Dějiště puzzle plošinovky Aura hráče zavede do podzemních ruin mezi hustou spleť kamenných útvarů. Při vstupu nás ihned ovanuje chladný dech obřího rozpadlého komplexu. V něm panuje tma černější než svědomí masového vraha a tak velká, že není vidět její začátek ani konec. Zdánlivý klid a přívětivost hlubiny ruší jen vtíravá myšlenka strachu, při každém rámusu dopadajících kapek a kamení na podlahu.

Hráč před sebou spatřuje malého zahaleného kapucína v rudých barvách majícího za úkol na milimetr přesně se proskákat ze chřtánu země, za účelem opětovného shledání se se Sluncem. Stejně důležitou roli jako poskakování kolem pastí hraje v Auře také "zvuk" a schopnost "zapamatovat si". Rámus nám totiž umožňuje na momentík "vidět". Zvukové vlny interferují a na herní ploše vytvářejí chvilkové osvětlení.

Musíme si proto pomáhat pohazováním kamínku před sebe. Ten v místě dopadu vytvoří malý kužílek světla, který na chvíli protrhne oponu temnoty a zlepší viditelnost. Cestu naštěstí sem tam rovněž ozáří i místní fauna (pleskání křídel motýla či vřeštění netopýra). V dusné tmě se ale rovněž nacházejí různá monstra, jejichž útoky jsou zákeřné a nebezpečné. Ty lze zklidnit pouze tak, že je nalákáme na modře světélkující platformy.