Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Filip Bártek • 35 let • Výzkumník • Praha (ČR - kraj Praha)

Komentáře

World of Goo

  • PC 75
Trochu mě mrzí, že si Kyle Gabler opět hraje na veskrze originální hru a na spojitost s Bridge Builderem poukazuje pouze jednou úrovní, přestože si z Bridge Buildera půjčuje základní princip hratelnosti a dokonce i princip řešení "poslední" úrovně (Horizontal Transportation Innovation Comittee). Jinak ale World of Goo originální hrou je, především návrhem úrovní - míra recyklace nápadů v průběhu kampaně je minimální, tomu odpovídá krátká herní doba. Pěkná grafika úspěšně využívá jednoduché sprajty a různorodé vizuální efekty.

2009-10-16: Začal jsem hrát.
2009-10-17: Dohrál jsem kampaň, "764 Goo Balls", "05:55:13 time units" (několik úrovní jsem vyhrál opakovaně).

Pro: originalita úrovní, styl, hudba, intuitivnost ovládání

Proti: nepřesnost ovládání

+12 +14 −2

Elasto Mania

  • PC 85
Velice zábavná hra s dokonale přesnou primitivní fyzikou. Geniální systém "simulace motorky" i přes svou jednoduchost otevírá nespočet možností při tvorbě map. Neobvykle vyřešené postupné odemykání tratí je až překvapivě funkční.

Pro: perfektní fyzika, skvělá hratelnost, jednoduchý koncept

Proti: amatérská prezentace

-4 +5 −9

GUN

  • PC 80
Tak jsem po 16,7 hodinách dohrál GUN na 100%. Ta hra mi dala přesně to, co jsem od ní čekal - skvělou zábavu pro jednoho hráče na ne zrovna dlouho, i když od "GTA z divokého západu" jsem přece jen čekal o něco delší herní dobu. Srovnání s trojrozměrnými díly série GTA (hrál jsem všechny, které vyšly na PC) je rozhodně na místě. Mise v GUN jsou zábavnější a méně stereotypní, příběh konzistentnější (ale kratší), postavy srovnatelně dobře zpracované, soundtrack kratší (ale dobrý), oblast pohybu hráče nešťastně malá. V tom posledním i v dalších ohledech mi GUN připomněl [dh-hra]beyond-good-and-evil[/dh-hra], hru, kde velikost herního světa vypadala vzhledem ke zpracovávanému tématu tristně malá, ale která jinak fungovala bezvadně. Podobně i v GUN je prostředí opravdu hezké, i když vypadá tak trochu jako tematický park ve stylu divokého západu se všemi typickými zajímavostmi přírody a architektury namačkanými na ploše půl čtverečního kilometru. Mapa je dost velká na to, aby do ní autoři mohli poschovávat 44 hroud zlata, které stylově dávají na frak nelogickým "tajným balíčkům" z GTA (i když fotografie z BGE jsou pořád mnohem lepší). Překvapilo mě dobré ovládání jízdy na koni (zatím nejpříjemnější, jaké jsem ve videohře zkusil, i když "koňské" hry nijak nevyhledávám). Opravdu výborný je konzistentní styl divokého západu - od hlavního příběhu přes hudební doprovod po zpracování prostředí, všechno má "autentický" westernový feel, který žádná z postav nekazí slušnou mluvou nebo nezacházením s koňmi (a indiány) jako s hadrami. Konzistentnost tohoto "muzea divokého západu" lehce nabourává hrdinova záhadná schopnost rozumět indiánskému jazyku a tajné zbraně, ale přinejmenším u toho druhého se to toleruje.

Pro: zábavné úkoly, atmosféra a styl (divokého západu), efektní grafika, slušná hudba

Proti: krátká kampaň, malá oblast pro pohyb hráče, špatně vyřešené načítání sektorů, slabá umělá inteligence v pokru, překombinované ovládání (na gamepadu)

