Komentáře

Herní výzva 2026 - Od slova k větě 

Návrat do Kamurocha, pro mě již po osmé. Znám tu čtvrť jako svoje boty, tak doufám, až letos navštívím Kabukichō, tak se plně obejdu bez GPS. Je to sice již sedmý návrat, ale poprvé hrajeme za jinou postavu, než je Kiryu. A ačkoliv se jedná o ikonickou postavu, tak přeci jen 7 dílů bylo i na takovou ikonu moc. Já jsem teda velmi vítal nového protagonistu, kterého jsem si velmi rychle zamiloval.

Judgment je prostě klasická „Yakuzovka“. Ulítlé vedlejšáky, silný hlavní příběh, skvělé vedlejší postavy, tápání v tom, kdo je kdo a proč, mraky vedlejších aktivit (jak staré známé, tak i dostatek nových). Kdo sérii neměl rád předtím, nebude ji mít rád ani i když se jmenuje Judgment, ale já jsem cítil takový ten svůj save space a hru jsem si velmi užil.

Hlavní příběh je tradičně velmi silný, hned se na vás vychrlí spousta postav a různé vazby mezi nimi. Nicméně na poměry tohoto světa mi přišlo, že příběh nepřináší až tak velký počet plot twistů, poměrně rychle dokážete předvídat, co se bude dít a kdo za čím stojí. Což je zrovna u detektivně ražené hry lehčí mínus. Nebo jsem taky již otrkaný z předchozích dílů z tohoto světa. Nicméně i tak jsem byl k hlavnímu příběhu poměrně dostatečně přikovaný a užíval jsem si ho.

Vedlejšáky jsou tradičně velmi často přehnané, ale na druhou stranu jich tu je i poměrně dost vážných, zajímavých. Dost mi teda chybí to, že vy v roli detektiva zase tolik nevyšetřujete, ale spíš jedete příběh z pohledu detektiva. Vlastně v celé hře je to detektivování spíš jen na oko pomocí dvou/tří miniher, ale nemůžete se netrefit nebo přijít k pointě jinou než jednou cestou, což hře trochu ubírá.

Vedlejší aktivity jsou tradičně velmi zábavné. Za mě je tu ideální poměr starých známých (baseball, kasino, šipky,…) s novinkami (VR Kamurocho, závody dronů). Když už to člověk takhle zná, tak zná i ten poměr, jak moc tomu věnovat, aby úplně neuhnul od hlavního příběhu, ale zároveň se sžil s Kamurochem a užil si život v něm se vším, co přináší.

Soubojový systém mi přišel pocitově takový pomalejší, táhlejší, ale zase o něco jednodušší, než v klasické Yakuze (vyberte si v jaké, prostě spadá do kolonky jednodušších). Tradičně mě tu dost otravoval až přehršel náhodných soubojů, ale to je prostě takový kolorit japonských her. Strom vylepšování tu je a je vám ve finále tak trochu jedno, ale je fajn, že díky tomu je souboják poměrně bohatý (i na efekty).

První díl nové série z toho světa hodnotím kladně. Nová postava byla potřeba jako sůl a Yagami je skvělý protagonista. Teď ještě výrazněji upgradnout hratelnost (vím, čeká nás to až v Like a Dragon) a můžeme opět mluvit o vrcholu z této série. Taky bych se nebál použít víc neohraných lokací. Jasný, kouzlo této série tkví právě v objevování již objeveného a hledání nových detailů a změn, ale i tak vždy uvítám, pokud díl obsahuje alespoň dvě větší lokace s tím, že jedna je novější.