Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Unreal II: The Awakening

04.02.2003
10.02.2004
72
129 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Pokračování FPS akce Unreal nás zavádí do časů po velké válce, kdy lidstvo opět začalo expandovat do okolního vesmíru. Hrajeme za maršála Johna Daltona, člena TCA - Terran Colonial Authority, který se svou lodí Atlantis a její posádkou střeží nebezpečné hranice lidského dominia. Příběh začíná záchranou stanice, na které se nachází emzáky hledaný artefakt. Nikoho pak asi nepřekvapí, že ve skutečnosti jde jenom o fragment a spojení všech by znamenalo zkázu světa. Příběh je vyprávěn hlavně videosekvencemi mezi misemi. Mezi každou misí dále můžete svobodně procházet Atlantis a promluvit si jak s pilotem Ne'banem, tak i se zbraňovým specialistou Isaacem či s Aidou, která pro vás připravuje briefingy.

Vaše putování za artefaktem vás zavede na různorodá místa vesmíru. Namátkou do džungle, mimozemského města, důlního komplexu, přehrady. Většina misí je typu najdi a zabij, občas ale je potřeba bránit po určitou dobu místo a v tu chvíli dostanete k dispozici i energetické štíty a automatické věže, které můžete instalovat po okolí. Stěžejním bodem hry jsou zbraně. Na výběr jsou klasické, jako je pistole, samopal, brokovnice a raketomet nebo nepříliš obvyklé: granátomet s několika typy granátů (molotov, plynový, EMP), plamenomet, který v alternativním módu po okolí stříká zápalnou látku či několik kusů mimozemské výstroje.

Hra obsahuje i multiplayer, který byl vydán později a pro jehož aktivaci musíte nainstalovat speciální patch.


Poslední diskuzní příspěvek

@mazar1234 (12.11.2020 18:42): jako hral sem to tehdy na 2 jadru, s 9800 GTX, coz je sestava o 5 let novejsi nez datum vydani hry a s detaily na max a s upravenymi v nastavenimi enginu taky na max pro co nejvetsi detailu v INI editoru, se to v nekterych castech hry (tam kde je to vice zastavene objekty) sekalo,resp. ocividne to nejelo uplne plynule.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Nejmíň mě bavila první mise, kde není pořádně z čeho střílet a nabíhaj na vás skoro nesmrtelný Skaarjaj. Sou tu i lekavý momenty, takže sem měl pocit, že budu hrát survival horor. Dokonce sem si i snížil obtížnost, čehož sem pak celkem litoval. Naštěstí další mise s pavoukama se povedla : plamenomet a spousta pavouků na škvaření. Čím víc se blížíte ke konci hry, tím je to víc „Unreal“, což je trochu škoda a měli to takhle vypálit hned ze začátku.
Zbraní je dostatek a každý si vybere a jste celkem nuceni je podle situace měnit, což je dobře. Posádka je skvělá a jedinečná a jsou ty vtipný, dramatické i smutné momenty. Co se hlavního hrdiny týče, je to spíš drsňák, hlaškující vtipálek a já sem si ho oblíbil, což není častý a má to určitě na svědomí skvělý dabing. No znovu si to už zřejmě nezahraju, ale datadisk bych s radostí přivítal.
+24
  • PC 80
Tak předně, Unreal 2 není rozhodně tak špatná hra, jak se zdálo z tehdejších recenzí i hodnocení tady. Lidi od něj ale očekávali více, protože jednička byla ve své době přelomová a dvojka je "jenom" slušnou sci-fi střílečkou.

Především druhý díl nemá vůbec nic společného s jedničkou. Možná akorát ten svět, ve kterém v pár kolech potkáte staré známé Skaarje, ale jinak jde o nový příběh, nové postavy a z 95% i o nové nepřátelé. Není to na škodu, protože příběh v jedničce v podstatě neexistoval a byl víceméně uzavřený.

Ve dvojce sledujeme Johna Daltona, člena mírových sborů, který se svoji posádkou obráží kolonie a řeší problémy ať už s mimozemšťany či různými korporacemi. Brzy se zaplétá do pátrání po 7 částech mocného artefaktu, který chtějí různé frakce. Ano je to béčkový a ohraný námět, ze kterého si tuším dělal legraci Serious Sam 2, ale co ho povyšuje jsou postavy. Na palubě lodi máte mimozemského pilota, taktickou důstojnici a zbrojaře/inženýra. S každým můžete mluvit a v průběhu hry odhalovat jejich minulost, trápení a nějak jim pomoci. Ve finále přijde jeden nečekaný a smutný zvrat nečekanou zradou o celou posádku přijdete a musíte se postavit proti bývalému veliteli a úpřimně si ho mohli tvůrci odpustit, i když to mělo sílu.

