Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Tuhle hru jsem si koupil natěšen po dohrání Dragon Age: Origins před pár měsíci, bohůmžel, čas dohrát ji jsem si našel až teď.

Po zapnutí hry je na výběr mezi předdefinovaným Shepardem, který vypadá docela divně, nebo se z něj pomocí editoru může stát i Shepardová. Editor je vcelku povedený a možností mnoho. Poté následuje výběr původu a "pozadí", takže Shepard může být třeba válečný hrdina, nebo i něco jiného, v každém případě, podle volby hráče s ním budou NPC jednat.
Poté následuje výběr povolání, které se zde dělí na 3 hlavní větve a jejich kombinace. Voják je zaměřený na boj a výdrž, Adept na Biotiku (místní obdoba magie) a Inženýr (hackování a poškozování štítů), popřípadě jejich kombinace.

Hra začíná jednou klasickou misí, která má být naprostá banalitka, ale něco nasvědčuje, že tomu tak úplně není. A opravdu, mise se zvrtne, a začne se rozvíjet parádní příběh, kterému takřka nic nechybí, nicméně hlavní se opravdu na první pohled nezdá (nevím, co bych měl napsat, abych nespoiloval).

Po téhle misi se hráč dostane na Citadelu, což je takové centrum známého vesmíru a vzhledem k tomu, že lidé jsou ve vesmíru novinkou (lidstvo prodělalo skokový technický vývoj po nalezení určitého artefaktu na Marsu), tak se k nim ostatní obyvatelé vesmíru chovají nedůvěřivě, popřípadě kritizují "mladost" rasy.
Ras je vůbec ve zdejším vesmíru plno, Kroganové, kteří mají omezenou možnost se rozmnožovat, Salariané, kteří žijí 40 let a jsou hrozně zrychlení, Quariané, kteří cestují ve své flotile a díky tomu nemají imunitu, takže nesundávají svůj ochranný skafandr, Asariky, které jsou jen ženy a množí se "myšlenkovým spojením"....ras je tu opravdu mnoho, a mají specifické názory a chování, a to nejen v rámci rasy, ale i jednotlivce.
Uvěřitelnost světa zvyšuje i Kodex, což je soupis informací, který svět dotváří. V DA měli tvůrci přeci jen jednodušší situaci, protože fantasy setting zná snad každý, takže ho stačilo jen trošku doupravit a vybrousit k dokonalosti, kdešto v Mass Effect museli vymyslet uvěřitelně celý vesmír.
Živost a uvěřitelnost je podržena prvními zajímavými úkoly v Citadele a procházkou po jejich čtvrtích.

Poté se rozproudí onen vychvalovaný vesmírný příběh, během něhož procestujeme celý vesmír a vyhubíme bezpočet Gethů (rasa robotů) a posluhovačů hlavního zlouna.

Cestování vesmírem se zpřístupní zanedlouho po návštěvě citadely a tak se hlavní hrdina, kapitán Shepard/kapitánka Shepard vydává na cestu plnou dobrodružství. Během ní hráč získá nové členy posádky, kteří ho doprovázejí jeho cestou. Tito členové mají své povolání (víceméně upravené povolání, co si vybírá hráč), a svou identitu. A pochopitelně rasu. Rasa ovlivňuje nejen pohled postavy na svět, ale i to, jakou zbroj může nosit, protože Quarian by v lidské zbroji umřel a Krogana byste do ní nenacpali. Osobnost těchto společníků je opravdu dotažená do nejmenších detailů, což spolu s dobře vyladěnými výrazy tváře a dabingem opravdu dělá VELICE uvěřitelný dojem, a to dokonce tak, že i postavy, se kterou jsem se moc nesblížil, mi bylo v určité chvíli -poslal jsem ji na smrt, ale bohůmžel jsem si do poslední chvíle myslel, že ji zachránil. Neexistují ale šťastné konce. líto. Mass Effect si tímto ničím nezadá s Dragon Age: Origins od stejného studia. Navíc, společníci se mohou do Sheparda i zamilovat a překvapivě dojde na decentně zpracované milování I když s Asarijkou..no nevím.

Společníci mohou s hráčem do boje vyrážet zároveň pouze 2, přičemž stiskem mezerníku se hra zastaví do taktického rozhraní a lze jim takto rozdávat příkazy.
Tento bojový doprovod získává úrovně i s hráčem (VŠICHNI, to znamená, že i ti, co sedí na lodi). Pochopitelně si lze vzít na každou misi jiný doprovod, nebo tahat svou oblíbenou dvojici. Hráč je ovšem musí vybavovat a vyzbrojovat, jinak jsou v boji slabí a nevyplatí se vyzbrojovat všechny společníky.
Vybraní členové posádky se v boji chovají opravdu inteligentně a své schopnosti používají s rozmyslem, takže neustálý dohled není nutný. Navíc se občas zapojí do rozhovorů, nebo i něco poznamenají. A to většinou stojí za to.

Po cestě vesmírem hráč získává lepší a lepší vybavení, skládající se s pistolí, útočných pušek, brokovnic, brnění a jejich vylepšení (například zápalné náboje, nebo dodatečné štíty na brnění). Toto vybavení se nejsnáze získá plněním úkolů, některé kousky lze koupit u mnoha (asi 4) obchodníků po celém vesmíru. Jeden je dokonce v hráčově lodi -tento maník nabízí zhruba ve třech čtvrtinách hry verze zbraní pro spektry, které jsou o dost lepší, než to, co běžně najdete a do konce hry se mi nepodařilo nají lepší.

Při sběru předmětů narazíte na inventář, který je klasického scrollovacího seznamového typu, což je trošku otravné. Výhoda naopak je, že každou věc, co najdete můžete rozložit na gel, využitelný k opravám vozidla Mako a otevírání krabic s vybavením. Toto se velmi hodí u těch největších krámů, co najdete, protože kromě prodeje dojdou i jiného využití.

Když už jsem naťukl, že vybavení se získává z úkolů, musím to dopovědět.
Úkoly bych rozdělil do těchto skupin. Hlavní úkoly, neboli příběhové, ty jsou opravdu skvělé, nemálo dělají rozhovory, ke kterým se dostaneme později. Poté jsou úkoly v Citadele, které jsou trošku horší, než příběhové, ale pořád dostatečně originální. Poslední skupina jsou úkoly ve vesmíru. Ty jsou sice zajímavě podané -často Vám někdo zavolá, že potřebuje pomoc tam a tam, popřípadě si něco přečtete v počítači, nebo uslyšíte ve výtahu v rozhlase. Bohůmžel, jejich průběh tak originální není. Většinou to znamená letět na planetu X v systému Y. Takže si otevřete nádhernou mapku a začnete prozkoumávat. Ta jediná planeta v soustavě, na které se dá přistát, je cílové místo. Tam většinou máte něco zabít.
Takže vezmete Mako (vozidlo) a vypravíte se na planetu. Planety jsou ale docela nepovedené, většinou je to hornatina s pár otazníky-většinou věci, které lze sebrat, sestřelené sondy, nebo doly rud. Projíždět je se fakt vyplatí, ale planety vypadají tak, jak vypadají. Žádné osídlení, zvířata, nebo rostliny. NIC. Dokonce ani žádná cesta, jen hornatina, a to fakt divná (mluvím jen o planetách, kde se nekoná příběh, příběhové planety mají normální přístav a zázemí), kterou naštěstí zdolá skvělé vozítko Mako, proti kterému se může jít kůň ze Skyrimu bugnout, protože Mako vyjede i téměř kolmý svah a navíc ho nejde převrátit. Jo a skáče. K tomu se ovládá nestandardně-W a S je dopředu/dozadu, ale A a D nezatočí jen kola do požadovaného směru, ale i přidá plyn, ale po chvíli se na to dá zvyknout. Tohle se dá svést na různou gravitaci na planetách. Stejně jako to řízení.

Po výletu na planetě následuje typické vystřílení různorodých potvor v laboratořích, případně stanicích, kterých jsou asi 3 druhy, takže je za chvíli budete procházet i poslepu. Tady se tvůrci mohli více vytáhnout, takhle ale je nutné brát tento typ úkolů jako nutné a repetitivní zlo.
Nicméně, tyto úkoly slouží dobře svému účelu. Zisku zkušeností pro Sheparda a jeho posádku, a jako zdroj vybavení, protože i na normální obtížnost je hra zpočátku VELMI tuhá, často nemáte ani možnost úkol optimálně splnit, protože je například vyžadováno řečnictví, což hráč neovládá v použitelné míře. Jakmile se hra přehoupne přes určitou hranici, tak není třeba tak zoufale shánět vybavení, protože je najednou všechno snazší. Na konci jsem se na normální obtížnost ani nemusel moc snažit. Nevím, zdali moje skupina (Shepard-Voják, Kaidan+Wrex) byla tak skvělá, nebo jestli byla obtížnost trošku nevyvážená. V každém případě, na začátku to byla řehole a na konci nůž máslem. Možná to bylo taky proto, že jsem si ke konci hry mohl koupit v obchodem téměř vše, protože peníze dostáváte skoro za vše, takže ke konci hry máte 4 miliony k dobru a není je za co utratit.

