Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Herní výzva 2017
3. "Only the best!"


Mafia, klasika českých her. Srdcová hra. Jak strašně se stydím, že jsem ji hrál až tento rok. Nu což, chyba byla napravena a já se mohu podělit o své zážitky.

Přestože je Mafia střílečkou, není to jen o bezhlavém střílení samopalem do lidí. Zde jsou mafiáni obchodníci. Nezabíjejí zbytečně, spokojí se s přelámáním páru kostí. A jindy samozřejmě udělají hotový bordel v...no, v bordelu (že ano, Tome?!)

Grafika se sice nemůže měřit s herními tituly současnosti, ale nenechává se zahanbit.

Co jsem si stačil povšimnout, je to, že Mafia: The City of Lost Heaven, je mnohdy spíše film, než hra, díky mnoha cutscénám, což mi nevadí. Hlavně díky tomu, že za každou cutscénou je autosave-jinak se hra uložit nedá, což mě neskutečně štvalo, ale dalo se to s obtížemi přežít.

Musím říct, že Toma jsem si oblíbil, především pro jeho lidskost a smysl pro čest. Vlastně, Tom ani mafián není. Je to chlap, co se do toho všeho dostal vlastně nechtěně.

Mafii jsem se neskutečně užil a budu na ni mít krásné vzpomínky.

Mafia: The City of Lost Heaven. Není co dodat.

Pro: příběh, hlavní hrdina, nutnost přemýšlet a taktizovat, postavy, dialogy, zábavné mise

Proti: jediným možným způsobem uložení je autosave

+27 +28 −1
  • PC 70
Zklamání.

Předně z příběhu, od kterého jsem si asi sliboval až příliš. Ten je na poměry počítačových her sice dost nadprůměrný, sám o sobě je ale hodně nepropracovaný a nevěrohodný. Očekával jsem, že na mě bude působit oním "filmovým" dojmem, místo toho se mi ale dostalo spíše "seriálu", kdy každá mise představuje jeden zcela samostatný díl s pouze základní návazností. Opravdu nepropracované jsou vztahy mezi charaktery; v první misi potkáte Pauliho a vzápětí už o něm Tommy mluví jako o nejlepším kamarádovi. Proč? Kdoví, možná tvůrci, hráč ale ne. To samé Sarah - potkáte ji v podstatě jen jednou a později se Tommy jen tak mimochodem zmíní o tom, že se s ní oženil, a přitom se nabízí tolik prostoru k dalšímu rozvoji příběhu anebo alespoň dialogům... takhle je to nicméně hodně mizerná romantická vložka.

Mnohé kapitoly působí zatraceně neuvěřitelně, především You Lucky Bastard, kde se mafiánský pohlavár po tolika zmařených pokusech o atentát na sebe stále vesele prochází ulicemi a vyloženě si říká o další. Tommyho a Paulieho "projekt" v závěru... Morello byl opravdu zajímavý kandidát na záporáka, ale zemře mnohem dříve jen tak a nahradí ho Sam. Mám z toho pocit, že tvůrci chtěli hru náhle nějak rychle ukončit zvratem a tak na logiku a tempo vyprávění rezignovali. A ten poslední dialog mezi Tommym a Samem, ten byl opravdu příšerný.

Co musím pro změnu vyzdvihnout je audiovizuální zpracování. Škoda toho krátkého dohledu (s neomezeným zase byla hra na mém notebooku docela nehratelná), ale jinak se mi Mafia vizuálně opravdu líbila, zvláště co se týče návrhu interiérů a aut - tvůrci byli skutečně precizní. Hudba fajn (ale mohlo jí být více), anglický dabing taktéž.

Dalším zajímavým rysem je tu a tam viditelná snaha o určitou invenci hráče, co se plnění některých úkolů týče, kdy je vám sice zadáno co máte udělat, ale už ne jak. Rozhodně je to dobrý tah, jednak bych však uvítal větší propracovanost a druhak bych opravdu rád manuální ukládání (alespoň jedenkrát za misi). Protože spoustě takových úkolů předchází dlouhá jízda městem a napodesáté už to opravdu není zábava.

Původně jsem chtěl dát o trochu více, ale způsob, jakým mi Mafia ukázala, že jsem zřejmě hráčské máslo, opravdu neberu. Sice jsem dost FPS/TPS dohrál i na nejtěžší obtížnost, ale budiž... V každém případě nemohu odpustit, že žádnou palici v Illusionu nenapadlo, že i slabší hráč by chtěl (a měl!) hru dohrát a tak pro mě finální souboj představoval vskutku stresující herní zážitek, na jaký budu ještě dlouho vzpomínat. Porážka bosse tak ani nebyla o herních schopnostech, jako spíše o hledání fint, skrytých kliček a mezer v návrhu, kdy dokonce nepřítel při úprku z prvního stanoviště přímo přede mnou zmizel, což jsem v moderní počítačové hře snad ještě neviděl.

Nejlepší hra nebo alespoň nejlepší česká hra? Pro mě stěží; Flashpoint a Original War jsou mnohem lepší (a to jsem si ještě říkal, jak jsou to obtížné hry). Je to hodně slušný kousek a docela chápu tu popularitu, ale já k zemi původu prostě přihlížet nehodlám. Pro mě je ta sedmička tak akorát.
+26 +40 −14
  • PC 70
Mafie je vybroušený drahokam z české pokladnice... bohužel pro mne má prasklé jádro. Co že to sakra melu?

Alfou i omegou mafie se zdá být střílení a ježdění, jenže to není až tak úplně pravda. J&S totiž pevně jdou ruku v ruce s příběhem. Bez sebe by totiž nefungovali vůbec. Potíž je v tom, že ani v jedné kategorii nevyniká na 100%

1) Příběh - není zlý. Jak by také mohl, když si bere tu menší kousky, tu větší části z různých gangsterských filmů. Potíž je ale v tom, že se k sobě místy ty kousky nehodí. Ne že by mi vadilo to epizodické/mozaikovité zpracování, ale celkové umístění bohužel není ideální a části o sebe skřípou. Problém je v tom, že někde skřípou až příliš mnoho.
On ten konec mi přišel takový... Původně jsem si myslel, že je to jen taková další epizodka, takový ten hloupý nápad, který se podělá, pak člověk má co dělat, aby ho zametl pod kobere, a raději se už o něm s nikým nebaví. Jenže tady to byl začátek onoho tragického konce. Což mi vůbec nesedlo. Ono, já bych takovou blbost neudělal a to nejsem profesionální zločinec...

