The Lost Vikings

Na tuhle hru mám opravdu silné vzpomínky. Nezapomenu jak jsme se s bráchou střídali v hraní - každý byl expert na něco jiného a každému se líbila jiná kola. Já jsem hrál technické, které se často odehrávaly na různých místech zároveň a byly celkem nepřehledné, on zase sladké (to se jinak nedá popsat:)), kde se vikingové nafukovali a lítali jak splašení milimetry od bodáku, kde je čekala jistá smrt. Všechny prostředí byly skvěle zpracovány a měly jiné zákonitosti na které si člověk musel zvykat.

V kombinaci s pokaženým monitorem, který měl tendence se přepínat do jakéhosi čtyřbarevného módu, ve kterém nešel přečíst kód k danému kolu na začátku, což vyústilo třeba v pětiminutové čekání, než se monitor přepne zpět, šlo o opravdu unikátní herní zážitek. :) Mé hodnocení je tak asi z velké části ovlivněno nostalgií - snad na žádnou hru nemám tolik vzpomínek plných emocí, střídání radosti, kdy člověk skákal 3m nad zem, a čistého koncentrovaného vzteku bylo opravdu hbité - ale když ono to bylo tak krásné! :)

Snad první hra, kterou jsem hrál. Jako malému děcku mi přišla hrozně náročná, dneska mi přišly náročné jen nějaké lokace. Ale skutečnost, že jsem si pamatoval některá místa a dokonce i NĚKTERÉ kódy (SMRT například :) ), vypovídá o tom, jaký zážitek to pro mě byl.

Ve hře ovládáme tři vikingy, přičemž každý má jiné schpnosti...takoví Commandos :) Nepochopil jsem ale, proč si jsou bojovník a štítonoš tolik podobní, klidně bych je odlišil barvou oblečení nebo vlasů.

Příběh je takový nijaký. Ufon bezdůvodně unese tři vikingy, kterým pak dá prostor, aby se dostali až k němu a zneškodnili ho. To trvá 37 levelů (číslovaní zde chybí). Fyzikální model se příliš nepovedl - jak je proboha možné, že štít může sloužit jako padák? Nebo že šíp zasáhne červené ploché tlačítko na stěně? To i Half Life 2 byl reálnější...

Musím přiznat, že jsem se u hraní hodně bavil. A občas i nadřel. Zejména některé levely po třicítce mi daly zabrat a nebýt youtube, asi bych se v některých misích zasekl na mnohem déle...stejně to byla hezká doba, kdy byl člověk odkázán jen sám na sebe...dneska se člověk podívá na návod a má po práci...

Na The Lost Vikings mám jen ty nejlepší vzpomínky. Úžasná logická arkáda ve skvěle kreslené grafice. Nejraději jsem měl toho skákacího vikinga, uměl i útoči při rozběhu. Hra nebyla nejjednodušší a prokousat se levely dalo někdy pořádně zabrat a taky jich nebylo málo.

Lost Vikings obstály v "test of time" dobře, zub času se na nich nepodepsal skoro vůbec. Graficky jsou jedna z těch lepších her, hudbou průměrní (dnes), ale skvělí (tenkrát v 94, nebo kdy jsem to hrál). Ovládáním též, hra je dost těžká, ale nečiní to nemotorné controls, ale náročnost puzzlů, takže vám hra nestaví takovou překážku do cesty (jako některé starší hry). A také je tu nostalgie. Všechny důvody, proč dávat kladné hodnocení, že ?

Lost Vikings, neboli jednoduše Vikingové jak se jim říkalo, jsou legenda. Základní rozdělení povolání, kdy každé z nich dělá úplně něco jiného

* můžete jít dopředu s červeným, který vyřítivší monstrum přeskočí, znova přeskočí (protože se zas obrátí na vás) a tak dál
* nebo můžete jít se štítníkem a udržovat si monstrum od těla, některé jsou ale na prd tím, že skáčou, nebo létají zezhora
* to se hodí zas střelec/mečař, který monstrum zničí - je ale nechráněn.

