Rage

Prvotní technické potíže řádně zakroutily s respektem, který chovám k id Software. Carmack si prostě nemůže dovolit takové lajdáctví, aniž by si tím neutrhl pořádnou ostudu. Ale co už.

Grafika Rage mi tak trochu připomínala celshadový styl Borderlands, ovšem s poněkud detailněji říznutými texturami. Exteriéry vypadají skutečně dobře, obloha se slunečními paprsky a skaliska v dálavách zaujmou a potěší oko. Oproti tomu interiéry mají našlápnuto k těm nejhůře vypadajícím za posledních x let. Je k nevíře, co nám id Software u tříáčkové hry servírují v roce 2011...

Při chození ve městech si člověk odpočine od střílení, pokochá se pohledem na povedené postavy, kde každá je jiná a má solidní gestikulaci a dabing. Hlavní je samozřejmě akční stránka hry a hutné přestřelky, které především s mutanty dostávají adrenalinový nádech. Ovšem co si budu namlouvat, level-design je příšerný. Stereotypní úrovně často nedávají smysl, autoři se také uchýlili k laciné recyklaci lokací při sekundárních misích, kdy procházím už jednou navštívené místa, jen z opačné strany.

Oproti tomu ježdění je ee a zbytečně mi kazilo celý dojem ze hry. Přejíždění mezi vzdálenými místy bych ještě překousl, ale závody jsou jedno velké zlo a přiznávám, že jsem se je snažil ignorovat co to šlo.

Zklamala mě nízká obtížnost, kdy na Hard se jednou rukou dloubu v nose. Zklamaly mě neviditelné stěny, nepřeskočitelné židle a nerozbitné všechno. Zklamaly mě zbraně, kdy z BFG jsem si ani jednou nevystřelil, zklamala mě délka a nevyužitý potenciál otevřeného prostředí. Zklamalo mě neuspokojující zakončení.

Mnou nejočekávanější hra tohoto roku mě... jak jinak - zklamala. Čekal jsem vyšperkovanou a profesionálně vytvořenou střílečku a místo toho jsem dostal jakýsi hybrid.

**/5

Herní doba: 12hod 50min
Obtížnost: Hard

Pokud si chcete hru jakš-takš užít a nemít po dohrání trpkou pachuť v ústech, ihned zapomeňte na veškeré standardy id software, přimalujte v Malování Johnu Carmackovi knírek a oslí uši, vsugerujte si, že Quake 4 byl nejlepší díl série a definitivně „uznejte“, že Firefly válcuje Battlestar Galacticu...

Hotovo? Tak hurá na Wasteland! Hra vás vyhodí ve velice pohledné a na první pohled rozlehlé pustině, po prvním rozkoukání zjistíte, že atmosféra futurismu a westernu (jak vystřižená z Firefly) dává všemu spíše nádech pohody, než napětí a boje o přežití. Procházíte se okolo, ale ono až není tak, kde se procházet, spíš tedy klikáte na postavy, z nichž hlavouni vám dávají úkoly a všichni ostatní opakují nudné formulky o tom, na co byste si měli dát pozor a jak to tady chodí. Mezi jednotlivými misemi se musíte dopravovat vozítkem, přičemž po cestě vás zpravidla napadají jiná vozítka... Jako nápad se mi to líbí, ale zatímco takové GTA žije vlastním životem, a tudíž transport z místa na místo představuje nejen skvělé zakomponování hráče do herního světa, ale také i potěšení samo o sobě, Rage na tom zdaleka není tak dobře. Projíždění se krajinou by bylo pěkné, kdyby všude nevedla jen jedna jediná cesta, navíc hluboce pohřbená v kaňonech tak, že jen málokdy vidíte, co je za nosem. Samotné střílení je pak velice triviální, na nepřátele nelze ani mířit, musíte na ně čučet čelem a pak se vám bude autozaměřovat na nejbližší cíl, bože... A jízdní model je trochu jak na kokainu – přehnaná citlivost zatáčení apod. S tím jsou spojené i závodní okruhy, normálně bych hodnotil možnost zajet si pár koleček s raketometem na střeše jako vynikající vsuvku, ale takhle to bylo jen stěží nadprůměrné...

