Tak jsem zase jednou dostal chuť na nějakou pohádkovou adventuru. No a protože jsem tuhle slavnou sérii měl v plánu už dlouho a předchozí remaky od AGDI, které jsem hrál - Quest for Glory II: Trial by Fire a King's Quest I: Quest for the Crown - mě opravdu nadchly, nebylo moc o čem přemýšlet.

Po poměrně dlouhém intru jsem se ocitl v neznámé lesnaté krajině. Postupoval jsem pomalu, obrazovku po obrazovce a toto objevování si nesmírně užíval. Ačkoliv má grafika nízké rozlišení, z uměleckého netechnického hlediska je většina lokací opravdu krásná. Kdo zná Quest for Glory: So You Want to Be a Hero nebo Quest for Glory IV: Shadows of Darkness, bude tu jako doma.

První půlka hry pěkně odsýpala a i když jsem měl trochu pochybnosti o kvalitě příběhu, vůbec mi to nevadilo. V půlce se to mírně obrátilo - narazil jsem na pár hádanek (většinou typu "rozlušti záhadný text"), u kterých jsem ztratil trpělivost a kouknul do návodu. Zároveň se ale ukázalo, že příběh je trochu komplikovanější než jsem čekal.

Co mi trochu vadilo, byly všude možně po lese poschovávané různé předměty. Na druhou stranu myslím, že spousta z nich ani nebyla k dohrání hry nutná - hádanky (vcelku logické a s rozumnou obtížností) se tu dají řešit více různými způsoby, takže se snad ani nemůže stát, že někde na začátku zapomenete vzít nějaký bezvýznamný předmět, který byste potřebovali úplně na konci. Za celou hru jsem narazil pouze na jednu otravnou hádanku, která zůstane otravná i s použitím návodu: Jednalo se o vybírání několika určitých knih z knihovny obsahující jich celkem asi tak 100, přičemž název se zobrazí až po najetí kurzorem myši.

K tomu všemu si přičtěte ještě navíc pěknou hudbu a několik vtipných hlášek a momentů. A aby toho nebylo málo, autoři se o své krásné a roztomilé dítko starají opravdu vzorně - poslední verze hry je z roku 2010.

Celkově tu tedy máme výjimečný remake výjimečné pohádkové adventury, který dobře vypadá a hlavně se dobře hraje. Vzhledem k ceně (0) se nabízí otázka: Co chtít víc?

Jedna z prvních her, kterou jsem kdysi hrával na třiosmšestce. V oné dávné době mě neskutečně bavilo jezdit pořád dokola 15 okruhů (mimochodem včetně Československa) a překonávat o miliontiny sekund (svoje) předchozí rekordy, a to tak dlouho, až jsem ty tratě mohl jezdit skoro poslepu.

Kromě tratě si ještě můžete vybrat stroj (liší se ale jenom rychlostí), obtížnost a počet kol (jednotlivých závodů, ne motorky). Osobně jsem vždycky jezdil na tu nejlehčí obtížnost, protože řadit na klávesnici je prostě opruz. A abych nezapomněl, je tu i turnaj, který vás provede všemi okruhy pěkně jedním po druhém.

Samotné závody asi ničím nepřekvapí - nejprve se jede kvalifikace a pak už naostro proti počítači, který má pod kontrolou 9 soupeřů. Okolí tratě je chudé - nic než tráva. Pouze na horizontu vidíte nějaké tribuny, kopce nebo budovy. Abyste náhodou na okruhu nezabloudili, není možné se otočit do protisměru ani se příliš vzdálit od trati. Taky zapomeňte na nějaký model poškození nebo multiplayer. Můžete ale do soupeřů (ať už jedoucích na trati nebo ležících v pokoji vedle ní v trávě) zezadu narazit. Po srážce s mrtvolou v trávě, stejně jako po větším šťouchanci do "živého" kolegy končíte. Kromě toho můžete taky narazit do tunelu (kterým musíte projet, objet nejde).

Původně jsem chtěl komentář zakončit tím, že Cycles už pro mě svoje kouzlo ztratily. Není to ale tak úplně pravda - i když dnes už asi u nich nikdo moc dlouho nevydrží, zůstává alespoň vzpomínkou na časy, kdy nám ke štěstí a radosti stačilo tak málo... Prostě na tehdejší poměry fajn hra.

Stejně jako je Lara v tomto díle považována za mrtvou, tak i duch a kouzlo předchozích dílů nás opustilo.

K příběhu se moc vyjadřovat nebudu, je to totiž jedna z posledních věcí, která mě na Tomb Raiderech zajímá. To neznamená, že se nemůže stát, že mě zaujme, ale tentokrát mně opravdu ani jeden z těch minipříběhů nezůstal v hlavě.

