Prey

Duke Nukem: Forever mel byt hrou pro dospele, nevim co tim 3D realm presne mysleli, ale ja si od ted predstavim treba Prey

1) Strileni neni to hlavni, jde hlavne o to, zjistit, jak se z mista A dostat k mistu B
2) Hratky s portaly a gravitaci, to je zaklad hromady zajimavych "puzzlu". Nemusite se bat, ze vam z toho pujde hlava kolem, vsechno to perfektne funguje
3) Vase duse umi opustit telo, aneb reseni hromady jinak neresitelnych prekazek a navic skvely zpusob likvidace nepratel. Neni nic lepsiho, nez telo nechat schovane za rohem a co by duch to vystrilet lukem. Nepratele o vas nevi, dokud na ne nezautocite, to je pro ty slabsi ale uz pozde.
4) Jste vlastne nesmrtelni. Kdyz vam klesne zdravi na nulu, objevite se ve spiritualni rovine, kde lukem lovite "duchy" kteri vam doplni "manu" a zdravi. To je fajn, aspon jste usetreni opakovaneho save and load.
5) Originalni zbranovy arzenal, malo kdy si clovek odpocine od zazite pistolky, samopalu, brokovnice...
6) Divnej raketomet, myslim tu zbran pod cislem 7, sekundarni mod sice moc nevyuzijete, ale ktera hra vam nabidla vytvorit pred sebou podivny kourovy chumel, ktery pohliti vsechny nepratelske i vase strely?
7) Uveritelne prostredi, takhle by to u emzaku vazne mohlo vypadat. Konecne hra, kde se tvurci odprostili od zazite vize mimozemskeho prostredi, ktere vypada jak nase vesmirne stanice za 100 let, nebo je naopak vystrizeno z knizek o dynosaurech s hromadou exoticke zelene.
8) Talon, vas jestrabi pruvodce. Moc ale neradi ,bud si sedne na ovladaci panel, ktery nelze prehlednout, nebo naopak neni videt vubec, kazdopadne zrovna moc vam nepomaha. Ale napad se ceni a to ,jak neletaval na emzaky, ktere tak na chvili zamestnal zanechalo dojem
9) Vazne tam jsem. Miluju hry, kde ma interakce s prostredim nekonci pouze u pipnuti a zmeny barvy cudliku. Je fajn videt byt jen ruku, jak po tom panelu zasatra
10) Ze zacatku trefne hlaskujici hrdina
11) Pribeh, je to jak kdyz kocicka varila s pejskem dort, ale stejne se mi libi. Navic se scenaristum povedlo i par pamatnych momentu
12) Vznasedla. Prijemne spestreni hry. Zpusob nastupovani se mi vazne libil.

Jedna velka chyba na krase. Nema cenu se schovavat, skrcite se za bednu, vykouknete, mezi vamy a mepritelem zadna prekazka, vystrelite a ouha, strela uvizla v bedne, ktera jako by mela neviditelny okraj, ktery 20 cm precuhuje. Tenhle neduh zamrzi hlavne u zabradli.

Po dlouhém čase od doby, kdy mě poprvé zaujaly recenze na Prey, spatřilo mé bystré oko v Kauflandu nenápadnou krabičku kolekce klasiky za bratru tři dolary. Inu snesl jsem se na kořist, odtáhl ji domů, rozpáral a nedočkavě založil placičku do mechaniky. Ze začátku se mi z té automatické pračky mozků mírně zvedal žaludek a chtě nechtě jsem musel první herní seanci ukončit, ale navnadila.

Graficky Prey padá kamsi do zapomenutých vod Doom 3 a Quake 4 s několika vylepšeními, ale nenechte se zmýlit, rozhodně to není obyčejná střílečka, spíš jakoby se potkal Portal s Halo 1. Ozvláštňujících prvků je opravdu mnoho: atypické zbraně, variabilita nepřátel (nevelké množství, ale každý je jiný), level design, hrátky s gravitací, portály, přechody do světa duchů, pet obtěžující nepřátele, fantasticky předávané útržky příběhu, příběh a obsazení hlavních rolí, smrt-nesmrt (Moorhohn hadr). Podobnou míru invence oproti předchůdcům jsem naposledy viděl v Duke Nukem 3D.