Rage se jaksi snaží být hrou pro všechno, snaží se inovovat a rozšířit žánr, jenže každý dobrý nápad má zde své „ale“, hned za každou pochvalou mám něco, co vytknout a vůbec, tento nevyrovnaný a jemně kolísavý pocit u hry jsem měl neustále. I ono zmiňované „chození si pro mise“ mi později začalo vadit, příběh je mizerný (závěr vyloženě zabitý) a jelikož samotná náplň misí je nesofistikovaná a arkádová, pauzy mezi nimi jen zbytečně vytrhávají z hratelnosti. Vzhledem k tomuhle se mi na mysl vkradlo Metro 2033, což byla hra, s mnohem intenzivnější atmosférou, až strachem, tudíž jakákoliv zastávka v obydlené oblasti působila hráči příjemnou úlevu a pocit odpočinku... Na druhou stranu samotné střílení je poměrně zábavné, prostředí vypadá pěkné, grafika interiérů je sice o poznání slabší než grafika exteriérů, resp. jakýchkoliv pohledů „z dálky“, ovšem design je ucházející. Když se tak prodíráte rozmanitými troskami a rozbořeninami a tu na vás škvírkou vysvitne sluneční paprsek, začínáte mít pocit, že tohle je konečně to, co od hry požadujete. Problém opět tkví v tom, že i mezi největším bordelem vede vždy jedna okatě uspořádaná cestička, vedoucí do vašeho cíle a nikam jinam. Připočtěte si k tomu nechvalné používání průhledných zdí a spínačů typu „tady jsou dveře, ale otevřou se až když vezmeš naprosto nesouvisející item a zabiješ všechny nepřátele okolo“ a jsme jak ve hrách před 10 lety.

Vůbec, itemů je ve hře moc, v každé misi nasbíráte 20 kilo píčovin a stejně nevíte, co k čemu slouží, jednou za čas mrknete do inventáře, kliknete „build all“ a jdete dál... Nechápu, proč je poslední dobou inventář pro tvůrce FPS takový problém, dokonce ani špičkové hry jako BioShock, či zmiňvané Metro 2033 nejsou schopné vytvořit situaci typu „vím, co k čemu slouží, vím, co sháním a cíleně to chci najít“. Všechny hry nás zasypávají harampádím, které stejně nikdo nepotřebuje, protože hru nakonec dohraje s jednoduchou brokovnicí... Mimochodem poznámka k obtížnosti (nejtěžší) – jednu misi se mi podařilo dohrát pouze mlácením pažbou... Na druhou stranu, když jsem si odvykl ukládat a náhodou umřel, naštvalo mě, že hra neobsahuje téměř žádné checkpointy, umřete a jedete klidně 15 minut znova.

Na závěr však musím zmínit, že až na technický problém, který v mém hraní udělal pauzu 3 měsíce, jsem ji dohrál téměř jedním, resp. dvěma dechy a to také něco znamená. Rage nemá žádné kulervoucí momenty, ani geniální nápady, nevyčnívá opravdu v ničem, ale zároveň vás v ničem vyloženě nerozhodí a nevědět, že je produktem id softu, tak snad ani tolik nezklame...

HW: Minimum: C2D 2 GHZ, 2 GB RAM, GF 8800/Ati HD4200 / Doporučeno: C2D 2.5 GHZ, 3 GB RAM, GF 9800GTX/Ati 5550

Ohledně Rage jsem neměl velké očekávání, nového Mesiáše jsem v ní od dob oznámení a prezentací neviděl, tak jsem k ní přistupoval s čistou hlavou a očekáváním že to bude jen další bežná FPS.

Příběh mě nijak neuchvátil, spíše mě zarazilo ve finále, jak moc položených otázek vůbec nebylo zodpovězeno, a to co autoři začali, nedotáhli do konce. Velké ambice zůstali na půli cesty, a svět který prezentují je směšně malý, a je z něj cítít že měl být větší, že právě volnost a větší rozsáhlost by si zasloužil. Přesto mně uchvátili města a osady pustiny, díky svému zpracování a stylizaci, ale hlavně mě překvapili NPC, svou vizáží, chováním a originalitou, se hráč setká s opravdu rozmanitou sebrankou, která zde přežívá a dotváří příjemnou atmosféru. Tleskám těmto charakterům, stejně tak pobavili gangy které jsou různorodé svým stylem a vzhledem členů(techmaniaci opravdu pobavili). Ohledně měst ještě, vedlejší minihry taky nejsou špatným nápadem, jen bohužel časem omrzí. Co ovšem zklame jsou závody, a pocit z jízdy. Tak nějak to hráče nemotivuje ani nebaví, tudy opravdu id ne.