Hratelnost je celkem klasická. Ve dvanácti kolech lítáte z planety na planetu, bojujete buďto s lidmi nebo různými obludami. Zatímco boje na různých základnách s lidmi ničím nevynikají, monster fighty jsou parádní. Zejména laboratoř zamořená pavouky nebo mimozemská loď plná oživlých strojů jsou parádní levely. Dá se říct, že nepřátelé jsou tradiční - lidi se kryjí a schovávají, obludy jsou nejkratší možnou cestou na Vás. Stejně jako v prvním díle platí, že nepřátelé hodně vydrží a jsou celkem mrštní.

Zbraní je přehršel stejně jako v prvním díle, ale tentokrát jsem opravdu netrpěl nedostatkem nábojů a nutností je střídat, takže jsem se k některým ani nedostal. Dispersion pistol zůstala ale je k ničemu, stejně jako slaboučká útočná puška, nechybí slušná brokovnice, výborný plamenomet, raketomet s naváděnými střelami, granátomet s šesti druhy granátů. Kromě toho je tu i něco jako tyčová zbraň, mimozemský laser, sniperka, magnum a všeničící metač černých děr, ke kterému se bohužel dostanete až na konci. Zbraně jsou bohužel celkem nelogicky řazeny do skupin a ještě úplně jinak, než by člověk čekal, takže jsem moc neexperiemntoval (není nad to hledat mezi x zbraněmi tu pravou uprostřed boje) a držel se svého (brokovnice, plamenomet, občas EMP granát či laser).

Jinak většina levelů je stritkně linární, ale ne takovým tím způsobem, aby z Vás hra dělala úplně blbce, jen zkrátka nezabloudíte. V každé úrovni jsou úkoly, ale ty se plní většinou tak nějak samy během cesty. Novinkou, která mě osobně příliš nenadchla je tuna obranných misí, včetně takových kdy rozestavíte laserové pole, věže a vojáky a někoho/něco bráníte. Co mě zarazilo je příšerně pomalý pohyb hrdiny a to i když běží, naštěstí se to dá spravit příkazem z konzole nebo editací config souboru (na steamu je k tomu diskuze).

To vše v příjemné, tradiční grafice, která exceluje především v tom, že každá planeta je jiná a některé lokace vypadají dost exoticky.

Takže ač je Unreal 2 celkem krátký, lineární a má pár much, celou dobu jsem se slušně bavil a myslím že ostatní sci-fi střílečky z té doby (Halo, Kreed, Red Faction 2, Chrome, Chaser) stále s přehledem strká do kapsy.

Pro: Pěkná grafika, postavy, množství různých planet a nepřátel, solidní akce

Proti: Pomalost hrdiny, obranné mise.

+17
  • PC 70
Položme si otázku, proč se nám vlastně ten (ne)slavný Unreal II příliš nepovedl? Vždyť ve své době přišel pod známým jménem, s koukatelnou grafikou, dokázal nabídnout příběh, různorodé herní prostředí a zkrátka papírově všechno to, co by správná střílečka měla mít. Čím to je, že samotný pocit ze hry je tak zvláštně nahořklý?

Krátce po spuštění hry, pochopíte, že s předchozím Unrealem nebude mít toto pokračování až tolik společného. Poté, co překonáte vcelku ucházející, ale nikterak oslnivý pokus o příběh, zjistíte, že hra je designována více do stylu rozvážné chodičky, než zběsilé akce. Ovšem na to, že se pohybujete, v porovnání s předchozím Unrealem, jako šnek, není herní prostředí až tak sofistikované. Pár chodeb, nějaké tlačítko, inu ta pořádná akce tam prostě chybí. Anebo silnější atmosféra, třeba více zabrousit do survival hororu, však do příchodu Dooma 3 bylo ještě času dost… Atmosféra byla hlavní deviza Unrealu, jenže v porovnání s druhým dílem má silnější atmosféru i vytláčení ranní stolice.

Jak tak procházíte hrou, zjišťujete, že vlastně všechno, na co narazíte, je standardní. Herní prostředí se přiměřeně mění, projdete si pohlednými, světlými exteriéry, jakož i temnými sci-fi chodbičkami. Hra taktéž dokáže měnit své tempo, nebo chcete-li dynamiku. Líbily se mi více ty „nereálné“ části spíše ke konci hry, naopak když jsem měl někde komunikovat s posádkou, nebo zdlouhavě umísťovat turrety a čekat na invazi, spíše mě to otravovalo. Střílení není málo, ale samotný pocit ze střelby není kdovíjak intenzivní. Zbraní, popř. jejich alternativních modů a druhů munice, je vlastně dost, ale přesto se nemohu zbavit pocitu, že pokaždé se jedná jen o metání všemožných světelných koulí do několika verzí robotů, kteří jsou téměř na jedno brdo. Nemá to ten patřičný drive, který by dokázal hráče vtáhnout do hry.