Tohle vše se ale utopí ve zmíněných kladech. A to jsem ještě nevytáhl jeden z hlavních trumfů hry-rozhovory.
Rozhovory jsou opravdu skvělé. Díky mimice a nadabování postav vyniknou i emoce, navíc dialogy působí velice filmově a skutečně. V hlase postavy opravdu slyšíte například odhodlání. Tato interakce s postavami neprobíhá úplně standardně-místo toho, že si vyberete větu a hlavní hrdina ji "přečte", vyberete spíše vyznění toho, co řeknete. Což je super a osvěžuje to hratelnost, protože nemusím "čekat, až se postava vykecá". Rozhovory tady probíhají tak nějak nenuceně, plynule. Členů posádky se můžete zeptat na jejich dojmy z poslední mise, popřípadě si Vám "vylijou" srdíčko, což většinou končí úkolem, který zadají. Spolu s tím, jak jsou postavy dobře napsané je to opravdu skvělá kombinace.

Rozhovory mohou vést k různým rozuzlením, ke kterým většinou dojdete náhodou. Během komunikace s NPC se také můžete chovat jako odpadlík, nebo jako ochránce. Tím se zpřístupní buď šarm pro ochránce, nebo vyhrožování pro odpadlíka. Není to dobro/zlo, takže můžete mít část toho, část onoho. Místo tohoto tradičního černobílého pojetí je to spíš-ochránce-dává důraz na zájmy ostatních, neprosazuje jen sebe, a odpadlík, který jde ke svému cíli doslova přes mrtvoly. Rozhodování má prostě v této hře zásadní roli, takže si musíte dávat pozor, co děláte a co komu říkáte. Některá rozhodnutí mají opravdu zásadní dopady, tak pozor na to.

Grafika je více než dostačující i dnes, hra dokonce neprozrazuje tak snadno svůj věk. Toto je dílem UE3 enginu, stejně jako optimalizace.
Hry od BioWare na Aurora enginu trpí tím, že místo skoku se pauzne hra a přijde čas taktiky. Tudíž postava neumí skákat, nebo přelézat zdi. V Dragon Age: Origins to vůbec nevadí, protože situací, kdy to bije do očí, je opravdu málo. Na stejném enginu běžící Witcher 1 trpí tímto nedostatkem opravdu dost. Geralt nepřeskočí 20cm plot, a navíc mezerník hru pauzne, ale k ničemu to moc není. Tam to CDP trošku pokazili. Ale zpět k ME. Hra tímto také trpí, nicméně, není to téměř vůbec vidět, a přelézání překážek, nebo vylézání z krytu při střelbě se děje zmáčknutím E.

Na závěr hudba-není tak epická, jako u DA:O, ale svou práci odvádí dobře.

Tuhle hru jsem koupil asi za 58 Kč na Steamu, což jsou zhruba 2 piva. U hry jsem se opravdu dobře bavil 28 hodin, čekal jsem sice trošku delší herní dobu, ale rozhodně jsou to lépe investované peníze, než ty pivka. I přes všechny zápory typu Mako nebo vedlejší úkoly se chystám vrátit do tohoto vesmíru, třeba s jinou partou spolubojovníků. V každém případě, BioWare se opět povedlo skvělé RPG. Jako obvykle. Oni snad špatné hry dělat ani neumějí.

Pro: Uvěřitelnost světa, dialogy a hlášky postav, NPC, příběh, grafika běžící na UE 3 enginu

Proti: Mako, vedlejší úkoly, divně vybalancovaná obtížnost

+18 +20 −2
  • PC 90
!!! Obsahuje spoilery ohledně děje a postav... !!!

(Uctivě) Drazí spoluobčané Citadely, sešli jsme se zde na této tiskové konferenci, abychom si od největších hrdinů naší doby vyslechli pár slov o jejich poslední misi. (Velmi hrdě) A tak si dovoluji vám představit neohroženou velitelku Shepardovou…

„Zdravím, lidi. Uděláme dohodu. Vy se zdržíte sexistických poznámek a já se zdržím ukázky tance.“
- Tý vole, to je kočka! Musím ji pozvat na rande.
- Zbytečně. Vysvětlí ti, že nejsi její typ. Jestli je to Paragonka pak slovy, jestli Renegadka, tak pěstmi.


…člověka vojáka Ashley Williamsovou…

„Mexickou vlnu dělat nebudeme, protože pokud uvidím zvýšený počet chapadel, automaticky střílím.“
- Myslíš, že nosí maskáčovou podprsenku?
- Nevím, ale když se jí zeptáš, bude nosit krvavou.


„…turianského bezpečáka Garruse Vakariana…

„Rád bych podotknul, že C-Sec měli jednoho schopného člena… než jsem odešel.“
- Ještěr… Miluju ještěry!“
- S omáčkou z Hanara nejsou špatní.“


…kroganského žoldáka Urdnota Wrexe

„Ahojky. Není mezi váma schovaná macatá kroganka?!“
- Velkej frajer…
- Až moc velkej.


…quarianskou techničku Tali‘Zorah nar... něco…

„Echm, doufám, že se moc nepotíte. Protože já se potím… a hodně!“
- Jaká je asi pod tím oblekem?
- Představ si super sexy kočku a doufej, že se nikdy nesvlékne.


…a asarijskou vědkyni Liaru T‘Soni

„U bohyně, tady je lidí…“
- Právě jsem se zamiloval.
- Tys chtěl mít chlapečka, viď?


Shepardová
Zachraňovat planetu, to je práce pro superhrdiny z komiksů. Já zásadně zachraňuji vesmír. Není to tak těžké, když máte schopnou posádku, pravomoce a dostatek munice. Každá taková záchrana spočívá ze tří fází...

Garrus
Jo… nejprve musíte zastřelit ty, co na vás pozvednou zbraň. Základem je vhodně zvolit kvér v závislosti na situaci. Takže když střílíte na nějakých dvě stě metrů už je vhodné zvolit moji oblíbenou sniperku a ne brokovnici. Tedy ne že by to teoreticky nešlo, ale trvá to. No a čas jsou peníze, tedy v tomto případě jsou mrtví peníze a za peníze si můžete pořídit vylepšené zbraně.

Tali
Nepodceňovala bych ani výběr partnerů. Tedy… tedy na výsadek myslím. I když… soukromý život taky nelze zanedbávat. Samozřejmostí je velitelka Shepardová. Ta musí být zkrátka u všeho. Ale každý z nás má specializace na něco jiného. Někdo je specialista na techniku, hi, hi hi. Někdo na elektroniku, jiný na biotiku…

Asley
… a další na konzervy… A někdo jiný zase na to, jak zaplavit galaxii modrou barvou. V akci je stěžejní kooperace týmu, a abychom dokázali držet krok s velitelkou, za zkušeností získané v akci anebo za zkušenosti získané vysedáváním v lodi během výsadku, můžeme vylepšit své schopnosti. Každý z nás má také předpoklady pro co nejlepší používání zbraní a zbrojí, které s sebou velitelka poctivě vláčí po desítkách. A tak třeba já dokážu nosit těžké brnění, zatímco tady chuděrka konzerva sotva unese, co má na sobě. Pak se taky nesmíte divit, že je pořád na zemi a čeká až jí někdo do díry vrazi medi-gel.

Shepardová
Druhou nezbytnou částí je hovoření s těmi, kteří zbraň nepozvednou, protože mají rádi svůj život. Není to těžké. Já se ptám, oni odpovídají. Nerada to nechávám dojít do opačné fáze, proto po dnešní tiskovce žádné otázky nepřijímám a už vůbec ne od neodbytných reportérek.

Liara
Velitelka chtěla jen říct, že odpovídat na ožehavé otázky, či dokonce rozhodovat o důležitých věcech je náročné. I my si tím prošli. Tady je ještě jedno volné křeslo. Pustím vám poslední záznam nalezený v kajutě Kaidana Alenka…

Kaidan
Kdybych měl umřít, nechci aby to bylo zbytečně a kdybych měl náhodou přežít, nechci, aby to bylo na úkor někoho jiného a kdybych snad měl umřít zbytečně, chci aby se tvrdilo, že to zbytečné nebylo, a kdybych měl přežít na úkor někoho jiného, chci…

Shepardová
To stačí. Není to snadné, rozhodovat o životě a smrti druhých. Zvláště, když vám jakýsi hlas v hlavě říká, že když dotyčný přežije, mohl by se objevit třeba v dalším dobrodružství. Jinak poslední fází je nauka o fungování vesmíru a hlavně sociální vztahy s posádkou. Moje posádka má zvláštní tendenci rozpovídat se o nových věcech vždy po skončení nějaké větší akce. Ale má to své výhody, neboť běháním po Normandii se udržuji v kondici.

Wrex
Ale všechno nebylo tak super. Tahle mise měla jednu obrovskou vadu. Obrovskou! Moc zbytečných zastávek na opuštěných planetách. Samá stěží překonatelná skála a k tomu vozítko pro tři, do kterého jsem se sotva vešel. A to nemluvím o tom, že na těch planetách není lautr nic. Voda? Ne. Vegetace? Ne. Fauna? Ta nestála za řeč. Neopustil jsem Tuchanku, abych viděl tohle! Dokonce i architekti byli takoví volové, že těch budov jsou asi čtyři druhy.

Shepardová
Tím bych naši konferenci ukončila
–Shepardová významně pokládá pistoli na stůl-
Nějaké dotazy? Nikdo? Vážně ne?

