jones1240
Jesse Makkonen je velmi osobitý herní vývojář, jehož tvorba se zaměřuje především na silně narativní adventury, v nichž se mísí surrealismus, hororové prvky a existencialismus ( Afterdream, Distraint ). Pod těmito žánrovými rouškami často rozplétá psychologii postav, jejich deprese a hledání identity – vždy v unikátním vizuálním stylu. Ten nechybí ani v jeho nejnovějším projektu, přesněji řečeno v lehce interaktivním zážitku, který slibuje intenzivní, depresivní ponor do nitra hlavní hrdinky.
Nejde přitom o “hru” v klasickém smyslu, ale o čistě lineární vizuální novelu, která trvá zhruba 30 až 40 minut a staví především na intenzitě prožitku a sdělení, které vám během krátké doby chce předat. Osobně jsem šel do zážitku naslepo – i když mám Makkonenovy hry už dlouho ve wishlistu, Without a Dawn se stala mým prvním kontaktem s jeho tvorbou. A musím říct, že šlo o výborný start. Po této zkušenosti se upřímně těším, až se pustím do jeho předchozích projektů.
Nejsilněji na mě zapůsobil příběh – právě proto vám ho nechci detailně popisovat. Namísto toho zkusím přiblížit své dojmy, abyste si mohli udělat vlastní obrázek. Sledujeme hlavní hrdinku, která se uchýlí do opuštěné chaty uprostřed lesa. Možná kvůli duševní očistě, možná k nalezení klidu, nebo aby se konečně vyrovnala sama se sebou. Kdo ví?
Podstatné je, že zůstává sama – a to pouze se svou hlavou. Což není vždy ideální kombinace. Hru jsem prožíval ještě intenzivněji i díky svým osobním zkušenostem. Mám diagnostikované OCD (obsedantně-kompulzivní poruchu) a často balancuji mezi tím, co je reálný strach a co jen výplod mé mysli. I když si člověk někdy uvědomuje, že jeho obavy nejsou racionální, nedokáže se od nich oprostit. Realita a fikce se tak místy stírají.
Právě tahle nejistota a vnitřní pnutí dělají zážitek z Without a Dawn tak silný. Neustále se ptáte, co je pravda a co jen výplod mysli. V příběhu se zrcadlí nejen paranoia, ale i jiné psychické potíže – ať už vlastní, nebo těch, kteří vás obklopují. Možná i proto na mě hra působila jako nejděsivější právě ve své psychologické rovině. Jasně, větší hloubka by hře slušela – o hodinu delší stopáž by dovolila jít ještě dál –, ale i na tomto prostoru autor vytěžil maximum. Pokud vám sedí podobný styl hororu a rezonuje s vámi tematika duševních poruch a existencionalismu, budete nadšení.
Unikátní atmosféru podtrhuje i působivý pseudo-ASCII art styl, který perfektně ladí s existenciálním tónem vyprávění. K mému překvapení se během hraní objevilo poměrně hodně výrazných vizuálních scén, z nichž většina mě vizuálně zaujala nebo přímo uchvátila. Výrazným plusem je i zvukový design – jeden z nejlepších, jaké jsem ve vizuální novele zažil. Velmi oceňuji gradaci zvuku i jemné vrstvení efektů během samotného čtení: například když při odkliknutí další části textu přibude zvuková stopa, která daný moment krásně podtrhne.
Without a Dawn je tak ideální zážitek na noční hraní se sluchátky. V tomhle ohledu funguje skvěle. Možná trochu zamrzí absence melodických skladeb – i když chápu, že to nebyl záměr, drobný hudební motiv by atmosféru ještě umocnil. Ale to je jen drobná výtka.
Celkově jde o velice silnou jednohubku – melancholický “večerníček” pro dospělé duše. Vizuál, zvuk a emocionální přesah tvoří nezapomenutelný zážitek. Za cenu €7.79 hru rozhodně doporučuji. Prvních 14 dní je navíc k dispozici se slevou 15 %, takže pokud vás něco z výše zmíněného zaujalo, neváhejte.
Nejde přitom o “hru” v klasickém smyslu, ale o čistě lineární vizuální novelu, která trvá zhruba 30 až 40 minut a staví především na intenzitě prožitku a sdělení, které vám během krátké doby chce předat. Osobně jsem šel do zážitku naslepo – i když mám Makkonenovy hry už dlouho ve wishlistu, Without a Dawn se stala mým prvním kontaktem s jeho tvorbou. A musím říct, že šlo o výborný start. Po této zkušenosti se upřímně těším, až se pustím do jeho předchozích projektů.
Nejsilněji na mě zapůsobil příběh – právě proto vám ho nechci detailně popisovat. Namísto toho zkusím přiblížit své dojmy, abyste si mohli udělat vlastní obrázek. Sledujeme hlavní hrdinku, která se uchýlí do opuštěné chaty uprostřed lesa. Možná kvůli duševní očistě, možná k nalezení klidu, nebo aby se konečně vyrovnala sama se sebou. Kdo ví?
Podstatné je, že zůstává sama – a to pouze se svou hlavou. Což není vždy ideální kombinace. Hru jsem prožíval ještě intenzivněji i díky svým osobním zkušenostem. Mám diagnostikované OCD (obsedantně-kompulzivní poruchu) a často balancuji mezi tím, co je reálný strach a co jen výplod mé mysli. I když si člověk někdy uvědomuje, že jeho obavy nejsou racionální, nedokáže se od nich oprostit. Realita a fikce se tak místy stírají.
Právě tahle nejistota a vnitřní pnutí dělají zážitek z Without a Dawn tak silný. Neustále se ptáte, co je pravda a co jen výplod mysli. V příběhu se zrcadlí nejen paranoia, ale i jiné psychické potíže – ať už vlastní, nebo těch, kteří vás obklopují. Možná i proto na mě hra působila jako nejděsivější právě ve své psychologické rovině. Jasně, větší hloubka by hře slušela – o hodinu delší stopáž by dovolila jít ještě dál –, ale i na tomto prostoru autor vytěžil maximum. Pokud vám sedí podobný styl hororu a rezonuje s vámi tematika duševních poruch a existencionalismu, budete nadšení.
Unikátní atmosféru podtrhuje i působivý pseudo-ASCII art styl, který perfektně ladí s existenciálním tónem vyprávění. K mému překvapení se během hraní objevilo poměrně hodně výrazných vizuálních scén, z nichž většina mě vizuálně zaujala nebo přímo uchvátila. Výrazným plusem je i zvukový design – jeden z nejlepších, jaké jsem ve vizuální novele zažil. Velmi oceňuji gradaci zvuku i jemné vrstvení efektů během samotného čtení: například když při odkliknutí další části textu přibude zvuková stopa, která daný moment krásně podtrhne.
Without a Dawn je tak ideální zážitek na noční hraní se sluchátky. V tomhle ohledu funguje skvěle. Možná trochu zamrzí absence melodických skladeb – i když chápu, že to nebyl záměr, drobný hudební motiv by atmosféru ještě umocnil. Ale to je jen drobná výtka.
Celkově jde o velice silnou jednohubku – melancholický “večerníček” pro dospělé duše. Vizuál, zvuk a emocionální přesah tvoří nezapomenutelný zážitek. Za cenu €7.79 hru rozhodně doporučuji. Prvních 14 dní je navíc k dispozici se slevou 15 %, takže pokud vás něco z výše zmíněného zaujalo, neváhejte.
Pro: Vizuál, Ozvučení a jeho gradace, Přesah příběhu
Proti: Délka