2) Jízda - Ne, nehodlám zde nadávat na jistou obtížnost závodů. Problém je u mě zakopaný jinde. Ono, netuším jaké mají ty stará auta jízdní vlastnosti, takže jízdní model mohl být klidně naprosto přesný, každopádně to nemění nic na tom, že mi nesedl. Vadila mi jistá těžkopádnost, což u těch starých vraků není až tak překvapující, ale... Rozhodně jsem se netěšil na další jízdní mise.

3) Střelba - A rovnou řeknu, že jsem se netešil ani na další střílecí mise. U jízdy by se sice dalo polemizovat, že má nechuť k závodním hrám se přenesla i na ježdění nezávodní, ale má obliba střílení je docela značná a střelba v mafii mi místy přišla špatná. Jediný Colt 1911 byl jakž takž použitelný, ošem z ostatních byl problém trefit se i z pár kroků. Ono, pár misí jsem musel několikrát opakovat, protože zbraně nestřílely tak, jak jsem si představoval, že by střílet mohli.

Dost mě mrzí, že mi ty tři věci vadí natolik, abych mohl Mafii posadit na špici českých her (po bok Flashpointu, Original Waru a Tajemství Oslího Ostrova), kam podle spousty lidí oprávněně patří, ale já si ji prostě příliš z hlediska střelby a jízdy neužil. A konec mě nepotěšil ani z příběhové stránky.

BTW - nemyslím to jako trollení ani jako těžkou urážku modly, ale z čistě zábavnostního hlediska dám přednost GTA:VC a to kdykoliv. Možná i GTA3.

Pro: Má to dobře našlápnuto, ale...

Proti: ...ani jedna část není úplně 100%

+25 +41 −16
  • PC 100
Mafia výjímečná hra z rukou českých tvůrců. Mezi nejsilnější stránky Mafie bezesporu patří její poutavý příběh. Ten sledujete osudy mladého taxikáře Tommyho Angela, který se připlete k první práci pro italský mafiánský gang Dona Salieriho. Autorům se podařilo skvěle zobrazit atmosféru 30. let plné strachu,mafiánských gangů a automobilových honiček. Hra se skládá z honiček, přestřelek a občas máte někoho někam dovést a z závodu o kterém se ještě zmíním. Na honičky budete mít několik desítek dobových aut, které autoři velmi pečlivě navrhli přesně podle historických předloh. Od obyčejného taxíku po luxusní limuzíny. Ty si budete moc ukrást nebo je získáte za odměnu.

Grafika je zpracována do nejmenších detailů. Ulice jsou plné lidí a troubících aut takže dodávají atmosféru skutečného žijícího města. Lidé na vás dokonce reagují (spíše negativně) když se jich zeptáte. Co je silnou stránkou Mafie je skvělý dabing. Sešli se zde takové osobnosti jako Marek Vašut,Petr Rychlý,Antonín Molčík a další, kteří odvedli skutečně vynikající práci. Hudba skvělá dodnes mi v uších znějí ty svělé songy, které hrály v Mafii

Nakonec se dostanu k závodu, který jsem na začátku zmiňoval. Nejproklínaněnší část Mafie. Moc lidí tento závod neoznačí za hračku,kromě vášnivých fanoušků závodních her, ovšem zvládnout se po několika pokusech dá. Ovšem je to o nervy. Až tohle budete číst možná si budete ťukat na čelo, co vám to tu vyprávím, když v závodu se dá nastavit obtížnost. To ale máte novou verzi hry, kde už je to upraveno. V té původní Mafii byl závod těžký pokud jste neznali fígl se zkratkou (já sám jsem se o něm dozvěděl až poté co jsem po mnoha pokusech závod zdolal) se kterou byl závod lehký. Pokud chcete pocuchat nervy můžete si zajezdit extrémní jízdu, která se otevře po dohrání hry. Je velmi skutečně extrémní :) Mafia je rozhodně skvělá hra, která stojí za to si jí zahrát i po tolika letech.

Pro: Příběh,grafika,hudba,dabing

+25 +26 −1
  • PC 95
Jedním slovem - legenda. A taky srdeční záležitost. Úžasná atmosféra Ameriky 30. let 20. století, výborné různorodé postavy, výborný děj se spoustou odlišných úkolů a reálií, velkolepá hudba, famózní závěr. A taky úžasný český dabing s vesměs skvělými herci, které by už nikdo dnes neuměl, a ani nemohl dát dohromady. Naprostá povinnost každého českého hráče.

Pro: Atmosféra doby, příběh, postavy, dabující čeští herci, hudba, závěr - prostě skoro všechno!

Proti: Občas otravná obtížnost, nesmrtelnost protivníků, ani po deseti kulkách do hlavy a ty závody s autama... :P

+25 +27 −2
  • PC 95
Mafia je počítačová hra žánru tps tedy third person shooter. To znamená, že v jedné ruce držíte myš a druhou mačkáte klávesnici a ovládáte postavu na monitoru promítanou z počítače a koukáte ji na záda.

V této počítačové hře hrajete za mužskou postavu gangstera, který plní různé úkoly, třeba jezdí autem nebo střílí po lidech, kteří po vás třeba taky střílí různými pistolemi nebo samopaly. Vy můžete mít také různé pistole nebo samopaly.

Tato počítačová hra se vyznačuje tím, že jsou v ní auta, která jezdí po silnici a vy s nimi musíte jezdit odněkud někam. Tato počítačová hra je zábavná, ale je už dost stará a nepodporuje nejmodernější počítačové ovladače, třeba počítačový ovladač xbox360.

Tato počítačová hra má příběh, který se odehrává před asi sto lety v americe ve městě. Vy jste gangster a plníte různé úkoly pro ostatní gangstery, ale pak je zradíte a nakonec vás zastřelej na trávníku.

Hra se mi moc líbila a doporučuju ji všem, aby si ji zahráli. Ale zase je hrozně stará a nevim jestli se bude líbit mladším počítačovým hráčům.