Mise a místa jsou celkem různorodá a zajímavá, jen recyklace stejného prostředí pro vedlejší úkoly je opravdu špatným vtipem. Jiným šálkem kávy jsou ovšem souboje, kdy mutanti a jiní nepřátelé se snaží reagovat, uhýbat, stahovat se a celkově více odpovídat na situaci na bojišti. Za tuto snahu palec nahoru. Další plusko míří směrem k možnosti vytvářet si vlastní technické vychytávky jako parádní bumerangy které nepřátelé krají o sto šest, využíval jsem je opravdu častěji než konveční zbraně, další věcí jsou střílny, výbušné autíčka, ale hlavně neocenitelný společník pavoučí robůtek s kulometem. Toho prcka jsem si oblíbil, a často ho posílal porcovat mutanty. Jinak různorodá munice, to je taky prvek co bych rád viděl ve hrách častěji.

V Rage jsem se nakonec toulal a ztrácel opravdu rád, pustina nabídla skvělé a zábavné obyvatele, pěkné scenérie, dobře vyvedené města a osady, kvalitní dabing a solidní soundtrack, dobrý pocit z přestřelek a bojů, jen to vše skončilo dřív než bych čekal. Navíc mě chyběla větší volnost a svět k poznávání, příběh utnuli a spoustu věcí nedořešili, tudíž jen doufám že vznikne důstojný pokračovatel. Rage by si další šanci zasloužila.

"Týnrejdž wejstléééénd, oujééééééé...i když já bojovat musím. A nejsem ani zdaleka tak awesome."

Rage. Rage, Rage, Rage. Co všechno jsi mohl být, a co ve výsledku vážně jsi. Se svou hmotností a more importantly potenciálem jsi s přehledem mohl být GOTY kdejakého usmrkance a to se ti možná i povede, ale naprosto klidně jsi mohl být GOTY i těch z nás, kteří se svými nároky míří trochu výš. Mohl jsi být hrou, které bych bez rozmyšlení odpustil všechny technologické snople ve jménu ostatních aspektů, a s vidinou možné dlouhé trasy vyšlapané instantními fanoušky, jež by tě udržovali při životě dlouhá nadcházející léta. Ale ne. Ty si prostě tvrdohlavě musíš jít za svou nekompromisní leností.

Čím jsi mě potěšil:
- Veškerý zbrojní arzenál až na jednu vyjímku jsi obdařil parádním feelingem, který mimo jiné měl zavděk i fakt, že až do konce jsem s chutí své kvéry prostřídával navzdory faktu, že většina z nich mi byla naprosto k ničemu.
- Kompozicí jsi složil pomálu, ale za to sis dal u každé záležet. Když na to příjde, s chutí zakoupím i soundtrack.
- Jako mnoho z nás, z dálky vypadáš opravdu dobře.
- Zblízka to ale taky šlo, když se zadařilo. Zejména jak se v tobě hejbou enpécéčka byla radost sledovat.
- Wingstick je jedna z nejbáječnějších throwable zbraní ever. Tím si jsem jist.

Čím jsi mě trochu odradil:
- Dal jsi mi mnoho prostoru a prostředků hrát si, tvořit vlastní udělátka a pak je aplikovat na bojišti, ale že bys mi dal jakoukoliv motivaci tak někdy učinit, to už by zas bylo moc namáhavý. Ke konci jsem měl inventář přecpán k prasknutí a vlastně doteď ani nevím, k čemu většina tamních itemů slouží.
- A proč mě nikdy nenapadlo vedle sebe hodit třeba toho tvýho robopavouka? Protože už tak jsem každým koutem, ať už byl sebepřeplněný zadýchanými mutanty či jinou havětí, procházel jak uniklý prd riflovinou, takže ještě si hru ulehčovat mi na mysl opravdu nikdy neskočilo.
- Jak rychle jsi dorazil, tak si zase vyfičel. Fakt jsem nečekal, že se zdržíš jenom těch krátkých circa 10 hodin. Třebaže jsi mě lecčím sral, chtěl jsem s tebou strávit víc času. :(
- Ačkoliv jsi měl své světlé chvilky, většinou se na tebe zblízka opravdu nedalo skoro koukat. Za to, co tu místy předvádíš (zejména na autech, nábytku a takových těch zbytečnostech), by se jistojistě styděla ještě i taková Cate Archerovic.
- Proč jsi mi do inventáře nasoukal dobrou desítku zbraní, ale přímo v akci si mě necháš osahat jen čtyři? Máš to štěstí, že víc než čtyři zbraně jsem stejně nikdy nepotřeboval, ale našly by se časy, kdy bylo holt zapotřebí rychle vytasit brokovnici se spešl broky, což ale s tebou rychle nikdy prostě nešlo.
- Moc dobře víš, že už mám docela silnou averzi vůči nemluvným vraždícím psychoušům. Jo, uznávám, v takovým halflajfu mi to ani tak moc nevadilo, protože tam přece jenom nebylo právě mnoho příležitostí si s někým pokecat. Ale ty mě předhazuješ do konverzací každou půlhodinu a nenecháš mě říct jediný slovo. To je sprostý hele, si ti chudáci lidi musí v jednom kuse odpovídat sami. :/

