Poté, co relativně malé studio Cyan vydělalo na Mystu jako do té doby prakticky žádní herní vývojáři, pustili se američané do pokračovaní nazvaného Riven, jenž mělo být větší, propracovanější a audiovizuálně ještě dokonalejší. A to se bratrům Millerům do poslední položky povedlo. Tam, kde dnes původní Myst zdaleka nepůsobí jako v roce 1993, se Rivenu daří i po patnácti letech udivovat. Grafické kvality prakticky nezestárly díky plnému využití předrenderovanych scén, a průlety nad pěticí ostrovů stále působí svěže, zvláště, porovnáme-li je s dobovou konkurenci.

Hlavni náplní však není obdivovaní krás architektury kultury D'ni, ale záchrana manželky Atruse, Catherine. Ta je uvězněna v době zvané Riven, pátém a také (údajně) nejlepším Gehnove veku. Po dostání se na souostroví začnou jednotlivé menší i větší ostrůvky ukazovat své – dnes již opuštěné a časem zahalené – zákoutí a taje. Zdejší, časté prolínaní přírody a mechanického pokroku dává prostor co možná nejrozmanitějším rébusům – ať už se jedna o hledaní skrytého tlačítka vedoucího do chrámu přírodních božstev, vypouštěni páry pro spuštěni železného mostu na druhy ostrov či jen podvodní hledání správné cesty v průzračně čistém jezírku. Kontakt s ostatními živými bytostmi prakticky chybí, ale nahrazují to zápisky z deníku, jenž vedou k bližšímu pochopení Gehnovych záměru. Příběh, hrající spíše výplňovou roli jako u Obsidianu či Drowned God, bez znalosti toho z Mystu na nějž přímo navazuje, patří mezi největší nedostatky Rivenu. Jistě není špatný, i skrze různé detaily a zápisky vykáže jistou propracovanost, ale s ohledem na takové The Last Express šlo v této složce hry vytěžit vice.

Po technické stránce nejde Riven jinak prakticky kritizovat, snad jen takové drobnosti, že při hraní CD verze při časté výměně disků hra sem tam spadla. To však řeší DVD verze. Pokud druhý díl série patřil v roce 1997 mezi to nejlépe vypadající v oblasti počítačových her, pak i soundtrack dosáhl podobného uznání. Není tak výrazný jako Taylorova práce na Neverhoodu nebo Holmesovo prolnutí v The Beast Within, ale i tak – zvláště po delším hraní, respektive poslechu – zaujme a funguje i samostatně (Moiety Caves). Hrací doba je plně dostačující, avšak zaleží zvláště na rychlosti řešeni jednotlivých hádanek. Obsahu, a možnosti explorace, je velké množství, a tak i v případě bezradnosti s některými hádanky je možno dále pokračovat.

Je až s podivem, jak neznáma je u nás jedna z nejpodstatnějších adventur, a také hra, která ve svém žánru nemá prakticky konkurence (přiblížil se snad jen Zork Nemesis a fantastický Myst IV, poslední opravdu vysokorozpočtová adventura). Nicméně více jak čtyři miliony prodaných kopii dokázaly popularitu hry. A nezůstalo jen u komerčního ocenění zákazníky, úspěch se dostavil i u kritiky. A nutno dodat, že po právu. Od technického zpracovaní po jednotlivé hádanky je Riven suverénní. Je tu však jeden, ale o to závažnější, problém. Obtížnost, paradoxně u takto komerčně úspěšného titulu, je nastavena nejvýše v sérii, což v překladu znamená, že bez pomoci zvenčí drtivou většinu pozdějších úkolu hráč jen tak nevyřeší.

V jedné větě povinná hra pro každého, kdo se podrobněji zajímá o videohry jako takové. A mimo toho i meditativně laděna zábava s důrazem na exploraci snového světa stvořeného z jedné knihy...