The Elder Scrolls IV: Oblivion

V případě Oblivionu procentuální hodnocení nevypoví vůbec nic. Proto jsem se pustil do trochu delšího komentáře, který snad obsáhne alespoň to nejzákladnější minimum, co bych chtěl k této hře vyjádřit.

To co Bethseda vypustila, se ani plnohodnotnou hrou nazvat nedá. Je to spíš hřištěm pro hrdiny, které se snaží tvářit jako celistvý uvěřitelný svět a naprosto v tom selhává. Dostane se vám prostor plný dungeonů, které tam jsou jen proto, aby tam byly. V rozsáhlé krajině můžete jít svou vlastní cestou a dělat, co chcete, podle svého uvážení a vlastním tempem, což je celé fajn. Můžete třeba po krajině pobíhat a lovit zvěř, prozkoumávat dungeony, okrádat měšťany a... To je vlastně v základě všechno. Ze začátku to působí úžasně a lákavě, ale stačí pár hodin hraní, aby hned bylo vidět, že vlastně těch možností tolik není, že děláte jen dokola to samé, pouze v drobných obměnách. Tady se prostě sází více na množství než na detail, kvantita převládá nad kvalitou a generičnost hraje prim. Dungeony jsou jen různou variací na čtyři až pět základních typů, města plná generických postav s generickými hláškami a všichni mají své obecné chování, které často v konkrétních situacích vede k absurdním scénám. A samozřejmě se vám nevyhnou bugy.

Naprosto v rozporu se základním duchem hry, která se aspoň snaží tvářit jako otevřený svět umožňující cokoliv, jsou samotné questy. Jejich příšerná lineárnost je až ubíjející. Vedou hráče za ručičku krok po krku. Výjimečně sice dostanete možnost zvolit si ze dvou stran, ale nejde o nic extra a vždy jen přesně tak, jak vám to hra naservíruje. Prostě místo jedné cesty, máte nalinkované dvě kratší. Jinak obecně se questy pohybují od naprosto dementních až k slušně zajímavým. Pokud jde o hlavní dějovou linii, to nejlepší co o ní můžu napsat je, že se dá ignorovat.

Není moc herních firem, které by si mohli dovolit co Bethesda - Vydat cosi průměrné kvality, ale díky silné komunitě a snadnému moddingu na tom slavit úspěch. Tedy druhé spíš předpokládám. Jak snadné je vytvářet mody pro tuto hru nevím, ale jako hráč musí říct, že Oblivion si svou prázdností a nedodělaností o doplnění mody vyloženě říká. Pokud se ve hře objeví nějaký zajímavý nápad, je spíš jen nakousnut a o jeho pořádné provedení se starají až modifikace. Právě jejich obrovský výběr je nejsilnější stránkou Oblivionu. Začal jsem hrát už se slušnou hrstkou nainstalovaných modů a během hraní jsem přidával další. V prohlížení dostupných modifikací a v hledání, čím by šlo hru ještě vylepšit, jsem objevil nezvyklý druh zábavy navíc. Mody mi umožnily hru vylepšit, obohatit, doplnit o lokace i funkce, upravit tak, aby se dobře hrála se zvolenou postavou (v mém případě zloděj). Vždy, když mě napadlo, že by hra ještě něco potřebovala, asi tak na 90 % jsem to našel. Pokud jste ochotni takto k Oblivionu přistoupit, čeká vás možnost značného upravování hry k obrazu svému, což u většiny jiných možné není. Jenomže se jedná o velké "POKUD". Ne jen tak někoho bude bavit prohledávat hromadu modifikací, zjišťovat, co vlastně dělají, řešit různé technické problémy a jejich vzájemnou (ne)kompatibilitu. Přináší to spoustu úskalí a je potřeba se do toho aspoň trochu pustit ještě před samotným hraním. To většinu hráčů celkem pochopitelně odradí a jen jakási zvláštní konstelace mojí nálady způsobila, že mně se to nestalo. Hlavně je ale potřeba zdůraznit jedno: Modifikace z Oblivionu jinou hru neudělají. Všechny výše zmíněné problémy zůstávají, včetně mnoho nezmíněných. Dokážou ale udělat z Oblivionu zábavnou hru.