Pro: Komplexni bohatý svět, volba hlavního hrdiny (vzhled), volnost při výběru misí, propracované a vesměs sympatické charaktery společníků, obstojný RPG systém, rozhodování, působivá hudba, atmosféra některých misí... a ještě by se něco našlo

Proti: Nudné a nezáživné vedlejší mise + opakování jejich interiérů

+17
  • PC 90
Celý Mass effect je pro mně osobně prazvláštní hra. Já totiž k smrti miluji fantasy. Dokonce ani nemusím moc Star-wars, o které by se dalo říct, že v sobě nějaké ty fantasy prvky mám. KOTORA jsem si tedy zahrál, bral jsem to jako úžasnou hru, ale fantasy pro mě stále bylo na vrcholu. Ale Mass effect to prostě zlomil. Stal se mojí nejoblíbenější hru, předčící jak Dragon age tak Zaklínače. A víte co je nejhorší? Že asi rok jsem se té hře vyhýbal, protože jsem jí zapnul, hrál pět minut a neoslovila mě. Od té doby jsem takovou blbost už nikdy neudělal. Vždy dám hře hodinovou šanci, protože jinak se s toho může stát životní tragédie díky které máme trhlinu životě a ani o ní nevíte.

Začneme od začátku, jak jsem zmínil už ve svých jiných recenzích, BioWare má talent stvořit hry, v které jejich postavy mají duši. Jsou opravdové. Tah s postavou, kterou můžete oslovit alespoň příjmením, a ona sama dokáže mluvit, celému konstruktu hry ještě víc pomáhá. Brzy se přestanete na Sheparda koukat jako na hlavní postavu, ale jako samy na sebe a to i přes to, že se může zdát, že to jednoduše nejste vy ale „nějaký voják Shepard“ . To je důležité, protože se musíte vžít do role člověka uprostřed galaktické politiky, který je podceňován a často nebrán zcela vážně. Musíte číst kodex, abyste pochopily všechny své společníky. Proč je Vrex tak bojovný? Tali tak málo sebevědomá ale divoká co se týče ghetů? Je Ashley opravdu taková rasistka? Zkrátka pokud hledáte jen střílečku, Mass effect pro vás není. Navzdory všem různým negativním názorům, ME splňuje veškeré požadavky, které RPG má mít. Jen to holt není fantasy s luky a šípy, ale sci-fi s ostřelovačkou a brokovníci. Myslím, že svojí fantasy úlohu tu má tvořit biotika, která má navodit pocit magie, práce s temnou energii je rozhodně zajímavá věc, a především překvapivě originální(!) což se týče i například motoru lodí.

Pokud má Mass effect nějaký nešvar, je to především fakt, že je to první díl, a jisté herní mechaniky jsou omezené a někdy i otravné. Mně především nebavilo hledání nerostu na planetách, kde třeba ani nebyl nějaký úkol. Druhý díl byl v tomto ohledu lepší, a zábavnější. Inventář je trošku nepřehledný, a navíc se musíte při prodání nebo předělání na omnigel vším proklikat. Dal bych cokoliv za patch, který by umožnil věci označit hromadně.
Ale tohle jsou maličkosti. Na brutálně skvělém herní zážitku to neubírá. A když je první díl skvělý, jaképak musejí být stokrát lepší pokračování?
No, co říct na závěr. Snad je…pamatujete na ty doby, kdy na všechno šel připlácnout omnigel?

Pro: Vesmír, biotika, společníci, dabing hlavní postavy

Proti: Inventář, nudné prohledávání planet kvůli nerostům.

+24
  • PC 75
Disclaimer: Do jednoho komentu tu shromáždím své myšlenky na každý díl a to ze dvou důvodů - Jednak jsem líný, avšak praktický prase; druhak jsem po druhém hraní celé trilogie naráz seznal, že hrát (a tím pádem hodnotit) jakýkoliv díl individuálně by dneska bylo značně nesmyslné. Snad krom dvojky. Ale k tomu se dostanu. Nuže...

Masefekt poprvé. Nepřestává mi rozum stát nad tím, jak mě dokáže hra, ze které jsem se ve svý době válel pod stolem nadšením, při opakovaném hraní nutit přiklánět se ke svým spýdranerským tendencím. Aneb o tom, jak ne všechny hry můžou stárnout jako Betty White a Helen Mirren. Navzdory tomu, že tenkrát jsem si věru cvrkal do slipů z toho, jak se tu mísila jakštakšová RPG hratelnost s kouzelnou filmovostí, dnes, již po sedmi letech, je to všechno víceméně na vyližprdel. Přestože tenkrát jsem to spokojeně hrál při nestabilních 15ti fps, každý pomalý krůček bral za vyšlapávaní si cestičky do ráje, každou projížďku Makem po dvacáté vyprahlé planetokouli si, se sevřenými půlkami a kapkou potu putující kamsi na jih, nesmírně užíval...dnes už to, nejen v rámci série, nad vodou opravdu drží jen ty chytré dialogy a (v rámci série) důstojná, ač ve finále naprosto zbytečná, kustomizace. A design hlavních questů taky ještě stále stojí za zásun. Za takový ten zoufalý, ve-tři-ráno-s-opilou-štětkou zásun. Ale ta absurdně bohatá nadílka vedlejšáků (u kterých bohužel vskutku platí pravidlo kvantity nad kvalitou), Garrusova pleťová maska ála směs psích hoven a majonézy = Garniér budoucnosti (to naštěstí řeší ten sumo HD texture pack), Makova maková fyzika, připosrané tempo všeho, bugy, optimalizace (a to to tehdá vychvalovali, jak by se mohli všechny porty přiučit)...to už se asi zpětně nenaučím přehlížet.

Masefekt podruhé. O slovo se hlásí můj věčný konflikt se scifárnama zobrazujícíma emzácké civilizace, páč v drtivé většině případů u těchto mimozemšťanů nejde o nic jiného, než bandu lidských floutků ve funny kostýmech. Všiml jsem si samozřejmě už v jedničce, ale jelikož tu jsem bral jako pouhé nakousnutí toho, co příjde, nijak hluboce mě to netrápilo. Tady ale na začátku vlažná sprcha - každej člověk mě sere a každej emzák, který nechodí po čtyřech, se chová a myslí jako člověk (Vorčáky vyjímaje). Kromě toho všehovšudy čtyři skilly na vylepšování, otravné skenování, a místo přehřívání zbraní munice. Kdyby náhodou nebylo zřejmé, že od mechanizmů jedničky se snažily co možná nejvíc odprostit. Ale atmoška se mi líbí. A tak hraju. A hraju. Jé, Garrus. To by nakonec nemuselo být až tak zle. A najednou zjišťuju, že každý druhý dialog hltám div se nedávím, nové postavy maj grády (Thane <3), příběh mě děsně baví, a dokonce i v tom skenování nacházím cosi hezkého. Najednou se mi u toho parádně relaxuje. Navrch toho, akci zdejší fejslift jedině prospěl, takřka každou bitku si dosyta vychutnávám, z paměti pomalu ale jistě odplouvá i to smutné množství skillů a já si tak, zkrátka a dobře, buduju ničím nerušený zážitek z opravdu vytříbené space opery. Není to dobré RPG, není to moc dobrá střílečka, ale mocně atmosférická telenovelka s uvěřitelnými postavami a decentním rozhodováním to je tedy jednoznačně. Zároveň to z celé trilogie zdaleka nejlíp funguje jako samostatná hra, i bez DLC.

Masefekt potřetí. Screen se skilly je opět o dva chlupy bohatší, akce je konečně přímo znamenitá, sound design taky konečně dopilovaný v klenot odvětví, a následky minulých činů a jednání na sebe rovněž nenechávají dlouho čekat. Ovšem při psaní scénáře si za kulisou patrně někdo střihnul maraton celé Andromedy a ještě to zapil shlédnutím Travoltího Battlefield Earth, game dyzajnéři hru z nepochopitelných důvodů překrmili tupými novinkami a změnami, a mé oblíbené oddychové terapeutické planetární skeny zmutovaly v trapné honičky s mrduchtivými Rýpry. Design questů sám o sobě furt není k zahození, ale realizace je tentokrát povětšinou kanálního ódoru. Don't get me wrong, některé momenty rozhodně stále chytnou za koule, ale v globálním měřítku je prostě těžce válcuje všechen ten šit kolem. Do detailů nezacházím né protože bych se zdráhal spoilerů (na to by koneckonců už stejně bylo trochu pozdě), ale jednoduše protože si to všechno nechci moc živě připomínat. Co ovšem tento díl suverénně zachraňuje jsou jeho DLCčka, bez kterých by se jednalo o poloviční zážitek. Jeden by se mohl hádat, že většina z nich opravdu měla být součástí základního balíčku, ale nezrobíš nic. V této podobě, když si člověk střihne celou trilogii i s déelcéčky, tak navzdory všemu špinavému a smradlavému ta trojka přec jenom docela umně představuje uspokojivé ukončení tuté ságy. Jo, a jestli se na konci chcete místo breku zasmát, doporučuju MEHEM mod - evidentně do toho bylo vraženo mocné úsilí, ale to tomu na vtipnosti nijak neubírá.

Takže asi tak. Je to ta nejlepší sci-fi/fantasy herní trilogie, což je docela smutné, ale minimálně ta dvojka tenhle smutek spolehlivě zahání. Pokud se vám nechce investovat 100 hodin vesmírné romanťice, o které už asi víte, jak debilně končí, alespoň tu dvojku si dejte. Je tam Thane. A je tam tím bédés spirituálním zabijákem, jakého ho mají všichni rádi. Cypa, kterej v podstatě zosobňuje vtip o mnohonásobných pádech na nůž, z něho udělali až ve trojce.
+16 +19 −3
  • PC 90
Musím říct, že mě tato hra velice příjemně překvapila. Nečekal jsem od ní žádný zázrak, ale v průběhu hraní jsem si postupně uvědomil, že nehraji pouze hru, ale že spíš sleduji nějaký hodně dlouhý film s perfektním příběhem. Jde tedy vidět, že se autoři zaměřili hodně na příběh, který má super zápletky a ještě lepší rozuzlení.

