Co je to za nápad nechat hrát FPS člověka, který střílečky nerad? Ale Crysis patří k vychvalovaným hrám a já se k němu dostal v Humble Bundlu. První díl jsem nehrál. Tento druhý je ze Steamu s češtinou. Hru jsem hrál, samozřejmě, na nejvyšší obtížnost.

Takže ještě jednou. Střílečky já zrovna nerad, tak jakpak bude taková osoba hrát střílečku? Tak jak nebyla naprogramována. Jako Sam Fisher. Celou hrou jsem se proplížil s aktivní neviditelností. A ono to tím pádem ztratí na hratelnosti, když ve střílečce nestřílím.

Grafika je hezká, zejména v přírodě za světla, ale jelikož na tu já si nepotrpím, nezíská za ni hra ode mne body navíc. V nastavení je nejnáročnější blur, se kterým se stejně nedá pořádně hrát.

Pravilo se tu o kvalitní inteligenci nepřátel. V boji jsem byl minimálně, takže z této stránky to toliko neposoudím. Pochválit mohu to, že se kryjí, cephové aktivují mobilní EMP a když vystrčím hlavu do zorného pole nepřítele, hned si toho všimne. A pak také bojové schopnosti ostatních. Když už bojují, tak jim to jde. Dokonce i když bojují mezi sebou. V některých hrách spolubojovníci jsou tragičtí a oproti nim vypadáte jako Rambo nadopovaný plasmidy a většinou je největší práce s tím, nenechat je zemřít. Jinde jsou nesmrtelní, ale také střílí asi slepými. Zde sice nemůžete spojence zranit, ale když se stáhnete a pozorujete dění, tak vojáci úspěšně zabíjejí cephy. Takže to nejsou jen figurky, které vlastní střelbou vytvářejí kulisu pro hráčovo zabíjení.

Ale jinak jsem se s inteligencí příliš nepotkal. Věčně nepřátelé koukají do zdi (doslova) a nechávají mi odkrytá záda. Když mě nevidí, tak do nich mohu střílet, ale oni se nehnou z místa, dokud je nezabiju. Když se něco děje, tak mnohdy stojí na místě a nic je nezajímá. Nejdou prozkoumat okolí. Naopak cephové, když jsem jednoho zabil, tak přišli k mrtvole a pak šli za mnou po trase, kterou jsem šel já. Pak se ale zasekli a já měl po problémech. Když se o něco zaseknou, nenapadne je překážku obejít. Nezajímají je zvuky kolem, dokud neprocházím těsně kolem nich. Dokonce když na mě šli s granátometem, jeho špatným ovládáním zabili několik svých. Naopak plus je, že i když při přestřelce nakopnu neviditelnost, ještě chvilku střílí na místo, kde jsem zmizel.

Bugy. Zasekávání běžné. Hra mi spadla dvakrát. Někdy se nespustí skript, což, pokud jde o skript, který posunuje postup hry, je zvlášť nepříjemné. Nanokatalyzátory mi nemizely. (To není bug. To jen, že mnohým mizely.) Párkrát při restartu po smrti nepřátelé v jedné lokaci zmizeli a zbyly po nich jen zbraně, některé dokonce ještě ve vzduchu. Jindy naopak zbraň v rukou chyběla. Jednou jsem se "zasekl" před cutscénou. Proskočím oknem a najednou nemám zbraň. Nemůžu aktivovat hledí. Jiná zbraň jde sebrat. Pak jsem pochopil, že jsem měl ujít ještě pár metrů a pak se spustila cutscéna. (A já tam právě chvíli zkysl na místě, protože jsem se neodvážil vystrčit čumák beze zbraně.)
A k tomu zdlouhavé načítání. Zapínání hry, načítání každé nové lokace, prohlídka nanoobleku. Průměrně dvě minuty. Navíc i při zapínání nepřeskočitelné reklamy s logy.

Když zabiju cepha, ostatní pokřikují "Alcatraz". Uniklo mi, jak mě znají. Podobně lidé ihned vědí, že je na scéně Prophet, ale o to nejde. Ale dokonce vždy vědí, kde jsem. Z vysílaček je slyšet, ač jsem neviditelný, "Prorok jde po ulici XY." Trochu nezvyklé byly pohyby. Lidští nepřátelé se pohybovali nepřirozeně rychle (Mám dojem, že ten pocit umocňovalo to, že se nekolébali. Že šlo o posunování postavy, které se hýbají nohy.) a vlastní přechod do podřepu a do stoje byl skoro skokový. Nejde zranit nikoho, krom nepřátel.

Na nejvyšší obtížnost je minimum místa na chyby.
Nejúčinnější zbraň je pažba. Umlátit nepřítele. Samozřejmě hned po noži.
Dobře je udělaný upgrade obleku. Ve některých hrách získává hráč za zabití nepřítele nějakým způsobem peníze (či body). A za ně si během hry vylepší něco. Zde získává nanokatalyzátory z mimozemských cephů a integruje je automaticky oblek. A oblek je promakaný, tak pak hráč jen vybere vylepšení a oblek provede aktualizaci. To dává smysl.
Nastavení je v této verzi podrobné, ne jen čtyři možnosti. (Ačkoliv to je jen rozdělené, že lze vodu a ostatní nastavení nastavit na ony čtyři varianty.)

Následně jsem zhlédl videorecenze, ze kterých je vidět, o co jsem se ochudil (já o polovině těch možností ani nevěděl). U mě nebyl v obleku Alcatraz, ale Sam Fisher. Nezabíjí zbytečně vojáky a cephům se vyhýbá, aby neriskoval zdržení či smrt, když má hlavní úkol. Hra se tak sestává z nudného plížení a je nemastná, neslaná. (Já se prostě do akce bezhlavě nehrnu.) Ale v těch videích plných akce uprostřed nepřátel rozhodně nehráli na nejvyšší obtížnost. Takže bych to viděl tak, že ačkoliv hra do střetnutí nenutí, měl by hráč v zájmu zábavy a užití si hry likvidovat všechny nepřátele po cestě. Na normální obtížnost si užije Alcatraze jako tank. Ale ve vyšších obtížnostech vidím tlačení hráče k opatrnému postupu a plnému využívání schopností. Což dělá z Crysis 2 jeden a půl hry. Obtížná strategická akce, kde přímý útok je sebevražda; a zábavná rubačka uprostřed víru boje.

-----
Tak potvrzuji. Nyní hráno (opět na nejtěžší obtížnost) stylem "zabij vše, co zabít jde" a hned se to hraje dobře. Ale nepřátele jsou vážně hloupí. Nejsměšnější bylo, když o mně ví a když zapnu maskovací režim, tak po chvíli prohlásí, že se jim to asi zdálo.