Velký Oblivion, všemi recenzenty vynášen do nebes ještě před vydáním natolik, že jsem znovu (po Morrowindu) udělal tu chybu a začal jsem se na něj těšit. Devítková až desítková hodnocení napovídají, že je to skvělá hra, ale já si to nemyslím a napíšu proč. Nutno uznat, že Oblivion má opravdu dobrý začátek - celý první dungeon jsem měl pocit, že tohle RPG mě opravdu bude bavit. Dobrý RPG systém, kde se vylepšuje to co často používáte, krásná grafika, svižné souboje z první osoby. Po dokončení tvorby postavy a vycházce ven však už mé nadšení jenom sláblo. Svět je opravdu velký a na můj vkus opravdu prázdný. Můžete jít třeba několik minut aniž byste někoho potkali, což je dle mě v RPG hodně špatně. Sem tam potkáte nějakého toho srnce, který vám bleskurychle uteče a zase jste sami. Svět musí připadat prázdný a uniformní každému, kdo hrál někdy kterýkoliv díl ze série Gothic. Oblivion namísto toho (stejně jako Morrowind) sází na rozlohu a nějaké detaily ho moc nezajímají. Druhým, pro mě také zásadním bodem, jsou "vesnice". Jsou to všechno města s hradbami a připadají mi všechna nakopírovná i s obyvateli, kteří odpovídají na otázky pořád stejně. Každé město má velké kamenné hradby, dveře s loadingy a vypadá (pro mě) prostě totožně. Klasická středověká vesnice je pro vývojáře z Bethesdy vesnicí španělskou. Postavy jsou nemastné neslané a nevybudoval jsem si k nim žádný vztah, přitom by stačilo, aby rozhovoru-přístupná byla třeba jen desetina z nich a namísto defaultních odpovědí měla předkonstruované rozhovory. Když k tomu přidám system levelování příšer, které jsou pořád na stejné úrovni jako vy, takže na levelu 1 můžete vymlátit komplet jednu z pekelných bran a chybí tak nějaká výzva, tak mi z toho nevychází víc jak 60%. Série TES mi prostě svým pojetím nesedí a bavila by mě v případě, že bych za a) hleděl jen na grafiku nebo za b) nikdy nehrál jiné RPG, které jsou prostě lepší. Podotýkám, že jsem hrál první verzi hry bez jakýchkoliv modifikací.

Oblivion je podle mě takovým smutným milníkem v historii RPG. Přes počáteční nadšení jsem postupně vystřízlivěl a zůstal mi jen dobrej pocit z pěkný grafiky a promakaný fyziky...ale kvůli tomuhle přece nehrajem RPGéčka ne? Všechno se tady zjednodušuje, hráč je vedenej za ručičku jako malý dítě(nemyslim tim souboje, ale systém questů, "možnosti" dialogu atd.). Hry se prostě asi musí prodávat a složitější tituly nejdou tolik na odbyt, protože přece jen mezi hráčema je většina pod 15 let a podle toho to asi taky musí vypadat. Doby, kdy se člověk bál kliknout na nějakou odpověd, protože netušil, jak bude daný NPC reagovat jsou pryč...tady na ně prostě můžem bejt hodný nebo ne a je jasný, jak to dopadne. Hlavní příběh by se dal dohrát za pár hodin a ten finální boss?? Co to jako mělo bejt? No konec prostě...

Tahle hra mi přijde jako určitej typ holek. :) Na první pohled nádherná, okouzlující až uhrančivá, se kterou chcete strávit co nejvíce volných chvil. Čím více ji ale poznáváte, tím více vám připadá dutá, nezajímavá a dělající ze sebe něco, co v žádném případě není. Sázet jen na šminky a jakýsi šarm se fakt nedá, i když přiznávám, že i já na nějakou dobu podlehnul.

1 minuta dialog, 10 sekund kotrola mapy + teleport k najblizsiemu mestu, 5 minut beh z mesta k dungeonu, 30 minut vycistenie dungeonu & splnenie questu. 3 sekundy teleport k NPC - Quest complete, well done good job.

Asi takto vypada 99% questov v hre. Genericke? Urcite. Zabavne? Ani nahodou.

Oblivion je jedina hra kde sa mozete stat archmagom - sefom mage guildy bez toho ze by ste za celu dobu pouzili co len jeden spell. Podobne, sefom fighter's guild ci thief's guildy ze by ste boli bojovnik, alebo zlodej. Nie je problem byt sefom vsetkych gild naraz a zaroven sa stat este aj najlepsim bojovnikom siroko daleko a ziskat titul arena supreme champion master ultimate XXX free enlarge... A k tomu dodam, toto vsetko mozete ziskat na LEVELY 1.

