Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Maniac Mansion: Day of the Tentacle

01.06.1993
80
40 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pokračování přelomové hry Maniac Mansion se odehrává pět let po událostech prvního dílu. Starý známý - Purple Tentacle (Fialové Chapadlo, zkráceně Purple) - se i přes varování svého kamaráda Green Tentacla napije toxické břečky, která vytéká z laboratoře Dr. Freda Edisona, načež zmutuje a narostou mu ruce. Purple toto kvituje s povděkem, konkrétně se vyjádří: "It makes me feel GREAT! Smarter! More aggressive! I feel like I could... like I could... TAKE ON THE WORLD!!!". Green má o něj starost a tak pošle dopis svému příteli, fyzikovi Bernardovi (jedna z hratelných postav v prvním díle), ve kterém prosí o pomoc a zmiňuje se, že Dr. Fred je chce oba zabít. Bernard neváhá, bere s sebou své dva parťáky - rockera Hoagieho a pomatenou studentku medicíny Laverne - a vyráží k domu rodiny Edisonových.

Zde bez větších potíží obě Chapadla osvobozuje, čehož Purple využívá a odchází započít svůj plán na ovládnutí světa. Po chvíli přichází Dr. Fred, vynadá Bernardovi a za trest ho spolu s Laverne a Hoagiem vsadí do stroje času jménem Chron-O-John (skládajícího se z centrální jednotky zabudované do kapoty auta a třech upgradnutých kadibudek) a pošle je zpátky časem, aby v minulosti mohli vypnout stroj, jenž produkuje toxický odpad, jehož se Purple nalokal, čímž by vše napravili. Přenos se ale pokazí, jelikož Dr. Fred místo opravdového diamantu, který je nezbytnou součástí centrální jednotky Chron-O-Johnu, použil napodobeninu. Bernard ještě dopadá dobře - vrací se do současnosti, ale jeho dva parťáci už takové štěstí nemají. Hoagieho vyklopí kadibudka v minulosti, v časech George Washingtona, Thomase Jeffersona, Benjamina Franklina, naopak Laverne se dostává do budoucnosti, kde je lidstvo zotročeno vládnoucími Tentacly a v lepším případě je s nimi zacházeno jako s domácími mazlíčky. Bernard tedy musí nejprve dostat své kamarády zpět do současnosti a následně se vypořádat s Purplem.

Maniac Mansion: Day of the Tentacle (často zkracováno na Day of the Tentacle, zkratka DoTT) je v pořadí již osmou hrou postavenou na SCUMM enginu. Podíleli se na ní Dave Grossman (Monkey Island, Sam & Max) a Tim Schafer (Monkey Island, Grim Fandango, Psychonauts). Hráč se ujímá třech postav, mezi kterými může volně přepínat a posílat si mezi nimi pomocí Chron-O-John kadibudek věci. Hra je v rámci možností nelineární - můžete řešit hádanky v různém pořadí, jsou tu jen "zlomové" hádanky, které musíte vyřešit v jedné časové rovině, abyste mohli pokračovat v jiné (samozřejmě zde funguje, že pokud něco změníte v minulosti, tak se to promítne do budoucnosti). Objevuje se zde jeden z nejlepších easter-eggů všech dob - na jednom počítači u Eda si lze zahrát celou původní hru Maniac Mansion.

Hra nabízí obrovskou porci prvotřídního humoru, desítky různých narážek na Monkey Island, Star Wars, Sama a Maxe, ale třeba i na americkou historii. Narozdíl od prvního dílu dodržuje "LucasArts Game Design Philosophy" - hráč nemůže zemřít, ani se dostat do situace, kdy musí načíst starou pozici. Účelem je hráče bavit a ne ho trestat za chyby.

Hra vyšla současně na floppy discích (bez dabingu) a na CD (Enhanced Edition - dabovaná Talkie verze). V roce 2016 pak vyšla remasterovaná verze, doplněná o komentáře tvůrců.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Klasika z pro kreslené adventury nejplodnějšího období. Vyniká především velkou obtížností, zapříčiněnou netradičním zpracováním kdy ovládáte hned tři postavy a je vyžadována interakce mezi nimi. A s tím je spojena trvanlivost hry, kdy bez návodu se z relativně krátké adventury odehrávající na menším prostoru může stát zábava přesahující desítku hodin. A právě tím výrazným prvkem je potěšení ze samotného hraní, jak je ostatně u většiny titulů LucasArts zvykem.

