Třetí Mafia byla posledním dílkem skládačky, který mi v této sérii chyběl. Ovlivněn mnoha negativními recenzemi jsem se hře dlouho vyhýbal. Na začátek musím říct, že je v nich spousta pravdy. Mafia 3, ale ve finále zdaleka nedopadla v mých očích tak špatně.

V tomto díle se dostáváme do kůže Lincolna Claye, černošského veterána z války, který se vrací z Vietnamu do fiktivního městečka New Bordeaux, aby se konečně setkal se svojí rodinou. Idylka samozřejmě netrvá dlouho a Lincoln se vydává na cestu pomsty.

Příběh sám o sobě není vůbec špatný. Lincoln postupuje od spodku pyramidy mafiánského podsvětí, až na její vrchol, kde likviduje menší a později i větší ryby na cestě za svým cílem. Postava Lincolna není napsaná špatně. Je to velký hromotluk, který se nezastaví před ničím, přičemž i vedlejší postavy, které potkáme během své cesty, mi rozhodně vrásky na čele neudělaly. Fanoušky předchozího dílu navíc potěší návrat jedné z postav a odkazy na další. Příběh má slušný začátek, trochu vlažný střed a výborný závěr (nenechat si ujít scénu po závěrečných titulkách – stojí za to). Tak v čem je vlastně problém? Zatím to vypadá na další nadprůměrný počin ze světa mafiánských intrik.

Začnu od těch menších. Grafický kabát. Neříkám, že je špatný, ale nasvícení někdy tak strašně blbne, že scéna vypadá jak negativ. Sem tam je zase hra na svůj věk opravdu hezká, tak je trošku škoda, že si autoři nedali trochu více práce s optimalizací. K té se ale ještě dostanu. Gameplay – ten taky bohužel není nic světoborného. AI protivníků je dosti ubohá a ubírá body na celkové atmosféře. Stealth je díky tomu, celkem jednoduchý, protože NPC nějak nedokážou pochopit, že pokud na hromadě leží 6 zastřelených kolegů, nebudu ten sedmý, který si k nim půjde čapnout a opravdu se přesvědčit, že to všechno není jen rozlitý kečup. Obecně je AI opravdu špatná. Chodci se bojí protijedoucího auta a „zachrání“ se tím, že pod něj skočí. Takový nesmyslů je ve hře bohužel celá řada. Optimalizace je pak opravdu něco příšerného. 2x restart, protože se opakovala cutscéna furt dokola. A jelikož nemá hra klasické save pozice, znamenalo to hru úplně od začátku. Dodnes se divím mé trpělivosti. Po dokončení úkolu – restart od posledního záchytného bodu, jelikož se kamera nepřepnula do Lincolna, nýbrž někde nad město. Naštěstí to v tomto případě byl záchytný bod právě po dokončení úkolu, takže jsem nemusel nic opakovat. Tohle se totiž dělo u 80% dokončení. Na závěr si dovolím ještě zmínit mise. Těch je ve hře opravdu spousta. Herní doba zabere cca 20 – 30 hodin, takže na autory čekala obrovská porce přemýšlení, aby hra nespadla do stereotypu. Bohužel neúspěšně. I když se najdou mise fakt zajímavé, spousta z nich je skutečně repetitivních. Já osobně to přežil a držel mě příběh, nedivím se ale spoustě negativních recenzí, které právě na tento neduh odkazují. 80% času člověk dojede do nějaké čtvrti, vyslechne kumpány, najde doupě, které vystřílí a distrikt někomu přidělí. A takto se to vlastně opakuje pořád dokola.

Co mě tedy konkrétně drželo? Jak jsem řekl, byl to příběh, u kterého jsem chtěl vědět, jak skončí. Ten je prokládaný skvělými cutscénami a rozhovory, kdy jsem si připadal, že sleduji mafiánský film o jednom nepolapitelném antihrdinovi. No a poslední kousek koláče byl taky vnitřní pocit, že mi tento díl prostě do skládačky chybí.

Lituji, že jsem na hře strávil poměrně dost času? Určitě ne. Hrál bych ji znova? Určitě ne. Ve finále to byla celkem uspokojivá jízda, které přidá body hlavně příběh a tu a tam dobrý nápad. Kdo nefandí této mafiánské sérii, klidně si uberte 15 - 20%.