+13

Anachronox

  • PC 80
Anachronox je pravděpodobně nejdelší hra, kterou jsem kdy dohrál. Její příběh je sice opravdu dobrý, ale ne moc dobře dávkovaný - zpravidla se posouvá ve dvou- až desetihodinových intervalech (a to je ho v Anachronoxu údajně pouze polovina z původně plánovaného).
Je to přesně ten typ velkolepé hry, která by nefungovala na kapesním zařízení - dlouhou kampaní jsem byl způli protlačen neochotou ji vzdát (potřetí) a způli protažen poutavostí stylových lokací. Sunder, Bricks, Hephaestus, Whitendon a koneckonců i Sender Station jsou opravdu nezapomenutelná, osobitá místa. Přidejte k tomu sci-fi zasazení a humor a máte hru, kterou prostě chcete vidět celou. Mám ale pocit, že by mi to možná stačilo i formou filmu (Anachronox dal vzniknout jedné z prvních dobrých machinim). Neinteraktivní sekvence renderované v realném čase jsou mimochodem sice nepočetné, ale vpravdě "filmové" (v dobrém významu toho slova). Ale co si budeme povídat, dobré (klasické) RPG dělá dobrý soubojový systém, a ten mi v Anachronoxu moc nesedl, především díky špatnému provedení (ze soubojů jde vyskočit pouze shozením programu, přeskakování velkolepých animací útoků je nemožné nebo problematické (už si bohužel nepamatuju) a celkově nemám JRPG soubojové systémy v lásce) - proto jsem si opravdu užíval zhruba hodinový adventurně laděný pobyt ve Whitendonu.
V Anachronoxu se mi líbilo i celkově nevážné ladění - ať už jde o netradiční výběr hrdinů (typicky Democratus), ladění většiny lokací (typicky Hephaestus) nebo obyčejné vtípky v řeči postav, všechno svým způsobem dává smysl a baví. Nedá se ale říct, že by to do sebe zapadalo - styl hry je roztrhaný, jako by každou část podle svého dělal jiný člověk - tímhle (a použitím létajících aut) mi Anachronox připomněl podobně šílený film Pátý element.

Pro: nezapomenutelná atmosféra některých lokací, výborná hudba, dobrý příběh

Proti: překombinovaná pravidla soubojů, otravné respawny nepřátel, nedokončenost příběhu, špatná základní hratelnost

+15 +16 −1

Bulánci

  • PC 70
Jako součást "zlatého fondu českých nezávislých her" je tato hra v zahraničí úplně neznámá (což dost možná souvisí i s IMHO nevhodným způsobem distribuce anglické verze).
V jádru jde o jednoduchou čtyřsměrou top-down vyvražďovačku pro čtyři hráče po síti nebo tři hráče na jednom počítači. V šesti stylových částečně interaktivních úrovních se prohánějí polštáře s pistolemi a dalšími zbraněmi. Díky velmi přesnému ovládání a přehlednému zpracování (každá úroveň vychází na přesně jednu obrazovku a sprajty Bulánků jsou docela velké) vyhrává zpravidla hráč s nejlepším postřehem. V nejnovější verzi se dá naučit několik taktik pro použití každé zbraně, ale ponoření do hry je pro prvohráče díky jednoduchým pravidlům pořád otázka maximálně půlhodiny.

Kvůli nízkému počtu úrovní vypadají Bulánci ve srovnání s dnešními hrami spíše jako demo. Nikdy jsem se neobtěžoval zjišťovat, jaká je kvalita uživateli vytvořených map, takže mé hodnocení berte s rezervou.

Pro: dobrá hratelnost, vyvážené zbraně, solidní technické zpracování

Proti: nízký počet oficiálních map

+23

Gish

  • PC 90
Gish je stylová plošinovka založená na fyzice. Hráč v ní přímo ovládá "pytlík téru", který dokáže díky čtyřem zvláštním schopnostem v trénovaných rukou nečekané věci. Unikátní ovládání doplňuje poměrně jednoduchá, částečně kreslená grafika a vtipná hudba. Kromě kampaně pro jednoho hráče, v níž se hlavní hrdina Gish vydá zachránit svou dívku Breu, hra obsahuje zvláštní arény pro hraní na čas a hlavně multiplayer pro dva nebo čtyři hráče v šesti režimech, který v kombinaci s integrovaným editorem úrovní zajišťuje zábavu na dlouhé hodiny.

(Tento text jsem původně chtěl vložit do Databáze jako popis hry.)

Pro: především skvělá zábava na všech frontách, dále inovativní fyzika a hratelnost na ní založená, originální styl, v některých ohledech zajímavá grafika

Proti: fyzika je nedokonalá, což vadí především v multiplayeru, krátký soundtrack se rychle ohraje

