Rozhýbané středověké obrazy s doprovodem klasické hudby tvoří Joe už několik let. I zde, ale platí, že hrneček jednou přeteče a třikrát a dost. Vtipy a hlášky už jsou spíše ze slabšího soudku a trapnost je bohužel někdy cítit na sto honů. Nicméně je pořád zábava objevovat nové obrazovky s bizarními realnými malbami a ťukat si na čelo, jak byli renesanční malíři pošahaný.
Herní náplň je stejná jako u předešlých her – spáchej 7 hříchů/dobrých skutků, whatever. Ty se plní nekonvenčními způsoby, jak je v point&click adventurách zvykem. Naštěstí existuje npc, které poradí, kam narvat obří květák, abyste mohli v příběhu dál progresovat, když už na ty nesmysly nemáte nervy. Celou hru zachraňuje její finále, které mě překvapilo a pobavilo.
Pořád se jedná o originální autorské dílo, které se vymyká škatulkám i v rámci indie scény. První hra z trilogie Four Last Things zůstává i díky wow efektu, mojí nejoblíbenější.
Herní náplň je stejná jako u předešlých her – spáchej 7 hříchů/dobrých skutků, whatever. Ty se plní nekonvenčními způsoby, jak je v point&click adventurách zvykem. Naštěstí existuje npc, které poradí, kam narvat obří květák, abyste mohli v příběhu dál progresovat, když už na ty nesmysly nemáte nervy. Celou hru zachraňuje její finále, které mě překvapilo a pobavilo.
Pořád se jedná o originální autorské dílo, které se vymyká škatulkám i v rámci indie scény. První hra z trilogie Four Last Things zůstává i díky wow efektu, mojí nejoblíbenější.
Pro: živé umění, překvapivě silné finále
Proti: opakování toho samého