece jen jsem hru hrál s několikadenním předstihem.

Jinak ale technický stav hodnotím kladně. Vizuální stránka je skvělá – kombinace 3D a pixel artu tu funguje výborně. Prostředí jsou přehledná a nedochází tu k pixel huntingu. Uživatelské rozhraní je klasické pro tento žánr, nechybí ani zvýrazňování interaktivních prvků. A pochvalu si zaslouží i příjemný soundtrack – doufám, že se brzy objeví v nabídce spolu se samotnou hrou.

Kolem a kolem se pro mě Wildwood Down stává jednou z nejlepších adventur letošního roku, spolu s The Drifterem . Vedle absurdního humoru a bláznivých hádanek (a naprosto geniálního finále na ruském kole!) totiž nabízí i srdce. Z každého jeho kousku je cítit láska – nejen k hlavnímu hrdinovi, ale i ke hře jako takové. Daniel není postava, které byste se smáli kvůli jeho syndromu – smějete se s ním. A máte chuť ho poznat i ve skutečnosti. 

Takže jo – já si tu jízdu užil. Jasně, kvůli bugům a pár nelogičnostem jsem si občas zanadával. Ale jinak jsem si hru neskutečně užil. Takto nápaditou, vtipnou a přitom upřímnou adventuru jsme tu neměli už hodně dlouho. Pokud milujete zlatou éru humorných adventur, Wildwood Down by vám rozhodně neměla uniknout. A navíc – část výtěžku má jít na podporu lidí s Downovým syndromem, takže hraním podpoříte i dobrou věc. Já osobně už doufám v sequel!