Nasleduje smrst anglikanizmov, ktore vyjadruju moje pocity z hrania:
Konzolovy Interface, level scale, BUGY, auto level, instantny travel, BUGY, quest tracker, voice acting, BUGY, FPS aim, genericke dungeony, fast respawn a neviem ci som spominal BUGY. Pre zrozumitelnost este uvediem, ze tento vycet povazujem za NEGATIVUM pre RPG hru. Ak nahodou mate dojem, ze level scale, alebo quest tracker su pozitiva v RPG hre tak Vam gratulujem k vyberu zanru a doporucujem skusit skvele RPG kusky ako napr Half-Life, ci Far Cry.

Hra by zrejme u mna dostala 0%, ak by neexistovali mody pre ktore sa oplati stravit dobrych 10 hodin hladanim a zistovanim ich vzajomnych kompatibilit. Tu poslednu vetu je treba brat so stipkou sarkazmu.

Jedna z nejrozporuplnějších her, jaké jsem kdy hrál. Na jednu stranu se nedívím hodnocení pohybujícímu se okolu průměru, sám bych čtvrtý díl série TES takto v některých úsecích ohodnotil. Pak tu je ale druhá strana mince, která se odkryje při ignorování generického prostředí, čtením jen podstatných dialogů a soustředění na samotný prožitek z objevování neznámého. Nebo jednoduše nainstalujete některé z modifikací upravující skoro vše myslitelné.

Oblivion se ke mě dostal ještě v roce kdy vyšel. Dokonce byl jednou z prvních her, jenž jsem dostal za plnou pořizovací cenu, a nakonec v něm strávil bezmála sto hodin. Ač byl Oblivion plný hluchých míst, dokázal vždy po čase přijít s něčím novým. Například hned jeden z počátečních úkolů v městě Kvatch, projíždky na koni v zasněžených vršcích při tlumeném dusotu kopyt do sněhem zakrytých skalisek či vzestup hrdiny v kastovním žebříčku při boji v aréně.

Díky všemožným úkolům pro cechy, deadrické bohy u svatyní či jen pro obyčejné občany Cyrodillu (například quest s malířem uvězněným ve svém obrazu byl obzvláště povedený) vydrží hra opravdu dlouho – a sterotypu jde díky modifikacím prostředí či nahrání nové hudby (já použil hudbu z Conana a hodila se perfektně) zabránit. Ještě bych rád zmínil grafiku, kterou dodnes považuji za technologicky nejzdařilejší společně s Gothicem 3 ve všech RPG hrách. O tom, že Oblivion musím mít mě přesvědčila tato ukázka.

Celkem mě mrzí, že jsem se k předchůdci - Morrowindu/Daggerfallu nedostal dříve, ale Oblivion mi to plně vynahradil a dokázal i přes četné zjednodušení v systému zaujmout na dlouhou dobu. Navíc když nedávno vyšla skvěle vypadajíci modifikave Nehrim, je tu důvod znovu oprášit Oblivion.

Nene, tahle hra není klasický typ RPG. Ono to ani v podstatě není RPG. Důvod vylepšovat postavu je potlačen levelováním světa, questy které mají víc než jedno řešení se dají spočítat na prstech jedné ruky, a hráč nemůže ovlivnit hlavní příběh prakticky žádným způsobem.Spíš než RPG je tahle hra akční/fps/adventure ve fantasy světě.

A přestože spíše preferuju ten klasický typ RPG, s choices and consequences ála Fallout, tahle hra je nářez.Zrovna nedávno jsem si Oblivion spolu s oficiálními pluginy a datadiskem nainstaloval, aplikoval pár základních modů (BTMOD na zlepšení interface, Natural Environments, No Annoying Messages a neoficiální patche navíc k těm oficiálním) a nechal se Oblivionem na dobrých 40 hodin pohltit.A to jsem se prakticky nedotkl hlavního questu, ani Dark Brotherhood linie (která je údajně na Oblivionu to nejlepší).V Shivering Isles jsem strávil mnoho hodin, a z hlavního questu jsem taky splnil jen začátek.A nenudil jsem se ani vteřinu! Prostě si to tak nějak vychutnávám, spousta těch questů je totiž opravdu dost napaditých, ten svět je místy doslova úchvatný (a s SI i variabilní), ta svoboda a rozsáhlost je v rámci her bezkonkurenční.