Největším zklamáním je pro mě hratelnost, konkrétně originalita lokací (i když některé nejsou zas tak hrozné, "epičnost" obrovských a komplexních chrámů a otevřené a detailní venkovní prostory jsou tatam; většina lokací působí trochu klaustrofobně), naprosto nepochopitelná absence jakýchkoliv dopravních prostředků (ani jsem si pořádně nezaplaval) a hlavně hádanky, které velice zaostávají za staršími Tomb Raidery. Většina jich je typu použij A na B. Za celou hru jsem navíc posunul jenom jednou krychlí, a to jenom abych se dostal k secretu. Lara se sice naučila chodit po laně a točit se kolem (horizontálních) tyčí, ale ani toho si moc neužijete. Ručkování využijete asi tak dvakrát, "sjezd" po laně (fakt nevím, jak to líp popsat) ani jednou a tak dál a tak dál.

Proti tomu jsou následující nedostatky už jenom detaily: Grafická úroveň se od druhého (první jsem pořádně nehrál) dílu moc nezlepšila, hudba kromě několika už známých motivů se taky snad vypařila, animace (a to ani ty, které se objevují na určitých místech pořád dokola, dokud nepoužijete A na B) nejdou přeskočit, je tu nějak málo zbraní.

Nakonec to, že je hra extrémně (proti předchozím dílům) krátká - má jenom o něco málo víc než 10 levelů - není až taková nevýhoda...

Trilby's Notes rozvíjí pozadí událostí, které se odehrály na panství DeFoe (5 Days a Stranger). Hrajete zase za Trilbyho - zloděje kradoucího jenom to, co (podle něj) majitelé už nebudou potřebovat. Trilby se jenom pomalu vzpamatovává z děsivých zážitků, ale zlo si jej zase najde a Trilby nebude mít klid, dokud s celou touto záležitostí definitivně neskončí.

Krví vyzdobený (alternativní) hotel hned na začátku (spolu se, ze začátku možná tajuplným a strašidelným, později spíš otravným, šepotem) vám dá najevo, co tak asi v následujících hodinách můžete očekávat. Kromě té krve především strach a smrt. Oproti předchozím hrám (5 Days a Stranger a 7 Days a Skeptic) se zde dá zemřít na více místech, tedy ukládat častěji je rozumné.

Jak už jsem řekl, příběh se zabývá tím, co mělo zásadní podíl na událostech, které zažil Trilby na panství rodu DeFoe. Jak se Trilby postupně dozvídá, velkou část z toho prostředníctvím černobílých flashbacků, kořeny tohoto zla sahají hluboko do minulosti.

Hra pěkně odsýpá a já, jakožto fanda předchozích her této tetralogie, jsem se do hry vážně ponořil a doslova hltal každou informaci směřující k odhalení toho, jak to vlastně všechno začalo. Celkově na mě příběh (a hlavně jeho časový rozsah) působil až epicky. Až ke konci jsem se začal trochu ztrácet. Atmosféra v hotelu (hlavně na začátku) je docela hutná a aby toho nebylo málo, autor si na nás tentokrát přichystal několik zajímavých lekaček a překvapení. Trochu mě ale mrzí úplná absence hudby (resp. jakýchkoliv zvuků) na některých místech (např. některé flashbacky).

Zbytek už jenom ve zkratce - herní doba opět asi 7 hodin, ovládání naprosto bezproblémové (pohyb šipkami, ostatní akce textovými příkazy). Nebojím se doporučit hru všem, které neotrávil 5 Days a Stranger (který rozhodně doporučuju dohrát ještě předtím, než se pustíte do Trilby's Notes).

I když jsme se ve hře přesunuli do budoucnosti, opět máme tu čest s klasickou adventurou vytvořenou v Adventure Game Studiu.

Sice jsem měl na začátku trochu pochyby, že vesmírná loď může nabídnout takovou atmosféru (nemyslím hororovou, ale spíš takovou tu tajemnou a trochu nostalgickou) jako stará opuštěná vilka se záhadnou minulostí, ale brzo jsem na ně zapomněl. Loď samotná je sice malá, každé patro je ale celkem unikátní a má svůj jasně daný účel. Celkově se mi design lodi docela líbil, stejně jako v předchůdci - 5 Days a Stranger - také prakticky nenarazíte na prázdné a mrtvé lokace.

Sice jsme ve vesmírné lodi, nějaké sci-fi serepetičky a s nimi spojené hádanky ale nečekejte. Jinak jejich obtížnost zůstala (oproti předchůdci samozřejmě) na rozumně vysoké úrovni, tedy by vás neměly příliš brzdit v postupu, ale ani byste neměli čekat něco, co se hraje skoro samo. Co se týče postav, prakticky žádná z nich mi nezůstala v paměti (což může být ovšem způsobeno jak mou sklerózou, tak i krátkostí hry).

