Ačkoli je Vergil z těch, kteří prostě musí prohrát, vždy mi přišel o něco stylovější, než Dante, a příležitost zahrát si za něj, jsem si prostě nemohl nechat ujít.

Děj navazuje na konec základní hry a dál rozvijí osud, již zmíněného Vergila. Ovládání se defacto nezměnilo, změnily se však schopnosti a zbraně. Vergil narozdíl od Danta nedisponuje dvěma pistolemi, nýbrž střílí přízračné meče...atd. Systém Andělské a démonské modifikace však zůstává (Vergil však nemá andělskou kosu, a démonskou sekeru, ale pouze Yamato, které se zbarví podle zvoleného modu).

Co do schopností, na hráče čeká kupa zábavy, Vergilova paleta schopností je naprosto odlišná od těch Dantových, takže si hráč může vyzkoušet odlišný styl boje. Na druhou stranu, těch příležitostí, vzhledem ke krátké hrací době, není tolik.
Do hry přibylo opravdu jen pár nových monster, jinak se veskrze jedná, jen o různé modifikace nepřátel z původní hry.

Krátká herní doba je opravdu bolestná. Na poprvé se toto DmC dá projet za dvě až dvě a půl hodiny, což je velice krátká doba. Přišlo mi, že se také zvedla obtížnost (pokud to nebylo odlišným bojovým systémem za Vergila), ale problémy přicházejí až na dalších obtížnostech.

Vergil´s Downfall je pěkným ale velice krátkým přídavkem. A kromě hry za druhého Spardova syna, už toho mnoho nenábídne, což je veliká škoda. No doufejme, že se dočkáme dalších pokračování, z této série, v rozsahu plné hry aspoň o 20 hodínách herní doby.