Všechny ty výtky na adresu Oblivonu jsou oprávněné - a přesto si ho spousta hráčů včetně mě dokáže skvěle užít.

Ale na druhou stranu - jsem rád, že Bethesda na Fallout 3 aplikuje jiný game design, a místo rozsáhlosti se soustředí na volby a následky, a na vlastní role playing.Uvidíme v říjnu jak se jim to povedlo.

Akysi cierny brat medzi bielymi oveckami v zanri RPG. AJ napriek ozajstnej volnosti a mnozstvu moznosti si nezasluzi vyssie hodnotenie. Je ako balon, nafuknuty, no vnutri prazdny. Koncept hry bol pravdepodobne splneny, kedze zakladnou schopnostou hry su pluginy.

S cim asi tvorcovia ratali, pretoze tie dokazu hru podla roznych chuti hracov vysvihnut vyssie. No hodnotim "vanilla" verziu hry, cize bez vsetkych DLC, ci uzivatelskych rozsireni.

Tvorba postavy je pekna, uvodny dungeon an prve zahratie tiez kvalitny, no ak chcete rozohrat hru po desiaty krat, mate pripraveny save pred opustenim imperial prison.

Ku grafike nemam co dodat, aj napriek mnohym ohlasom, ze je vyvazena a nenarocna, musim nesuhlasit.

Pribeh je v kratkosti: kratky. Cisty herny cas na dohratie hlavneho pribehu je len niekolko hodin, to som radsej hral za temne bratstvo, to bol ozajstny pribeh. Plny zvratov, intrig, pomsty a vrazd, presne podla mojho vkusu. No okrem temenho bratstva je v hre viac cechov, a omnoho viac uloh, questov. No aj napriek tomu, drviva vacsina z nich su prazdne, bezduche a posobia prvoplanovo.

Celkovo asi trojstvrtinove hodnotenie. Akoby ste dali do kolaca 3/4 ingrediencii a upiekli ho pridlho. Este by sa to dalo zjest, no stale by tam nieco chybalo ;)

Grafika sterilní, města jeno velké copy & paste, úkolů je v roztahaném světě minimum, ale alespoň jsou často docela orginiální, jejich obsah je ale vždy přímočarý a cest ke splenění je jedna, nanjevýš druhá kosmetická, postavy ploché, blbé, klidně během rozhovoru třikrát změní hlas, samozřejmě mluví teploušskou angličtinou, a rozhovory jako takové jsou ubohé.

Abych vydžel hrát, musel jsem zaprvé instalovat OOO, zadruhé hodit posuvník obtížnosti doleva. Pak jsem se bavil na vybíjení dungeonů. To mě časem přestalo bavit, tak jsem dojel hlavní quest-linii a splnil těch pár questů co jsem na ně cestou narazil.

Ocenit musím sytém questů kdy vás na ulici často oslovují lidé s úkolem na základě vašeho předchozího jednání. Taky vývoj postavy alespoň jako systém je povedený a rubání se v dungeonech zabaví docela na dlouho...
Celkově vzato jsem se většinu času i bavil, hlavně proto, že dungeonů je ve hře požehnaně :)

Kdo hledá strhujcí příběh, plný epických momentů a proslovů k vojákům při kterých se vám zastaví dech, tak by si měl asi jít zahrát něco jinýho. Kdo však chce žít ve skvělém fantasy světě, tak je Oblivion přímo pro něj. Serie TES se nikdy nepyšnila nějakým vymakaným bojovým systémem nebo filmovými momenty a ani to v Oblivionu neni. Soubojový systém se od dob Morrowindu sice dost vylepšil, ale stále to je obyčejný sekání a krytí + kouzla. Naprosto to stačí, ale nijak se to nevyvyšuje nad ostatní hry. Co ale už někdy vyrušuje je level scaling který se opravdu moc nepovedl(jde samozřejmě upravit pluginama(např.:Oscuro's Oblivion Overhaul )). Serie TES se ale vždy pyšnila obrovským světem, neskutečným počtem questů, a velkým množstvým rozmanitých skillů.

