Komentáře

Vžijete se do role vámi pojmenované postavy, která právě získala práci ve slibné firmě a pracuje z domova. Jenže dřív, než se stihnete rozkoukat, jste nahrazeni umělou inteligencí a o práci přijdete. Váš život ztrácí směr – dokud se vám neozve záhadná osoba a nepošle vám podivné brýle. Díky nim začnete vidět předměty kolem sebe úplně jinak… a dokonce s nimi randit. Stůl se před vámi promění ve statného vousáče a vaše vana v namyšlenou, ale přitažlivou slečnu. 

Každá z postav je vtipně a nápaditě propojená s předmětem, který ztělesňuje. Setkáte se třeba s horkovzdušnou fritézou, kterou představuje holohlavý muž s božským komplexem. Právě v těchto nápadech spočívá největší síla (ale místy i slabina) hry. Navíc každá postava má vlastní dabing – často velmi kvalitní a občas i hvězdný – který jim přidává na charakteru. 

Smekám pomyslný klobouk nad tím, že autoři vytvořili rovných sto předmětů – každý s vlastním příběhem, osobností a nápadem. Pravda, ne u všech to funguje stejně dobře, ale většina z nich je zpracovaná opravdu s chutí. Hra je laděná spíše do komediálního tónu – i když se dotýká vážnějších témat, s citlivým upozorněním na možné triggery. Přesto je většina situací pojatá s nadsázkou a absurdním humorem.

A právě ten humor se pro mě postupem času stal problémem. Hra na vás chrlí jednu bláznivou situaci za druhou, a i když mě to zpočátku bavilo, po pár hodinách jsem se tím přejedl. Mnohé postavy nemají prostor pro hlubší vývoj – scénáře spoléhají na šílené nápady, ale často jim chybí skutečná hloubka. Některé dialogy se opakují – třeba stůl mluví o své roli „držáku“, podobně jako jiná postava-police, jen v jiném kontextu. Absurdní vtipy tak časem ztrácí účinek. 

Ironicky mě ke konci bavily nejvíc ty pasáže, které se točí kolem záhadných brýlí a firmy, jež vás vyhodila. Tyto příběhové části mě držely od začátku do konce a klidně bych jich snesl víc. Co se týče hratelnosti, jde o vizuální novelu, kde se mezi rozhovory volně pohybujete po bytě ve 3D pohledu z první osoby a hledáte předměty, které brýle probudí k životu.

Na každý den máte omezený počet interakcí (srdíček), a pak jdete spát. Časový limit neexistuje – vše si můžete užít vlastním tempem. K dispozici máte i mobilní aplikace – jedna ukazuje objevené postavy a vztahy, jiná napoví, kde hledat ty neobjevené. Gameplay je tedy jasný – objevujte, mluvte, odemykejte. 

Později se objeví ultimátní cíl: proměnit předměty zpět v lidi. Jenže k tomu potřebujete dostatek bodů v různých charakterových statistikách – a ty získáte budováním vztahů s ostatními postavami. Často jste tedy nuceni navazovat vztahy i s těmi, které vás vlastně vůbec nebaví. Hra sice nabízí alternativní cesty, ale celkově mě frustrovalo, že mě nutí „lovit“ vztahy na sílu, jen kvůli postupům. A to mě silně demotivovalo. 

Shrnuto:   Date Everything   má zábavný koncept a věřím, že pokud milujete roztomilost, absurditu a kreativní postavy, bude vás bavit. Pokud ale hledáte ucelenější zážitek s důrazem na randění, můžete být zklamáni. Já odcházím spíš příjemně pobavený, ale zároveň vyčerpaný. Některé dialogy byly tak přestřelené a utahané, že jsem je po čase začal skipovat. Někdy zkrátka platí, že méně je více – a kdyby postav bylo polovina, ale více rozpracovaných, asi bych si hru užil víc. Přesto ji doporučuji. Je to velmi kvalitní titul s velkou dávkou originality – jen mi osobně nesedl tolik, jak jsem doufal.