Další věc, která se mi hodně líbila byla relativní volnost. Hráč se může rozhodnout, jestli chce dělat vedlejší úkoly (kterých je podle mého názoru celá řada) nebo se zaměří pouze na hlavní příběhovou linii. Většina vedlejších úkolů lze zvládnout v rámci plnění těch příběhových úkolů, což je velká výhoda.

Hratelnost mi přišla celkem dobrá, snad jediná věc, která mě štvala byla to, že pokaždé, když jsem se přiblížil k nějaké větší překážce (pokud jsem měl vytaženou zbraň), tak hrdina měl tendenci se okamžitě za ten předmět schovat. Ze začátku je to sice dobrá věc, ale ke konci hry to bylo spíš otravné, protože jsem to už ani moc nevyužíval. Osobně bych upřednostnil schování za nějakou překážku pomocí nějakého extra tlačítka.

Jedna z mála věcí, která mi trochu vadila, bylo chování vozidla, používané na misích (Mako). Hlavně, když jsem jel přes nerovný terén, tak se mi dost často stávalo, že mi prostě odskočilo najednou z ničeho nic na stranu nebo mělo velkou tendenci se převracet. Chápu sice, že gravitace na některých planetách není taková, jako na Zemi, ale přišlo mi to u všech planet stejné.

Další věc, která mi vadila byla to, že některé mapy (hlavně při plnění vedlejších úkolů) byly stejné nebo hodně podobné. Na tento problém jsem narážel, když jsem musel na nějaké planětě prozkoumat nějaký objekt např. vědeckou stanici, důl. atd.. Chápu sice, že jsou to pouze vedlejší úkoly, ale i tak mohli přidat o pár map víc, aspoň by ta hra byla o něco rozmanitější.

Můj celkový dojem ze hry je velice pozitivní a těším se, až si zahraji další díly.
+19 +20 −1
  • PC 80
Nechtělo se mi psát komentář, protože je jich tu jak nastláno...ale jako obrovský fanda sci-fi musím. S chutí jsem si to zahrál, a bavilo a těším se na všechna další dlc a pokračování. Jedinej quest, kterej jsem nedal, byl ten s těma plackama ligy, chyběl jeden.

Celá ta zápletka, jako funguje to, baví mě to...ale je to strašně vykradenej Babylon 5, jako sorry, ale místo Stínů tu máme Reapery (ale je to lautr to samé), místo Babylon 5 Citadelu. V obou máme radu, která rozhoduje, ve které je pár ras, a pak je tu spousta dalších méně významných, který jen poslušně plní rozkazy. Telepatii prohodíme za biotiku a přidáme Spectry, ať je to víc Star Wars a jsou tam vlastně "Jediové" a přidáme roboty, ať je to víc Battlestar Galactica... mno...a herní mechaniku vykrademe z Kotora. Takže máme zase takovou fusion, která vytváří poměrně zábavnou hru, ale že by to bylo něco extra?

Taky mě trochu mrzela ta nerovnováha mezi hard sci-fi v kodexu a skutečnou hrou, která vůbec neřešila sílu gravitace na jednotlivých planetách a podobně. Samozřejmě mě otravovalo opakování všeho možného. Fakt nechápu, proč je takový problém těch interiérů udělat víc než tři. A exteriéry na tom nejsou o moc líp. Je sice supr, že můžete cestovat na desítky planet, ale když jsou všechny jen nudná a nesmyslně vždy hornatá placka jen s jinou barvou, je to k breku. Stromy jsem viděl snad jen na Virmiru.

Highlighty hry: mise na Měsíci, tančení ve Fluxu, sex s Liarou.

Hra je to nedokonalá, ale jako herní space opera to bohatě stačí a uspokojuje mě to.

Pro: dialogy, postavy, hudba, možnosti volby, které mají vliv na celou sérii, možnost cestovat všude možně po Mléčné dráze, propracovaný fikční svět

Proti: Vykradený slepenec mnoha sci-fi space oper, stále stejné prostředí a lokace, zbytečné patetické proslovy, až příliš často jen zdánlivá možnost volby

+23
  • PC 70
Nebudu zapírat, že jsem chtěl s tímhle kouskem seknout po prvních dvou hodinách, přesto jsem ale rád, že jsem vydržel. ME je velmi rozporuplná hra:

Tvůrci legendárního KOTORu se nyní pustili do vlastního univerza a tím je (a tohoto dojmu sem se nezbavil od prvních okamžiků až do konce hry) jakýsi hybrid mezi Star Wars, Stargate a StarTrekem, včetně jakýchsi Jediů či jakoby hvězdných bran propojující hvězdné systémy. Celé je to sice zpracováno pěkně, detailně a s citem, ale prostě nějak jsem měl pocit, že to tady všechno už někde bylo.

Rozhovory mě okamžitě zaujaly – tý vole to je jak film, povídám si. No, za pár chvil ale přichází první zklamání: Zpracování je sice hezký, ale dialogy příliš ovlivnit nejde – smutné. Jeden zjednodušený, typový příklad:

Hráč se setká s NPC
Hráč: Kdo jsi? / Co tady děláš? / Identifikuj se!
(je evidentní, že všechny možnosti opisují tutéž otázku)
Hráč: volí volbu 1 – "Kdo jsi a co tady pohledáváš?" – což však už sedí minimálně na obě první volby.
NPC: "Jsem ten, jsem odtamtud a jsem tady protože…" - prostě odpoví stejně na všechny tři mé volby.

No a takhle s hráče dělají vola, aby si myslel bůhvíkolik je tam možností. Tohle mě fakt namíchlo.

Boje, ty jsou hrozný a jsou i důvodem, proč jsem hru chtěl odinstalovat předčasně. Zaměřovací kolečko ruší ve výhledu. Každej nepřítel má na sobě červenej svítící kříž, aby se to jako zpřehlednilo. Nejde to vypnout.
Štít - stačí chvíli počkat v krytu pro jeho obnovení – nesmrtelnost. Otravní kolegové jsou nesmrtelní taky, bez nich hrát nejde. Všechny 4 zbraně jsou k dispozici hned od začátku a to po celou dobu hry. Akorát jdou vylepšovat přes inventář.
Inventář je řešenej hrozně nepřehledně. Naštěstí v něm není nic, co by člověka nutilo se tam dívat. Mám nekonečně nábojů do všech čtyřech zbraní. Granáty lítají přímo rovně a lepí se na stěny.
Hrozně lineární levely!
Auto se chová jako autíčko na ovládání, naštěstí jen jedem jedinou cestou kupředu a kropím ani nevím koho, prostě červený terčíky tam kdesi vepřédu.

Za celou dobu jsem neutratil ani vindru. Ani jednou mě nenapadlo podívat se kolik mám peněz nebo toho univerzálgelu (nebo co to bylo). Skříňky jsem neotevíral. Nic, co bych potřeboval v nich nikdy nebylo. Já jsem vlastně nic nepotřeboval. Všechno jsem měl od začátku nebo někde dostal, ani nevím kde.
Vedlejší úkoly jsem až na vyjímky neplnil, zachraňuju totiž galaxii a čas mě velmi tlačí, mezi tím nebudu poslíčkovat v citadele nebo třeba shánět drogy diplomatovi, že. DLC mise jsem raději vynechal.

Co tedy bylo dobrý? Proč to stálo za to? Příběh. Ten se fakt povedl a i když postavy v něm mě povětšinou vůbec nezajímaly, tak ona myšlenka cyklu samotnýho mě vskutku zaujala. Příběh byl tak jediný, co mě poměrně nadchlo a teším se na jeho pokračování. Hudba ucházející, místy i slušná.

No, nemyslel jsem si, že to kdy řeknu, ale tohle bych asi radši viděl jako film, než hrál hru… 70%

Pro: Příběh, dabing, hudba

Proti: Volby v rozhovorech, boje, inventář, nevyužití potenciálu zbraní a obchodování, příliš jednoduché

+24 +25 −1
  • PC 90
Mass Effect byl pro mě dost zvláštní hrou po všech směrech. V první řadě, tento počin mi hrozně dlouho unikal (několik let). Na hru jsem měl samé dobré reference, ale titul mě prostě svým marketingem, vizuálem a prostě vším nijak neoslovil. O to víc jsem pak byl na větvi, když jsem si Mass Effect konečně zahrál. Byla to jedna z těch věcí kterou jste nikdy nevěděli, že ji vlastně chcete, až do té doby než jste si ji pořídili.
Nemá cenu se bavit o jediném dílu. Jestli chcete hrát jedničku, je to proto, že si chcete zahrát i ostatní díly. Bohužel, není to úplně jednoduché.
Rozdíl mezi jedničkou a dvojkou je asi tak velký, jako mezi STALKER a Fallout. Absolutně celý bojový systém se změnil. Hra se hraje úplně jinak. Jediné co zůstalo, jsou "konverzační pasáže", ale i ty jsou ve svém přístupu jiné. První díl vám dává mnohem více volnosti pohybu po světě. Někam přiletíte, vylezete z lodi a pak se takřka všude musíte dopravit pěšky nebo vozidlem (které sami řídíte). Lokace jsou rozsáhlejší, atmosféra volnější a přesto chytlavější. Celý systém zbraní a postav je propracovanější. Další díly ho strašně zjednodušily.

