Lara Croft Tomb Raider: Legend

Tomb Raidera sem nikdy moc neprožíval a vlastně ani nikdy pořádně nehrál, ale tohle bylo vážně super. Perfektně odsejpající příběh, neustálé střídání lokací, hezká grafika a ještě hezčejší Lara.
Člověk to vážně hraje jedním dechem a neustále postupuje dál a dál. Prakticky žádný záseky u hádanek, žádný náročný hopsací pasáže. Jednou, dvakrát si možná něco zopakujete, ale jinak projíždíte hrou jako nůž máslem. Všechno je otázkou půl minuty a tak se ani nestačíte rozkoukat a je tu konec. Finální čas byl 6:54:49 a 86% hotové hry (100% je po nalezení všech schovaných bonusů). Abych pravdu řek, tak mě ale konec dost překvapil. Negativně i kladně. Kladně v tom, že Lara byla opravdu výborně nasraná a má charakter. A negativně v tom, že by mě jaksi nenapadlo že hned potom na mě vyskočí závěrečný titulky... takhle nehorázně ufiklej konec bez jakýhokoliv pořádnýho vyústění sem fakt nečekal. Je to hrozná škoda. Tak krásně gradující příběh a oni si to jen tak ufiknou. Doufám, že na něj aspoň Underworld nějak pořádně navazuje a ne že bude zas úplně o něčem jiným.

Hopsací pasáže byly moc fajn, sice díky namlsání demem Underworldu byla hodně znát absence některých cool pohybů, ale i tak se na to krásně koukalo (podržení mezerníku při zvedání z římsy je naprosto awesome :) Někdy dost haprovalo míření skoků, protože Lara se třeba na rampouchách neotáčí "skokově", ale plynule, takže bylo docela těžký se někam trefit.
Kamera haprovala jen v akčních pasážích, kterých tady bylo možná (nebo spíš určitě) až moc. Docela otravní byly bossaci, ktery bych klidne ozelel.
Oproti tomu perfektní byly arkádový jízdy na motorce, který sice byly naprosto primitivní, ale o to zábavnější. Krásně se na to dívalo.

A krásně se dívalo na celou hru.

TR Legend je mezi tombraiderovkami revoluční co do zpracování hry. Po neuspěchu předchozího dílu, se autoří zmátožili a odledli skvělou práci. Lara vypadá zase o něco přirozeněji. Hlavně pohybově je zase o pomyslnou třídu lepší (možná o dvě:) Moc mě bavilo s Larou dělat různé stojky, hvězdy, šipky atd. Ve hře se také poprvé ojevuje tzv. bulet time, který umožňuje se rychle a prakticky bez šrábance vypořádat se "smečkou" vojáků. Takový souboj je brnkačka. Souboje nejsou tak frustrující, raději řeším hádanky. A tak se pro mě TR Legend stala hrou s velkým H.
Jediné co bych mohla vytknout, že hra byla koncipována jako "jednoduché" procházení levelů. Nemohli jste praticky zabloudit.( nevím asi ráda bloudím a hledám cestu jak a kudy dále :))

Moje dojmy zaznamenané před časem po dokončení hry:

Plusy:
- grafika - nádherná (až na cut-scenes, které používají dost hnusné low res textury a místy odfláklé modely - typu krabice má symbolizovat auto (když to přeženu))
- parádní animace postav a pohybů
- dialogy a dabing (namluvení většiny postav je dost dobré, řekl bych a dialogy jsou místy i vtipné )
- visuální provedení map - pastva pro oči (dost často)
- bonusy - sbírání bronzových, stříbrný a zlatých ingotů (nebo co to je) odemyká bonusy (motivace k replay map)
- svižnost - hra je rychlá, snadno se hraje, dobrá oddechovka
- docela dobrý (tj. dalo se to přežít) příběh
- prima podpůrná trojka postav pro Laru (ti 3 co s ní žijí pod jednou střechou - včetně známého sluhy)

