Hitman: Blood Money

47 v nejlepší formě. IO Interactive se podařilo skloubit unikátknost jednotlivých misí, kde nechybí ani vinný sklep v Jižní Americe nebo výlet na staré lodi, s perfektné provedenou hratelností. A ty možnosti k zlikvidování cíle jsou nevídané - // Spoiler: zobrazit //. Ačkoliv některé novinky jako upgradování zbrání nebo známost mezi lidmi, kterou snižujete uplácením svědků nepřínáší do tohoto konceptu nic nového, stále se čtvrtý Hitman hraje stejně dobře jako jeho předchůdci. Úžasně také působí technické zpracování. Výborný soundtrack od matadora Jespera Kyda, skvělá grafika nebo zpracování jednotlivých filmečků se sem jednoznačně započítávají.

Mačkání detonačního tlačítka nikdy nebylo sladší.

Jednoznačně nejlepší ze všech dílů. Spousta vylepšení, parádní level-design a technické zpracování na vysoké úrovni. Zakončení je libové! Nejlepší moment ze hry - // Spoiler: zobrazit //

Plešatý antagonista vraždí počtvrté a tentokrát záludněji, než kdy dříve. Systém náhodných smrtí je velice příjemným zpestřením a ač se v každém případě jedná o až očividné vybízení (cíl zakopne pod obrovským lustrem obložený C4kou), některé nápady jsou skvěle promyšlené (výměna pistolí). Od trojky značný posun v grafice i v interakci s okolním prostředím a hlavně v příběhu, který příjemně graduje a je zakončen kulervoucím epilogem. Cest je nyní více a přestože jsou stále hodně nalajnované, nabízejí spolu s rozvinutým arzenálem a možnostmi poměrně širokou paletu dobrání se k cíli. Dalším svěžím vánkem je volba uplatit svědky, popř. naprosto změnit identitu nebo zobrazení split-screenu při důležité události. Hlavní je, že zůstal Jesper Kyd a humor, tolik specifický pro tuto sérii. Stále však ve mně dřímá pocit, že Hitman ještě zdaleka nevyužil svého potenciálu a upřímně doufám, že delší pauza před pátým dílem bude jen důsledkem nově ztvárněného herního konceptu, který se na nějaké předem dané události nebude ohlížet a jen si spokojeně žít ve svém vlastním světě, dokud nedorazí ten málomluvný bastard s čárovým kódem na zátylku.

Tak tenhle Hitman je myslím ze všech čtyřech dílu nejlepší. Pěkná grafika, soundtrack, příběh, povedené mise - je jen na vás jak se rozhodnete zlikvidovat cíl a vyřešit úkol, buď "nehodou" nebo prostě cíl odprásknete. Vaše rozhodnutí ovlivňuje i noviny, které se zobrazují na konci splněné mise, buď píšou o tom, že se váš cíl zabil nehodou nebo že byl zabit nájemným vrahem - tato vychytávka mě docela potěšila a i podle toho se určuje, kolik za odvedenou práci dostanete peněz. Naštěstí zde zůstali staré dobré věci a vychytávky zabijáka 47 z předchozích dílů - možnost se převlékat za nepřítele, používání struny, omračovadel a použití různých zbraní, kterých je v tomto díle opět hodně. Další příjemná změna je, že v předchozích dílech, když jste byly převlečeny za nepřítele nebo za nějakého civilistu, tak vás nepřítel hned prokouknul, pokud jste u něj zůstali chvíli stát, biď jen na chvíli. Ve čtvrtém díle je to naštěstí o hodně více tolerovaný, a tak nemusíte v převleku rychle kolem něj proběhnout. Co mě ale zklamalo, byl poněkud divný systém ukládání. Sice se dalo v průběhu mise hru uložit, kdyby se náhodou nějaká ta akce nepovedla, ale jakmile jste hru vypli a znovu zapli, tak uložené pozice už tam nebyly a tak nezbývá nic jiného, než hrát misi od začátku. Jak už jsem zmiňoval v úvodu, jedná se rozhodně nejlepší díl, který má spád a i slušně udělaný konec, sice se najdou nějaké ty chybičky a nedostatky, ale hráním této hry určitě neprohloupíte :-)