Jako největší problém jedničky shledávám to, že nepočítá s dalšími díly. Končí sice otevřeně (kdo by to čekal), ale mnohá rozhodnutí jsou moc velká na to, aby se v plném rozsahu projevila v dalších dílech. Bez konkrétních spoilerů, v určitou část hry dostanete možnost zachránit nebo nezachránit nějakou skupinu celkem důležitých lidí. Ačkoliv se o jejich záchraně či úmrtí mluví ve dvojce, v trojce už na tom absolutně nezáleží.

I pokud jste hru ještě nehráli, z reklamních materiálů vám určitě došlo, proti komu budete bojovat. Vydáváte se na vlastní pěst hledat důkazy o rase nesmírně vyspělých bytostí, které nazýváte "Reapeři" a v jejichž existenci nikdo nevěří, což je docela škoda, protože se právě chystají vyhladit galaxii.
Tady taky leží kámen úrazu celé hry - autoři Reapery do hry plácli čistě jako ultimátního nepřítele. Nedali jim žádný vyšší důvod, širší příběh, ani konkrétnější pozadí. Namísto toho je posadili do velmi arogantní pozice, kdy při krátké rozmluvě vám doslova řeknou, že jste příliš primitivní na to, abyste rozuměli jim nebo jejich motivům. Kdyby autoři měli konečnou formu Reaperů vymyšlenou už v jedničce, o jejich původu by se museli zmiňovat již tady.

Tím ale nechci říct, že forma Reaperů v jedničce je polopečená. Naopak, hra vás neustále nutí pochybovat o tom, zda-li je váš úkol vůbec zvládnutelný. Bojujete s naprostým neznámem, které nejen že má v rukávu prakticky všechny esa z baličku, ale drží také karty, o kterých jste ani nevěděli, že existují. Pocity bezmoci střídají radosti z vítězství, které jsou ale zase rychle nahrazeny pochybami.

Jednička je čistě formou ten nejúchvatnější počin celé série. Další díly mají sice lépe napsaný příběh a postavy, ale ztratí velkou část svého tajemna, seberou vám téměř veškerý pocit volnosti a z celé hry dělají mnohem přímočařejší zážitek.

Proti: DLC je těžké doporučit.

+23 +24 −1
  • PC 100
Mass Effect, hra která mě pohltila snad od prvního kroku! Rozhodně teď bude patřit do mého "zlatého výběru". Proč jsem dal 100%? Protože takhle hra prostě nemá chybu! Je dělaná tak, aby Vás bavila, zabavila a vnesla Vás do příběhu jako takového, který se nehodí jen pro jednu hru! Oproti dílu 2 rozhodně nabitá!

Pro: Mass Effect! Dokonalost!

Proti: Nemá proti! Pro mě ne!

-9 +3 −12
  • PC 85
První díl této série může být pro mladší generaci, která by hru začala hrát až teď, trochu hůře zpracovatelný. Samotná sem poprvé hrála tento díl spíše z povinnosti po tom, co mě uchvátilo ME2. Nachlup stejné lokace pro vedlejší úkoly, frustrace z dezorientace na některých místech, nebo neovladatelné Mako - to vše jsou zápory, které vás mohou dost otrávit. Naštěstí ME má tolik kladných stránek; příběh, postavy, rozhodování, hudba, dabing, samotné universum, že většinu lidí nakonec hru opět vezme do ruky (byť třeba po delší pauze). Za sebe mohu říct, že čím vícekrát ME hrjete, tím lepší zážitek z ní máte. Druhé hraní pro mne bylo překvapivě zábavné a po třetí už sem si užívala nostalgii začátků univerza Mass Effect.

Pro: příběh, postavy, rozhodování, hudba, dabing, samotné universum

Proti: stejné lokace pro vedlejší úkoly, frustrace z dezorientace na některých místech, nebo neovladatelné Mako

+26 +27 −1
  • PC 100
!POZOR!KOMENTÁŘ PÍŠE FANBOY TÉHLE SÉRIE, TUDÍŽ OČEKÁVEJTE SAMÁ POZITIVA NA TUHLE HRU, NAVÍC POKUD NEMUSÍTE TUHLE HRU A ZÁROVEŇ BIOWARE TAK JE MOŽNÉ ŽE VÁM Z TÉ SAMÉ CHVÁLY VYSKOČÍ MOHUTNÁ ŽÍLA NA ČELE !POZOR!

Mass Effect. Hra her, epos eposů, epická sci-fi pouť epických sci-fi poutích a kulervoucí zážitek kulervoucích zážitků. Dříve než se plně pustím do vychvalného komentáře, tak zmíním jednu historku co se váže k mému seznámení s touhle sérií (očekávám že se po přečtení té historky budete smát jako při vtipných scénách v sitcomu!). Bylo nebylo, já Chisponator, tehdá ještě warezák jako řemen, jsem slyšel od kámoše o hře Mass Effect, přesněji o jeho druhém díle. Tak jsem si ho tedy stáhnul. Avšak! Místo druhého dílu který jsem si chtěl stáhnou jsem si stáhnul díl první, a hrál jsem ho v domnění že se jedná o díl druhý (nevím jak mi to mohlo uniknout). No tak jsem to hrál, a celou dobu jsem si říkal, kurva to je boží, jebat na první díl, beztak nebude tak dobrý. Jsem tedy tak v polovině hry, jdu do menu hry a tentokrát se soustředím na detaily. A co nevidím! Vidím tučně naspané Mass Effect! Bez dvojky! Si říkám cože??!! Jdu na warezácké stránky a nakonec zjišťuji že jsem hrál po celou dobu první díl v pevném přesvědčení že hraji druhý a že ten první bude oproti tomu co hraji srajda. Tak jo 3....2....1.... Spusťte sitcomový smích!! Tak to by bylo dost megavtipných historek a jdeme se soustředit na hru.

Dalo by se říct že do doby před Mass Effectem mi byl příběh u většiny her silně u prdele (dokonce mi při prvním spuštění vadilo jak moc se ve hře mluví). No a po Mass Effectu se stal kvalitně napsaný příběh tím co od her požaduji ze všeho nejvíc! Ano filmové vyprávění téhle space opery mě naprosto odrovnalo! Přestože se dá říct že celý příběh je klišé, tak je tak skvěle podaný, ze skvělými zvraty a velkou epičností že to vůbec nevadí a vlastně si to během hraní ani neuvědomíte. A k tomu všemu pomáhá skvělá filmová kamera, se kterou jsem se do té doby u žádné hry nesetkal. Navíc tu máme možnost volby která ovlivňuje průběh příběhu a také další pokračování! A samotné finále je pak jak z jednoho z nejdražšího sci-fi blockbusteru, kdy vám (nebo aspoň mě) proudí pořádný adrenalín v žilách.

Samozřejmě na skvělém, ne na výborném až úžasném podaní příběhu mají velký vliv postavy a samotný svět. Začnu tím druhým. BioWare vytvořilo svět který mě pohltil (a který jsem si ještě víc zamiloval v dalších pokračováních). Propracovanost historie, ras, nejrůznějších konfliktů a mnoha dalšího mě prostě uchvátilo. Nebojím se říct že od dob Star Wars tu nebyl tak fascinující a propracovaný svět!

Co se pak týče postav, tak ty jsou možná ještě důležitější než samotný příběh a herní svět. Jak je známo BW jsou mistři herních charakterů, a v sérii Mass Effect se opravdu vytáhli jak jen to šlo. Postavy v Mass Effectu mi přirostly k srdci, ať už to byla rasistka Ashley, tvrďácký turian Garrus který ještě v prvním díle skrývá svou posedlost kalibrací, mladá inženýrka Tali, vtipálek krypl pilot Joker a mnoho dalších postav. Opravdu jsem měl pocit jako bych je znal osobně v reálném světe, jako by to byly dobří přátelé (a to byl teprve začátek, co teprve ten příliv dalších skvělých postav v dalších dvou dílech!). Navíc všem postavám se dostálo výborného dabingu.

Co se pak týče hlavního záporáka Sarena, tak ten si mě také získal, charismatický to chlapík, taktéž skvěle nadabovaný. Navíc co se týče závěrečného souboje s ním, tak to byl snad nejtěžší souboj co jsem kdy absolvoval a i dneska si to u něj musím hodit na easy obtížnost abych ho vůbec zabil.

No počkat, zmínil jsem hlavního záporáka a hlavního hrdinu ne?! To musíme napravit!Takže hlavním hrdinou je Commander Shepard po-případně paní Shepardová, záleží jen na vás. Jak pana Sheparda tak paní Shepardovou si můžete upravit k obrazu svému. Můžete vybrat vzhled, původ, historii postavy a třídu. Potěšilo mě že každá z možností historie postavy (tří možností) má svůj vlastní příběh.

Takže co bychom měli, příběh, filmovou kameru, postavy, hlavní hrdina, záporák moment k pořádně epickému nářezu něco stále chybí..... NO JO!....HUDBA. Hudba složena pánem který nese jméno Sam Hulick. Hudba v tomhle díle je oproti pokračováním značně odlišná. Dalo by se říct že je mnohokrát taková divná. Avšak dneska si už nedokáži představit že by v prvním díle hrálo něco jiného než soundtrack od pana Sama Hulicka. Jeho hudba perfektně podbarvuje atmosféru tohoto světa a navíc se hodí k jeho stylizaci jako prdel na hrnec a ve chvílích kdy je potřeba aby nám dění na obrazovce trhalo chlupy na koulí, po případně u dám chloupky na vagíně tak hudba přitvrdí a začne do naších ušních bubínků hustit kulervoucí melodie!

