Eschalon Book 1 se mi dostal do pracek, zrovna když jsem byl rozčarovaný z Mass Effectu a mé zkoušení javové Ultimy IV dopadlo nezdarem. Dungeon siege můj pád nijak zachránit nemohl a umírat a dělat nové postavy v Dungeon Crawl:SS už byl solidní náběh na depku. Můžu jen hádat, jak moc to ovlivnilo nadšení, se kterým jsem se vrhl na E:B1.
Ještě pod vlivem rogueliků jsem si nahodil postavu, za kterou normálně nehrávám – druidského léčitele - představoval jsem si, jak stejně jako Ježíš nebo Kvan'čeng Kein prochází zemí a rozdává léčivou sílu a mozolnaté pěsti podle zásluh. Přibalil jsem si Kartografii, aby se mi vykreslovala minimapa a vyrazil do světa.
První kouzlo bylo útočné a tam jsme prvně narazil, krom zásadního nedostatku many, když snad každý nepřítel měl vysokou odolnost na magii a úspěšný zásah byl tak každý desátý. Nebezpečí bylo všude, tam zubaté ještěrky, tam aktivní sliz bavící se stříkáním na poutníky, tamta tráva bodala a do studny ve vesnici někdo nachcal.
První quest mě hnal do nejbližší vesnice, na to se nabalilo několik dalších questíků, každý na jinou světovou stranu a já si mohl jít kam jsem chtěl. V ten moment mi to dost připomínalo Fallout či BG1, kde zrovna propátráváte lokace píď po pídi a pak si řeknete, že už je na čase začít hledat vodní čip/zalézt do Nashelských dolů.
Až po pár hodinách jsem zjistil, že takto se daleko nedostanu a přešel jsem z už docela účinného útočného kouzla na variantu kouzel podpůrných – heal, bless, stoneskin, ogre strength – a všechno šlo rázem snadněji. Pár bodíků pro boj, úhyb a střelbu z luku – nekoupené ale tvrdě nasázené, učitel lukostřelby napadl bandity, před kterými jsem prchal. Bohužel je napadl holýma rukama a nakonec zemřel, takže jsem byl o něj a jeho případný quest ochuzen.
Při hraní si s alchymií jsem několikrát vylétl do vzduchu, ale po nálezu několika alchymistických brožurek a prstenů, jsem už mohl míchat výbušné koktejly a očarovávat zbraně a zbroje.
Vím, že to není ucelený koment ale nějak mi nejde. Pořád musím myslet především na ty různé příhody a neštěstí, co se mi staly, protože Eschalon na nich vyloženě staví. Ona ta zápletka s amnézií je jen počáteční a pak dostane solidní švuňk a zvrat.
Ještě jsem chtěl něco vytknout – hra neumí řadit stejné věci na sebe, není možnost léčit ostatní NPC (učitel lukostřelby by to jistě uvítal), ale to jsou jen takové zbytečnosti.
Ještě pod vlivem rogueliků jsem si nahodil postavu, za kterou normálně nehrávám – druidského léčitele - představoval jsem si, jak stejně jako Ježíš nebo Kvan'čeng Kein prochází zemí a rozdává léčivou sílu a mozolnaté pěsti podle zásluh. Přibalil jsem si Kartografii, aby se mi vykreslovala minimapa a vyrazil do světa.
První kouzlo bylo útočné a tam jsme prvně narazil, krom zásadního nedostatku many, když snad každý nepřítel měl vysokou odolnost na magii a úspěšný zásah byl tak každý desátý. Nebezpečí bylo všude, tam zubaté ještěrky, tam aktivní sliz bavící se stříkáním na poutníky, tamta tráva bodala a do studny ve vesnici někdo nachcal.
První quest mě hnal do nejbližší vesnice, na to se nabalilo několik dalších questíků, každý na jinou světovou stranu a já si mohl jít kam jsem chtěl. V ten moment mi to dost připomínalo Fallout či BG1, kde zrovna propátráváte lokace píď po pídi a pak si řeknete, že už je na čase začít hledat vodní čip/zalézt do Nashelských dolů.
Až po pár hodinách jsem zjistil, že takto se daleko nedostanu a přešel jsem z už docela účinného útočného kouzla na variantu kouzel podpůrných – heal, bless, stoneskin, ogre strength – a všechno šlo rázem snadněji. Pár bodíků pro boj, úhyb a střelbu z luku – nekoupené ale tvrdě nasázené, učitel lukostřelby napadl bandity, před kterými jsem prchal. Bohužel je napadl holýma rukama a nakonec zemřel, takže jsem byl o něj a jeho případný quest ochuzen.
Při hraní si s alchymií jsem několikrát vylétl do vzduchu, ale po nálezu několika alchymistických brožurek a prstenů, jsem už mohl míchat výbušné koktejly a očarovávat zbraně a zbroje.
Vím, že to není ucelený koment ale nějak mi nejde. Pořád musím myslet především na ty různé příhody a neštěstí, co se mi staly, protože Eschalon na nich vyloženě staví. Ona ta zápletka s amnézií je jen počáteční a pak dostane solidní švuňk a zvrat.
Ještě jsem chtěl něco vytknout – hra neumí řadit stejné věci na sebe, není možnost léčit ostatní NPC (učitel lukostřelby by to jistě uvítal), ale to jsou jen takové zbytečnosti.
Pro: Oldschool feel, nelineární přístup jako ve Falloutech, spousta možností vývoje vlastní postavy..
Proti: nedostatečná interakce s NPC (žádné léčení atd), neřadí to lektavary, příměsy na sebe...