Po povedeném intru, jenž je stejně jako v dílu prvním doplněno originální hudbou, si hned všimnete zdařilé cartoonovské grafiky, která oživuje prostředí profesorova domu ve kterém strávíte převážnou většinu času. Jak jsem již zmínil, hlavním lákadle jsou tři různé období. Minulost, koloniální období kde se reší ústava či nová podoba americké vlajky, budoucnost s nadvládou Tenteclů a samozřejmě přítomnost, ve které chce fialový Tentacle převzít moc nad celým světem. Potěší i kvalitně zvládnutý dabing, přesně sednoucí k daným postavám.

Více než podařené pokračování prvního dílu, pro mnohé, zejména za oceánem, také nejlepší hra od LucasArts.

Pro: dabing spolu s hudbou, hratelnost, komiksová grafika, design

Proti: velká obtížnost - může být i plus

+25
  • PC 90
Cože? Je tohle možné? Člověk si brouzdá na databázi, aby si nakonec vyfiltroval nejlépe hodnocené 2D adventury a pak se nestačí divit! Day of the Tentacle (DotT) se zdaleka nedostalo ani mezi top 20?? COŽE? Teda nebudu se tu tvářit, že jsem ten největší fanoušek adventur, ale přece jenom se mi nějaké ty kousky na disku ohřály a to převážně ty velmi pozitivně hodnocené, tak snad mohu trochu porovnávat. A když je nakonec porovnám a nemusím u toho ani moc přemýšlet, tak docházím k závěru, že DotT je jednoznačně nejlepší adventura, co jsem kdy hrál! Ovšem to se lehce říká, respektive píše, teď to zkusit obhájit…

Začnu co nejvíc povrchně, takže grafika. :) Ta je v přehledném cartoon stylu a velmi dobře se na ní kouká a to i po tolika letech (v případě vyšších hráčových nároků je k dispozici verze Remastered, která vyšla minulý rok). Hudba je velmi dobře zvládnutá a ke hře perfektně sedí. Zvuky stejně tak. K dabingu nemám výhrad a to dokonce ani k tomu českému, kde české hlasivky odvedly nadprůměrný výkon.

A co hraní samotné? Tak předem musím říct, že jestli to v něčem tahle hra vyhrává, tak je to geniální nápad hrát za 3 postavy najednou, kdy každá z nich působí ve stejném domě, ale v jiném časovém období (minulost, přítomnost a budoucnost). Krom výborného nápadu to také perfektně funguje. Spousta řešení v časové návaznosti působí velmi vtipně a logicky zároveň. Velkým kladem je také vyvážená obtížnost u všech tří protagonistů a jejich vzájemná spolupráce. Když jsme u těch protagonistů, tak všichni mají něco do sebe a jsou mezi sebou naprosto rozdílní. Celkově se ve hře pohybuje mnoho zajímavých postav.

Ačkoliv mé hodnocení není úplně v souladu s celkovým hodnocením tady na databázi, tak je třeba zmínit, že především za oceánem se tento titul běžně řádí mezi ty nejlepší adventury a někteří jí považují přímo za tu nejlepší! Též je třeba dodat, že svého předchůdce převyšuje ve všech směrech a to mílovými kroky. Co nakonec říci závěrem? Pro mě herní klenot, ke kterému se velmi rád vracím a který doporučuji všem milovníkům adventur.

Pro: cartoon style, dabing, originalita, rozdílná časová období

Proti: humor nemusí sednout každému

+20
  • PC 85
Jak dopadla na tuhle hru váha věků (více než čtvrt století)? Nezestárla vůbec špatně, ale … záleží.

Záleží na tom, zda její crazy cartoonovou grafiku, vtipy a animace budete oceňovat a hodnotit jako skvělou výpověď o době vzniku, nebo ji odsoudíte jako něco zastaralého, cáklého a celkově překonaného.