K příběhu: klasická americká slátanina ve stylu filmů Mars útočí či Válka světů, popcornová záležitost, kterou nemůže člověk přestat hltat, dokud není pytlík prázdný. Není to vyloženě komedie, ale nejednou vám zvedne použitá nadsázka, či spravedlivé rozhořčení hlavního hrdiny Tommyho koutek úst. Jak tu někdo poznamenal, násilí je v příběhu podáváno velmi sympatickým způsobem.

AI není příliš co vytknout, ale ani pochválit, nábojů je dostatek, avšak s jednou nebo dvěma zbraněmi nevystačíte a hra vás donutí zbraně střídat. Hudba je nadprůměrná. Hra obsahuje autoheal, ale jen asi do 20ti procent plného stavu a autodobíjení jedné zbraně, taky do 20ti procent zásobníku. Šikovné řešení. Ukládání probíhá automaticky a je k dispozici i klasický save.

Ke slabším bodům patří indiánská tematika, poletování v... no, říkají tomu exoskeleton a takové ty poletující skleněné tabule co přenesou exoskeleton někam dál. U ostatních biozařízení jsem si byl ochotný představit, že k něčemu slouží, ale toto bylo prostě samoúčelné. Taky si myslím, že svět duchů mohl být ještě o něco lépe využit v boji. Kolem zábradlí bývá nepříjemná neviditelná bariera, kterou nelze prostřelit.

Herní doba je asi 10 hodin a přišla mi naprosto akorát, replayabilita je spíše nízká, vzhledem k vysokému podílu originality na herním zážitku (a mém konečném hodnocení).

Tak nevim, mám na to úplně jinej názor. Vtipy na mě fungovaly. Téma ožralého indiána v casinu je taky fajn. Celá ta část ve vesmíru je bomba. Třeba jak je tam nabořenej te boing 747. Hra s portály je nejoriginálnější věc co jsem za posledních 5 let viděl. A taky byla super nízká hardwarová náročnost samotné hry. Pro mě jasnejch 90%

Klasická střílečka převrácená naruby? Tak trochu, ale dobrý nápad nestačí. Zatímco hrátky s gravitací a portály jsou super zpestření, tak základ pořádné střílečky - atmosféra, je slabá. Ještě některé zbraně a ta spirituální věc spadají do kategorie plusových bodů, časem ale začnou beztak nudit. Příběh není úplně k zahození, ale ten pocit, že je mi to všechno jedno ve mě přetrvával po celou dobu hry. Ke konci už jsem hrál vyloženě z donucení, abych zjistil, jak to dopadne. Nepřátelé postrádají nápad, nějaký větší náboj a celkově přestřelky jsou takové prkenné, tuctové. Změna hratelnosti v létajících korábech podobně nezáživná a hlavně nepřesvědčivá. Prey chybí především pořádná, hutná atmosféra. Kdyby z toho udělali echt horor z mega monstrama, temným prostředím, mohl to být megahit. To s tou záchranou ženské mi tam také moc nesedí, taková romantika. Prey je bohužel jenom dobrá sci-fi střílečka, kterou nad průměrem drží zajímavé nápady. Samotné střílení a atmosféra ale nemá šťávu a brzy omrzí. I tak dobrá hra, ideální do okurkové sezóny.