+3

Fren-ze

  • PC 75
Fren-ze je shmup s dobře vyladěnou hratelností typu danmaku (hlavně v pozdějších fázích hry stoupají počty střel na obrazovce do hodně vysokých čísel). Kombinace chytře navržených úrovní a rychlých nepřátelských střel řadí hru mezi shmupy s hratelností založenou na memorizaci.
Není příliš obtížné hru "pouze" dohrát - po troše tréninku není problém v prvních dvou úrovních získat přes sto štítů (a s tím i dva bonusové životy), které vám dále ve hře zajistí dostatečné krytí. "Čisté" hraní je už jiná káva a zahrání slušného high score vyžaduje hodiny experimentování, při kterém přijde vhod tréninkový režim s možností zpomalit hru. Asi nejzábavnější částí hry je hledání bezpečných způsobů k překonání nepřátelských formací. Tyto způsoby obvykle nejsou zřetelné na první pohled a často vyžadují vysokou přesnost, což potěší fandy memorizačních shmupů, mezi které se bohužel neřadím.
Asi nejsilnější devizou hry je systém štítů (stisknutím tlačítka 2 se na jednu sekundu aktivuje štít, který odráží nepřátelské střely a po odražení šesti střel se regeneruje), který otevírá nové možnosti hlavně v soubojích s bossy. Ty samy o sobě jsou ale navržené hodně jednoduše a po delším hraní začnou docela nudit.
Minimalistická grafika jde ruku v ruce s minimalistickým rozhraním a nízkým počtem přídavných možností - kromě tréninkového režimu pouze "boss rush" mód, který je prakticky nemožné odemknout. Dle mého názoru trochu zbytečně autoři vypustili i záznam nejlepších výsledků do tabulky - hra si pamatuje pouze jeden neoznačený rekord.
Fren-ze je i přes své nedostatky rozhodně jeden z nejlepších západních (a tedy nám Evropanům snadno dostupných) shmupů vůbec.

Poznámka pro hráče, kterým se líbí demo a uvažují o koupení plné verze: další tři úrovně jsou mnohem těžší a plní obrazovku mnohem více projektily.

Pro: grafika je stylová, konzistentní a funkční, úrovně jsou chytře navržené, systém štítů je neotřelý a zábavný

Proti: kampaň je krátká, někteří bossové jsou vyloženě nudní, hudba se opakuje a nejde vypnout

+1

Guitar Hero III: Legends of Rock

  • PC 80
Neuvěřitelně odfláklá a zároveň neuvěřitelně zábavná hra. Původní Guitar Hero jsem nehrál, ale užil jsem si spoustu legrace s PC "klonem" Frets on Fire (kde jsem si mimochodem zvykl hrát skutečně vtipné písničky, které do hry nikdo nezařadil, "protože je to rock, a to takový, že tvrdý", ale jsou tam pouze díky vlastní výjimečnosti a zábavnosti), takže mi udělalo velkou radost, když se mi pod ruce dostala první PC hra ze série, pořízená mou sestrou za docela nekřesťanské peníze. Zklamala mě řada věcí, které vizte níže. Nemůžu říct, že čirá zábavnost původního konceptu tyto chyby vyvažuje, to zdaleka ne - přezíravost Neversoftu a Activisionu k uživatelům PC je neomluvitelná. Každopádně ale je pravda, že díky základní hratelnosti ve spojení s vybranou hudbou mě Guitar Hero III i v singleplayeru na pár desítek hodin bavil víc než kterákoli jiná singleplayerová hra za několik posledních let.

Pro: čirá zábavnost původního konceptu, skvělá hratelnost, celkově příjemný tracklist

Proti: špatná optimalizace, nepohodlné rozhraní, nedotažený arkádový element (tabulky nejlepších výsledků), nízký počet instrumentálních nebo jiným způsobem obzvlášť zábavných skladeb v tracklistu, značná omezenost on-line služeb, ovladač se občas sekne

+4 +6 −2

Grand Theft Auto III

  • PC 80
Třetí díl série GTA je především převratnou hrou, která ukázala, kam až se dá dovést volnost pohybu a jednání bez zabřednutí do přílišné komplexicity hratelnosti. Je to vnitřně složitá, ale na venek snadno přístupná a jednoduše zábavná videohra v konzolovém stylu. Hráčům poskytuje množství možností vyžití - kromě hlavní kampaně řadu nepovinných úkolů. Trefně paroduje americké město devadesátých let se vším všudy. Legendárním se stal soundtrack v podobě devíti stylových stanic rádia. Úkoly vám v průběhu jednoduchého příběhu zadávají různé vtipné postavičky podsvětí (a ano, ke konci kampaně se objevi i "niggaz", kteri pozdeji nechvalne proslavili San Andreas).
Bohužel se jako pionýr žánru muselo GTAIII poprat s omezeným hardwarem, takže město není tak živé a přesvědčivé, jak (by) mohlo být.

Pro: volnost, množství úkolů, povedený soundtrack, zábavná arkádovitá hratelnost, humor

Proti: nedokonalosti v simulaci města, chybí multiplayer, poměrně nudné lokace, chybí motorky, příliš anonymní hrdina, slabá fyzika

+12 +14 −2

KKnD 2: Krossfire

  • PC 80
Poslední pořádná RTS. Všechny po ní už jsou jenom barevňácké pakárny.