Pro: můžete jezdit autem, můžete střílet z pistole

Proti: nepodporuje počítačový ovladač xbox360

+25 +34 −9
  • PC 100
Tohle je prostě taková klasika, že nejdete už říct nic, co by nebylo aspoň stokrát řečeno. Pro českého hráče je to taková herní Bible. Hra, kterou musel hrát snad každý český hráč, narozený před rokem 2000. Jediná škoda je, že se Mafia ve světě proslavila až díky druhému dílu...

Tady funguje všechno, jak má. Hra vás nesmírně rychle vtáhne do děje a vy se tak přímo vžijete do role ústřední postavy a stane se z vás Mafián. Díky filmovému vyprávění to celé působí nesmírně koukatelně. Příběh šlape jako ty nejlepší švýcarské hodinky. Všechny charaktery fungují přesně tak, jak mají. Není zde snad slabého charakteru a to je něco, co dokážu nesmírně ocenit.

I samotná hratelnost je velmi slušná. Přestřelky jsou zábavné, v pozdějších levelech dokonce i slušná výzva, ač teda obtížnost nikdy nejde za nějakou výraznější hranu (já teda neměl zase takový problém ani se závody).

Nechci tvrdit, že grafika byla na svou dobu neuvěřitelná, ale rozhodně se jí povedlo, že jste měli pocit, že celé město kolem vás žije. Ono i samotné projíždění se taxíkem po městě mohla být zábava na několik hodin.

A jak se povedl konec hry? To je prostě opět nesmírný majstrštyk a herní orgasmus. Nemá cenu tu vychvalovat dále, tahle hra je totiž absolutní špička a jedna z malá her, kterou si rád opět zahraji a myslím si, že tomu tak bude až do mého skonání...

Jooo a nesmíme zapomenout na soundtrack. Ach ten soundtrack! To je opět něco nezapomenutelného a občas se přistihnu, že i po letech si pobroukávám tdtdtd tt tdm... :-)
+25
  • PC 80
Mafii jsem nikdy neměl v nejoblíbenějších hrách. Nevěděl ani, natož pak řešil, jaký na ni mám přesně názor a jak ji hodnotit. Toto hledisko, i že je to u nás specificky vnímaná hra, vzniklo až s komunitou DH. Jde o krásně koncipovanou hru, která proslavila Dana Vávru a Vochozkovo Illusion Softworks. Některé úseky není takový problém zvládnout, naučím se tak řídit, jezdit městem, poradím si s časovým limitem. Můžu se spolehnout na mé kolegy, byť mi můžou překážet a schytat rány. Potíže představuje až střílení, někoho zmlátit je rozhodně snazší. Ve hře je slušná várka dobových zbraní, z nichž má velkou palebnou sílu brokovnice. Nechybí přebíjení zásobníků a nemožnost těch několik málo vteřin střílet. To s sebou nese nutnost krytí se za nějakou překážkou. Např. kostel je obtížný, v důsledku kamery z třetího pohledu se hůře sleduje dění, na jednoho jich jde čtveřice a více. Musí si hráč hlídat stav zdraví, opatrně vykukovat a pálit. I když situaci zvládne, znenadání se ze dveří objeví další skupina nepřátel a jsem pod neustávající palbou. Z výše popisovaného plyne časté opakování daných úseků, dokud to neomrzí do té míry, že hru prostě znechuceně vypnu a vrátím se k ní jindy.

To je úděl víceméně každé klasické mise, v níž se to typicky podělá, že není nic tak, jak bylo dohodnuto. Což je akorát designérská berlička, díky níž se může ve výsledku rozehrát onen komplikovaný aspekt hratelnosti. Mise Omerta a V lepší společnosti nepředstavovaly větší zádrhel. Dalo se protivníky obejít, různě likvidovat postupně, jak přicházeli. Ve Skvělém obchodě to je už těžší, protože následují dvě cutscény, aniž by proběhlo uložení. A první fáze přestřelky jde absolvovat relativně snáze, ale za cenu úbytku zdraví, příjezdu dalších mafiánů, jejich příchodu přes schodiště i jednotlivá patra garáže. Tím jsem byl stále pod nepřátelskou palbou. Proces uložení pozice navíc probíhá, když je už takzvaně hotovo, je spuštěn loadingem či skriptem, sekvencí. Myš mám perfektní, podložku též. Hra má základní citlivost větší, proto trošku v nastavení ubrána, včetně navolení na myši stiskem spínače. Uplatňovaným stylem ukládání autoři docílí celistvější atmosféry a mají lepší kontrolu nad situací. Klasický Quick Save by nejspíše rozbil přehrávání cutscén i spouštění skriptů. Nesedl celkovému konceptu.

Naproti tomu ježdění exceluje, když všem příznivcům klasických, automobilových simulátorů rozprostírá luxus na čtyřech kolech. Skrze realisticky pojaté chování dobových vozidel. Projíždět se členitým prostředím velkého města, kde je několik mostů, může mě zatknout policie za překročení rychlosti, pronásledovat mě, jdou tu přejíždět civilisté. Dá se prostřelit pneumatiky u kol vozidla. Mě bavilo opravdu královsky. Omezení povolené rychlosti iritovalo, při jejím nerespektování to teprve byly regulérní zážitky z jízdy, jak se sluší a patří. Absolvování závodu umožňuje až pět stupňů obtížnosti, z nichž si určitě každý vybere. Má dobře koncipovanou podstatu toho, že se ten závodní speciál přetáčí, jestliže hráč nevyrovná jeho stabilitu v důsledku projetí nějaké zatáčky. To se dá neustálým stiskem obou směrů, doprava či doleva. A samozřejmě, aby se dal závod ustát na Těžký stupeň, je důležité neudělat vůbec žádnou chybu. V prvním kole soupeřům ujet a pak už jen hlídat dosavadní stav. Nevybourat se, soustředit se a mělo by to být v kapse. A při tom všem i auto moc nepoškodit.