Špička série, obsahově převysoce bohatá atrakce a celkově jedna z nejlepších her, co jsem hrál. Počet možností, jak a co udělat, tu je dotažen téměř k dokonalosti. Koncept absolutně ingnorující linearitu, kdy lze ovlivnit chování postav byť sebemenším podnětem. Kreativita a celistvost tu dvoří pohledné duo - ať už uděláte cokoliv, tvoříte tím jeden velký souvislý celek - ač obsahem mise se odlišující. Dohrát misi a neušpinit se už není pouhým snem a díky systému nehod toho lze jednoduše docílit. Originální zhodnocení mise v podobě novinového článku, moc pěkné grafické zpracování a famózní hudba dělá z tohohle počinu naprostý, lesknoucí se výstavní a na srdci hřející drahokam. Čas strávený se hrou, jde i přes počet pouhých 13 misí ze stovek až možná na tisíc. Jediné minuty ale nelituji.

Celá série Hitman je to nejstylovější, co se dá na herní scéně najít.Ani Sam Fisher, ani Garret, ani nikdo jinej není tak stylovej jako 47.Kromě toho má tahle hra taky geniální design misí (nesrovnatelně lepší než např. přehypovanej Assassin's Creed), nádhernej soundtrack made by Jesper Kyd, a na svojí dobu skvělou grafiku (a i dneska velice pěknou).Přimíchat do toho skvělej příběh a černej humor, a co nám chybí?Jo, ještě nejlepší závěr co jsem kdy ve hře viděl.Miluju tuhle sérii.10/10

Moje nejsilnější vzpomínka na hru je ta, že jsem poprskal monitor smíchy, když jsem viděl 47 se svým kameným obličejem v karnevalském převleku kuřete. Druhé místo vyhrává vražda svědka v domě, toporně střeženém FBI, v převleku klauna. :) Chválím různorodost misí, protože ne pokaždé je hlavním cílem někoho zabít (dobře, tak je), ale někdy i vyzvednout osobu, získat mikrofilm,... I když je ve hře spousta zbraní, díky chytrému pozorování okolí je většinou ani nebudete muset použít. Samozřejmě pokud neuspějete a máte po ruce nějaký solidní kvér, tak nějakou killing spree asi rozpoutáte. Je to dobré proti stresu. :) A dokonce je to jedna z mála her, u které si nevzpomenu na nějakou závažnější chybu.

Jediný díl plešatého zabijáka 47, který jsem měl tu čest hrát. Celá hra je opravdu velmi povedená, jedna z nejlepších her co jsem hrál. Graficky je hra na dobré úrovni, engine zvládá desítky lidí na jednou i na starých kompech. Příběh je také povedený, vracení se flashbacky do minulosti je zajímavý nápad. Nejlepší jsou samotné mise a likvidace cíle. Likvidaci můžeme provést hromadou tichých způsobů, přičemž nejlépe se ohodnocuje vražda vypadající jako nehoda. Nic nám ve hře nebrání nakoupit zbraně a zahrát si na Ramba (nebo snad na Kana a Lynche?) a vystřílet vše živé. Hra se jde dohrát i tímto způsobem, samozřejmě jde dohrát i bez použití jediné (střelné) zbraně, to není zas tak obtížné, zvláště když už máte hru jednou dohranou.

Dost chvály, teď nějaké ty zápory. Určitě největší problém je málo misí - hra se dá dohrát i během hodiny (když už víte ,,co a jak"). Během hraní jsem narazil na několik grafických chyb (jen maličkosti). Trochu mi lezli na nervy divné zvuky zbraní, zvláště ta pistole, kterou používali všichni.

Hitman se konečně ukázal v pravém světle. V podstatě tu není zas tak mnoho nových věcí, takže ti, co zabíjeli už dříve, nebudou překvapeni, a ti, co ještě ne, nebudou ochuzeni. Úplně každá mise je originální a lze najít spoustu možností řešení problému. Mě osobně se Blood Money líbilo z celé série nejvíc: autoři udělali pár kroků dopředu v grafickém zpracování a na vyšší úroveň poskočil i příběh. Na opravdu kvalitní soundtrack jsme si již zvykli. Objevily se i některé zpestřující fíčurky typu manipulace s penězi (další motivace k jemnějšímu plnění misí), známost mezi lidmi, kterou lze snižovat úplatky, nebo novinové články, na které jsem se vždycky těšil. Co říct víc...

