Peter Napsted, tvůrce rozsáhlé komerční textové adventury 1893: A World's Fair Mystery, adaptoval do interaktivní podoby dvě povídky klasika irsky psané fantastické povídky Edwarda Plunketta (1878-1957), alias Lorda Dunsanyho. První z nich, jejíž originál pochází z r. 1910, postavil na specifickém konceptu, ke kterému námět povídky vybízí. Po spáchání zločinu, za který jste zaplazili životem, ale který je tak hrůzný, že země ani moře nechtějí přijmout vaše tělo, a dokonce i peklo vás odmítne přijmout, se hráč ocitá v situaci duše uvězněné v mrtvole pohozené v blátě a splaškách na břehu řeky. Interakce s prostředím pak probíhá pouze pomocí sloves popisujících pět základních lidských smyslů: touch, smell, listen, look a taste. Použitím správného z příkazů se příběh následně posouvá vpřed.
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Peter Napsted, tvůrce rozsáhlé komerční textové adventury 1893: A World's Fair Mystery, adaptoval do interaktivní podoby dvě povídky klasika irsky psané fantastické povídky Edwarda Plunketta (1878-1957), alias Lorda Dunsanyho. První z nich, jejíž originál pochází z r. 1910, postavil na specifickém konceptu, ke kterému námět povídky vybízí. Po spáchání zločinu, za který jste zaplatili životem, ale který je tak hrůzný, že země ani moře nechtějí přijmout vaše tělo, a dokonce i peklo vás odmítne přijmout, se hráč ocitá v situaci duše uvězněné v mrtvole pohozené v blátě a splaškách na břehu řeky. Interakce s prostředím pak probíhá pouze pomocí sloves popisujících pět základních lidských smyslů: touch, smell, listen, look a taste. Použitím správného z příkazů se příběh následně posouvá vpřed.
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Peter Napsted, tvůrce rozsáhlé komerční textové adventury 1893: A World's Fair Mystery, adaptoval do interaktivní podoby dvě povídky klasika irsky psané fantastiky Edwarda Plunketta (1878-1957), alias Lorda Dunsanyho. První z nich, jejíž originál pochází z r. 1910, postavil na specifickém konceptu, ke kterému námět povídky vybízí. Po spáchání zločinu, za který jste zaplatili životem a který je tak hrůzný, že země, moře ani peklo, nechtějí přijmout vaše tělo, se hráč ocitá v situaci duše uvězněné v mrtvole pohozené v blátě a splaškách na břehu řeky. Interakce s prostředím pak probíhá pouze pomocí sloves popisujících pět základních lidských smyslů: touch, smell, listen, look a taste. Použitím správného z příkazů se příběh následně posouvá vpřed.
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Peter Napsted, tvůrce rozsáhlé komerční textové adventury 1893: A World's Fair Mystery, adaptoval do interaktivní podoby dvě fantastické povídky irského klasika Edwarda Plunketta (1878-1957), alias Lorda Dunsanyho. První z nich, jejíž originál pochází z r. 1910, postavil na specifickém konceptu, ke kterému námět povídky vybízí. Po spáchání zločinu, za který jste zaplatili životem a který je tak hrůzný, že země, moře ani peklo, nechtějí přijmout vaše tělo, se hráč ocitá v situaci duše uvězněné v mrtvole pohozené v blátě a splaškách na břehu řeky. Interakce s prostředím pak probíhá pouze pomocí sloves popisujících pět základních lidských smyslů: touch, smell, listen, look a taste. Použitím správného z příkazů se příběh následně posouvá vpřed.
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Druhou adaptovanou povídkou je The Journey of the King. Obě textové adventury spojil Napsted do série Tales of Wonder. Hra je napsána v jazyku TADS 2 a, jak je dnes u textových adventur zvykem, je k jejímu spuštění třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).