The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay

Říká se, že náhoda je blbec, ale pokud budu psát o této hře, ke které jsem se díky JohnoviCZ úplnou náhodou dostal, musím konstatovat, že ona tím blbcem rozhodně není, ba naopak je jeho naprostým protikladem. Proč tomu tak je?

Když jsem hru poprvé spustil, první, co mě doslova uhodilo a posadilo na zadek, byla úžasná grafika připomínající Doom 3, nad jejíž kvalitou se dodnes klaním. Po odehrání pár kapitol mi začínalo být pomalu a jistě jasné, že při útěku z věznice Butcher Bay si ztělesněním hlavního hrdiny Riddicka užiji malou směsici několika herních žánrů a sice nefalšovanou akci, stealth akci a částečně i adventuru. Posledně jmenovaný styl je tu sice zastoupen v menší míře, ale leckdy jsou rozhovory s vězni i jinými osobami velmi klíčovými momenty, bez nichž je další postup hrou nemožný. Přestože tento žánr není nic pro mě, tady mi jeho přítomnost nepřišla jako nepříjemné a zdlouhavé zdržování řečmi o ničem, ale naopak jako lepší vnímání a vychutnávání průběhu děje. Pokud jde o zbývající dva herní styly, dají se zde samozřejmě různě kombinovat, ale jelikož má hra spousty příběhových zvratů, při nichž Riddick o svoje ne vždy lehce získané zbraně přijde, je často v rámci svého přežití nutností procházet lokace v tichosti a maximálně za použití svých tvrdých pěstí a někdy si zase v rámci opětovného získání potřebné výbavy lze užít velice zdařilé přestřelky, jejichž kvalita se velmi rychle přibližovala k F.E.A.R., což je, obzvlášť u mě, ocenění nezanedbatelně vysoké. Ovšem ještě vyšší ocenění si ode mne také vyslouží naprosto perfektní originální dabing jak samotného Riddicka, tak i ostatních postav, jelikož ten kvalitu hry rapidně zvýšil.

Co dodat? Když sečtu všechna zmíněná pozitiva s konstatováním, že negativa po marném úsilí hledám jen velmi ztěžka, pak mi z toho všeho vychází jasný výsledek spočívající ve vynikajícím herním zážitku spojený s téměř okamžitou znovuhratelností. Mohl jsem si tedy přát něco víc? Myslím, že o odpovědi není pochyb.

Až překvapivě dobrá hra s plešounem a vyleštěnýma očima navrch. A taky jeden z těch mála případů, kdy je hra lepší jak film (teda s tím předpokladem, že se dělá někdy v době, kdy vyšel druhej filmovej Riddick).

Hodně povedené jsou pěstní souboje. I když v aréně jsem toho posledního tvrďáka musel vzít párkrát tyčkou, jinak to prostě nešlo. Hodně povedené jsou taky střílecí pasáže, ale největší vychytávka je ničit okolní světla a plížit se nebo zabíjet nepřátele potichu ve tmě. Občas sice zarazí, že i na dobře viditelném místě vás enemáci prostě nevidí, ale tak bonus pro vás.

Hra má suprovou atmosféru, úžasné akční scény, které podtrhuje dynamická hudba. Jenom zamrzí opravdu krátká hrací doba.

Riddick mě ve své době překvapil, jak skvěle vypadal a po čtyřech letech od vydání může stále graficky konkurovat většině vydávaných titulů. Výborný filmový příběh s dobrou kamerou ve video sekvencích, zaujme a nepustí dokud hru nedohrajete. Možnost postupovat v určitých chvílích různým způsobem a ovládat roboty také přispěje ke znovuhratelnosti.

Pokud se vám líbily filmy Černočerná tma a Riddick: Kronika temna, budete ze hry přímo nadšeni.

Escape from Butcher Bay je pro mě příjemné akční překvapení na závěr tohoto roku. Hra je sice opravdu docela krátká, zato však velmi vydatná a - především - je pojata trochu jinak než většina bývá. Je fajn po dlouhé době hrát FPS, kde tvůrci respektovali, že hlavní hrdina má i nějaké tělo a tak např. při lezení po žebříku prostě zbraň držet nemůže, natožpak aby s ní střílel. Také kontaktní boj pěstmi (noži atd.) a docela dost možností, jak holýma rukama vyřídit ozbrojeného protivníka výborně zpestřují obyčejné střílející pasáže. Samotné zbraně jsou vcelku standardní, ale opět je zde pár hezkých specialit; rotační kulomet, který lze nést jen přímo v rukou, poškozená puška, brokovnice s omezenou výdrží baterky a samozřejmě mechové.

Hudba mi sem tam připomněla první Fallout a jeho bezútěšnou atmosféru (což je dobré). Vytkl bych snad jen docela jednotvárné prostředí (až na závěr) a grafické zpracování - mám teď namysli nerealisticky kontrastní stínování.

Ať se jdou zatracení nemluvové Freeman, Blazkowicz aspol. bodnout; hlášek sice mohlo být víc, ale i tak je herní Riddick (mluvený přímo Dieselem) docela dobrý akční hrdina. A potěší i přítomnost tlamy Perlmana (zdálo se mi, že jeho postava mu byla i trochu podobná) nebo třeba Johna "Bendera" DiMaggio, jen příběh by mohl být krapet propracovanější. Každopádně fajn hra.

Pro mě rozhodně příjemné překvapení. Atmosféra věznice mě naprosto pohltila, grafický styl mi přesně sedl a charismatický hlavní hrdina mě nepustil od počítače, dokud jsem hru nedokončil.