Čím jsi mě pak už prostě nasral:
- Vysvětli mi, proč si u mě proboha musel týden sedět na suchu, než ses uráčil vůbec rozjet? A když už jsem tě teda dokopal k jakési funkčnosti, proč sis po každých dvou vteřinách pohybu musel dávat pětisekundový pauzy? Tos byl fakt tak línej?
- Umím si představit, že ty tvoje závody museli vonět úžasně peprně ještě na papíře, v teorii. Tak proč jsou v praxi tak otravný? Kde se stala chyba? Že by to bylo tím, že všechny ty tvoje postapo buginy se ovládají, jak autíčka na dálkače? Tak ostatně při projížďkách pustinou i vypadají.
- Co kristova noho na rožni měla znamenat ta poslední mise? Vůbec celý to finále? Tomu tam u vás říkaj grandiózní vyvrcholení? Apropo, co něco takovýho dělalo zrovna v tobě? V takovým Halo bych se ničemu nedivil, ale kde se tohle donebevolajícně trapné sci-fi vzalo zrovna tady?!
- Kuš má jedna milovaná, a ty z ní uděláš takovou ubohou nepoužitelnou mejdinčajna atrapu.
- S tím Nightmare si musíš dělat kozy. Prostě musíš.

Tak to vidíš. Ale nic si z toho nedělej, ono to pořád mohlo dopadnout daleko hůř. Ale mohlo a mělo to dopadnout daleko líp, z toho se nevykecáš. Mohl jsi se stát další instantní klasikou, ke které se budou příští generace modlit, ale místo toho jsi jen další tuctovou, byť relativně konzistentně zábavnou střílečkou do lajny.

Maybe next time, id.

Proč proboha vyhodili celej tým co měl na starosti textury to vážně nechápu. Tím si to u mě Carmack a spol dost podělal. Celá léta jsem žil v přesvědčení, že ID soft jsou FPSkový bozi, technologičtí mágové a jestli někdo umí, tak to jsou právě oni. No jo jenže od posledního Dooma už nějakej ten pátek uběhl a Rage aspoň podle prvních ohlasů nebyla zdaleka taková pecka jak jsem čekal.

Abych uzavřel ty TEXTURY! Je to HNUS! Je to dokonce takovej hnus, že to vadí i mě a to na grafiku moc nedám. Celé je to hlavně v interiérech odporně rozblité a než si na to člověk zvykne i dost nepříjemé na koukání. Zamrzí to o to víc že Rage je po výtvarné stránce nádherná hra. Tak pěkné postapokaliptično aby člověk pohledal. Prostě k zulíbání. A to to šlo i bez hříbku.

Je vážně fajn jaký svět ID soft vytvořil. Sice do něj jen nakoukneme, ale už teď si představuju co by se v daném univerzu mohlo odehrávat. Jaký by z toho mohl být možná i kult. Bohužel se ale Rage kultem nestane. Ne proto že by to byla špatná hra to vůbec ne, spíš není až tak dobrá a v dnešní době asi zapadne. Tím větší škoda že to není RPG.

Střílení se povedlo. AI sice neměla moc místa, ale přestřelky mě bavili. Dokonce jsem měl pocit, že čím déle hraju tím je to lepší. Mimochodem parádní motion capturing postav a jejich reakce na zásah. Oceňuju i různé druhy munice což se až tak často v FPS nevidí. Vložka s auty byla příjemná. Mad Maxe jsem vždycky mohl.

Ohromě oceňuju možnost zvolit si vlastní tempo hry. Ve hře je jen jedna předskriptovaná scéna a to hned na začátku. Pak NIC! Na dnešní dobu zázrak. Obecně mi přístup k hratenosti hodně sedl a je to přesně to co mi chybělo u Hard Reset. Stará akce ale s trochou té filmovosti. Autoheal nekomentuju... Dost překvapilo, že hra nemá závěrečného bose. A to nejen že ho nemá. Dokonce o něm jen uslyšíme, ale nikdy neuvidíme. Zvláštní.

Za mě má Rage palec nahoru. Čekal jsem víc, i když ani vlastně nevím co. Asi to mělo být celé "větší". Po dohrání ale musím říct, že mě Rage vůbec nezklamal a jsem rád jak to nakonec dopadlo.