Příběh Oblivionu se vleze do cca 25 hodin (já to měl za 37, ale nespěchal jsem) ale k tomu máme ještě questy za mage, fighters a thievs guildu, dakr brotherhood, daedry další hafo vedlejších questů, arénu a kdoví co ještě. Takže z toho vyleze, že po 100 hodinách hraní máte ještě spoustu "práce" před sebou. Do toho si můžete koupit barák, kde jsou někteří úchylové schopni ztratit mnoho času rovnáním věcí do regálů. (Přiznávám, jsem úchyl) Vyžijou se zde i bylinkáři, protože ani v Oblivionu nechybí spousta rostlinek, které je možné zpracovat na lektvary a jedy. Pro hráče řešící problémy za pomoci magie je zde připraveno adekvátní množství kouzel rozdělených do 6 skillů (zmizel Enchant) a komu by nestačily kouzla, tak si po získání dostatečného postavení v mage guildě mohůže vytvořit vlastní kouzla. Pro zapřísáhlé rubače čekají však už jen Meče, Blunt(kladiva, sekery atd...) a štíty, nebo to mužou rubat pěstma. Lehké a těžké zbroje jsou samozřejmostí.(střední zmizeli) Pro zloděje čeká klasická sestava plížení, otevírání zámků a střelba z luku. Nechybí ani Akrobaci a Atletika.
Příjemné je že i přes monstrózní množství questů zde nenajdete moc questů typu zabij 10 příšer, nebo přines 10 kůží. A sem tam člověk narazí na opravdovou perlu.
A když by to někomu přišlo málo, tak tu je stále construction set a tísíce pluginů, které vám údělají z Oblivionu téměř cokoliv (je i plugin přidávajcí do hry brokovnici.)

Tamriel ještě disponuje bohatou historií, a mnoha legendami které si může hráč přečíst v knihách. A graficky je i na dnešní dobu Oblivion moc pěknej(až na ty obličeje(upravuje plugin Improved Facial Textures))
Chápu že někdo nesdílí můj názor ale já TES prostě miluju. Objektivní hodnocení by bylo asi tak 85-90%, ale já prostě nedokážu nedat 100%

Tato Hra mě opravdu zprvu nadchla a já očekával že mé nadšení vydrží či dokonce se vystupňuje ale...
1.Po pár hodinách hraní jsem zjistil jak neskutečně prázdný je tento plný svět
Obyvatelé melou dokola stejné vály a to i když jsem byl mistr magické, fighterské guildy a mistr arény ,tak nebyl problém aby strážný místo aby (díky poctivě vydřeného titulu) náležitě pozdravil tak se na mě nepříjemně obořil....pcháá a pak ho nesekněte po hlavě:)))
2.Ano tato hra je bezpochyby dobrá , skvělá jen je jiná....řemeslně skvěle zpracovaná téměř bez bugů ale jako by místy postrádala duši- bylo jen pár okamžiků kdy jsem se sžil s hrdinou a to je asi u rpg špatně alespon pokud hraji já:))
3.Všude pobíhají daedry...a ono zavírání bran mě sr..o víc a víc poněvadž jsou vesměs vygenerované.

Spíše arkádové RPG pro konzolisty. Obrovská spousta chyb (né bugů) a zbytečných omezení. Skvěle hratelné až po aplikaci mnoha "nezbytných" modů. Hlavní linie docela stereotypní a krátká, nepříliš zajímavá. I přesto návykové, velká spousta možností a spousta hodin zábavy, technicky na vysoké úrovni. Vysoké hodnocení hlavně kvůli dlouhé hrací době a replayabilitě.

Jakožto veliký milovník série Gothic jsem se do Oblivionu vrhl s velikým nadšením. Mám rád rozlehlé světy a Oblivion se rozhodně řadí mezi ně...

Jakmile jsem se rozkoukal, opravdu jsem nadšený byl, ale postupem času hra sklouzla do jakéhosi stereotypu. Je tam hromada věcí, které bych udělal jinak, je tam hromada nedoladěností, je to prázdný, je to často až nepříjemně generický a je to na RPG poměry až nechutně lineární. Přesto jsem u hry vydržel. Proč? Protože se mi strašně líbil herní svět. Po hratelnostní stránce byl sice nehorázně roztahaný, ale na oko krásný, atmosférický a rozlehlý. Občas jsem až zapomínal dýchat. Oblivion disponuje opravdu krásnou grafikou, která se nemá za co stydět ani dnes.

Celý svět je hodně promyšlený, má kompletní mytologii, hromadu knih k přečtení, desítky questů a stovky dungeonů. Hra na hráče hned ze začátku vychrlí hromadu možností, což je sice plus, ale pak už nemá co nového nabídnout - kromě více či méně zábavných questů. A ty jsou důvodem, proč jsem u Oblivionu vydržel až do konce. Ačkoli nejsou po herní stránce nijak inovativní, díky různým okolnostem a chytlavým rozhovorům s NPC jsou zábavné.