Co se pak týče hratelnosti tak ta je poněkud těžkopádnější, ale stačí trocha cviku a do dvou hodin hraní budete vraždící mašina. No a dokonce si tu v rámci hratelnosti zajezdíme i ve vozítku nesoucí jméno Mako, na nějž už se snesla pěkná řádka nadávek, i z mých úst jich pár vyletělo, ale stejně musím říct (napsat) že by mi vadilo kdyby tu Mako nebylo, tohle vozítku se může občas ovládat strašně jak chce ale do prvního Massu prostě patří.

No jak už u mě bývá zvykem tak zmíním pár záporů (opět nijak velkých)...............................................................................snažím se na něco přijít............................................... no možná vedlejší mise mohli být propracovanější, tedy měli být propracovanější, hlavně tedy všechny základy neměli vypadat stejně........................................přemýšlím o dalších záporech.......................no dala by se ještě zmínit občas pokulhávající AI............... a občas taky rozmazané textury................................. a dál už fakt nevím.

Informace o průběhu prvního hraní
Vzhled: Drsný sexy zrzek s pořádnou špetkou charismatu
Původ: Narozen na zemi
Histore: Poslední přeživší (S tímto Shepardem jsem projel celou trilogii už dvakrát a chystám se potřetí)
Třída: Voják
Fist: Zabit
Vztah: Ashley, tudíž logicky byl obětován Kaidan
Wrex: Smrt na Vimuru z rukou Ashley
Rachni: Zachráněny
Rada: Obětována
Kirrahe: Padnul na Vimiru
Udina vs Anderson o místo v radě: Teď jsi už nejsem moc jistý ale mám pocit že Udina.
Délka: 12-13 hodin.


Ono já bych o Mass Effectu dokázal psáti ještě dlouho, ale jak je známo dost lidí nemá rádo slohové práce tak vám tedy prozatím bude muset stačit tenhle stručný komentář. Na závěr snad už jen dodám že má herní historie se datuje před Mass Effect a po Mass Effect. Tahle série je pro mě kultem kultů a legendou legend!

Pro: Příběh, Svět, Postavy, Soundtrack, Historie světa Mass Effect, Kulervoucí finální část hry, Rozhodnutí a jejich ovlivňování děje.

Proti: Vedlejší mise, Občas pokulhavájící AI, Občas rozmazané textury

+19 +22 −3
  • PC 85
Mass Effect je jedna z těch mála her, která doplatila na svou výjimečnost, ale zároveň ji pomohla k tomu, aby Mass Effect neskončil na smetišti herních braků.
Mass Effect není ani zdaleka dokonalá hra a chyb má v sobě jako máku. Proto negativa hry napíšu hned v zárodku tohoto komentáře.

Měl jsem tu čest "hrát" ještě zcela neopatchovanou verzi. Ta byla prakticky nehratelná od natrvalo přehřáté zbraně po nefunkční galaktickou mapu,oživlá těla, která začala střílet po hráči,doskakující textury, (u Unreal Enginu 3 běžná vada) anomálie ve zvuku atd.atd.Po nějakém druhém patchy šla konečně hra bez problémů hrát a já se mohl pustit do prozkoumávání nového světa.

Ovšem to ani zdaleka není vše, AI at už protivníků a nebo parťáků byla a je naprosto nepoužitelná a v boji mají nulovou efektivitu. Nekryjí se, střílejí do překážek před sebou a zasekávají se. Nepřátelé mají tendenci na vás bezmyšlenkovitě nabíhat ale narozdíl od vašich partnerů střílí přesně ale o nějaké využívaní strategie nebo spolupráci nemůže být řeč.

Bylo vidět že Bioware experimentovalo a klasické vynikající RPG prvky naprosto uzemnil systém soubojů. Na střílení a celkový gunplay jsem si musel velmi dlouho zvykat než mi přešel zcela do prstů na klávesnici. Zbraně se nepřebíjejí ale přehřívají, souboje působí děsně těžkopádně a systém krytí je v podstatě až na pár situací k ničemu. Navíc funguje automaticky, takže se velmi často stává že se Shepy "přilepí" ke stěně či překážce aniž by jste to vyžadovaly, což se při tuhých bojích může stát osudné.
Očividně se snažily BW napodobit systém soubojů z Gears of War ale bohužel velmi neúspěšně.

Vedlejší mise vyžadují prozkoumávání rozmanitých planet nebo výhled z Měsíce na Zemi. Má to žel bohu dvě podstatná negativa.
První je level design. Všechny vedlejší mise se odehrávají vždy na jedné základně čí bázi. Zcela pokaždé a je úplně jedno, na jaké planetě se nacházíte. Interiér je zcela totožný až na pár zpřeházených bedýnek. Jsou zde sice dvě varianty základen, ale pokaždé jsou z 98% naprosto identické. Druhý problém jsou samotné úkoly a vozítko Mako, které slouží jako dopravní prostředek a lehký obrněný transportér.
Úkoly jsou stejně jako úrovně stejné a neskutečně vás začnou velmi brzo nudit. Proto doporučuji se jim vyhýbat a držet se hlavní dějové linky. Mako se špatně ovládá a opět časem jako všechno ostatní začne nudit.

Tak teď bych to mohl ukončit se slovy "Mass Effect je naprostá zpotvořenina, 4/10" Ano, bylo by to tak, jenže ono má to jeden velký háček... nebo spíše hák.
Jak jsem napsal na začátku, hra je totiž v žánru RPG naprosto unikátní. Je to něco, co my hráči vyrůstající na Baldurs Gate nepoznali.

Mass Effect byla druhá hra nové Edmontonské pobočky Bioware pod vedením Caseyho Hudsona. Tito lidé vytvořili báječný KotOR a nebýt toho možná by jsme se Mass Effectu nikdy nedočkali. ME jsem hodně dlouho opomíjel a když jsem se k němu dostal nemohl jsem uvěřit, do jak ambiciozního titulu se to BW pustilo.
Předně, ME byl jeden z Launchových titulů pro konzoli Xbox 360 a mělo se jednat taktéž o RPG nové generace. A byla to pravda. Nemuselo mi to trvat tak dlouho abych zjistil proč je tomu tak.

První věc, co mě upoutala byla filmová kamera a filtr. A nejen u klasických akčních cut scénách ale i při obyčejných rozhovorech. Kamera neustále a dynamicky měnila úhly, nasvícení scény se podle toho přizpůsobovalo a do toho zněla velice zvláštní hudba, jenž se mi velmi brzy zalíbila. Do toho skvělý dabing postav a hlavně VAŠÍ postavy. Což do hry přineslo zcela nový rozměr a já se vcítil do postavy (jak ženy tak muže) takřka okamžitě. Dopomohl tomu skvělý systém dialogů, které se velmi dobře rozvíjely v závislosti na tom jak rozhovor probíhal. Do toho důležitá morální rozhodnutí, která ovlivnila děj hry a bylo hotovo byl jsem lapen.

Naprosto jednoznačně největším kladem hry je SVĚT. Svět. kde se Mass Effect odehrává. Tak propracované universum (s vlastní kulturou, rasami ,technologií, historií) jsem od desítky let starého Star Wars neviděl. Prozkoumával jsem naprosto každou píď Citadely, každý rozhovor, sbíral jsem informace do kodexu, hltal jsem a hltal naprosto vše. Zároven jsem zapomínal na negativa, u kterých jsem si rval vlasy.

Postavy a scénář jsou skvělé a osobně mohu říct nikdy jsem ve hrách neviděl tak věrohodně napsané postavy a to včetně mimozemšťanů. Okamžitě jsem si všechny zamiloval.... ano i Ashley.

Příběh je jedno velké klišé o záchraně galaxie. Je ale skvěle odvyprávěn a když si k tomu přihodíte omáčku, jenž jsem napsal výše prominete hře i to velké kliše.
Konec hry, ono velké finále je pak zlatým hřebem. Za tak epické vyvrcholení by se nemusel stydět ani nejlepší Hollywoodký trhák. Skvělé propojení gameplaye, filmovosti a hudby.

Mass Effect není dokonalá hra ani zdaleka ale pochybuji, že se najde ještě někdy hra, která mě tak vtáhne a uzemní. Mass Effect 1 není ale pro každého, jelikož někoho zmíněná negativa mohou snadno odradit. Pokud máte rádi akční hry, toto není asi nic pro vás, ale pokud jste z jiného soudku hra vás prostě lapí. Poprvé jsem si ve hře připadal jako hrdina a dnes už jen tak občas zavzpomínám a zamačkávám slzu v oku.





Pro: Neopakovatelná atmosféra, věrohodné postavy, scénář a vyprávění příběhu, hudba, propracovaný dialogový systém, rozhodnutí.

Proti: Hromada bugů, nepoužitelná a tupá AI, systém krytí, nevěrohodné přestřelky.

+27
  • PC --
Mass Effect
==============
Pred nedávnom som mal možnosť skúsiť toto skvelé RPG od Bioware. Hneď na začiatku som si vytvoril vlastného Sheparda a učinil som ho vojakom.

