Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Trine

Trine: Enchanted Edition

02.07.2009
17.09.2009
17.12.2014
12.03.2015
09.11.2018
08.10.2019
kompatibilní
80
283 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Tři postavy, zlodějka, kouzelník a rytíř, se v době temnoty a chaosu rozhodnou zmocnit tajemného objektu z Hvězdné akademie, před kterou příběh začíná. Všichni se k němu dostanou, avšak kvůli jeho moci jsou k sobě připoutáni.

Trine je plošinovka s úchvatně kouzelnou grafikou a propracovaným fyzikálním modelem. Ovládáte vždy pouze jednu z postav, přičemž každá má své vlastní schopnosti, které při hledání cesty a plnění logických hříček určitě využijete. Kdykoliv lze také přejít do kooperačního módu, kdy mohou až tři lidé u jednoho PC či konzole ovládat každý svou postavu.

24. července 2014 vyšla upravená verze hry s podtitulem Enchanted Edition. Ta přináší grafická vylepšení díky použití engine Trine 2, možnost ukládání pozice i v průběhu úrovní a online kooperaci až pro tři hráče. Součástí této placené edice je na PC navíc i verze Trine ve svém původním stavu, tedy bez těchto vylepšení.

Příběh třech hrdinů pokračuje v Trine 2.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Trine je krásným důkazem toho, že aby byla hra dobrá, nemusí být originální. Stačí vzít něco, co už tu bylo a dovést to k dokonalosti.

Pohádková atmosféra Trine vás vtáhne do hry hned na začátku a nepustí vás až do konce. Celý poněkud pohádkově klišovitý příběh vypráví perfektně nadabovaný vypravěč, který atmosféru ještě umocňuje. Doplňuje ho při tom nádherná hudba, která vás provází i během samotné hry.

Už dlouho se mi žádná hra tak dobře nehrála. Ovládání je příjemné, vždy se mi podařilo udělat přesně to, co jsem chtěla. Puzzly, které musíte překonávat nejsou přehnaně složité a vždy se dají řešit více způsoby (většinou buď kouzelníkem nebo zlodějkou), jsou nápadité a rozličné. Pořád přichází nové a ani na konci se mi nezdálo, že by tvůrcům docházel dech a už nevěděli, jaké další tam dát. Fyzika funguje skvěle, díky čemuž každé řešení, které by mělo fungovat opravdu funguje.

S nepřáteli už je to trošku horší. Boje s nimi se ke konci stávají trochu rutinou, jsou stále stejní (kostlivec, kostlivec lučištník, kostlivec se štítem... no asi víte kam tím mířím) a je jich zbytečně mnoho. Jaký má smysl házet mi pod nohy další a další nepřátele, když rytíř je stejně zabíjí jednou ranou? S větší variabilitou nepřátel by mohla být i hra delší, což je moje další hlavní výtka. Dohrání mi trvalo jen něco málo přes 6 hodin a to je zoufale málo.

Grafika Trine je na špičkové úrovni, tvůrci měli opravdu smysl pro detail. Určitě se párkrát za hru neubráníte nutkání se na chvíli zastavit a kochat se nádherně zpracovanými levely. Jak už jsem psala, hudba je perfektní a skvěle doplňuje atmosféru hry. I teď během psaní tohoto komentáře ji musím poslouchat :)

Pro: Atmosféra, hratelnost, grafika, hudba

Proti: Krátkost, nízká variabilita nepřátel

+44
  • PC 85
Jako fanoušek The Lost Vikings jsem po Trine hrábl všemi deseti a rozhodně toho nelituju. Začnu tím, co mě na Trine zaujalo nejvíc a to je grafika. Pro tu mám jedno slovo - krásná. Už dlouho jsem neviděl nic tak příjemného na pohled, tajemného a roztomilého zároveň. Všude to svítí, poblikává, hoří pochodně apod. a člověka to občas až donutí se zastavit a kochat se.

I další věci na mě působily jako magnet. Sbírání zkušeností, hrátky s fyzikou, možnost řešení problémů více způsoby, hledání většinou mistrně schovaných truhel a získávání mocných artefaktů, to vše mě u hry drželo a nepustilo, dokud jsem ji nedohrál.