Pro: dokonale sladěná obtížnost s drsným stylem, zábavná hratelnost za tři vyvážené strany

Proti: slabší předrenderovaná grafika, nepraktické rozhraní

-6 +1 −7

Darwinia

  • PC 90
Krásná věc, která zachycuje to, co mám na videohrách nejvíc rád. Jednoduchý, snad až infantilní retro příběh se před hráčem pomalu rozvíjí a navozuje unikátní atmosféru pomezí starých a moderních technologií, podpořenou stylovou grafikou (subtilní a přitom jednoznačné odkazy na videoherní popkulturu osmdesátých let prostě nemohou nepotěšit) a propracovaným audiem. Takhle zvláštním způsobem nostalgický zážitek neposkytuje žádná jiná hra. Ačkoliv RTS jako žánr nemám rád, u Darwinie jsem se bavil.

Pro: retro příběh, stylová grafika, povedené audio, netradiční hratelnost, v podstatě perfektní technické provedení

Proti: omezený engine, repetitivnost

+4

Deus Ex

  • PC 90
Málokterá hra je na zahrání tak pamětihnodný zážitek, jako Deus Ex. Čtyřicetihodinové futuristické dobrodružství s příběhem, který vás hrou elegantně protáhne až do finále. Vynikající design úrovní a skvělá hudba. Charismatický hrdina, který na rozdíl od Solida Snakea ani na okamžik neztratí tvář. Jedna z vrcholných her (a moje nejoblíbenější) v rámci formy FPS.

Pro: solidní příběh, styl, zábavné úrovně, možnost postupu různými způsoby, povedený soundtrack

Proti: "kostrbaté" ovládání, kolísavá úroveň grafiky

+14 +15 −1

XIII

  • PC 75
Hraní "Třináctky" je díky originálnímu stylu neopakovatelný zážitek, který si může vychutnat nejen fanda komiksů.

(původně postnuto na Xzone)

Pro: Styl. Příběh. Přiměřená délka. In-game popový singl.

Proti: Místy slabý level design. Stereotyp. Neuzavřenost příběhu. Občasné chyby ve fyzice.

-9 +6 −15

LEGO Star Wars: The Video Game

  • PC 80
Zábavná interaktivní procházka třemi ne až tak dobrými filmy z klasické série.

(původně postnuto na Xzone)

Pro: Atmosféra Hvězdných válek s původní hudbou. Zcela konzistentní "stylová" grafika. Nenáročná hratelnost. Dobře udělaný a poměrně zábavný kooperativní multiplayer.

Proti: Nevyvážená (téměř všude neskutečně jednoduchá, pouze ve dvou zvláštních úrovních naopak vysoká) obtížnost. Nespolehlivé zaměřování "síly". Zbytečně vysoké nároky na hardware.

-1 +2 −3

Fable: The Lost Chapters

  • PC 75
Obstojný příběh žene hráče kupředu touto moderní RPG, stejně jako nízká obtížnost daná nevyvážeností herního systému. Pokud ale zpomalíte a vychutnáte všemožné nepovinné činnosti, budete se bavit.

(původně postnuto na Xzone)

Pro: Skvěle prokreslené lokace a celkově dobrá grafika. Povedená (evidentně nákladná) hudba. Nenáročná hratelnost. Široká škála různých bonusových činností. Poměrně dobrý HUD.

Proti: Svět rozsekaný na maličké lokace vypadá nepřirozeně. Nudné souboje. Špatná AI. Celkově nevyvážená hratelnost. Nepříjemný bug, který vypíná teleporty.

+6 +7 −1

N

  • PC 90
Klasika moderních plošinovek a flashových her. Trojtlačítkové ovládání je zcela přirozené a díky integrované fyzice úrovně i s malým počtem aktivních prvků neomrzí. Jakmile se to naučíte, ovládat bezbranného, ale zatraceně obratného ninju je prostě cool. Poměrně prudká křivka obtížnosti bohužel odradí měkčí hráče, tí ostatní mají zadarmo skvělou zábavu doslova na desítky hodin. Po zvukové stránce je tato hra ideální adept na zábavu k poslechu hudby (nejlépe nějaké řádně frenetické). Grafika je funkční a vyvážená a spolu s jednoduchými zvukovými efekty pouze podporuje neméně začištěnou hratelnost.

Pro: výborná hratelnost, tuny úrovní, stylová grafika, komunita

Proti: chybí multiplayer, nedokonalosti fyziky, hardwarová náročnost

+6