V hre dostanete vesmírnu loď Normandy, do ktorej si treba najprv nazháňať posádku. V hre je rozpísaných kopec vecí v kódexy, aby sme pochopili o čom je vlastne Mass Effect Universe. Systém levelovania postavy je jednoduchý a nijako moc komplikovaný. Väčšie starosti som mal už so zbraňami. V hre som vôbec nepocitoval nutnosť výmeny zbraňe za lepšiu. Nad rôznymi prídavnými vecičkami na zbraňe som sa vôbec nezaoberal. Prišlo mi to celkom zbytočné a nejaký väčší vlyv som nevnímal. Občas trebalo zmeniť náboje za účinnejšie ale rozdiel medzi druhmi nábojmi napr. piatej rady bolo nepatrné. Po čase neustáleho plnenia inventára zbraňami a rôznými vylepšeniami sa mi v tom absolutne nechcelo hrabať čo je o trošku lepšie a čo nie, rozkladať každú jednú vec ručne sa mi nikdy nechcelo radšej som to popredádal za 1 min ako rozkladať do večera. Kupovať veci u obchodníkov sa oplatí len pre míňanie peňazí, ktoré v hre moc nevyužijete. Lepšie veci sa v hre dajú nájsť bezproblémov.


Na palube lodi máte celú posádku, ale počas misií môžete aktívne využívať iba dvoch členoch, ktorý vás budú poslúchať. Vždy som si zobral jedného, ktorý ovládal psychiku a druhého člena, ktory zas rozumel technológii. Takže som nemal problém vôbec zničím. So svojom posádkou počas hry vediete rôzne zaujímavé dialógy, takže máte pocit, že postavy si žíjú vlastným životom a majú vlastné problémy, ktoré sa znažia vyriešiť. Čo sa mi páčilo, že v hre je celkom dosť možností rozhodovania sa. Občas je to len, či nejaké veci vyriešite po dobrom alebo po zlom, ale niekedy musíte učiniť oveľa väčšie rozhodnutia, ktoré majú aj dôsledky. Prestrelky v hre sú pekné, nepriatelia sa kryjú za šťítmi, nebežia priamo na porážku. Nejaké väčšie bugy v hre som neobjavil.

Príbeh hry je vlastne o tom, že sa snažíte dolapiť bývalu spektru a zradcu Sarena, ktorého nahánaťe skrz celú galaxiu. Popri príbehu máte kopec vedľajších questov od aliancie alebo od neznámych, ktorých len stretnete a chcete im pomôcť. Mapa galaxie je celkom veľká, máte tu na výber dostatočný počet slnečných sústav. V každej jednej sústave môžete jedno miesto navštíviť, raz je to opustená loď , asteroid, nejaký mesiac alebo normálna planéta. V slnečnej sústave skenujete planéty a hladáte nerastné suroviny alebo nejaké informačné disky. Doteraz neviem či ta zbierka informačný diskov mala v hre väčší zmysel alebo to bolo len tak, aby sa v hre niečo zbieralo. Na prieskum planét slúži terenné vozidlo. Vozidlo bolo občas neohrabané a niekedy sa aj blbo ovládalo, ale po čase som si zvykol. Na planétach moc toho neuvidíte, sú celkom prázdne. Niekedy počas hrania vedlajších úloch sa dostavý stereotyp, nie kvôli tomu, že questy sú rovnaké. Hlavne kvôli tomu, že všetky jaskyne, komplexy a opustené vesmirné lode sú rovnaké a občas upravené len na oko.

Grafika hry je pekná a aj pekne pôsobí. Zvuková stránka hry je výborná, pekne sa mení podľa okolností alebo podľa vašho rozhodnutia, čo pekne upevňuje príbeh. Dabing je tak dobrý, že im uveríte každé slovo čo povedia.

Pro: Grafika, soundtrack, príbeh, posádka, rozhodovanie, atmosféra, rôzne rasy, možnosť skúmania planét

Proti: Opakované priestory, inventár, zbraňe, skúmané planéty su prázdne.

+15
  • PC 85
Mass Effect mě poprvé zasáhl ve zvláštní době. Před Mass Effectem jsem totiž odmítal prakticky všechny sci-fi vyjma televizních space-oper. Je zvláštní, že právě svého druhu první významnější videoherní space-opera ve mě vzbudila zájem i o všechna ostatní sci-fi.
Nejsem Bioware fanboy, a kdo mi nevěří, nechť si přečte můj komentář na Dragon Age: Origins.

Pro začátek je nutné znovu zdůraznit, že Mass Effect je videoherním převedením televizních space-oper. A to se vším všudy. Mnohdy se přistihnete, že s postavami zejména ve vašem týmu ale i mimo něj konverzujete tak trochu ve stylu telenovel. A je třeba si uvědomit, že to k tomu patří. A velká, epická pouť za záchranou galaxie zrovna tak.
Mass Effect se od začátku do konce netají tím, že se snaží být filmem - od způsobu zabírání postav v cut-scénách až po hudbu, která je jednak stylová a jednak dokáže podtrhnout atmosféru dokonale. Samotných cut-scén je ve hře požehnaně. Nicméně jediné, co mi na nich vadilo, je nemožnost skipnout, pokud třeba nějakou pasáž opakuju. Ano, já, největší odpůrce užívání cut-scén, které za mě dělají mou videoherní práci, uznávám, že tady mi přišly více než vkusné.
Bioware jsou neustále vytýkána klišé u charakterů postav, úkolů a zápletek, okaté 'inspirace' od jiných autorů - a z toho tu právě vzniká zajímavé kouzlo nechtěného. Velkou část věcí, na něž ve hře narazíte, jste viděli jinde. Jinak, v jiných kulisách, s jiným vstupem a výsledkem, ale viděli. A pokud jste sledovali třeba na AXN Andromedu nebo něco tomu podobného a bavilo vás to, není důvod proč si to nezamilovat i zde. Nevidím důvod, proč by to mělo vadit i ostatním, není to často tak markantní, že by to mohlo někoho naštvat.


Trochu jinak se to má se samotným převedením těchto bohulibých (tedy alespoň mnělibých) záměrů do herní, respektive hratelnostní podoby.
Zapomeňte, že vám někdo říkal, že hrajete RPG, pokud si stojíte za tím, že RPG jsou jen Planescape: Torment, Baldur's Gate a Fallout. To jsou přinejmenším legendy svého žánru a pro mnohé spíš umělecká díla a Svaté Grály. Mass Effect takový není. Mass Effect je koridorová střílečka s bohatými dialogy, často opravdu nudnými přestřelkami a vcelku přebytečným systémem statistik. Hra, která se svou koncepcí nikterak neliší od ostatních konzolových RPG.
Typů zbraní, zbrojí a dalšího harampádí najdete požehnaně. Asi stokrát víc než v jakékoli jiné hře. Jde o to, že se vám všechno do bezedného inventáře nacpe automaticky a to pak vede ruku v ruce s příšerným interfacem k totální nepřehlednosti.
Designy zbraní a zbrojí se vzhledově typ od typu liší minimálně. Statistikami rovněž. Protože hru ovládá tuhý level scalling (mimochodem poprvé, kdy mi nepřekážel - naopak jsem za něj byl docela rád), nikdy nenajdete kousek, který by nějak významně převyšoval oněch padesát útočných pušek, které už máte v inventáři. Jakmile poskočíte o tři levely, poskočí i kvalita vámi nalezeného harampádí. A taky kvalita nepřátel.
Nepřátelé se jeden od druhého liší samozřejmě vzhledem a to až tak často nezaznamenáte, jelikož pálíte většinou primárně po rudých trojúhelnících někde v dáli, kochání se nepřáteli je tedy znemožněno vzdáleností a výšlehy z hlavně.
Ono se ani není moc čím kochat, protože polovina textur zbrojí jsou odporné kombinace tepláků a latexu, čtvrtka jsou krogani, kteří vypadají jako obrovská kombinace želvy a žáby a trochu paradoxně jsou jejich zbroje vytvořeny s daleko lepším citem, no a zbytek jsou zbroje, které vypadají poměrně standardně a dobře.
Animace postav mimo cut scény je příšerná, všichni nelidé běhají, jako by měli bláto na hřišti, a lidem se při běhu musí třít stehna o sebe takovým způsobem, že se snad otáčejí o 180°.
Další problém, který s hrou mám, jsou subquesty - drtivá většina je napsána nanejvýš vhodně k tématu hry, jejich provedení je však horší a já pevně doufám, že do budoucna zemře na vyrážku v meziprstí na nohou ten, kdo měl nápad, že se budou odehrávat v šablonovitých lokacích bunkrů a výzkumných středisek. Tyto lokace jsou ÚPLNĚ stejné až na rozmístění beden, za něž se můžete krýt, a nepřátel. Sice je to odůvodnitelné, ale tady se měli autoři zaměřit na stránku hratelnosti a nacpat tam méně questů v různorodějších lokacích.
Splnění subquestů většinou předchází projížďka, jak Bodkin nebo Say někde trefně napsali, v rakvi značky Mako, což je planetární vozítko s jízdními vlastnostmi pinballové kuličky. A dělem. V praxi to znamená, že čas v něm strávíte především odrážením se od... prakticky čehokoli a čas od času poměrně nudným střílením. Což nemuselo být. Minimálně to nemuselo být tak často.

