Tomb Raider: Underworld

Tak mám za sebou posledního Tomb Raidera. A musim jednoznačně říct, že to byla pecka.

První, co člověka praští do očí při spuštění hry je grafika. Ta možná není na papíře bůh ví jaký zázrak moderní doby, ale působí přímo nádherně. Za to může hlavně nejpovedenější level design, jaký kdy byl v TR k vidění. Všechno v okolí působí (skoro) jako by to tam patřilo, i hádanky a puzzly působí "autenticky" (v rámci možností, ale už nejsou například plošiny pro ručkování tak viditelně namontované do prostředí).

Celkově k návrhu levelů není co vytknout. Máme tu obrovské podmořské lokace (je nádhera sledovat monumentální stavby z výšky cca 200m), Mayské památky v Americe (spoléhající na komplexní mechanismy), chrámy v thajské džungli v centru se sochou Shivy (zde se pracuje se světlem a více to připomíná Legend) a Severský zamrzlý ostrov Jan Mayen (Zde už se blížíme k zemi mrtvých, Thorově kladivu a stavby nabývají na monumentálnosti a mysterióznosti) a děj se zakončí opět v severském moři, respektive pod jeho hladinou. Během putování také Lara zavítá na dopravní loď patřící Amandě (vlastní 2 totožné lodi, na obě se Lara podívá a tu první potopí :-D) a Sídlo Croftů, kde bude následovat skryté indície zanechané jejím otcem do částí domu, o kterých neměla ani ponětí, že existují. Po explozi je překonávání hořících překážek poměrně spektakulární(ad spoiler: viz pre-release trailer).

Hádanky jsou zde hodně komplexní, skoro evokují čtvrtý díl, ale jejich obtížnost není tak vysoká, aby hra uspěla u širšího publika. Což ani moc nevadí, jelikož zde není mnoho zásekových míst (já se zasekl cca 5-8x, ale stačí chvíli přemýšlet a zkoumat okolí, a řešení se najde). To je hlavně díky propracovanému designu lokací, je to příjemný kompromis mezi vedením za ručičku (Legend) a beznadějným pátráním v prostoru (Tomb Raider: The Last Revelation).

Chválím autory také za odstranění lokací ze zalidněných oblastí a v podstatě skoro úplného odstranění soubojů s lidmi. Krom intenzivních bojů na lodi Lara potká nepřátelské vojáky tuším jen 2x a to ještě v relativně malém počtu. Souboje se tak budou odehrávat hlavně mezi Larou a různou havětí (pavouci, brouci, šelmy, a později nemrtvé šelmy, bojovníci, yetti-like příšery a obři). Poprvé v TR také nenarazíme na řádného bosse v pravém smyslu slova. Zde prim hrají zejména monumentální hádanky. Někomu to může vadit a konec bez bosse se může zdát jako nezajímavý, ale jedna věc to dokonale vynahradí...

Tou věcí je výprava. Příběh není možná nejkomplikovanější, ale díky výpravě by šoupl do kapsy kdejakou hru či film. Mix mayských a thajských mýtů se severskou mytologií je trefa do černého. V průběhu hry Lara odhalí, že obě kultury stavěli své mýty právě na severské mytologii, zejména na věcech spojených s bohem Thorem. V podstatě veškeré nadpřirozené jevy v Tomb Raiderovi jsou tvořeny díky předmětům spojeným s Thorem, obě dvě kultury je jen využívaly. Příběh výborně graduje (autor si zaslouží pochvalu), hudba nemá v sérii TR obdoby (což bylo patrné již z uvolněného ústředního motivu) a dabing taktéž (stačí se podívat na trochu emotivnější scénu, a každý hned pochopí). K tomu ještě připočtěme s postupem času kolosálnější a kolosálnější prostředí... prostě v téhle části se TR povedl.

Ono opětovné procházení levelů pozpátku, jak naznačuje xxxfucker, není vyloženě špatné. V prvním levelu je opravdu otravné, kde jedinou motivací jít zpátky je sledování příběhu. Ale v dalších se při postupu zpět většinou musí nahlížet na puzzly trochu jinak, což funguje na výbornou (krom jednoho dalšího případu při jízdě na motorce v podzemí přes propasti).

