Eschalon Book 1 se mi dostal do pracek, zrovna když jsem byl rozčarovaný z Mass Effectu a mé zkoušení javové Ultimy IV dopadlo nezdarem. Dungeon siege můj pád nijak zachránit nemohl a umírat a dělat nové postavy v Dungeon Crawl:SS už byl solidní náběh na depku. Můžu jen hádat, jak moc to ovlivnilo nadšení, se kterým jsem se vrhl na E:B1.

Ještě pod vlivem rogueliků jsem si nahodil postavu, za kterou normálně nehrávám – druidského léčitele - představoval jsem si, jak stejně jako Ježíš nebo Kvan'čeng Kein prochází zemí a rozdává léčivou sílu a mozolnaté pěsti podle zásluh. Přibalil jsem si Kartografii, aby se mi vykreslovala minimapa a vyrazil do světa.

První kouzlo bylo útočné a tam jsme prvně narazil, krom zásadního nedostatku many, když snad každý nepřítel měl vysokou odolnost na magii a úspěšný zásah byl tak každý desátý. Nebezpečí bylo všude, tam zubaté ještěrky, tam aktivní sliz bavící se stříkáním na poutníky, tamta tráva bodala a do studny ve vesnici někdo nachcal.

První quest mě hnal do nejbližší vesnice, na to se nabalilo několik dalších questíků, každý na jinou světovou stranu a já si mohl jít kam jsem chtěl. V ten moment mi to dost připomínalo Fallout či BG1, kde zrovna propátráváte lokace píď po pídi a pak si řeknete, že už je na čase začít hledat vodní čip/zalézt do Nashelských dolů.

Až po pár hodinách jsem zjistil, že takto se daleko nedostanu a přešel jsem z už docela účinného útočného kouzla na variantu kouzel podpůrných – heal, bless, stoneskin, ogre strength – a všechno šlo rázem snadněji. Pár bodíků pro boj, úhyb a střelbu z luku – nekoupené ale tvrdě nasázené, učitel lukostřelby napadl bandity, před kterými jsem prchal. Bohužel je napadl holýma rukama a nakonec zemřel, takže jsem byl o něj a jeho případný quest ochuzen.

Při hraní si s alchymií jsem několikrát vylétl do vzduchu, ale po nálezu několika alchymistických brožurek a prstenů, jsem už mohl míchat výbušné koktejly a očarovávat zbraně a zbroje.

Vím, že to není ucelený koment ale nějak mi nejde. Pořád musím myslet především na ty různé příhody a neštěstí, co se mi staly, protože Eschalon na nich vyloženě staví. Ona ta zápletka s amnézií je jen počáteční a pak dostane solidní švuňk a zvrat.

Ještě jsem chtěl něco vytknout – hra neumí řadit stejné věci na sebe, není možnost léčit ostatní NPC (učitel lukostřelby by to jistě uvítal), ale to jsou jen takové zbytečnosti.