Legend Entertainment

Legend Entertainment založili vývojáři Bob Bates a Mike Verdu, v témže roce, kdy Mediagenic (nynější Activision) uzavřel jejich původního zaměstnavatele, společnost Infocom, kterou vlastnil od roku 1986. První tři roky se nesly výhradně v duchu textových adventur, na čemž měl mimo dvojice zakladatelů velkou zásluhu další veterán z Infocomu, Steve Meretzky, stojící za sérií Spellcasting. Ta pomohla Legend v rozjezdu, než se přeorientovali na dvojrozměrné a následně trojrozměrné adventury, těšící se v 90. letech velké oblibě. Pozadu za Meretzkým nezůstal ani Bates se svým Timequestem, nebo Verdu, se sérií Gateway. Jejich první point click adventura byla Companions of Xanth, čímž se od tradice infocomáckých textovek odpoutali úplně. K úspěchu, který se svými adventurami v první půli 90. let zaznamenali, přispělo nemalou mírou i to, že hry tvořili na románových licencích spisovatelů, jako byli Frederik Pohl, Terry Brooks, Spider Robinson, Piers Anthony, Margaret Weisová, či Tracy Hickman. Na podzim 1995 pak přestali své hry vydávat vlastním nákladem, aby začali přijímat zakázky od velkých vydavatelských společností.

Rok 1998 byl pro studio rokem velkých změn hned ve dvou rovinách. Prosincová akvizice Legend Entertainment vydavatelskou korporací GT Interactive, byla Batesem a Verduem chápána jako příležitost pro tvorbu her s vyšším rozpočtem. To mimo jiné znamenalo konec adventur, k jejichž tvorbě už se později nebyla příležitost vrátit. V Legend vsadili vše na kartu žánru FPS, který v té době na PC zažíval jeden ze svých vrcholů popularity. Výsledkem byla akční fantasy The Wheel of Time, na motivy románů Roberta Jordana. Hra měla všechny předpoklady pro to, stát se hitem. Běžela na tehdy moderním Unreal enginu, atraktivně kombinovala námět a žánr, sklidila příznivá hodnocení v herních magazínech a disponovala solidní multiplayerovou složku.

Přesto se dostavilo komerční fiasko, snad proto, že vyšla ve stejném období jako Unreal a Quake III. Neúspěch hry v obchodech způsobil, že se z vývojářů, zvyklých si do té doby témata svých her víceméně vybírat, definitivně stali ti, kteří tvoří, co je jim přiděleno. Atari, které ještě jako Infogrames odkoupilo GT, v roce 1999, zadalo vývojářům z Legend vytvořit příběhové pokračování Unrealu, protože Epic byl plně zaměstnán pokračováním jeho úspěšnější, čistě multiplayerové odnože, s podtitulem Tournament a studio už navíc mělo s Unrealem zkušenosti díky tvorbě mission packu, Return to Na Pali.

Vývoj Unreal II: The Awakening trval přes tři roky, přesto se ani této hře, kterou Atari pokládalo za zaručený úspěch, nevedlo v obchodech příliš dobře. Kvalitní ale krátká SP kampaň, spolu s chybějícím multiplayerem, dodaném až formou patchu, k dobrým prodejům jistě nepřispěly. Vývojáři se je následně pokusili „nakopnout“ bezplatným rozšířením Unreal Tournament: Expanded Multiplayer, jehož první verze vyšla 6. prosince 2003. Tvůrci slibovali v dalších updatech přidat multiplayerové módy a rozšířit single player. Pro silně zadlužené Atari, prodávající v té době jednu značku za druhou, to nebyl důvod ke změně plánů, které zahrnovaly rozpuštění Legend Entertainment. Nečekalo se ani to, jak se povede xboxovému portu Unrealu II, od Tantalus Media, který vyšel v únoru 2004. Ke zrušení Legend Entertainment Atari přistoupilo už 16. ledna 2004. Cesty Boba Batese a Mikeho Verdu se poté rozešly. Zatímco Bates stále mění své zaměstnavatele, zahrnující JoWood, Ascaron, nebo Deep Silver Vienna, Verdu natrvalo “zaparkoval” u EA.