Zápory:
- krátké - nejkratší TR, který vznikl
- miniaturní a primitivní mapy (tohle mám být jako TR??!!) - absence jakéhokoliv prozkoumávání (WTF?)
- omezená (nulová) možnost volby - mapa obvykle sestává ze stejných sekvencí (dostat se z místa A do místa B přesně provázaným sledem úkonů, který je na první pohled jasný a není tam žádná alternativní cesta) - primitivní
- naprosto limitovaný způsob pohybů Lary - existuje vždycky je jeden způsob jak se dostat z místa A do místa B a přes to vlak nejede - zapomeňte na klasický skok na svah, odraz, skok na další, skok zpět atd., akrobacie je efektní, ale nikoliv efektivní, spíš sálové kousky
- mraky generických nepřátel, kteří jsou otravní, zbyteční a nerealističní (pes vydrží dva zásobníky z M16, člověk v kevlaru stěží jeden) - měl jsem často pocit, že hraju Max Payne pro mateřskou školu než TR
- zvířara - WTF? - vylezete na bednu, pět minut do levharta střílíte a on stojí na místě a pak umře - to je vtip? - je to spíš hraní ve filmovém studiu než v reálné přírodě, hrůza - vůbec, zvířata tam jsou přidaná spíš aby se neřeklo, v celé hře byste je (kromě těch psů, které s sebou žoldáci tahají všude - v džunglích Afriky, horách v Nepálu, Japonských mrakodrapech, prostě všude) spočítali na prstech jedné, maximálně dvou rukou
- souboje s bossy (zív - každý level/arc má svého bosse? kdyby radši autoři zapracovali na designu úrovní)
- zbraně (ani nebudu komentovat - to je snad vtip autorů)
- zmatené ovládání a systém menu (očividně ryhle převedené z konzolí, nedoladěné pro PC) - nicméně docela použitelné, jen by to chtělo dopilovat
- příběh je klasická šablona
- modely postav - všechny vypadají jak kdyby vypadly z časopisů typu Maxim či Esquire (a Bbarak!) nebo ještě jinak - ženské postavy jak kdyby vyskočily přímo z amerického silikonového pornofilmu a ty mužské modely používají univerzální šablonu gay designéra či módního návrháře - otřesné

Závěr: Zábavná hra, hezká grafika, ale je to prázdná zábava čistě na odreagování. Tomb Raider meets Mc Donalds. A po tom, co jsem viděl (a slyšel o) Anniversary, tak se na lepší časy asi jen tak nezablýská. Ze hry mám pocit, jako by se odehrávala v teráriu nebo filmovém studiu. Rozhodně by mě ani ve snu nenapadlo, že jde o reálný svět, reálné levely - tak jako tomu je v TR, TR2 či TR3. Chtěl bych - mnohonásobně větší levely s možností volného pohybu, možnost ovládat postavu jak chci já a ne tak, jak očekává engine hry (tj. když skočíte, tak se postava automaticky "chytí" blízkých zachytávacích "bodů" - žebřík, tyč, římsa atd., i když o to nestojíte např.), mnohem, mnohem méně nepřátel (počty, co byly v jedničce mi plně vyhovovaly - i když i ta dvojka se dala přežít).

Verdikt: Prince of Persia: Sands of Time je hra, která je zábavnější ve všech směrech. I ty otravné boje, které mi tam dost vadily jsou lepší než ty v TRL

Jako skalní fanda Tomb Raidera jsem si na tuto novou Laru těžko zvykal, ale byl jsem ohromen demem, který mě donutil si ihned zakoupit plnou hru. Její monstrózní velikost na svou dobu dala mému pořítači pěkně zabrat.
Hru jsem dohrál teprve teď a musím zmínit, že více jsem podlehl novému vzhledu od Crystal Dynamics až po dohrání Anniversary. Vrátil jsem se tedy k Legendě.
Musím říct, že jsem se velice dobře bavil a nemám moc větších výhrad.
Ale přeci jenom tu jsou, podle mě stále zůstává nejlepší díl Tomb Raider 3, hra mi přišla trošku moc lehká a krátká, nikdy jste nevydrželi dlouho v jedné lokaci a myslím si, že to stálé střídání úrovní nebylo zrovna to nej. Asi chtěli vývojáři zabránit stereotypu, ale ten by se myslím nedostavil ani kdybychom zůstali na některých místech déle. Dále např. nějaké ty problémy s kamerou a pár drobností.
Každopádně pro ty, co mají rádi Laru, tak je to jasná volba. A také je jasné, že pro ty, co "starý" Tomb Raider vůbec nehráli můžou mít úplně jiný názor.

Pokud nebudu počítat první tři díly serie, které jsou už notně zastaralé a mé vzpomínky na ně matné až žádné, považuji Legend za nejlepší díl. Jde o velmi vkusnou kombinaci akce proti lidským protivníkům a dobrodružné adventury. To, že zde převažují lidští protivníci mi přijde jako jedna z největších výhod hry. Zvířata jsou prostě pěkně protivný. Co musím také pochválit jsou souboje s bossy. Sice celkově bossy rád nemám, ale zde, kde jsou souboje proti nim spíše o uhybání a dodržování určitého stanoveného postupu než o brutální síle všeho možného, jsou velmi zábavné. Problémy s kamerou jsou zde samozřejmě stále, jde vlastně již o takový poznávací znak Tomb Raideru krom bujného (zde ještě bujnějšího) poprsí té sexy ohebné slečny na monitoru co si říká Lara Croftová. Přibyla možnost aktivování next-gen grafiky, která tedy rozhodně nextgenových titulů nedosahuje, ale pokoukáníčko je to stejně docela pěkné. Celkově jsem měl po dohrání velmi pozitivní pocity srovnatelné s pocity z prvních dílů hraných v letech malého caparta. Takže za osm.