Policie může zpozornět za překročení rychlosti, držení zbraně, jízdu na červenou a tak, čímž se zobrazí buď blok, pouta nebo proužek s pátráním. Dokud je Policie hráči v patách, nemůže provádět interakci v rámci misí, sekvence a tak. To samé při návratu do Salieriho baru. Libovolná auta lze převrátit na bok, kde zůstanou vyset a není šance, jak se dostat zpátky na čtyři kola. Je-li v nich hráč nebo přátelská postava, Paulie z něj už nemusí vylézt. A při návratu k baru tudíž je možné jet v autě sám, ale tehdy Paulovi začne ubývat zdraví a musím být v baru dříve, než on zemře. Stejně tak hra přehrává hlášky ostatních postav, i když se mnou v autě zrovna vůbec nesedí. Správný průběh misí je pevně svázán se všemi sekvencemi, čímž je stačí jen spustit. Co hodně vyčnívá, to je provedení všech ingame filmečků, v nichž je celý příběh hry odvyprávěn. Modely postav jsou detailní, reflektují dobře jejich věk, mladost, vrásky. Na dobu vydání pastva pro oči. Přestože jde jen o už zastaralý DirectX 8. Upozorňuji ale, že je můj dojem zkreslený monitorem Aorus AD27QD, na němž jsem si hru speciálně v OSD nastavil. Neboť ta v základu měla velmi světlé barvy. Tímto způsobem v podstatě docíleno i lepšího pohledu na veškeré textury ve hře, celkové podmanivosti závěrečného outra.

Volnost jako taková je navozena ježděním po městě, má smysl při situacích s policisty, postranními úkoly, ale moc tu v hlavní kampani provádět nejde. To částečně kompenzuje sbírání vozidel na dvorku za barem, byť jen do počtu maximálně sedmnácti aut. Střílecí část misí se odehrává vždy v dané části města, které se prý i výrazně či méně liší, od obvykle dostupné větší části města, v níž normálně jezdím. Asi by bylo lepší tomu dát plnou velikost města a vzájemně synchronizovat veškerý děj s jeho finálním vzhledem. Technicky ale byla taková věc v době vydání asi nemožná. To souvisí i s garáží, po vzoru GTA III lze auta mít vedle sebe, že postava vystoupí dveřmi pro spolujezdce, ale v další misi je vše při starém a větší počet aut s jejich specifickým zaparkováním není hrou tolerován. Ohledně místa pro ně, subjektivně by se jich tam vešlo asi dvacet pět. Měl bych tak pečlivě vybudovaný autosalon. Hra mi do konce hry dává za odměnu nová žihadla, která už není kam dát. Musím tak nějaká odstranit. K tomu slouží i mechanik Ralph. Pěkné vedlejší úkoly má Lucas, auta od něho mi zůstanou. Zpočátku jeho mise ignorovány, oplývají obtížnými dovednostmi umění řidiče. Vozidlo shodím do vody odstrčením, s využitím jiného. Policejní auta se můžou i vymrštit do výšky, dělat přemety a letět. To jsem fakt zíral, jak se mi najednou zjevili před očima a krutě dopadli.

V akční hře se nachází i klidnější pasáže, spíše poukazující na plížení, popř i krádež nákladu a popíjení. V misi Jen tak pro radost je problém, že je její správný průběh podmíněn převážně skriptováním. Jde tak o součinnost více postav zároveň, o odpovídající načasování a to, jestli sám hráč přijde na to, jak splnění mise docílit. Já s tím zprvu bojoval, narážel na mnohé chyby, proklamované nezdary. V jejím závěru mě potkal nepravděpodobný neduh, kdy za pronásledování a zátarasů prahl Tom po precizním projetí vytyčenými trasami. Ač už byl téměř v cíli, zničeho nic, náhle převrátil náklaďák na bok. Paulie i on museli vystoupit. Za dozoru fízlů, ti se nějak šprajcli a přečkali to ve svém služebním autě. Pro mě nastaly krušné chvilky, abych popostrčením s jiným vozidlem vrátil ten svůj zpátky na čtyři kola. To se poštěstilo, v opačném případě bych byl asi v opravdu nezáviděníhodném maléru. Tyto peripetie auto příliš nepoškodily. A v Melouchu supersport od německých konstruktérů asi dvakrát vjel do dráhy ostatním řidičům, zastavil a nehnul se. Až mnou naučený trik z předešlé fušky mu umožnil opět se rozjet a absolvovat zbytek cesty pod mým dozorem. Jak vidno, má to svá úskalí, leckdy i ta kladná. Ale je to krapet nesnadná záležitost, zabývat se kariérou protřelého mafiána.
+25
  • PC 100
Dodnes mi hraje v hlavě: rytyt-tytyt-tuduu. Tohle je přímo kultovní záležitost. Tato hra tomuto žánru položila základní kameny a ukázala světu trochu více Corleonovského světa Maria Puza. Brilantní příběhová linie, která vtáhne do hry, s fascinujícími zvraty a opepřená všemi potřebnými emocemi, od lásky, přes ambice až po pomstu. Všechno je tak realistické a nevyhrocené, překvapující a svým způsobem nadčasový kousek z kraje milénia.

Líbí se mi i to ponaučení, jak to vypadá, když někoho vtáhne svět psychopatů ležící za hranicemi zákonů, přežvýká a doslov vyplivne na chodník. Tahle hra je jízda, v které se nestaví a jede na plný plyn. A ta provázanost s koncem Mafia I na kdesi v průběhu hry Mafia II je tak famózní, že jsem v ten moment v Mafia II o mnoho let později cítil tak hořkou rozpolcenost sebe sama (skoro jak při souboji dvou slečen v Last of us II), že až tehdy mi došlo, že jsem tu Mafia I jen nedohrál, ale fakt prožil.

Pro: Design města, brilantní příběh, jednotlivé charaktery, ty auta!

+25
  • PC 95
Taxikář, který se podělá strachy, jakmile mu šéf místní mafie nabídne útočiště a stane se jeho novým chlebodárcem. Časem manželka a dítě, které nic netuší o tom co jejich muž dělá, kterému se v samotném finále začne vše hnusit. Co se to z něj jenom stalo?
Metrix, ve kterém se hra odehrává lepší snad být nemohl. Epilog, prolog, každej dialog je důležitý, má zde svojí váhu a plejáda filozofických debat zde nutí k zamyšlení. Tohle je skvost a naprostá nádhera! Jízdní model, klaksony, karoserie, přirozenost hráče doprovází každým ujetým kilometrem a profesionalita hry každou vystřelenou kulkou.
Jde zde málo interiérů, ale každý z nich je nádherný a život kolem ŽIJE!
Mě téměř nic nevadilo. Zbraně, káry, postavy, a i příběh - všecko jsem si užíval. Mapa je tak akorát a pánem zde skutečně je atmosféra.