Po herním světě se nachází stovky dungeonů. Nedoporučuju se jimi zabývat, protože jsou generické a odměny za prozkoumání prachbídné. Díky totální nevyváženosti itemů není potřeba tam vůbec lézt. Já osobně získal jeden z nejlepších mečů po několika hodinách hraní a jedno brnění mi vydrželo skoro celou hru. Hlavní příběhová linie je průměrná, více jsem si užíval questy vedlejší – zejména ty pro Temné Bratrstvo a zlodějskou quildu.

O Oblivionu by se dalo ještě říci mnohé, ale většina věcí už byla vyřčena v komentářích ostatních a to i mnohem lépe. Já jen snad dodám, že Oblivion není žádnou devadesátkovou hrou a zařadil bych ji mezi neprávem nejvyhypovanější hry vůbec. Je sice z jistého směru promakaný, je krásný na pohled, místy i dost zábavný, ale hratelnostně není vůbec doladěný. Tvůrci si dle mého ukousli moc velké sousto, než dokázali zpracovat.

Věřím, že mnohé věci dokáží opravit modifikace, ale já hrál úplně bez nich. U Morrowindu jsem s nimi pohořel a tentokrát jsem se jim teda radši vyhnul.

Mě osobně tedy prázdnost světa v nějaké větší míře nevadila. Užíval jsem si s koněm projíždky lesem, sjížděním polí a cvalem k městům. To že je každá vesnice obehnaná hradbami není pravda, potkal jsem x vesniček, které měli jenom třeba plůtek okolo sebe, pár baráčků a samozřejmě hospodu (třeba ta, kde trpí obyvatelé pernamentní neviditelností v důsledku pokusů mága v nedaleké věži). Samozřejmě, větší města jsou vždy obehnané hradbama, ale rozdíl v nich přeci jenom je, někdy dost podstatný. Jedno město je komplet postavené ze dřevených baráků které vypadají velice levně a chatrně, město má přístav, další město na severu je komplet pokryto sněhem, většina budov je roubená, až na kostel, další město ve vnitrozemí je klasicky ve středověkém stylu atd. V určitém úhlu pohledu hra může být prázdná, ale člověk zase získává pocit, že je to uvěřitelné a opravdické, protože, já kdyz půjdu za město do lesa, nepředpokládám, že tam potkám zástup zvířátek atd. Co se týká levelování příšerek, souhlasím. Je to velice neštastné a hru to sráží... Jako celek ale musím Oblivion hodnotit velice pozitivně, ta hra mě prostě špičkově bavila.

Skvělá grafika a skvěle propracovaný svět. Ze začátku mě hra plně nadchla a místo hlavního questu jsem plnila vedlejší. Ze začátku našení cestovat po Cyrodiilu jen na koni a vychutnávat si pohled na přírodu.

Bohužel ale suprové grafice odporuje hlavní dějová linie,kterou jsem byla shopná dohrát za dva dny. Po splnění questů u různých cechů pro mě hra skončila. Najednou je to celé prázdné a bezužitkové.

Na poprvé mě bavilo projíždět krajinou,objevovat svatině a dělat kvesty v malých osadách u prostřed lesa. Také se mi líbí rozsah krajiny a rychlé cestování ,které občas usnadnilo situaci.

Jinak výběr postav a možnost úpravy vlastní postavy je perfektní. Horší už je to s lidmi,kteří mluví všichni téměř to samé a ať už ve hře volíte jakkoli konečný výsledek ve hře to nijak neovlivní..

Hrála jsem to jednou ,vybrala jsem si lesní elfku,ale vzhledem k tomu,že zde je nedomyšlené,že i mimo quest si můžete dělat prakticky cokoli ,při čemž ani netušíte,že jste si narušili dějovou linii. Tuďíž jsem si musela hru rozehrát znova a opakovat vlastně vše,co jsem udělala doposud.. Chybí mi větší volnost v rozhodování a celkově questů mi přijde velice málo..Ta možnost volby mi velice chybí..

