Ze všeho nejdřív napíšu, že jsem předchozí díly nehrál. Ke konzoli jsem "čichnul" až od PS5, jinak jsem byl hráč pouze na PC. Takže nemohu srovnat, zda se Remake držel originálu a v čem jej předčil nebo naopak.
Co ale mohu s klidem říct, že mám za sebou děsivou hororovou hru a jeden z nejintenzivnějších zážitků na konzoli vůbec. K dokonalosti chybí jen krůček.
Když jsem kupoval Silent Hill, neměl jsem velká očekávání. I když byly recenze vesměs velmi kladné, netěšil jsem se na hru stejně jako na remaky RE například. A bylo to asi dobře. Začátek se nese v poměrně "pohodovém" rozjezdu a autoři nám své "esa v rukávu" dávkují postupně. Hned od prvních chvil se ale člověk může kochat fantastickým audiovizuálním zážitkem. Je to skutečně hra, kterou jsem měl veliký problém hrát večer na PS5 sluchátkách. Tím veliký myslím to, že jsem hru v pozdějších fázích i vypnul, protože jsem byl zkrátka vyčerpaný tou porcí strachu a nejistoty, kterou nám hra, zejména od první čtvrtiny, nabízí. Samozřejmě, strach je subjektivní a to, co jednomu přijde děsivé, může druhému přijít v pohodě. Faktem ale zůstává, že zvukový podkres, včetně hudebního, řadím mezi absolutní špičku hororového žánru a herního vůbec.
Na ovládání jsem si musel trošku zvyknout a způsobem boje a uhýbání v něj mi dělalo problém docela dlouho. Zkrátka jsem se potýkal s obtížností soubojů i na střední level. Na druhou stranu nutno dodat, že to člověk "dostane do ruky" a přijde na správný okamžik, kdy se vyhnout útoku monstra. V některých fázích hry, zejména těch akčnějších, je ale i střední obtížnost veliký oříšek. Teda aspoň pro mě.
Jak jsem již trochu naznačil, atmosféra hry se buduje postupně jak se hluboko hráč dostává do Silent Hillu a jeho "útrob". Každá lokace potom znamená nový zážitek a další nálož na psychiku. Grafika je obecně na hodně vysoké úrovni a pomáhá dotvářet úzkostnou atmosféru hry. Sem tam jsem ve hře narazil na podivné grafické glitche, jako jsou nereálné zrcadlení krve a monster obecně, odrážení světel apod. Nevím, zda to je obecný problém nebo jen u mě. Není to ale nic zásadního.
Samotná kapitola jsou monstra. Ty jsou velice nápaditá, krásně nechutná a skvěle se hodí do hry. Jejich zvukový projev je mnohdy až odporný a já se často jen kochal tím, jak ke mně svým lámaným krokem jdou a užíval si prapodivné zvuky, které vydávají. Na druhou stranu musím říct, že je druhů monster na můj vkus trochu málo a zejména v pozdějších fázích hry to chtělo trošku změnu. Nevím, zda jsem až moc náročný, ale těch druhů bylo veskrze opravdu pár a zejména dvě tři se opakuji v podstatě dokola jen z drobnou vizuální změnou.
Výše uvedený důvod je možná i ten, proč nedávám 100%. Tohle mi prostě trošku vadilo. A potenciálu bylo mnoho, které prostředí nabízelo.
Na druhou stranu ale musím říct, že jsem se královsky bavil a přál bych si, aby byl každý remake takový. Jde vidět, že si autoři opravdu pohráli s detaily a naservírovali vytouženou hru pro všechny milovníky kvalitního hororu. A že je takových jako šafránů. 95% a jisté místo v mé síni slávy! Jako třešničku na dortu zmíním ještě puzzles. Ty byly na střední obtížnost příjemně obtížné a vesměs se k nim i logicky dalo bez problémů dojít. Suma sumárum 23 - děkuji za těch 23 hodin a brzy na viděnou :-)
Co ale mohu s klidem říct, že mám za sebou děsivou hororovou hru a jeden z nejintenzivnějších zážitků na konzoli vůbec. K dokonalosti chybí jen krůček.