A o něčem svědčí i to, když povim, že film není potřeba. MAFIA je hratelný film! A tolik emocí ve mě žádná hra nevyvolala...

.. aneb, ten kdo chce od života hodně, dostane málo. A ten, komu stačí málo, nakonec nedostane vůbec nic...

Pro: Atmosféra, zbraně, PŘÍBĚH, POSTAVY, SCÉNÁŘ, EMOCE, FILMEČKY, DABING, volná jízda, interiéry, život kolem, ozvučení, grafika, důvěryhodnost, DIALOGY, vyvážená obtížnost, KONEC HRY, AI

Proti: Chybí větší destrukce okolí a tak, málo interiérů a škoda, že po dohrání už na mnoha místa hráč nemá přístup, pár slabších misí, extrémní jízda, mizerná choreografie bitek

+24
  • PC 100
Vrchol českého herního průmyslu, který se dle mého již nepodaří nikdy překonat. Proč? Mafia překonala ve své době svoji konkurenci ve všech ohledech a navíc udala nový směr pro další hry. Ale to se musíme vrátit do roku, kdy tato hra vznikla. Tehdy konkurencí bylo GTA III:
- malé město ve 3D
- barvy jak z vodovek
- arkádové ovládání vozidel
- příběh, který proti Mafii neuměl tolik vtáhnout
- hudba = jen mp3 z daného období, možná někde náznak rádia
Oproti tomu Mafia nabízela:
- na tu dobu obrovské a rozmanité město
- graficky vypadal naprosto neuvěřitelně
- velmi dobrý fyzikální model
- strhující příběh se do té doby neviděným vyprávěním, které se v budoucnu stalo základem mnoha dalších her
- hudba, co se naší generaci vryla pod kůži
A právě proto si dnes už neumím představit, že bychom zde v Čechách dokázali vytvořit hru takto zajímavou, která by byla po všech stránkách dobrá a navíc udala směr několika dalším hrám.
Jak ukázal remaster, i takový "detail" jako je správně udělaná fyzika vozidla, je pro mne osobně rozdíl v tom, zda mě jezdit po městě vytvořeném před 20 lety baví, nebo v krásně vypadající grafice z loňského roku nebaví.

Pro: příběh, fyzikální model, grafika v té době, hudba

+24 +30 −6
  • PC 100
“Co koukáš jako by ti spadly hračky do kanálu?”

Vzhledem k tomu, že v době kdy je psán tenhle komentář se tady na databázi nachází 144 dalších komentářů, tak připojím jen pár svých postřehů:

Hra podle mne zestárla celkem dobře, jediné co mně trochu štvalo byly jízdní modely, ale na ty si člověk po chvíli zvykne. Lost Heaven je i po sedmnácti letech stále
nádherné a živé, humor taky nezestárnul a to samé platí i pro příběh.

Celkově Mafie je herní skvost na který bychom měli být všichni pyšní.

Pro: Příběh, Humor, Město, Postavy

Proti: Jízdní model, jinak mě fakt nic nenapadá

+23
  • PC 90
Herní výzva 2024: 2. Láska nebeská
 
Legendárnu Mafiu som kedysi dávno ešte ako tínedžer chvíľu hral, ale nikdy nedohral. Napriek tomu mi v pamäti ostali niektoré izolované hlášky a príbehové zvraty (napríklad, že Frank Salieriho zradí či misia s „kvalitními doutníky“). Hru si totiž obľúbil môj brat a občas som ho pri hraní sledoval. Inak som ale o príbehu vôbec nič nevedel, resp. všetko zabudol. Plneniu hráčskych restov síce neholdujem, ale nedávno som si povedal, že by som mohol Mafiu konečne poriadne rozohrať a dohrať. Predsa len, téma ma lákala a hra je na poli videohier kultovou záležitosťou.

Priznám sa však, že spočiatku som sa do nej vôbec nemohol dostať. Podvedome som očakával „niečo na štýl GTA“, čo ale nemohlo byť ďalej od pravdy. Keďže tvorcovia stavili na väčší realizmus, ovládanie vozidla mi prišlo veľmi ťažkopádne a iste tomu nepridal ani fakt, že som si od hrania na PC už odvykol. Ďalej ma štvala navigácia. Orientovať sa len podľa kompasu znamenalo zmätené blúdenie v uliciach. Našťastie som zistil, že hra má aj mapu, ktorá jazdenie po meste výrazne sprehľadňuje. Postupom času som sa s ovládaním zžil a od nejakej tej štvrtej misie som si Mafiu začal užívať.

Celkom ma prekvapilo, že vlastne nejde o klasický open world (čo som opäť nejako podvedome čakal). Iste, po meste si síce jazdíte, ale vždy v rámci misií. To ma vlastne potešilo. Žiadne zdržiavanie, zbytočné side questy (pár ich tu je, ale nie je nutné ich plniť), collectibles a podobne... Len jasný ťah na bránu. Fajn. Hra ale ponúka aj možnosť „voľnej jazdy“, ktorá ten klasický open world pripomína viac.

Grafika má aj po tých rokoch stále svoj pôvab a hlavne tváre postáv sa vydarili. Nejaké grafické bugy tam síce sú, ale k tým bývam pomerne tolerantný aj pri novších hrách a ani tu mi nevadili. Vykreslenie mesta sa vydarilo a pôsobilo živo a atmosféru danej doby sa tvorcom tiež podarilo vystihnúť.

Scenár a príbeh ako taký sa mi tiež páčil, hoci je to taká gangsterská klasika (niekto by možno povedal klišé). Vzostup a pád mafiána, pravdaže s trochou romantizovania a odkazovania na známe filmové gangsterky. Pre podobnú hru je to však podľa mňa ideálny príbeh. Vzťahy medzi postavami mohli byť aj prepracovanejšie (chýbalo mi väčšie zapojenie Sama a Sára sa mohla v nejakej cutscéne tiež ešte objaviť), ale to je len drobná výhrada.

Dabing je kvalitný, hoci Marek Vašut ako Tommy mi občas prišiel nevýrazný (Paulie vo vypätej situácii vrieska, kde je Sam a Tommy mu odpovedá znudeným monotónnym hlasom, že ho nevidel). Pozitívne hodnotím aj celkom vysokú náročnosť. Tá ma tiež celkom prekvapila. Mafia síce rozhodne nie je žiadna hardcore hra, ale viaceré misie ma solídne potrápili.