Tak já nevím, jestli jsem hrál stejnou hru jako většina z vás, ale mě Oblivion naprosto učaroval a když jsem ho po nějaké době dohrával, bavil mě stále stejně, jako na začátku. Graficky je hra úchvatná, designově taky, prázdotu bych nezmiňoval, to si jako myslíte, že vyrazíte do lesa a potkáte patnáct NPC? Jasně že ne, maximálně pár zvířátek a potvor, co byste jako chtěli :-)

Oblivion byl první RPG, které jsem skoro dohrál do konce. Bohužel mne od něj odradil určitý stereotyp a pro mne až moc velká rozloha na porchození. Ale popořadě.
Začátek, nádhera, volba postavy vyřešena dobře, možnost úpravy obličeje dokonalá. Když se člověk dostal z vězení a měl možnost se rozhlédnout po okolí,skoro Vám upadla spodní čelist. Pak přicházelo jedno překvapení za druhým. NPC, příroda, města, banditi, prostě nádhera a navíc to i fungovalo. Bohužel mne nějak nic extra nenutilo držet se hlavní dějové linie a tak jsem raději plnil vedlejší úkoly. A to je kámen úrazu. Vedlejšáky jsou víceméně na jedno brdo. Sem tam se najde originální, trochu se zaplete, ale ve své podstatě je to pořád to samé.

V celkovém hodnocení musím ale vývojářům přiznat, že odvedli opravdu kus práce.

Oblivion je jedna z prvních her, které jsem si koupil, když jsem měl nový Xbox.
Na začátek by se asi slušelo říct, že nejsem nikdy nebýval největším příznivcem fantasy RPG, nebo RPG obecně, možná proto, že mně znechutilo v mladším věku Diablo a od té doby jsem se jim vyhýbal. Teď už naštěstí vím, že Diablo je hovadina a s RPG to nemá společného vůbec nic a Oblivion mi dokázal krásu epických role-play her.

Hlavní plus, který mně oslovil, je oholení principů. Přistupoval jsem k Oblivionu s nedůvěrou, protože z videí a obrázků na mně působil jako poměrně nepřehledná a přeplácaná hra, ve které mi bude jenom pochopení systému trvat měsíc, ale kupodivu je to jedna z nejpřístupnějších her a "learning curve" stoupá okamžitě nahoru.
Vybral jsem si postavu, a šup do hry. Po poměrně otravném, ale uznávám že potřebném začatku, jsem vystoupil na denní světlo do Cyrodiilu a od té doby jsem byl u televize jako přikován.

Větší a chutnější hamburgery zábavy se ovšem podávají až po skončení hlavní příběhové linie, kdy už jsou všechny brány do Oblivionu zavřeny a nádherný svět se otvírá v celé své kráse. V poledním slunci pozovat z výšky hor hlavní město je k nezaplacení, ale ještě větším zážitkem jsou nepříběhové úkoly. Nadsázka a přitom skvělá atmosféra, kterou Bethesda vytvořila je pohlcující.
Bez pochyb - hra, která si zaslouží 100%.

Vzpomínka na Oblivion se mi mísí s propařeným létem. Celý svět Oblvionu mě pohltil, hlavně kvůli krásnému a různorodému prostředí a grafice. Veliké množství zbraní, levelování, aréna a guildy... hra obsahovala snad vše, co by šlo ve fantasy světě dělat. A Cyrodiil... neuvěřitelně propracovaný živý svět, na kterém nebylo snad jediné hluché místo.
Questy sice hodně podobné, nejzajímavější byli vždy za "ty zlé", ale nikdy nezapomenu na quest Rat problem nebo poslední ultimátní quest za zloděje.
Zamrzí jen sem tam pár bugů, které ale při velikosti hry snad nešly ukočírovat a dle mého názoru hru autoři vyvedli na jedničku s hvězdičkou.
O Oblivionu by se toho dalo říct ještě spousta, ale všechny jeho krásy člověk musí sám hrát. Řekl bych, že Oblivion nastavil vyskou laťku budoucím RPG a pro mě ho ještě dlouho nic nepřekoná.

Přiznám se rovnou - nemám tuhle hru rád (netýká se celé série). Nemalou měrou totiž přispěla k obecnému trendu hloupnutí/zakčňování sandbox RPG. Čistý odpad to samozřejmě není... člověk si říká, krásná hudba, ale krom precizní práce pana Jeremyho Soulea mě nenapadá jediná podstatná herní složka, kterou bych mohl označit za velký klad, snad jen blbůstky typu chaple climbing. A co se týče originálního levelování, raději pomlčme. Erhm.