Horší je to s ovládáním. Ovládat Laru je doslova radost, ale kamera má tendenci udržovat si jistý minimální odstup od postavy, díky čemuž ve stísněných prostorech hráč sleduje spíš Lařino poprsí nebo pozadí, než tu propast, kterou chce přeskočit. Nedořešený je také pohled za sebe při visení na nějaké římse na stěně, jelikož kamera se otočí maximálně o 90° (není vidět za sebe), díky čemuž je několik skoků opravdu oříšek. Naštěstí Lara jakoby napřáhne ruku a více se otočí, pokud je za ní nějaká možnost zachycení. Jde o zvyk, ale ideální řešení to není. Taktéž neustálé centrování kamery nepotěší. Na gamepadu je to fajn, stačí držet analog v určité pozici a lara se tam dívá, ale myší je nutné neustále posunovat a stejně díky vyšší citlivosti ovládání to konči nevalně. Pokud ale postava stojí, vše je v pořádku. Taktéž spuštění adrenaline módů je otázka. Mě se to ani jednou nepovedlo :-). Naštěstí to není potřeba, místo matrixovských headshotů lze použít matrixovské kontaktní chvaty. S bullet-timem je také spojeno několik málo momentů, kdy Laře hrozí bezprostřední smrt. Například při pádu se čas zpomalí a kamera se postaví do takového úhlu, aby bylo patrné, co má hráč udělat. Díky tomu takové propadnutí podlahou po zpomalení dává hráči několik sekund na zachycení se na hák. Tyto momenty nahradily z předchozích dílů ne moc oblíbené "tlačítkové" sekvence (také známé jako QTE - Quick Time Events).

Obecně pohyby Lary jsou výborně zvládnuté a uvěřitelné (tedy až na rychlé ručkování po laně, co předvádí Lara, by nezvládl ani ruský gymnasta). Od skoků, přes souboje až po rychlý běh a plavání. Vše působí věrohodně, efektně i efektivně.

Pryč jsou naštěstí také ty otravné stíhací jízdy v autě/motorce z Legendu. Jízda zde ale zůstala a vyskytuje se v mnohem větší míře než v Legendu (ale jinak zpracována, už se nejede jen v koridoru podle scénáře). Je to příjemné osvěžení hratelnosti, hlavně díky nutnosti občas motorku zahrnout do řešení puzzlů, avšak její ovládání není zvládnuto tak dobře, jako Lařino (hlavně díky kameře). Ale po poměrně rozlehlé mapě v Thajsku a následně v další oblasti na ostrově Jan Mayen jsem si na to zvykl a motorku bral s sebou snad všude, kam se dostala. Jen to bylo poprvé, co jsem se setkal s motorkou, která má zpátečku :-).

Arzenál je celkem skromný, krom Lařiných pistolek tu máme Uzi, M16, brokovnici, harpunu a uspávací pistoli. Každá s omezeným počtem nábojů (v inventáři si je lze prohazovat). Novinkou je také takzvaný sonar, při jeho otevření se zmapuje blízké přímo viditelné prostředí a při poctivém průzkumu lze do něj dostat i celou mapu, kterou lze pak zkoumat. Občas se to hodí pro zorientování či získání představy o struktuře levelu. Tenhle nástroj měl být v 3. a 4. TR :-).

Také se zde najde pár bugů. Všude proklínané zasekávání do předmětů mě moc nepotkalo. Stalo se mi to jen 2x, vždy když Lara běží proti nějakému kvádru, o který se zastaví rukama, pak se někdy stane, že se zasekne na místě. Také zachycení o pohyblivý předmět někdy nefunguje ideálně (špatně provázaná animace, respektive přechod z jedné do druhé). Také se mi 2x stalo, že Lara spadla z nějaké plošiny, když byla v podřepu, a dopadla na zemi o pořádný kus níže a přežila bez zranění. Nejenom že lze tak spustit nechtěně checkpoint na nesprávném místě, ale lze tak i občas přeskočit část puzzlu, což zde naštěstí nekončí fatálně nemožností dokončit level, ale způsobí to značnou dezorientaci.

