V Postal 2 se nejlépe hrají ty klasické FPS pasáže, někdo po vás cíleně jde, vy jej likvidujete, až utečete, splníte úkol apod. Škoda jen, že jich tu není tolik a s delší trvanlivostí. To napravily až poslední dva dny v Apokalyptickém víkendu. Nechybí ani prolézací a skákací pasáže, kde dobře vyniká použitý Unreal Engine. Z něho hra dodnes těží, jde ji jednoduše modifikovat, nastavit, vyladit si v ní barvy, rozlišení a FoV. Obyvatelé města Paradise reagují na Dudeho se zbraní v ruce, zvrací, utíkají. Zabíjení samotné poskytuje dostatek prostoru k odreagování, jakkoli je v jádru hra perverzní a brutální. S modem A Week in Paradise opravdu přehršel střelných a sečných zbraní, s nimiž hlavní hrdina může snadno rozsévat hrůzu a chaos v ulicích svého města. Prvních pár dní je to leháro, pak trochu přituhne, ale rozhodně nic těžkého. Finální úkon v hračkářství měl koule, ačkoli tato střílečka paradoxně není pro děti určená :) Tak už to ale v reálném světě chodí. Najdou se tu i jisté ujetosti, o nichž jsem neměl tušení, ale byly zajímavé. Mohlo to být delší, přestože jako celý a plynulý týden to působilo mnohem lépe, jak kdysi s pouhými pěti dny v týdnu.