Bol som zvyknutý, že pri podobných hrách prechádzam misiami ako nôž maslom, takže ma potešilo, že to nie je úplne piece of cake. Celkovo teda u mňa Mafia rozhodne dostála svojej povesti a som rád, že som si ju zahral. Aj dnes totiž ide o parádny kúsok.

Pro: stále fajn grafika, svet, atmosféra, dabing, misie

Proti: drobné bugy, vzťahy medzi hrdinami mohli byť prepracovanejšie

+23
  • PC 95
Perfektní hra se skvělým příběhem, atmosférou, postavami a dialogy nabitá dávkou pořádné akce ve stylových 30.letech v obodobí prohibice. Překrásné město Lost Heaven dost podobné Chicagu té doby s různorodými čtvrtěmi a ulicemi plných lidí. Na silnicích (i mimo ně) si to můžete brázdit ve skvělých kárách té doby s uvěřitelnou fyzikou. A se svými nepřáteli se vypořádáte pěknou škálou zbraní na blízko i na dálku. Jak jste jistě pochopili z prvních vět, tahle hra je prostě skvělá. Samozřejmě že pár chybiček by jsme u ní našli (člověk není tvor bezchybný), ale nejsou to žádné zásadní bugy nebo překážky bránící vám v užívání si hry, a abych pravdu řekl, nyní si horko těžko vybavuji nějaké pro příklad, takže je tu ani psát nebudu (protože si nemůžu vzpomenout).
Mafia je prostě náš herní klenot, který kdo nehrál, jako by nebyl. Proto pokud jste tuto hru ještě nehráli, nezdržujte se čtením mého komentáře a hybaj do nejbližšího obchodu s hrami, kde si dnes již za lidové peníze můžete tento národní poklad koupit.

Pro: Atmosféra, příběh, postavy, mise, město, auta, český dabing

Proti: Možná ty závody v původní verzi hry

+22 +24 −2
  • PC 100
Úžasná hra, která se zaryla hluboko do mého srdce. Už při zaslechnutí úvodní skladby ve mě vřou ty nejslastnější pocity.
Mafia byla ve své době skutečně revoluční hrou. Svým způsobem přinesla nový herní žánr. Ukázala, že filmové zpracování s naprosto uchvacujícím dějem a českým dabingem je to, co hráče láká.
Osobně považuji Mafii za nejlepší hru, která kdy spatřila světlo světa. Dokazuje to třeba fakt, že jsem jí se zalíbením dohrál aspoň šestkrát. A i v dnešní době je hra stále oblíbená, hratelná a dokonce i hraná a to i přesto, že tehdy moderní grafika a zpracování dnes už tak neohromí.
Mafia je mou srdeční záležitostí, na kterou nedám dopustit a v jistém ohledu nemůže být nikdy žádnou hrou překonána.

Pro: Strhující příběh a dabing, grafika, revolučnost, nesmrtelná zábava.

+22 +25 −3
  • PC 100
Nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál. Tuším, že mé první setkání s Mafií bylo někdy rok po jejím vydání, když jsem jí hrál u kamaráda (to jsem ještě neměl kvalitní PC) a naprosto mne uchvátila. Hned jak jsem dostal lepší komp, tak jsem hru chtěl a pařil jsem to od rána do noci. Myslím, že se Mafia nedá, co se týče příběhu a atmosféry srovnávat s žádnou jinou hrou. Jak řekl Aaron_Hill- ultimátní a nadčasové

Pro: Atmosféra, příběh, hudba

+22 +28 −6
  • PC 95
Mafiu jsem hrál porpvní, když jsem ležal doma se zlomenů nohů. Mám ten dojem, že před samotným hraním sem nečetl ani jednu recenzu, nebo neco podobného, takže jsem netušil co mňa čeká.

Mafia mňa uchvátila už tehdy a pozděj kdy byla jako příloha score znovu. Lesti sa nepletu dohrál sem ju 3x z toho jedenkrát s kompletní extrémní jízdů.

Asi největším tahákem mafie je příběh. Přiznám sa, že po prvním dohrání aj nejaká tá slza ukápla. Je to jeden z nejsilnějších příběhů co jsem kdy ve hře viděl, myslím že nemože nikoho nechat chladným.

Jednotlivé mise obsahujů ježdění (cesta na místo případně honička) a střelbu a ty samy o sobě mňa neomrzely do konca hry. A to Je snad každá mise nečím okořeněná. Ať už easter eggem náplňů nebo aspoň prostředím. Obvykle před misů vyfasujete zbraň jaká sa vám bude k plnění úkolu hodit. Přijedete na místo, všecko de podle plánu (kerý ste si vyslechli v "brífingu" před úkolem) a zvlášť pokud jste s Paulím všecko sa po**re a zvrhne v masakr kerý tak tak přežijete. Zmíním výlet na parníku, závody formulí a šťastného bastarda a okamžitě sa mně vybavujů další, které je mně líto nezmínit (a to sů všecky ostatní), každá měla neco díky čemu si ju člověk mohl zapamatovat. Kromě hlavních misí sů tady ty vedlejší pro Bartoneho kde možete získat lepší auta na keré je radost pohledět a podle mňa aj v nich jezdit. Myslím, že ani těm néni co vytknůt.

Mise v extrémní jízdě sů dělané obvyykle buď vtipně (záchrana nebohé dívky před mořsků potvorů, speedy gonzales) nebo na preciznost (nitroglycerinový náklaďák, relativistický vůz, raketová formula), případně střelbu (souboj se sniperama sa mně obzvlášť lůbil aj co byl docela jednoduchý).

Volná jízda... vlastně název volná jízda je dostatečně popisný. Možností moc néni, ale myslím, že každý si tam aspoň chvilku zařádil.

Lost heaven je udělané perfetně. Z fleku bych sa k Tommymu dóm nastěhoval. Zbraní néni moc. Podle mňa je jich tak akorát, ale víc by mohlo znamenat líp. Aut je hodně a líšíja sa jak vzhledem tak jízdníma vlastnosťama. Postavy sů zajímavé a uvěřitelné.