Moderní, ale přitom klasická doomovka, která si z Doomu vzala víc, než jen jeho grafický engine, ovšem přitom pozapomněla na jednu důležitou věc. Doomovky představovaly chytlavý, rychlý a stylový nářez, který balancoval mezi odragovacím běsněním a těsným masakrem o holý život. Prey je v tomto poněkud fádní, hraje se velmi jednoduše, nábojů není nikdy nedostatek, základní zbraň má unlimited ammo a přitom ani později není úplně nepoužítelná, nepřátel není nikdy tak velká masa, abyste přestali stíhat a kromě závěru ani nepotkáte žádné působivé příšery. Člověk si jen tak chodí a střílí - chtělo to více intenzity, přitvrdit na atmosféře a zkrátka dodat té hře nějaké pořádné koule.

Nápad s portály a měniči gravitace je ale výborný a představuje aspoň jediné opravdové koření na jinak poměrně obyčejné hře. Přechody mezi fyzickou a spirituální formou taktéž nejsou k zahození, ale jejich využití mohlo být krapet sofistikovanější, nebo aspoň nápaditější, když už ne složitější... Celkově slušná hra s obstojnou délkou, jenže se zde prostě ukazuje, že "jedním kamenem přehradu nepostavíš."

HW: Minimum: CPU 2 GHZ, 512 MB RAM, GF 3Ti/Ati 9500 / Doporučeno: 2,5 GHZ CPU, 1 GB RAM, GF 5800/Ati 9800

Prey je jednou z troch proklamovaných hier na vysoko hypovanom engine Doom 3. Samotný Doom 3 zastal vo svojej vízii niekde na pol ceste, Quake 4 zaspal dobu a Prey je tak jedinou slušne nápaditou hrou z trojice. Samozrejme sa nejedná o novodobý typ akcie v štýle Half-Life 2 a jemu podobných. Hrateľnosť Prey stojí na pomerne jednoduchších princípoch.
V koži indiána Tommyho z hľadiska príbehu síce gýčovito objavujeme dedičstvo svojich indiánskych predkov prostredníctvom špeciálnych schopností, ale vo výsledku je tempo hry pomerne svižné, nepriateľov síce nie je veľa druhov, ale svojim extra zmutovaným designom ani nepôsobia až tak obyčajne. Celá organická vesmírna loď pôsobí veľmi atmosferickým dojmom, rovno ako aj občasné signály vysielania zo Zeme. A hráč sa proste baví strieľaním, sofistikované príbehy boli tak prenechané iným hrám, to však neznamená, že hráč si neužije niekoľko veľmi pekných atmosferických momentov napr. prvé stretnutie s duchmi, v podobe malého decka . Jediná pomerne nudná pasáž sú prekvapivo momenty s malými vesmírnymi "vozítkami" (prekvapivo preto, že snáď si nespomeniem na akčnú hru, v ktorej by momenty s vehiklami neboli zábavné) a aj príbeh nachystal jeden veľmi pekný okamih moment keď hráč zabije aliena, ktorého naháňa polku hry a následne zistí, že ten alien, ktorého považoval za bossa, bol len jeden z mnohých. Hypované portály a zmeny gravitácie sú síce príjemným spestrením, ale nejedná sa fakticky o nič závratné, rozhodne však nie sú na škodu. Čo som však nepochopil, bolo to, že v roku 2006 si hráč musí v FPS otvárať "ručne" každé dvere.

Všechno dobré na téhle hře je už v demu, dokonce jsem ze začátku měl takový příjmený pocit atmosféry prvního Half-Life. Dál už je to ale jen tuctová střílečka, v něčem lepší, v nečem horší než ostatní. Zajímavý multiplayer.

Samotné demo klidně zhodnotím na 90, zbytek hry slabších 70.