===> Průzkum prvním, blokáda druhým, eliminace třetím

Občas se srandovně musí využívat engine hry, který umožňuje jen jeden vystřelený šíp najednou, navíc na něj musí být vidět, takže když se dostane za okraj obrazovky, vypaří se. V jednom z posledních levelů je na to puzzle ve smyslu - střelec vystřelí a v tu chvíli si přepnu pohled na skokana, který doskákal doprava (kam střelec nemohl), šíp pomalu letí, nezatížen gravitací a obrazovka se též pomalu pohybuje doprava. Pohybuje se však trochu rychleji, než ten šíp a tak se to musí udělat chytře.

Samozřejmě, trochu zamrzí, že některé kola trvají pár minut a smrt jednoho znamená automaticky neúspěch. Hra má řekl bych celkem vysokou obtížnost. Pro mě to však byla spíš výzva. Jasně, vztekal jsem se nad hrou řádně, ale nakonec jí zvládl a byl šťastný.

Chápu, že některé lidi štvalo sladkostní prostředí. Po čase se docela omrzí, ale mě jako dítě právě bavilo. Levely byly správně rozsáhlé a nejdéle udělat mi trval asi předposlední, poté poslední. Egypt mi přišel těžký jako malému, později už moc ne. Hezký byl pravěk, příjemná změna oproti elektrice.

Velice mě potěšilo jak moc rozdílných hádanek ve hře. Tu potřeba přeskákat propast v bublinách pomalu plovoucích nahoru, které ale v určité výšce prasknou a tak potřebujete hledat další. Tu časovaná probíhačka 4 portálů, v nichž se pravidelně objevuje elektřina (smrtící). Tu nutnost schazovat kokosy z palmy. Tu utíkání před "babou" - tak jsem říkal té parchantě co se objevovala v pravěkých prostředích, koulela se doleva/doprava a vždy když narazila do štítníka, tak ho trochu posunula.

Ve hře se umírá tak často, že se trochu omrzí krásná obrazovka s oživováním Vikingů. Zas tak moc mi to ale nevadí.

Sranda je, že kód do posledního kola je SMRT. Má to být parodie na anglické slovo SMART, neboli - chytrý, jakože v tom kole musíš přemýšlet. My Češi jsme to ale pojali jako smrt, tedy death. Protože se tak hodně umíralo.

The Lost Vikings je zkrátka legenda. Zaslouženě.

Hra je složená z mnoha úrovní. Každá z nich je originální a přináší nové okolí, které je vždy vítanou změnou a tak se stereotyp nedostaví. S vikingy budete bloudit vesmírnou lodí, toulat se po neznámých planetách, lozit po skaliskách, vozit se v bublinách, objevovat taje pyramid ale i další zajímavé světy. Každý má však stejný cíl. Musíte se se všemi vikingy dostat k nápisu EXIT ve hře. Pokud se tak nepovede a jeden viking zemře, nelze hru už dokončit. Opakovat úroveň není tak bolestné. Navíc každé nové kolo se při startu označí vstupním čtyřmístným kódem, který nahrazuje save. Právě cesta k východu bývá strastiplná a všudypřítomné příšerky vám cestu samozřejmě neulehčí. Někde musíte vyskákat s Erikem pro klíč od vrat, zatímco Olaf skálopevně odvrací útoky dravých dinosaurů. Jinde se zase s Olafem snesete do útrob pomocí štítu, zatímco Baelog obstřeluje z dálky tlačítko padacího mostu. Ať tak či tak, po cestě může každý z vikingů sbírat různé předměty, které si ukládají do svého čtyřmístného inventáře. Od ovoce, masa (které doplňuje zdraví), přes různé zápalné šípy, bomby, klíče atp. Ve hře jsou místa, kam se dostanou třeba všichni vikingové, ale už se nedokáží dostat do konce. To znamená, snesete-li se (to je jazykolam) do nějaké propasti s Olafem, může se stát, že je třeba zpátky vyskákat, což je vlastnost Erika. Je to také o tom, že určité lokace ve hře jsou určené prostě jen pro jednoho vikinga, který odtud přinese nazpět třeba klíč od dveří. Hra má krásnou grafiku a celá hráče pohltí.