Mafia je hra lineární, ale zrovna u ní to vůbec nevidím jako zápor, předkládá nám filmový zážitek a věší větvení by pravděpodobně védlo k nepříjemnosťám.

Mafia vypadá moc pěkně (pokud nelezete za ploty kam nemáte a pod.) a zní perfektně. Český dabing a OST nemajů chybu.

Hratelnost možná néni na 11/10 ale na 9/10 určitě stačí. Obtížnost je vyšší, ale po tom co sem si zkusil pár moderních her ju vnímám jako jednoznačný klad. Navíc to aj spolužačka prakticky hrama nepolíbená dohrála, takže to nebude až tak strašné.

Mafia je česká hra a přesněj řečené český klenot. Pokud vám ju ostatní vychvalujů vězte, že to dělajů, protože k tomu majů dobrý důvod.

Pro: příběh, soundtrack, grafické zpracování, dabing, cutscény, různorodé a nápadité mise, extrémní jízda se zajímavými úkoly, volná jízda, hardcore obtížnost

Proti: občasné bugy

+22 +30 −8
  • PC 95
  • PS2 --
  • Xbox --
Tahle hra je prostě srdcovka. Hru jsem poprvé dohrál na svém prvním počítači v roce 2003 a tehdy jsem z téhle hry byl doslova paf. Zároveň se k této hře rád vracím, jako jiní se vrací k svému oblíbenému filmu. Zároveň letos vyšel remake a když by se to nemělo, tak jsem se před vydáním pustil znovu do této nesmrtelné klasiky.

Tato hra se odehrává v 30. letech minulého století ve smyšleném americkém městě Lost Haven za období prohibice. Děj sleduje život Thomase "Tommyho" Angela a jeho začátek a působení v mafii. Tato hra má jeden z nejlepších příběhů, které jsem kdy ve hře mohl vidět. Hra není ani nijak dlouhá, což nevadí ba naopak, děj svižně ubíhá, takže se ani nedostaví pocit repetetivnosti a s tím i souvisí rozmanitost jednotlivých misí.

Co se týče technické stránky tak na svou dobu byla hra, dovolím si říct, až nadčasová. Grafika byla parádní a jelikož nechyběl ani český dabing, tak si hru užil každý. Co se týče hudby, tak stěžejní hudba se vryje do paměti a člověk ani nemusí koukat a už ví kde se přesně ve městě nachází, jelikož každá čtvrť má svojí hudbu/ melodii. Jediná věc, která se dá této hře vyčíst je umělá inteligence a to nejen protivníků, ale i parťáků. Hlavně, když vám parťák vběhne do palby, kdy následně umírá a tím i game over, protože parťák nesmí zemřít a to je občas frustrující, ale není to zas tak zásadní, aby se této hře nedal šance.

Suma sumárum hra je to skvělá, jak na svojí dobu, tak i dnes, ač někoho může odrazovat starší grafika, ale na vůj věk si i tato hra zaslouží pár ústupků.

Pro: Příběh, věčná klasika, znovuhratelnost (prostě kdo jednou vyzkouší rád se ke hře vrátí)

Proti: Slabší UI

+22
  • PC 100
Recenze dabingů české a anglické verze

150 recenzí za Mafii. To je na Databázi zdaleka nejvíc a nikdo se nepokusil načít druhou stopadesátku. Přemýšlel jsem, jak napsat něco, co ještě nebylo napsáno a zkusím zhodnotit kvalitu českého dabingu a anglického voice actingu.

Mafia se v Česku právem stala hitem i kvůli českému dabingu. Je plný vulgarismů, zapamatovatelných hlášek, humoru, ale i smutku, agrese nebo lidskosti. A nic z toho anglická verze nemá. Možná se to zdá neuvěřitelné, ale v EN nejsou žádné vulgarismy. maximálně nějaké slabší pro PG 13. Jenže i v zahraničí má Mafia Rkový rating. Je to ostudné a zbytečné. Ale co čekat od Ameriky. Druhá věc v mém seznamu jsou zapamatovatelné hlášky. Zatímco české verze má barvitý jazyk, ta anglická je psaná obyčejným až tupým způsobem. Například hláška:  „Co koukáš, jako by ti spadly hračky do kanálu“, je tam něco jako: „Co čumíš tak blbě“. Frankova dcerka namísto „Ahoj strejdo“ zahlásí jen: „Bye mister“.

Humor a smutek samozřejmě nechybí ale herci v anglické verzi oboje nedokáží správně podat. Spíše to zní, jako by svoje repliky jen četli bez emocí. Spíš než dabéři tak působí jako vypravěči a není to vůbec dobré. U mnoha vypjatých částí se tím ztrácí napětí. A přitom nejde o žádné amatéry. Jsou to převážně herci z mafiánských filmů a seriálů. Agresivní scény někdy postrádají tu surovost, jakou by měly mít.

Celkově vzato je anglická verze opravdu špatná a byla by, i kdyby neexistovala česká. Hodně věcí dělá špatně a v porovnání s CZ selhává ve všech ohledech. Pochybuju, že by měl lepší voice acting nějaký vliv třeba na prodeje a úspěch v zahraničí. A možná se mýlím a špatný přišel i anglofonním hráčům. To už se nikdy nedozvíme. Mimochodem Definitivní Edice je v tomto ohledu mnohem lepší.

Pro: Hvězdné obsazení, kvalita zvuku

Proti: Bídná intonace a tón, zbytečná slušnost, žádný cit pro jazyk

+22
  • PC 70
Když jsem psal svůj komentář k Mafii poprvé, ohodnotil jsem hru, sám nevím proč, dobře devadesáti procenty, přičemž jsem v komentáři de facto jen zopakoval to, co všichni.

Teď, když jsem Mafii dohrál podruhé, mám ustavičné nutkání celý svůj postoj ke hře změnit. Začnu třeba zde tak extrémně přechvalovaným příběhem. Ten totiž sám o sobě nijak úchvatný není. Celý se toči kolem cesty Tommyho Angela z prachobyčejného taxikáře až k vysoké pozici v místní mafii, tu je pár dobrých nápadů, tu nějaký zvrat nebo zajímavé překvapení, nicméně nejedná se vůbec o nic světoborného. To, co je na něm docela zajímavé, je jeho vyprávění. Tommy celý svůj příběh, od začátku až do konce, vypráví v jedné malé kavárně detektivu Normanovi, přičemž každá hratelná mise je v podstatě flashback. Osobně se mi líbila část, kdy Tommy vytáhne starou fotku, na které stojí Salieri a Morello bok po boku, a popisuje, jak se dva staří přátelé navzájem stali úhlavními nepřáteli. Navíc je podán o něco dospěleji a míň rádoby cool macho stylem, na jakém si zakládají spíše američtí tvůrci her.