Když se řekne Unreal II, nenapadá mě mnoho přirovnání, možná třeba Red Faction? To byla ve své době také naprosto nezávadná střílečka, která podobně jako Unreal II postrádala uvnitř to „cosi“, co přinese hráči opravdovou zábavu...
+17 +18 −1
  • PC 85
Hned na začátek musím říct, že dvojka Unrealu má s jedničkou společný akorát svět ve kterém se odehrává. Je to úplně jiný příběh, proto se oba díly nedají moc srovnávat.

Poprvé, když jsem vyběhl do akce, mě zaujali dvě věci. Hra má krásnou grafiku. Na tu dobu to musela být špička. Modely postav by se neztratili ani dneska. Jakmile jsem zmáčkl pohyb dopředu, už jsem hledal tlačítko pro běh. Jakmile jsem ho zmáčkl, pohyb se ještě zpomalil. Nikdy jsem snad nezažil pomalejší pohyb postavy, a musím říct, že jsem si na to dlouho zvykal.

Držák Unrealu 2 jsou bezesporu skvěle zpracované zbraně, ze kterých je opravdu radost. Hlavně střelbu ze samopalem a z plamenometem jsem si opravdu užíval. Druhá věc čeho si všimnete, jsou různorodé a obsahem hodně promakané mise. Není divu, když lítáte z planety na planetu. Nejvíc mě ale bavili obranné mise, kde musíte i trochu přemýšlet. Někdo může namítnout, že hra je strašně lineární a jednoduchá. Linearita v tomhle případě vůbec není na škodu, protože tím udržuje skvělý příběh pěkně pohromadě. Obtížnost se dá nastavit. Je fakt, že hra by mohla být delší.

Už jsem se zmínil o příběhu. Ten je podle mého názoru naprosto skvělý. Ze začátku vám to ani nepřijde. Proč se sakra můžu pohybovat na lodi, kecat s posádkou? Poznávat jejich osobnosti a problémy? Poznávat mojí osobnost a problémy? Příběh (i díky krátkosti hry) strašně rychle vygraduje. Z několika dějovými zvraty a dá vám to pěkně sežrat. Na konci jsem jenom zíral, a donutilo mě to zapřemýšlet. Skvěle

Unreal 2 stojí zato. Krátký, ale intenzivní a hlavně zábavný zážitek.

Pro: Super příběh, zbraně, různorodost misí, zábava

Proti: pomalý pohyb, krátký zážitek

+15
  • PC 90
Před 12 lety mi přinesl známý cédéčka a prohlásil, že se jedná o hru, kterou si mám vyzkoušet. Po takovém úvodu mi trvalo pár dní, než jsem Unreala skutečně vyzkoušel. Ten začátek hry na mne zapůsobil podobně jako těch pár slov od známého. Tehdy u nás nebylo takové povědomí o hrách jako dnes, jediná možnost byla od někoho dostat doporučení nebo něco zaslechnout. Zkrátka a dobře, naštěstí jsem se nerozhodl hru po prvním neúspěšném vyzkoušení zahodit a na druhou zkoušku mě to už chytlo.

Jste v roli mariňáka a dostanete nějaké úkoly, kvůli kterým je třeba procestovat několik planet. Co se týče arzenálu, šlo střílet některými zbraněmi skrze různé módy. Dodnes si pamatuji brokádu, granátomet, plamenomet, snipu a nějakou artefakt zbraň. Hlavně si pamatuji nějakou atmosféru. Jako zázemí k různým vesmírným operacím sloužilo plavidlo, na kterém se hráč mohl procházet a hovořit se svým doprovodem, čili posádkou lodi. Hlavně bylo možné procházet kajuty, běhat po lodi, na fps žánr z roku 2003 zajímavé.

Společníci byli složeni z jednoho lidského chlapíka, jednoho mimozemšťana a odhalené ženské. K některým z posádky bylo možné trochu přilnout, a proto tou hlavní věcí, která se z mých vzpomínek a dojmů váže k Unrealu nejvíce, je konec hry. To je v podstatě jediná věc, na kterou při zmínce vzpomínám, přesto jsem se do zopakování nikdy nepustil. Studiem byl dodatečně vyvíjen multiplayerový mód, který se finálního vydání ale nedočkal.

Ten konečný střih s hudebním doprovodem mě tehdy dostal. Z toho důvodu jsem doufajíc v nějaké pokračování instantně bez otázek v obchodě o rok později koupil Unreal Tournament 2004, ale to už je jiný příběh.
+13