Odkaz 07.07.2011 19:25 (poslední úprava 07.07.2011 19:25) --
Zajímavý(čti dlouhý) zápis z deníku:
Den 27 od "Vylodění"
Situace se stává neúnosnou a proto se o ní zmíním. Gnómové na ostrově vždy přestavovali živel, se kterým bylo nutno počítat. Většinou stačil pevný zámek, tvrdý kopanec či vržený kámen a případný gnómský lupič si svůj zločinný úmysl rozmyslel.
Dal jsem svolení několika rekrutům, aby zanechávali nedopité láhve od vína či rumu a následně pozorovali, co s těmi malými zrůdami provede ohnivá voda. Velmi rychle jsme zjistili, že jejich malá a křivá těla se s alkoholem velmi rychle vypořádají a tudíž můj původní plán, všechny je opít, pochytat, zavřít do klecí a naházet do moře, by byl úspěšný jen v případě, že by se celý ostrov proměnil v obří palírnu lijící kořalku do gnómského chřtánu. Inkvizitor nesouhlasil.
Následně jsme využili jejich náklonnosti k alkoholu a zanechávali jsme otrávené láhve, ale po té, co se několik rekrutů a noviců samo otrávilo, nám tuto partyzánskou činnost Inkvizitor důsledně zakázal.
Neopouštěje ideu alkoholu, díky historce jednoho z rekrutů, jsem přišel s dalším plánem. Dřevný líh, či methylalkohol chcete-li, je velmi silné pití a nesmírně jedovaté. Selhávající játra, slepota a křeče patří k tradičním průvodním jevům jeho nadměrného užívání. Distribuovali jsme jej tedy na vytipovaná místa, podezřelá z časté gnómské aktivity.
Nejdříve se zdálo, že tentokráte oslavíme úspěch. Návnada mizela a nebylo to v hrdlech našich pracantů, kteří se od našeho předchozího pokusu začali chovat podezřívavě k volně se povalujícímu pití. Drobné krádeže téměř přestaly, gnómové se nedali zahlédnout ani zaslechnout.
Jeden den jsme se rozhodli vysadit medicínu a pozorovat následnou reakci. Ta bohužel přišla v naprosto neočekávané podobě. Přes naši polní palírnu se přelila gnómská záplava. Naživu zůstal jediný z pěti mužů, kteří zařízení hlídali a obsluhovali. Před tím, než stačil podlehnout svým vážným zraněním, sdělil nám, čeho byl svědkem a ukázal nám tak náš tragický omyl. Pravil: "Ti zkurvení(sic!) kapsáři(Gnómové nosí kožené kabáty plné kapes a kapsiček-pozn. autora) se vrhli na sudy s chlastem, lili to do sebe jako vodu, topili se v tom, prostě bordel(sic). A pak se začali množit. Ne že by šoustali(sic), ale byl jeden, udělalo to plop a byli dva..."
Inkvizitorova reakce byla předvídatelná. Rozhodl, že řešitelem konečného gnómského problému se stanu jen a pouze já, a že bych ho měl začít řešit sakra(sic!) rychle.
Dnes jsem se tedy začal chystat na cestu. Sehnal jsem si novou loveckou kuši(původně zdobenou nahými nymfami, ale inkviziční cenzor jim vydloubl ňadra a tmelem překryl klíny) a velké množství šipek. U svých akademických kolegů jsem se nesetkal s pochopením (až na kolegu Rufuse). Argumentovali, že jako mág mám nepřeberné množství magických prostředků, které jsou lepší než kus dřeva a oceli. Odbyl jsem je (na argumentování jsem byl už poněkud rozladěn), že už můj nebožtík otec říkal, že není na kus železa v plicích. Jen pár dní potom spadl opilý do odpichu v železárnách.
Přidal svou hůl jsem nahradil loveckým nožem, nachystal i zbytek vybavení, svitky, lektvary a zásoby.
Jen co dopíši tento zápisek do deníku, otevřu si láhev dobrého vína a začnu pilovat do kříže hroty šipek, aby každá rána udělala z těch malých šmejdů sekanou.
Obávám se totiž, že už jim nebude stačit nás okrádat a obtěžovat. Obávám se, že za chvíli jim dojde jedna věc. Že potřebují lidské otroky, aby jejich nenasytným chřtánům pálili alkohol.
Věčný plamen nám buď milostiv.