Co se ale týče atmosféry, té v některých místech opravdu vůbec nic nechybí. Hudební podkres sám o sobě už staví laťku dost vysoko, a když jsem jednoho večera vyšel ze Salieriho kanceláře do baru, kde partička námořníků hrála kulečník, kouř se vznášel nad stoly, za oknem jezdily auta a celý lokál byl plný bavících se lidí, tak mi srdce zaplesalo. Vypíchnul bych též úžasnou atmosféru mise "Trip To The Country", "Happy Birthday" či noční část "Fairplay". Vývojaři totiž mají něco, co na hrách dokážu hrozně moc ocenit, a tím je smysl pro detail. Předpokládali totiž, kudy se hráč asi vydá, a tak se právě v oněch místech pořád něco děje. V zapadlé uličce jakýsi chlapík telefonuje, dělníci na silnici vám zatarasí cestu vykládajícím náklaďákem a Ralphy neustále opravuje nějaká auta. Nádhera.

Konec konců celé to Lost Heaven je zatraceně uvěřitelně živoucí město. Lidé se prochází a řidiči na silnicích se chovají více méně také uvěřitelně. Nestává se, jako v GTA, že vám do cesty z ničeho nic vlítne nějaký idiot, který se nerozhlídl na křižovatce. Čas od času vám dá někdo přednost, občas nějaké auto zastaví, řidič vystoupí a odejde (ovšem když mu před nosem začnete auto krást, nehne brvou), a všeobecně debilních situací, kdy někdo jen tak bezdůvodně vystartuje a nabourá do vás, zatímco čekáte na semaforu, je naprosté minimum. Navíc když se neřídíte dopravními předpisy, budete si to muset vyříkat s policií - tudíž pokud je poblíž policista, tak vám průjezd na červenou jen tak neprojde, totéž platí o překročení povolené rychlosti či bouračkách.

Nicméně nasrávacím situacím se nevyhnete, a to nejen při jízdě po ulici, ale především během misí. Za vyloženě stupidní nápad považuju mise, kdy musíte jít se svými nepřáteli na pěsti, obvzlášť když jich na vás běží osm, s boxery, noži a baseballovými pálkami, zatímco vy nemáte vůbec nic. Kdyby tu byl aspoň nějaký systém krytí, ale to ne. Musíte prostě utíkat, občas se otočit a uhodit pěstí do davu. Neuvěřitelné. Podobně strašné je v mnoha případech střílení. Uznávám, že jít a zkropit Tommy Gunem skupinku nepřátel kolem auta je skvělý pocit, ale většinou je střelba úplně na prd. Jistě, zbraně mají zatraceně dobrý feeling, zvuk i zpětnou vazbu, ale k čemu to, když musíte do nepřítele vystřílet pět ran, než padne, přičemž občas se do vás při svých tanečních krecích dokonale přesně trefí pumpovačkou. O to víc ale "potěší", když vidíte jak se vaši nepřátelé svíjí na zemi v agonii a snaží se odplazit z kaluže své vlastní krve. Ke všemu je systém střílení tak blbě udělaný, že první stisknutí tlačítka pro střelbu pouze zvedne Tommyho ruku na zamíří, místo aby okamžitě vystřelilo, což dost vadí při překvapivých setkáních. Tohle mě fakt štvalo a chtělo by to nějak zásadně ošéfovat.

A poslední věc, o které se chci zmínit, je řízení vozidel. To podle mě naprosto nemá chybu. Tu si někdo stěžoval, že jsou všechna auta příliš těžkopádná, tu že zas není dost znatelný vývoj v rychlosti vozidel za celou hru, bla bla bla. Podívejte, za prvé si vážím toho, že v Mafii, narozdíl od ostatních městských akcí, ona auta skutečně něco váží, a člověk má pocit, že vážně řídí několikatunový stroj, a druhak, což se mi líbilo obvzlášť, JE TU MOŽNOST POUŽÍVAT MANUÁLNÍ PŘEVODOVKU!!! Nikdy jsem neměl rád automat, a vždycky mě chytá za srdce, když slyším jak ty auta naříkají. S ruční převodovkou se, pro ty, co to umí, celé řízení stává daleko příjemnějším zážitkem, a všechny ty muka, kdy vám ta stará herka neakceleruje, jak byste chtěli, popřípadě si ten automat ne a ne podřadit, když šplháte do Chinatownu, jsou ta tam. A hlavně my tu pořád někdo nebrzdí motorem. Auta se jednoduše řečeno chovají (v rámci možností) uvěřitelně a jako skutečná auta, tudíž tady není co vytknout.

Jo, ještě jsem si vzpomněl, že jsem se chtěl rychle zmínit o grafice. Nic proti ní - obličeje hlavních hrdinů vypadají dobře, většina interiérů je skvělá a autoři si výborně pohráli s osvětlením, ale ty rozplizlé fototextury vedle těch propracovaných ksichtů vypadají naprosto hrozně - ten kontrast se mi prostě hrozně nelíbil.

Tak, konečně se pomalu dostávám ke konci. Mafie jistě JE velmi dobrá hra, je tu plno skvělých nápadů (závod, kdy mě po tuhém boji o první místo pár set metrů před cílem jeden soupeř vystřelil z trati :-/), atmosféra je často dokonalá, model řízení parádní, zbraně vám dávají opravdu pocit převahy a město nádherně žije, jenže je tu strašně moc nedodělků a nasrávacích blbostí, které vám to ve výsledku celé tak znechutí, že nemůžu dát více než 70% - silně nadprůměrná akce.

Pro: atmosféra, hodně nápadů, pocit střelby, řízení vozidel (manuální převodovka!), hudba

Proti: systém střílení, občas nasrávací obtížnost a špatně umístěné checkpointy, hodně nedodělků a nevyladěností

+21 +26 −5