Když jsem kupoval Silent Hill, neměl jsem velká očekávání. I když byly recenze vesměs velmi kladné, netěšil jsem se na hru stejně jako na remaky RE například. A bylo to asi dobře. Začátek se nese v poměrně "pohodovém" rozjezdu a autoři nám své "esa v rukávu" dávkují postupně. Hned od prvních chvil se ale člověk může kochat fantastickým audiovizuálním zážitkem. Je to skutečně hra, kterou jsem měl veliký problém hrát večer na PS5 sluchátkách. Tím veliký myslím to, že jsem hru v pozdějších fázích i vypnul, protože jsem byl zkrátka vyčerpaný tou porcí strachu a nejistoty, kterou nám hra, zejména od první čtvrtiny, nabízí. Samozřejmě, strach je subjektivní a to, co jednomu přijde děsivé, může druhému přijít v pohodě. Faktem ale zůstává, že zvukový podkres, včetně hudebního, řadím mezi absolutní špičku hororového žánru a herního vůbec.
Na ovládání jsem si musel trošku zvyknout a způsobem boje a uhýbání v něj mi dělalo problém docela dlouho. Zkrátka jsem se potýkal s obtížností soubojů i na střední level. Na druhou stranu nutno dodat, že to člověk "dostane do ruky" a přijde na správný okamžik, kdy se vyhnout útoku monstra. V některých fázích hry, zejména těch akčnějších, je ale i střední obtížnost veliký oříšek. Teda aspoň pro mě.
Jak jsem již trochu naznačil, atmosféra hry se buduje postupně jak se hluboko hráč dostává do Silent Hillu a jeho "útrob". Každá lokace potom znamená nový zážitek a další nálož na psychiku. Grafika je obecně na hodně vysoké úrovni a pomáhá dotvářet úzkostnou atmosféru hry. Sem tam jsem ve hře narazil na podivné grafické glitche, jako jsou nereálné zrcadlení krve a monster obecně, odrážení světel apod. Nevím, zda to je obecný problém nebo jen u mě. Není to ale nic zásadního.
Samotná kapitola jsou monstra. Ty jsou velice nápaditá, krásně nechutná a skvěle se hodí do hry. Jejich zvukový projev je mnohdy až odporný a já se často jen kochal tím, jak ke mně svým lámaným krokem jdou a užíval si prapodivné zvuky, které vydávají. Na druhou stranu musím říct, že je druhů monster na můj vkus trochu málo a zejména v pozdějších fázích hry to chtělo trošku změnu. Nevím, zda jsem až moc náročný, ale těch druhů bylo veskrze opravdu pár a zejména dvě tři se opakuji v podstatě dokola jen z drobnou vizuální změnou.
Výše uvedený důvod je možná i ten, proč nedávám 100%. Tohle mi prostě trošku vadilo. A potenciálu bylo mnoho, které prostředí nabízelo.
Na druhou stranu ale musím říct, že jsem se královsky bavil a přál bych si, aby byl každý remake takový. Jde vidět, že si autoři opravdu pohráli s detaily a naservírovali vytouženou hru pro všechny milovníky kvalitního hororu. A že je takových jako šafránů. 95% a jisté místo v mé síni slávy! Jako třešničku na dortu zmíním ještě puzzles. Ty byly na střední obtížnost příjemně obtížné a vesměs se k nim i logicky dalo bez problémů dojít. Suma sumárum 23 - děkuji za těch 23 hodin a brzy na viděnou :-)
Death Stranding
Pro: Brilantní atmosféra, grafické zpracování, zvuky, vykreslení Silent Hillu, puzzles
Proti: opakující se monstra, občasné grafické glitche