Samozřejmostí je přítomnost spousta trofejí v každé úrovni (cca 50) a jednoho pokladu (ten bude oříšek najít, mě se to ani jednou nepovedlo). Za ně se pak odemykají různé koncept arty, obleky pro Lary (asi) a další bonusy pod položkou Extras v menu.

Celkově se poslední TR povedl, povedl tak, že jde o nejlepší díl série i navzdory větší jednoduchosti oproti prvním čtyřem dílům. Geniální výprava, level design, slušná grafika, parádní puzzly, animace Lary (vidět Laru za prudké bouřky stojí za to)... Škoda kratší herní doby (8 hodin), kamery, několika bugů a nepřítomnosti Sídla Croftů jako "free-roam" levelu. Zkrátka, kdo má rad Tomb Raidera, najde v TR8 modlu, kdo ne... to těžko říct, tak objektivně to posoudit neumím.

PS: Po druhém dohrání mám poměrné velké nutkání pozapomenout na těch pár vad na kráse a napařit Laře maximální hodnocení... Ano, až tak mě tenhle díl Tomb Raidera dostal.

Tak jsem dohrála novou Laru, hlásím hrdě svým bráchům. A co, dobrý? Vyzvídají. Chvíli přemýšlím.
Určitě jsem plná dojmu. Když mám začít, co mi na hře vadilo, tak už níže okomentovaná kamera. Při soubojích vám náhle sjede kamerka na Lařiny půlky a pak vám nezbývá jen doufat, že aspoň sama Lara ví co děla. Ale opravdu málokdy se stalo, že jsem při souboji zemřela. Snad jen, když jsem bojovala na kraji mostu, nebo římsy.
Samozřejmě že velké plus dostala grafika a nové ladné pohyby postavy. Lara probíhá větvemi a odhrnuje je, dělá stojky, přeskakuje překážky. Když Lara najde nějaký předmět, může ho sebrat i při běhu (kdy udělá vydařenou hvězdu). Lokace jsou rozlehlejší, ale opět se vám nemůže stát, že zabloudíte (což je pro mě malé zklamání, v recenzích psali o tom, jak můžete zabloudit). Nadchla mě však příroda, která je zase o něco „živější“ :).
Hádanky nebyly tak těžké (snad aby si hraní užily i děti). Nestalo se mi, že bych nevěděla co dělat. Secretů je ve hře požehnaně a tak můžete nejenom hledat cestu a řešit puzly, ale i vesele hledat „drahokamy“.
Jak ohodnotit tuto hru? Je to Lara v novém grafickém kabátku, tady v šortkách. Běhá, leze, skáče po úžasných lokacím. Střílí a kope na všechny strany. Je čím dál tím více sexy. Dala bych ji 100, ale pro tu kamerku dám méně. (Lařina zadku jsem si užila dost) :)

Pisi svuj prvni recenzo-komentar a duvod , ze jsem si vybral jako svou prvni hru prave tuhle je prosty--po hoodne dlouhe dobe jsem hru zhltal od zacatku do konce.
Sam poradne nevim,cim to dokazala,snad dynamikou ovladani,monumentalnim level designem(level s kyvadly mi asi zustane v hlave dlouho),ci cim to bylo.Proste klobouk dolu--hra se proste povedla.
Ani mi nevadila obcas krkolomna kamera,ani ma fobie k pavoukum,ale po uzasnem druhem dile teto serie a brutalitou typu Angel of Darknes,jsem opet chtel juknout na tu dokonalou zadnici hlavni hrdinky.
Po dohrani jsem byl smutny a hned ten den jsem si pujcil od kamarada Aniversary.
Po jeho presentaci ale vim,ze ten zazitek uz nebude takovy,jako v TRU,kde proste vite,kam se da skocit a hra tim krasne jede a jede.To ze me hra prinutila ji zapinat i 5x denne se mi povedlo jen u World of Warcraft,ale to uz je taky trochu jina vesnice.
Skvost tohoto roku (pro mne) mohu jen a jen doporucit.