Jste volně vrženy do určité lokace s úkolem někoho zabít a nebo se něčeho zmocnit. Jak se k cíly dostanete je už, ale jen na vás - můžete se např. za někoho převléct a infiltrovat se do určité skupiny, kde se vaše oběť nachází, nebo přichystat pro kolemjdoucí nějaké "divadlo" ve formě zběsilé přestřelky, nebo zabít cíl tím, že ho otrávíte, nebo... Je toho ostatně hodně a vyjmenovat všechny způsoby a možnosti je nad moje síly. Po hratelnosti a obsahové stránce se to tu oproti minulým dílům značně rozrostlo. Máte naprostou volnost jak, co, kde udělat. A arzenál zbraní tu taky nedělá jménu Hitmen ostudu. Navrch docela povedená grafika už v docela dosluhujícím enginu. A konec hry? // Spoiler: zobrazit //

Blood Money je dospělá verze všech předchozích dílů. To co bylo dřív špatně, je tady odstraněno a to, co bylo dobré, je tady ještě lepší. Mise jsou parádní, různorodé a znovu stylové // Spoiler: zobrazit //. Velmi dobré mi přišlo zakomponování přestřelek do misí tak, aby vám to nezkazilo hodnocení. Novinky jako upgrady zbraní nebo ,,hledanost" v novinách jsou podle mě zbytečný, ale nevadí ve hře. Systém náhodných zabití je dementní (opravdu si nemyslím, že je nenápadný lustr, kterej se utrhne zrovna ve chvíli, kdy pod ním běží důležitej člověk :-D). Na druhou stranu tu máme pár hodně vychytaných vražd // Spoiler: zobrazit //. Už to není to, co to bývalo, ale je to pořád dobré. Jesper Kyd vykouzlil naprosto úchvatnou hudbu, grafika je také nádherná (nádherné plastická) a hratelnost je na špičce. 80%

Hitman mi dlouhou dobu unikal. Když jsem před lety xkrát rozehrával druhý díl, nebyl jsem schopen se přes ten podivný steath přístup přenést. V podstatě vás vůbec nic nevede to steath hrát. Jenže pak mi do rukou přišel čtvrtý díl, který se mi na dnešním stroji konečně podařilo rozchodit plynule a tudíž jsem ho mohl konečně rozehrát. Nezmiňoval bych to tu, kdyby můj názor čtvrtý díl nezměnil. Hned první, výcviková mise je skvělá a představí hráči všechny důležité možnosti hry (ostatně to se taky od výcvikových misí očekává). A v možnostech a skvělém charakteru misí nepolevuje až do konce hry. V každé misi je více možných řešení, do jednoho jsou všechna originální a skvělá. Celý průběh mise v mém případě vypadal tak, že jsem si nejprve celou misi prošel a zjišťoval kde co je, co se s čím dá dělat apod a až napodruhé rozjel misi na ostro. Docela chápu, že to některé hráče nebaví když třebas ani jedinkrát za celou misi nevystřelí (a to mají velmi slušný arzenál), ale jako celek to působí velmi chytře a absenci střelby vám vynahradí ten vynikající pocit po ukonční mise. Přesto, že se zde nemusí vůbec střílet, pro vraždící fanatiky tu ta možnost samozřejmě je a je paradoxně mnohem lépe zpracovaná než v Kane and Lynch od stejného studia - ve hře, která je tvořena od začátku do konce pouze přestřelkami. Nelze nezmínit vynikající sountrack a podlě mě pro hru vhodné grafické zpracování. 8,5/10

No, nedohrál jsem to (o chlup), ale vzpomínky mám vesměs velmi dobrý. Asi hlavně díky na jedničku zpracovaným prostředím většiny misí (teď se mi vybavuje hlavně opera a lechtivý klubík někde v Alpách), třem prdelím možností a v neposlední řadě díky samotnému holohlavému páprdovi s teploušáckým tetováním (myslím, že) na temeni.

Po slabší trojce přichází Hitman, který má vše, co mít má. Výbornou hratelnost, nové způsoby zabíjení, novou tvář. Rozlehlost misí mi vyrazila dech, pokaždé jsem si zahrál na průzkumníka, přičemž jsem prolézal stovky místností a schovávaček, než jsem vyrazil do akce. Parádní příběh plný zvratů, ikdyž mnoho se toho dalo předvídat. Snad ani nemluvě o skvělém level-designu a originálitě misí. Ale dost chavolozpěvu, Hitman: Blood Money je pro mě výtečné vyvrcholení série, a kdo ví...možná se s holohlavým diletantem ještě setkáme.

