Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Orion Burger

31.12.1996
67
6 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Orion Burger je zcela klasická cartoonově zpracovaná point-and-click adventura o mimozemšťanech, kteří chtějí přeměnit obyvatele naší planety na hamburgery. Oni mimozemšťané totiž dostali chuť na čerstvý a křupavý hamburger jednoduše nazvaný Big Human Menu. Brání jim v tom ale Charta o právech živých tvorů s dostatečným IQ. A proto se komise rozhodne otestovat IQ na naší zemi a vybere si náhodného občana – Wilbura z Kansasu. Pokud lidé uspějí, nebudou použiti do hamburgerů, ale v opačném případě si na nás smlsnou movití mimozemšťané z různých krajů galaxie. Do testování se proto vloží Orion Burger Inc., aby tak trochu pomohl výsledkům…

Orion Burger vyšel ve stejnou dobu jako například Discworld II: Missing Presumed...!? či Toonstruck, a proto se na něj částečně zapomnělo. Ztěžující zvláštností je také časový limit u mnoha úkolů.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 45
Do hry jsem se pouštěl s celkem vysokými očekáváními a to byla chyba. Ale klasická adventura se sci-fi zasazením a pár dobrými nápady, to prostě zní lákavě. A Orion Burger to vlastně vše splňuje, jen ne příliš zábavně. Příběh se rozjíždí slibně a samotná myšlenka s plněním testů mimozemské civilizace je zajímavá. Stejně tak je fajn, že není nutné uspět na první pokus. Sice to vede k opakování některých částí, ale ty úspěšně splněné se alespoň připraví automaticky. Přesto nakonec začne být opakování nudné a vzhledem k podivnosti úkolů i trochu frustrující. Spolu s občasným hledáním titěrností a mírnému, ale přesto přítomnému, časovému limitu to netvoří moc příjemnou kombinaci.

Technické zpracování je slušné, grafika samotná také působí dobře. Ale i k technické části existuje velká výtka a to absence titulků. Jazyk sice není moc náročný, ale některé divné přízvuky není snadné poslouchat. Obtížnost je díky zmíněným problémům zbytečně vysoko. Po pár hodinách pokusů jsem se začal docela nudit a raději celkem často sahal po návodu. Zhruba druhou polovinu hry jsem tak dokončil za třetinu času - asi dvě hodinky. Ve výsledku tak hru musím spíše nedoporučit. Třeba někomu sedne, ale pokud vás nezačne bavit během první hodiny, tak už nečekejte zlepšení.
+20
  • PC 60
Nenápadná malá adventura, která měla tu smůlu, že vyšla prakticky ve stejný měsíc jako Discworld II a Toonstruck, tedy hry, které již patří mezi klasiky humorně laděných adventur. Což zvláště platí, když se kanadští tvůrci dokázali poučit z chyb u The Riddle of Master Lu (přehnaná obtížnost, pixel-hunting) a zachovali jen to dobré a přidali i na poměry adventurního žánru ceněný „real-time“ pocit, ač zdaleka ne tak funkční jako u The Last Express. Konkurence, a malý komerční potenciál, však znamenal, že toto byla poslední hra Sanctuary Woods, nepočítáme-li projekty zaměřené na dětské publikum.

Premisa, a to lidé použítí jako chutná náplň hamburgeru, mě zaujala již z recenze ve Score, a v samotné hře je to zpracováno stejně tak dobře, jak z popisu vyplývalo. Wilbur, mladý američan, je unesen mimozemskou rasou a je jen na něm, aby dokázal inteligenci a flexibilitu lidstva. K tomu je ale třeba překonat pět testů, zahrnujících interakci v malém rodném městě, stejně tak v uměle vytvořených scénářích mimozemšťanů (přežití v křečkově kleci, deratizace nižší formy inteligence ve vlastním domě a podobně). To vše v cartoonové vizuální stránce ala Day of the Tentacle a stejně tak kvalitním dabingem, který na rok (1996) až překvapivě kvalitně nahrán. Přesto se však vývoj slabě přesahující jediný rok promítl do obsahu. Technická, i vizuální stránka, je na jedničku – cenou se však stal rozsah a propracovanost, kdy hned na úvodní obrazovce je patrné nevyužití některých budov a dalších lokací. Celé to tak působí nedodělaným dojmem, a předně nevyužitým potenciálem. A to zvláště z hlediska akcí a jejich konsekvencí, plynoucích z možného „restartování“ testu a již provedených/neprovedených úkonů.