Lara Croft Tomb Raider: Anniversary je výborná hra, vážně. Pokud jste dosud žádný Tomb Raider nehráli a akčně-adventurní žánr vám není úplně cizí, sáhněte po Anniversary, s velkou pravděpodobností budete mile překvapeni, zejména tedy level designem, svižnou hratelností a - oproti starým Tomb Raiderům - lidským ovládáním. Ale ať vás ni nenapadne pokračovat v sérii a zkusit Underworld (momentálně mimochodem v průměru stejně dobře hodnocený).

Snad jediná věc, za co zaslouží Underworld pouze chválu, jsou prostředí, vypadá to prostě úžasně; při probíhání džunglí Lara rukama bojuje s všudypřítomnou vegetací, moře vás houpe na vlnách, zpracování zkrátka vytváří dobrý dojem, že okolní příroda žije... A asi netřeba dodávat, že i ty zapomenuté chrámy a jiné ruiny, které takhle uprostřed divočiny objevujete, skýtají též nejeden fantastický pohled.

Jenže ta hratelnost smrdí. Nedovedu pochopit, jak se Core- Crystal Dynamics podařilo pokazit kameru, která v Anniversary docela dobře fungovala; když jste se kupříkladu zavěšení na římse dívali za sebe, zpravidla se pohled natočil do takového úhlu, abyste viděli i místo případného doskoku. V Underworld to neplatí, kamera se sama nenatočí a myš můžete po stole prohánět jak o závod, ale - nepočítám-li tuhle lehkou fyzickou námahu coby zdravou dávku pohybu - bude vám to naprosto k ničemu. A ještě jedno důležité varování - nakolik je to jen možné, střežte se stísněných prostor, v opačném případě si zaděláte na infarkt.

Zamrzí výrazné snížení obtížnosti hádanek až k totální retardovanosti. Důkazem tohoto tvrzení budiž fakt, že jsem hru dohrál ve značně podnapilém/otupělém stavu. Přitom když si opět vzpomenu, jak dobře nadesignované byly úrovně v Anniversary, nezbývá mi, než jen nechápavě kroutit hlavou a ptát se na loňské sněhy. Zvláště jsem si tam oblíbil ty, kde bylo třeba k úspěšnému dořešení různě měnit hladinu vody. Netvrdím, že to byly kdovíjak promyšlené hádanky, ale skýtaly jistou výzvu a člověk musel aspoň trochu přemýšlet. V Underworld stačí prostě jít rovně anebo skákat jak divý (tedy divá), skvěle to ilustruje třeba lokace s vysokou věží otevírající Bránu mrtvých - vypadá to opravdu velice monumentálně, to bezesporu, ale ve finále jen skáčete z patra na patro a mačkáte tlačítka, tomu teda říkám zapeklitý hlavolam! A když už jsem u těch hádanek, nechybí ani sbírání tajných relikvií a artefaktů, kvůli nimž se Lara nezdráhá roztřílet nebo rozkopnout kdejakou zaprášenou a bezcennou vázu. Nutno však podotknout, že co se týče řemeslného zpracování, moc se v tomto ohledu zaniklé civilizace nevytáhly, všechny poklady totiž vypadají naprosto identicky (a zmínku o alespoň zajímavých popiscích už v téhle chvíli jistě nečekáte).

No, a pak je tu příběh. Místy sice dokáže hru hnát kupředu, ale ve výsledku je to naprostá fraška - a to mimochodem ještě nezapočítávám to znásilňování mytologie. Přirovnal bych to tak k nějakému odpolednímu sitcomu, kde se hádá banda hašteřivých ženských a přitom se jen tak mimochodem řeší záchrana/zničení světa. Tak si to zkuste představit, já to i hrál.

Další z "nových" Tomb Raiderů se snaží namixovat Anniversary s Legendem a švácnout tomu trochu lepší grafiku (papa grafiky se shadery 2.0). Ta je sice trochu lepší, na prdel sem z ní ale nesednul. Vylepšení se týká hlavně různých odlesků, blurů a taky špinavé Lary (vypadá spíš jak kdyby měla nějakou prašivinu).