Stejně jako ve 5 Days a Stranger se poměrně idylická atmosféra začne brzo měnit k (o hodně) horšímu. Znovu jste odříznuti od zbytku světa a postupně začínáte pořád víc a víc myslet jenom na to, jak sám přežít. Celkově se ale musím přiznat, že příběh mě nějak neohromil a pokud znáte předchůdce, asi taky nebudete moc překvapení.

7 Days a Skeptic se mi zdál o něco drsnější a krvavější než předchůdce. S tím taky souvisí překvapení, až vylekání, způsobené podceněním autora a herního enginu. Jde o moment, kdy jsem před zloduchem prchal po celé lodi. V předchůdci se totiž nebezpečné scény tuším odehrávaly jenom v rámci jedné obrazovky (jedné lokace), zatímco tady jsem běhal po celé lodi sem a tam a nemohl jsem ho setřást. Prostě stačilo chvilku stát na jednom místě a najednou se objevil kousek ode mě. Brr...

7 Days a Skeptic sice není ani revoluce, ani evoluce, těm, kterým se dobře hrál předchůdce ale rozhodně doporučuju. Pokud jste ale 5 Days a Stranger nehráli, doporučuju to udělat ještě před výpravou na Mephistopheles.

Klasická adventura přinášející snad jediný celkem originální herní prvek - dopředu víte, kolik herního času vám ještě zbývá. Tím "vám" myslím Trilbymu, zloději, který neodolal a vydal se vykrást zdánlivě prázdný starý dům rodu DeFoe.

Na kradení a plížení ve stínech se ale netěšte. Trilby tu potkává několik lidí a zjišťuje, že jsou v domě všichni uvězněni. Navíc tu začíná být nebezpečno...

5 Days a Stranger je sice "jenom" 2D adventura vytvořená v AGS, o to víc ale překvapí, kolik se autorovi podařilo do hry vmáčknout atmosféry. Napětí pomáhá i fakt, že většina hádanek je přísně logických, a hra není příliš dlouhá, takže se pořád něco děje. Postupně na vás tak dům začne působit spíš jako svírající se klec, ze které se nedá utéct.

Příběh je docela slušný, nečekejte ale, že se dozvíte odpovědi na úplně všechny otázky. Tím myslím, že některé vedlejší události jsou zde spíš kvůli efektu.

5 Days a Stranger je prostě zároveň velice příjemná i nepříjemná adventura, kterou snadno dohrajete za delší odpoledne. No a třeba si další den zahrajete 7 Days a Skeptic, lehce navazující pokračování, odehrávající se ale v úplně jiné době a na úplně jiném místě...

Ve splitscreenu výborná zábava, i přes (nebo možná právě díky) těžce nerealistickému chování aut. Hlavní problém singleplayeru byla kromě absence jakéhokoliv postupu hrou (vrchol byl turnaj) i nespravedlnost: vy musíte dotankovávat benzín, vašich 19 (!) oponentů nic. Jediná možnost, jak začínat před ostatními, bylo dojet až za nimi v předchozí trati v turnaji. A navíc mohli projíždět přes všechny překážky, potvory...

Tomb Raidera II beru jako zajímavou a bezpečnou dovolenou. Člověk se proběhne po půlce světa, zastřílí si, vyřeší pár jednoduchých hádanek a některá místa si snad i zamiluje. Když už vás začne nějaké prostředí nudit, blik, a jste jinde. Jenom kdyby ti nepřátelé nevyskakovali z nepravděpodobných míst a nechovali se někdy dost divně...
Hodně udělá taky hudba, ať už je to ta dramatická nebo třeba ta "epická". Po hraní Silent Hillu 2 mi dokonce některá místa připadala až strašidelná (např. Maria Doria nebo chrámy ke konci).
Prostě: Pokud se do hry ponoříte, odmění vás svou atmosférou a nádhernými scenériemi.

Působivá epická adventura sázící především na sci-fi hádanky a hrátky s cestováním časem a z toho vyplývající paradoxy (kdo zná Návrat do budoucnosti, ví, o čem mluvím).

Zapomenuté old school 3D RPG se vším, co k tomu patří. Tedy rozsáhlé a atmosferické dungeony, tuny vedlejších questů, ale i nepříliš strhující příběh, zdlouhavé přesuny mezi jednotlivými městy (ala Albion) a NPC, na která brzy zapomenete.

Knytt Stories mě absolutně dostala. Fantastická minimalistická grafika a hudba tvoří kombinaci, která se musí zažít. Na míle vzdálené infantilním hopsačkám. Každý, kdo má srdce, ať rychle stahuje. :-)