Velkým problémem se může zdát časový limit na jednotlivé úkoly, ale při jejich rozsahu (ne více jak pár velkých úkonů) to prakticky nepostřehnete. Horší je to s možnými dead-endy, ale při možném restartu, to tak nepříjemné, jako u jiných adventur, není. Nepotřebné předměty, red herringy, tu jsou, ale jistě ne v tak velké míře jak jsem se z různých zdrojů dočetl.

Orion Burger není zdaleka tak komplexní, jako tituly zmíněné v prvním odstavci, ale i tak si pozornost zaslouží. Už jen pro svůj humor a zdařilou vizuální stránku.

Pro: technické zpracování, humor

Proti: minimální rozsah, vyšší obtížnost (špatým způsobem)

+18
  • PC 70
Orion Burger, další z ulítlých a vtipných adventur ze zlatého období půlky 90. let a zároveň hra kterou jsem původně chtěl sehnat namísto nedávno dohraného Mutation of Johnny Burger.

Orion Burger je velice netradiční adventurou. V příběhu sledujeme mimozemšťany, kteří pro korporaci devastují celé planety a jejich obyvatelstvo používají jako maso do hamburgerů. Aby byli protestující aktivisti spokojeni, z každé planety je vždy vybrán náhodný subjekt, jehož inteligence je otestována a pokud projde, planeta je zachráněna. Ze Země, která je další na řadě je vybrán mladík Wilbur ze zapadlého městečka. Ten pochopitelně neprojde a tak má být s vymazanou pamětí vrácen zpět na místo a čas únosu. Dojde k chybě, Wilbur si nejen vše pamatuje, ale vrací se zpět zhruba o hodinu v čase, což mu dává možnost se připravit na únos a projití pěti testů.

Přes brutální námět a zvraty sežraná tetička je Orion Burger pohodovou, humornou adventurou s pěknou ručně kreslenou grafikou. Velikou a nepochopitelnou chybou je absence titulků (mám pocit že to v té době bylo docela běžné). Nicméně těch rozhovorů zas tolik nepovedete a celkem snadno se dá rozumět co si postavy povídají.

Základním kamenem úrazu je samotná hratelnost. Ve hře máte zhruba hodinový časový limit abyste se připravili na testy. Během té doby se navíc určité věci stanou v určitou chvíli a pokud u toho nebudete, máte smůlu. Stejně tak máte smůlu, pokud jste teleportovaní a nemáte potřebné předměty pro zvládnutí testu. A není to nic jednoduchého. Městečko má sice jen pár lokací, ale je tu spousta objektů, spousta sebratelných předmětů, spousta možných akcí a nikdo Vám nenapoví co přesně udělat. Pokud test nezvládnete, Wilbur je vrácen v nekonečné časové smyčce zase na začátek, pokud nějaký test projdete, tak aspoň automaticky posbírá předměty pro jeho budoucí zvládnutí.

Je to sice originální, ale mě tahle realtimovost a časové limity prostě nebaví. Mám rád adventury, kde si můžu v klidu přemýšlet a kombinovat. Navíc Orion Burger kromě tuny zbytečných akcí nabízí spoustu nelogických úkolů, některé časované úkoly (hlavně při likvidaci borků), jeden nechutný pixelhunting (gumová rukavice) a díky tomu stoupá obtížnost na úroveň nehratelná. Po spoustě pokusů jsem to nakonec vzdal, vytáhl návod a zjistil, že pokud víte co dělat, lze hru dohrát za hoďku-dvě.

Orion Burger je ulítlá, pěkně nakreslená adventura, která je jistě originální, ale mě ta originalita úplně neoslovila.

Pro: Pěkná grafika, zajímavý příběh, humor, pohodové ovládání, originální přístup.

Proti: Díky časovému limitu šíleně obtížné, absence titulků.

+10