Bohužel je tu i pár záporů. Za prvé jsou to dost krvavé hardwarové nároky, za druhé až přehnaně častý respawn nepřátel a za třetí hyperfrustrující poslední level (ani ne tak obtížností, jako spíše špatně řešeným počátečním checkpointem, takže po každém neúspěchu se level loaduje znovu (!) a musíte běžet kus cesty zbytečně, po třicáté to opravdu naštve). Nicméně těchto pár neduhů mi nezabrání dát hře nadprůměrné hodnocení, tuhle gamesku fakt doporučuju.

Pro: Krásná grafika, hrátky s fyzikou, hledání artefaktů a vylepšování postav.

Proti: HW nároky, respawn nepřátel, zbytečně frustrující poslední level.

+38
  • PC 85
Herní výzva 2019 - Kategorie č. 7 - Severní vítr (Hardcore)

Rád poslouchám hudbu ze severských zemí lokalizovaných poblíž polárního kruhu, která se vyznačuje svébytností, originalitou a specifickým zvukem. Poté, co jsem si zahrál hru Trine z produkce finské firmy Frozenbyte, musím konstatovat, že magie chladného podnebí čaruje i oblasti herního průmyslu.

Trine, základní kámen dnes již čtyřdílné série, není nic jiného než pohádka. Sestavená z ingrediencí různých herních žánrů, nepřinášející žádné převratné inovace, ale která se neskutečně dobře hraje. Hrál jsem Enhanced Edition, tedy verzi s vylepšenou grafikou na enginu druhého dílu a pokud se nemýlím, tak s přidáním checkpointů v levelech. Jako bonus je připravena i možnost zahrát si originální verzi.

Příběhový podkres je v podstatě výplní. Hrajete za trojici hrdinů, rytíře, čaroděje a zlodějku, a tato trojice zachraňuje zemi postiženou silami zla před armádou nemrtvých. Každý z hrdinů, mezi nimiž si podle libosti přepínáte, disponuje unikátními schopnostmi, které si navíc postupně vylepšujete v RPG stromu dovedností.

Rytíř bojuje silným mečem a navíc nese štít kryjící ho před útoky. Zlodějka se může rychle pohybovat pomocí lana a na dálku likvidovat protivníky lukem. A mág čaruje čtvercové bloky, které na sebe může vršit a řešit tak puzzly. Ty jsou kromě likvidace nepřátel podstatnou součástí hry a využívají pěkně implementované fyziky.

Pohráváte si s houpačkami, výtahy, prostorovými objekty, občas aktivujete spínače. Přitom nástrahy designérů můžete vyřešit mnoha způsoby, využívajíce rozdílných schopností hrdinů. Cesta k vyřešení levelu je čistě na vás a vaší kreativitě se v rámci level designu meze nekladou. Na pozadí logických puzzlů likvidujete dotírající kostry různých variant, kterých je však poměrně málo. Naštěstí jako zpestření akce se objevují občas bossové.

Hra je neskutečně dobře vyvážena, checkpointy jsou v levelech dobře rozloženy a nečeká vás žádné frustrace. Hlavním tahákem je krásně propracovaná grafika a atmosférický soundtrack, dotvářející pohádkovou fantasy atmosféru. Vše hýří pestrými barvami, výraznými efekty, každá lokace je svébytně zpracována a příjemná na pohled. Trine je prostě krásným estetickým zážitkem.

Také hratelnost je zábavná a směsice logických úkolů a akčních soubojů bude vyhovovat každému hráči. Trine je tedy lahodným koktejlem vhodným zejména pro fanoušky logických plošinovek a užijete si skvělou zábavu bez zbytečné frustrace. Další díly série určitě vyzkouším.

Pro: Krásná grafika. Atmosférický soundtrack. Zábavná mixtura akční a logické hratelnosti. Vyladěná obtížnost.

Proti: Neoriginální příběh. Chudá paleta nepřátel.

+35
  • PC 75
Trine je pravděpodobně ta absolutně nejvíc klišoidní fantasy hra, s jakou jsem kdy měl tu čest. Když mě kámoš ukecal, abychom si ji zahráli, mrkl jsem se nejdřív na svou nejoblíbenější herní databázi a zjistil, že to není úplně nejhůř hodnocený. Když jsme to pak ale zapli, po pár prvních minutách jsem se na kámoše podíval uhrančivým pohledem typu: Jako fakt? :/ Kámoš ale naléhal abych tomu dal šanci. A nakonec jsem vlastně tolik nelitoval.