Počáteční scéna s Tommym na záchodě byla více než trapná,pokud to byl pokus o vtip,tak se nepovedl.Následný nástup mimozemšťanů na scénu byl perfektní,průlet mimozemskou lodí taky.Mé nadšení v průběhu hraní notně opadalo,protože po takovém začátku jsem čekal fakt nášup.Nic takového ale nepřišlo.Abych jenom nehanil,prostředí lodi bylo uděláno pěkně(biomechanická loď byl dobrý nápad),gravitační puzzly byli občas zábavné,situace s kostkou už mi zabrala více času-mimochodem luxusní animace skládání kostky!!Zbraně nebyli vůbec přesvědčivé,přišli mi jak z umělé hmoty-žádný pocit ze střelby se nedostavoval.Bitky s bossy vyloženě nebyli nic moc.Nesmrtelnost hlavního hrdiny mě taky moc nenadchla a jeho stupidní hlášky mě dorážely úplně.O naprosto dementní AI se vůbec nehodlám rozšiřovat.Nicméně byl to zajimavý nápad,jak tady pan kolega níže píše,většina nápadů byla dotažena tak na půl.Podle mého zajimavá hra,která ale pořád,jakoby něco postrádala.

Tato hra doplatila na špatné podání těch pár zajímavých nápadů které ve hře jsou. Portály, dyť ty nádherně fungujou ve hře Portal, ale zde jsou spíš naobtíž. Hrátky s gravitací v místnosti, které byli jednoduché a moc přímočaré. Avšak takový zbraňový arzenál byl povedený a krabík místo granátu je perfektní nápad. Jenže tohle vše je zabaleno do průměrně nadesignovaných úrovní, kde se pohybují a znenadání objevují nepřátelé, kteří rozhodně moc chytrosti nepobrali a vsadil bych se že po kapsách měli průkazku pro psychicky postižené. To vše dovršuje nepříliš dobře zvolený hrdina, který by mi nepřirostl k srdci ani kdyby ste ho tam hnojili. Není totiž třeba, pohnojenej je už dost :). Trapný hlášky, to že se stydí za svůj původ, jak ke všemu přistupuje, to z něj dělá pro mě nejhoršího hlavního hrdinu v historii her. Aspoň doufám že nikdo horší neni. Když už dělaj na dvojce, tak prosím vás hlavně bez Tommyho.

Hra měla masivní reklamu jako nejlepší AAA tituly. Pak zklamala, proč? Na jedné straně byly supr indoor lokace s kombinací pásů po kterých se dalo chodit kolmo k původní trase nebo vzhůru nohama, teleporty, možností měnit směr působení gravitace. K tomu je třeba přičíst zajímvaý nápad hrát za ducha jehož jedinou zbraní je luk. Ani příběh nebyl špatný. Jenže, ... když jste hráli hru dál, jednotlivá patra vesmírné stanice se neustále opakovala. Plus tam bylo neskutečně stupidní a opakující se létání v jednom a tom samém dopravním prostředku, a to stále dokola: chození (stejné nebo podobné lokace), létání (v jednom a tom samém), chození, létání, a tak dál nejmíň desetkrát. Kokpit vznášedla vypadal otřesně.

Neříkám, že kdyby hra vyšla někdy v roce 1995 se stejnými možnostmi, že by nevzbudila zasloužený zájem, jenže i tehdy už vycházely hry s košatějším příběhem a mnohem komplikovanějším zpracováním, viz. např. System shock, takže možná že by nějaké chození po stěnách nikoho neohromilo, když je zbytek tak zoufale doomovsky jednoduchý.

Že prej ten indián bude víc cool než Duke. A že prej tam budou nějáký revoluční portály nebo co. Nakonec to je průměrná doomovka na kterou to označení sedí skoro dokonale.

Prey, to je především řádně ujetá storka, prima grafika a skoro až podezřele svižný Doom 3 engine, ale taky krutý maglajz, lavírující mezi totální originalitou (ať už jde o zbraně nebo o schopnosti onoho Vinnetoua) a klišém tvrdším než protektorátní rohlík (příběh, prakticky vše co se točí kolem indiánů). Mám pocit, že se tyto dva živly vzájemně domrdaly do neschopnosti a vzniklo něco, co sice běželo na všem, leč co naplat, když to zároveň nudilo k smrti. Copak na Doom 3 enginu nikdy nevyjde pořádná hra? Asi ne... :-/