Tomu odpovídají snad jediné problémy, se kterými jsem se setkal. Toporné SCUMM ovládání a nutnost klikat na správný příkaz často zdržovala a dovedu si představit, že pro mladší či neznalejší může představovat i zdroj záseků. Dnešní hráč ale má i výhody. Díky globalizaci pochopí i spousty odkazu a vtípků, které byly v tehdejší době českém prostředí spíše neznáme.

Takže hrajte a doplňujte si své videoherní vzdělání!

Pro: Vtipná, nenáročná a stále skvěle vypadající.

Proti: Toporné ovládání a zdlouhavý pohyb postav.

+19
  • PC 80
Herní výzva 2019 - 8. "Hrátky s časem": Dohraj hru, ve které má hráč možnost manipulovat s časem.

Popravdě, moc jsem od druhého dílu Maniac Mansion nečekal. Jednička mě příliš nechytla, humorné adventury moc nemusím, radši mám rád pořádný příběh.

Takže jsem byl nakonec docela příjemně překvapený. Sehnal jsem si remastered verzi z GOG, ale v rámci zachování hratelnosti přepnul na původní ovládání a grafiku. A byl překvapený, že na rok 1993 není grafika vůbec špatná. Lucas graficky utekl Sieřře v tom roce o parník (Larry 6, Police Quest 4 a třeba i Gabriel Knight). Grafika je karikovaná, komixová, nereálná, ale povedená a rozhodně ani dnes neurazí.

Příběhově to taky není na humornou adventuru špatné. Jeden ze sidekicků z jedničky Bernard spolu s ošklivkou Laverne a vyžraným rockerem Hogiem nevědomky osvobodí fialové chapadlo (to zlé) z jedničky. To se rozhodne ovládnout svět. Aby tomu zabránil, rozhodne se šílený (ale už ne zlý) vědec Fred Edison je poslat do minulosti, ale něco se zvrtne.

A tak se Hogie ocitá v 18. století, kde otcové zakladatelé zkouší napsat ústavu a Ben Franklin dokazuje elektřinu a jeho úkolem je co nejméně ovlivnit historii a získat baterii pro nabití stroje času. Laverne je zas v 22. století, kde chapadla ovládla svět, lidi chovají jako mazlíčky a musí získat přestrojení a dostat se do laborky. A na Bernarda zbývá v současnosti nejtěžší úkol - sehnat dva miliony na koupi pravého diamantu a zprovoznění stroje času.

Stejně jako v prvním díle jsme celou dobu v domě, ale layout je notně zjednodušený. Stejně zjednodušený je i celý Scumm systém, příkazů je méně a většinou se vybere ten správný. A celé je to tak akorát obtížné. Předmětů, aktivních míst i lokací není zas tolik, abyste byli zahlcení. Kombinace jsou šílené, ale většinou zhruba tušíte co udělat a poctivým zkoušením kombinací se dá na všechno přijít, nebo se aspoň dobrat vtipných hlášek. Často stačí poslouchat, co Vám kdo říká, nebo zapojit svoji vlastní škodolibost (hrátky s křečkem). Nikdo Vás do ničeho netlačí, lokální úkoly můžete řešit tak jak Vás napadne.

Ale nebudu lhát, návod jsem použít musel. Obtížnost spočívá v tom, že předměty si můžete (a musíte) posílat časovými kadibudkami nebo i v tom, že co uděláte v minulosti ovlivní budoucnost. A na některé šílenosti jsem fakt nepřišel.

Každopádně ač příběhově nejde o nic převratného, bavilo mě to hrát, bavil mě odlehčený humor, pár odkazů na jiné díla od Lucasů, grafika i škodolibé řešení problémů. Konec kuželky, rozdělení trojice, vlajka nemá chybu, takže za mě slušných 80%.

Pro: Stylová karikovaná grafika, ulítlý příběh i humor, férová a pohodová hratelnost, hrátky s časem.

Proti: Na některé kombinace sami nepřijdete.

+15