Do čtveřice všeho dobrého (nebo se to říká jinak? :)). Blood Money je po průměrné trojce slušný návratem Hitmana do první ligy a konkurence mu jen a jen svědčí.

47 vypadá coolověji a i celá hra vypadá opravdu velmi slušně. Mise jsou tak velmi nápadité a slušně hratelné. Prostě se dá neuvěřitelně vyblbnout, a v každé misi se najde něco zajímavého. Protože každá mise je svým způsobel originální a nápaditá, což dopomáhá ke skvělému zážitku.

Pár inovačních změn se najde, ale tou pravděpodobně největší je strkání do lidí (hm, jak hezké). Zní to sice prazvláštně, ale je to sranda a vlastně profesionální způsob, jak se zbavit svého cíle, jednoduše ho schodit s balkónu. Sranda s Hitmanem byla vždycky a čtvrtý díl to dokonale potvrzuje.

Hru jsem nedohrál. Ale ty mise co jsem hrál byly bezvadné. Je skvělé, že mise se dá dohrát různými způsoby, taky prostředí je dost detailně dělané. A skvělá je taky hudba.

Po dvojce je Blood Money můj nejoblíbenější díl. Hrál jsem ho sice na Xboxu a ne na PC, ale v tom není rozdíl. Spousta vynikajících nápadů v misích, nelinearita je zde snad úplně nejvíce zastoupena a tradičně kvalitní soundtrack Jespera Kyda hraní jenom zpříjemňuje.

Pořád to není ono. Pořád mi tam něco schází. Čtvrtý díl je opět stejný jako díly předchozí, jen je obohacen o nové grafické efekty (parádní grafické efekty) a o dokonalý závěr.

Některé mise jsou dokonalé (například ta Heaven or Hell mise nebo mise v Casinu), ale některé jsou trochu nudné (hned ta první na vinici nebo poslední v Bílém domě).

Dějově je to výborné, zejména z toho důvodu, že už v hlavním menu vidíme, jak Hitman leží v rakvi připraven na obřad...a pomocí flashbacků se dozvídáme, jak se tam vlastně dostal.

Líbilo se mi, když po mě šli jiní zabijáci. Co ale tvůrcům nezapomenu je absence Hongkongské šlapky :)...// Spoiler: zobrazit //

Má nejlepší zkušenost s agentem 47 vše bylo dovedeno k dokonalosti grafika, příběh, postavy. Velmi příjemně mne překvapily možnosti zabíjení jednotlivých obětí, každá úrovenˇ mě až zaskočila svou rozsáhlostí. Tuto hru jsem si koupil poprvé na své narozeniny a byly to jedny z mých nejlepších.

Blood money mě celkem bavilo z několika důvodů. Především ve hře bylo opravdu hodně zapracováno na způsobech jak splnit úkoly a zbavit se cíle. Hra měla navíc na výběr, zda chcete postupovat jako Silent assasin nebo jít na věc Rambo stylem. Spousta lidí říká, že Rambo styl je o ničem a není to Hitman. Já s nima souhlasím, ale jsem rád, že i tahle možnost tu je. Pokud však budete hrát tímto stylem, měli byste uplatit policii nebo počítat s tím, že na vás budou řvát: This is the bald killer! Na vyběr je více obtížností, příčemž na ten nejvyšší se opravdu nedá hrát Rambo stylem, což většina skalních uznavačů bald killera preferuje. Pokud hrajete celou hru správně za silent assasina, tak na konci by vás jako vždy mělo čekat zpestření, které si jako hráči rambo stylu tolik nevychutnáte :-)

Jenže na závěr asi říct, že mi více sedí styl stealth akcí Sama Fishera, co jsem chvíli hrál. Ale jinak je Blood money rozhodně dobrá hra a mé hodnocení je subjektivní, takže hodnoťte komentář, ne hodnocení! Možná hra není tak úplně můj žánr, i když mě stealth baví, tak tohle je trošku jiný styl a asi není tolik pro mne.