Zkáladní ovládání zůstává stejné, na klávesnici se mi ale zdá čím dál obtížnější. Například headshot se mi nepodařil ani jednou (je třeba v defaultu držet klávesu G a zmáčknout Q plus ještě korigovat záměrný křížek, takže chobotnica jak sviňa). Některé útoky jsou tak proveditelné pohodlně snad už jen na gamepadu. Přibyla nová možnost útoku různým kopáním. Tohle šlo myslím i dřív, jen to nebylo tak pohodlně proveditelné stiskem jedné klávesy. Je to sice fajn, ale že by se bez toho nedalo obejít se říct nedá.

Velká změna se týká jednotlivých úrovní. Autoři se snažili používat obrovské prostory. Nezřídka se stane, že level je tvořen defacto jen jednou obrovskou halou. Osobně mi to moc nesedlo. Raději mám level tvořen počtem menších místností, je to pak variabilnější a není tolik možností tápat, jak se dostat dál. Jednotlivých úrovní se týká (v porovnání s Legendem) i větší obtížnost hádanek a různých cest. U Legendu mě trochu iritovalo, že žádná ploška tam není zbytečně a stačilo jen sledovat jejich cestičku pro snadné ukončení úrovně. V Underworldu najdete milion říms, plošinek nebo stěn, na které se dá vylézt, ale jsou bez většího smyslu, prostě tam jsou jen proto, aby hráče zmátly. Někdy pak trvá delší dobu najít tu správnou cestu. Průser nastane, když si vyberete jinou cestičku, než vám připravili autoři. Párkrát se mi stalo, že Lara někam vyskočila, ale při pohybu zaplula do šutru a propadla texturama. Zároveň se ráda seká o různé škvíry mezi kameny apod. Napřiklad se začne točit, přešlapovat a na pohyb nereaguje. Naštěstí většinou pomůže vytasení zbraní. Zamrzí i umělé natahovnání gameplaye, nezřídka se musíte celou úroveň vracet zpátky na začátek, což je celkem opruz.

Obtížnost ale není přehnaná, nikde jsem nijak dlouho nekysnul a minimálně metoda pokus-omyl funguje vždy. Někdy pomůže Lara nápovědou v PDAčku, kdy vám jednou nápovědou zkusí napovědět, druhou konkrétně poradit. Občas užitečné, většinou k ničemu (užitečná rada typu-měla bych se dostat do tamtěch dvěří, ale jak jich dosáhnout už neřekne).

Líbilo se mi zmenšení počtu nepřátel. Soubojový systém mi u nových TR moc nesednul. Změn doznal arzenál. Lara už nesbírá žádné zbraně od nepřátel, ani je nikde nenachází. Od začátku máte k dispozici všechny zbraně, které jsou omezeny pouze určitým počtem nábojů, které máte pro danou úroveň přidělen a jak je vystřílíte, tak smůla.

Co mi však na hře hrozně vadilo, tak totálně debilní kamera, jinak to popsat nejde. Skoro si myslím, že u Crystalu najali nový tým pro její zprasení, tohle nemůže být náhoda. Velmi často se vám stane, že vidíte tak Lařin fungl novej zadek a nic víc. Nejvíc naštve při překonávání pastí, kdy například přeskočíte past, chystáte se parakotoulem překonat druhou, ale kamera se přepne do uplně jiné polohy, takže místo pohybu vpřed se Lara otočí o 90° a běží kamsi uplně jinam. Častokrát se mi užších jeskyních stalo, že se kamera nějak zasekla a skákala o 180 °kolem Lary rychlostí asi 2 skoky za vteřinu. Tím mi totálně znemožnila slézt z ní, protože se s ní zároveň točila i Lara. Zároveň se zhoršil přehled o tom, co se děje kolem vás a rozhlížení. Kamera je buď locklá na Laru nebo se k ní neustále vrací a když se chcete někam podívat, tak musíte pořád pomalu táhnout myší.

Celkově tento díl nenabízí nic moc nového, ale zároveň neurazí. Pro fanoušky předchozích dílů jasná volba.