Samotná narace je fakt jeden obrovitánský kýč. Starý vypravěč, snažící se mluvit moudrým a vyrovnaným hlasem, který říká věci ve stylu: ,,A tak se naši hrdinové vydali na fantastickou cestu plnou dobrodružství a kouzel.“ Do toho všeho tam ještě furt krouží onen Trine, který je v podstatě neživou obdobou Aslana z Narnie, to znamená velkou deus ex machinou a pravým opakem Brouka Pytlíka, tedy že opravdu všechno ví, všechno zná, všechno viděl, všude byl. Navíc hlavní postavy vypadají opravdu strašně prvoplánově. Ale v tom kýči je právě onen zakopaný pes. Tvůrci moc dobře vědí, že jejich hra stopro nebude patřit k nejoriginálnějším hrám všech dob, proto se s onou neoriginalitou snaží pracovat co nejlíp, přičemž se jí snaží dodat co nejpůsobivější kouzlo. A z velké části to opravdu vychází. Onen zábavný side scrollingový gameplay má šmrnc, hezký odsýpá, plus člověk se ho rychle naučí. I když určitý stereotyp se může po čase dostavit.

Samotný gameplay je opravdu moc pěkný. I když jsem teda rychle zjistil, že úplně nejzábavnější postavou je zlodějka. Válečník je na můj vkus až příliš tuctový, plus za čaroděje mě to nikdy moc nebavilo (ani mi to nešlo). Ale zlodějka se svým záchytným lanem může tarzanovat a se štylem likvidovat veškeré nepřátele za pomocí svého luku a šípů. To bylo něco pro mě. Nemůžu ovšem úplně říct, že by mě ta hra nějak zvlášť okouzlila. Hraní s kámošem tomu samozřejmě dodávalo na zábavě, ale asi tohle není úplně můj typ. Vizuálně to vypadá opravdu krásně, plus celkově fyzika je zde velice působivá, ale trochu se bojím, že kdybych to hrál pouze sám, asi bych to nedohrál.

Hrát s více lidmi je skoro povinnost. Trine mě sice nijak zvlášť ze židle nezvedl, ale jako nenáročná mydlina s kámoši to slouží věru dobře.

Pro: Pěkný vizuál, fyzika, hratelnost s více hráči

Proti: někdy stereotyp, může omrzet

+28
  • PC 80
Na Trine jsem se chystal asi posledních deset let, a to i přes to, že takto "nové" hry vlastně vůbec nevyhledávám a běžně nehraji. Tragická počítačová sestava (rozumí se tím 6 let starý pracovní notebook) a moje posedlost tituly nejlépe z přelomu tisíciletí mi to nedovolila. Každopádně povedlo se, hru jsem rozjel dokonce na plné detaily a zde jsou moje postřehy těsně po dohrání.
Nezajímavý a stokrát viděný pohádkový příběh mi absolutně nevadil, v jiném podání si ho zde vlastně ani nedokáži představit. Hudební doprovod jsem znal již dříve jako samostatný soundtrack, který jsem si pár let zpět sehnal a pravidelně pouštěl. Prostě paráda, k tomu není co dodat.
Střídání tří hratelných charakterů přímo "za pochodu" mě nadchlo, hru jsem prosvištěl z osmdesáti procent za zlodějku, kouzelník mě taktéž bavil, především v pozdějších fázích hry, kdy už disponoval větším obsahem svého magického inventáře. Mám na mysli možnost vytvářet kostky, trojúhelníky a desky v množství větším než malém. Zato rytíř byl relativně nudný, stejně jako častý a zbytečný respawn nepřátel - tedy z velké části kostlivců. Zatímco se zlodějkou a kouzelníkem jsem se vždy snažil přijít na nějaké originální řešení průchodu skrze danou lokaci, s rytířem jsem neměl moc co vymýšlet. Ale jako mlátička OK.
Co mě poměrně dost naštvalo byla délka hry, respektive její krátkost. V době, kdy jsem si říkal, že bych mohl být tak zhruba v polovině, jsem se ocitl v posledním levelu, který je mimochodem úplně stejně těžký/lehký jako všechny předchozí. To, že by byla poslední mise až příliš tuhá nebo že bych ji musel opakovat 30x, to asi ne. Pokud chcete opravdu náročnou "skákačku", doporučuji můj oblíbený a nikdy nedohraný Captain Claw.
Závěrečné shrnutí: původně jsem čekal, že udělím ještě o nějaké to procento navíc, ale i tak se jednalo o velmi dobrý titul a docela se těším, až si někdy v budoucnu zahraji další díly ze série.

Pro: hudební podkres, fyzika, grafika, vylepšování postav

Proti: herní doba, nepřátelé obecně

+28