Doteď jsem hlavně kritizoval, ale nyní začínám chválit.
Tak především hlavní questy jsou suprově napsané (což mnohdy i subquesty), ale na rozdíl od subquestů jsou i dobře převedené do herní podoby. Drew Karpyshyn se pochlapil a vývojáři taky. Nechci o tom moc psát jednak proto, že bych nutně musel vyzradit příběh, a jednak proto, že nasucho napsané to stejně bude působit pitomě. Chce to si to zahrát.
Dialogy jsou taky více než fajn, ačkoli provedení s oním konverzačním kolem je dost naštíru. Čas od času se stane, že postava vypustí něco, co popisku absolutně neodpovídá, neděje se to často, ale stane se to. Nejde o to, že by konverzační kolo neplnilo účel - Shepard(ová) jsou v RPG zajímavým typem hráčské postavy - díky příjmení, které nelze změnit, se mohou opravdu účastnit dialogů a nebýt jen automaty na otázky, z čehož vyplývá i nadstandardní délka jejich konverzačních reakcí. A to se dost dobře vypsat v dialogových možnostech nedá. Alespoň ne tak, aby to nevypadalo naprosto příšerně a nepřehledně.

Člověk nemusí být zrovna génius, aby si všiml, že v mém komentáři jednoznačně převažují zápory nad klady, jenže hodnocení je 85%. Otázka je proč.
Intelektuální žvásty a elitářství stranou. Nepochybuju o tom, že každý, kdo se kdy díval na nějaký sci-fi film, seriál nebo četl takovou knížku, chtěl být u toho. Chtěl být skutečnou součástí příběhu. Videhry tuto možnost přináší a já se divím, že trvalo tak dlouho, aby něco takového vzniklo.
Znovu a tentokrát naposledy zdůrazňuju, že Mass Effect není vysokým příběhem, jde o standardní epickou Bioware omáčku se záchranou (doplň, co chceš zachránit a Bioware k tomu pravděpodobně udělali nebo udělají hru). Ta je však podpořena předpokládaným pop-geekismem hráče, skvěle zvolenou hudbou, vynikajícími cut-scénami. Dává hráči možnost odehrát si řekněme pět mytologických epizod a řadu epizodních omáček v rámci první série seriálu. Hráč je přitom hlavním hrdinou, který neřeší vědátorské potíže, hráč mluví a střílí. A to je všechno, co chci já od her inspirovaných space-operami.
Pokud však první díl trilogie Mass Effect budu hodnotit mimo kontext doby, musím říct, že většina věcí, které jsem vytýkal, byly opraveny v následujících dílech. Jednička se tak stává nutností kvůli příběhu a importu postavy se všemi rozhodnutími. Nejde o to, že by neměla co nabídnout, jde o to, že s křečovitou snahou udělat ještě stále hodně RPG hru přichází i jistá těžkopádnost.
Ke hře jsem se dostal náhodou asi rok po jejím vydání, když se mě spolužák snažil přesvědčit, že moderní hry mají smysl a má smysl je hrát. Dostal jsem od něj k narozeninám originálku a dohrál ji jedním dechem (a od té doby ještě třikrát). Následoval můj zvýšený zájem o sci-fi a povážlivé rozšíření mé - do té doby výhradně fantasy - knihovničky.

Čas 27hod. 30min., voják, level 49, nevyšší zpočátku dostupná obtížnost.

Pro: Filmový příběh vyprávěn filmovými prostředky, hlavní postava, která má jméno a účastní se hry nad rámec ostatních her, NPC, hlavní questy, některé subquesty, hudba, přenost postavy do dalších dílů včetně rozhodnutí z tohoto

Proti: Většina pojížděk v Maku, některá vyloženě špatná designérská rozhodnutí (viz. komentář), občas špatně shrnuté možnosti v konverzačním kole, rozpohybování postav.

+26
  • PC 95
Pre mna toto bola prva hra z novej generacie Bioware hier (po Baldursgatova doba).

Mal som kupeny KOTOR 2, ku ktoremu som sa ale vyse 2 rokov nevedel dostat a ked som si kupil Mass effect tak som ho hned rozbehol naplno. Bolo to super, postavy, partia na vyber, zlepsovanie skillov, sposob managementu druziny.... Ked som potom asi rok po dohrani ME rozbehol KOTOR2 zazil som akesi Deja-vu. Potom pri hrani Dragon Age som pochopil ze to je proste Bioware system manazmentu druziny a systemu hry. Je celkom dobry tak naco ho nejako v zakladoch menit ze ano.

Mna osobne hra bavila cely cas a presiel som ju 2 krat, ako Paragon a Renegade. Tak som mal aj savegamy do ME2 s roznymi rozhodnutiami. Pri prvej hre som obetoval pri bombe zensku, pri druhej toho manika a tak podobne takze bolo to fajn. Aj ked arachnidsku kralovnu som zabil vzdy to sa proste nedalo nechat na zive :-).

Pro: je to RPG aj naozaj nie len marketingove keci, Zabavne od zaciatku az do konca

Proti: Prislis otravne donekonecna zdlhave zmeny komponentov v inventary, az moc nastavene na sniper-rifle, ktora sa da v podstate pouzivat stale a vsade na vsetko

+11 +13 −2
  • PC 90
Commander Shepard poprvé v akci aneb jak začala vesmírná pohádka, která veškerá další vesmírná dobrodružství strčila do kapsy.

Mass Effect je série, které jsem se dlouho bál. ("Létat po vesmíru, odklikávat dialogy, střílet roboty a zlepšovat schopnosti? A proč bych to měl chtít hrát?") Na vyprávění o tom, že si můžu vytvořit vlastní postavu, spoluurčovat vlastní tým a svými rozhodnutími alespoň částečně ovlivňovat výslednou podobu příběhu, jsem neslyšel. Ale když chválili i nejbližší lidé kolem mně, podlehl jsem. A prohlédl.

V těle blonďaté hnědooké velitelky Shepardové, silné v ruční pistoli a extrémně nebezpečné s napalmem v omnitoolu, jsem přistál na Eden Prime a následujících pětadvacet herních hodin si náramně užil. Přetvořenci mě lekali, rachni děsily, Saren štval a většina mého týmu imponovala. Snad s vyjímkou vlezlého Kaidana, kterého jsem tak pochopitelně obětoval v asi nejpřekvapivější situaci celé hry. A mezitím, co jsem zjišťoval, že Garrus, Liara nebo Tali jsou úžasné postavy, hra mě čím dál více pohlcovala do sebe pomocí akční mise s matriarchou Benezií, atmosferické projížďky planetou Ilos a hlavně úchvatným finále.

A když jsem sám sebe přistihl, že když můžu v útrobách legendárního vozítka Mako brázdit i měsíční krátery, vyvolá to můj blažený úsměv, pochopil jsem, že tahle sága bude super. Kdo mohl tušit, že proti zbylým dílům trilogie to ještě vůbec nic nebylo...

Pro: Charaktery, volby, pestrost ras a hlavně dokonalá atmosféra

Proti: Relativní jednoduchost hlavní zápletky

+54 +57 −3
  • PC 85
Tak tuhle hru opravdu můžu. Co je na tom, že má podobnou zápletku jako skoro každá hra od Bioware? Katastrofické filmy se taky točí jen kolem katastrof...no a jak jsem zjistil, nevadí mi tahat galaxii z průšvihu ani po desáté.

První věc, kterou jsem byl okouzlen, byl filmový zážitek. Mass Effect mi snad jako úplně první hra, z těch, co jsem hrál, nabídla "skutečnou" konverzaci. Pravda, sem tam to pokulhává, ale čert to vem - pořád lepší zvolit téma, na jaké má postava mluvit a koukat, co z ní vypadne, než slovo od slova přelouskat každou z šesti nabízených vět o tři sta šedesáti znacích (nejsem fanda čtení na PC).

Další věc je grafika. Ač si na ní nezakládám, tahle hra dokázala z tehdejší technologie vytřískat opravdu hodně, aniž by byla extrémně náročná. V Citadele i na Normandii to vypadá skvěle, nepřátelé a postavy obecně vypadají taky moc dobře. Tohle byla jednoznačně výhra. Jen na planetách je to maličko horší.

Abych nezapomněl, miluju MAKO. To vozítko je prostě geniální stejně tak jako průzkum planet. Nikdy mě to nezačalo štvát, což jsou taky plusové body. Dokonce jsem se párkrát od srdce zasmál, když jsem jel členitějším terénem a MAKO se ne a ne převrátit na střechu :)) (převrátilo se jen jednou a to v animaci někde u konce hry...a potom začalo hořet, takže od té doby vím, že takováhle vozítka prostě po převrácení chytnou...něco jako smarty :) )

Mass Effect obsahuje spoustu vedlejších úkolů, ostatně která hra od Bioware ne. Tady ovšem musím s klidným svědomím říct, že mě téměř všechny vedlejší úkoly bavily a všechny do jednoho jsem je splnil. Nic samozřejmě nemůže být bez chyby, takže některé kousky byly nudné, jiné divné. Například úkol, ve kterém jsem se rozhodl ponechat si jakési informace pro sebe. Úkol končí slovy: "Joker ty informace rozšifruje". Potom mě pěkně vytočilo, že Joker se o těch podělaných, krví vykoupených informacích vůbec nezmínil. Škoda, protože to vypadalo důležitě.

Trochu rozporuplné pocity mám z inventáře. Potěšilo mě, že inventář je designově hezky udělaný (ostatně jako všechny detaily - např. okno s výběrem planet kam cestovat). Moc se mi ale nelíbilo, že věci nešly nijak roztřídit nebo filtrovat... a prostě je to kupa verků, které nosí Shepard po kapsách a hráč se musí vším proklikat jako cvičená opička.

Opět musím pochválit vyčerpávající kodex. Je...vyčerpávající. Stejně jako popis každé planety, každé zbraně, každého náboje. To mám rád.

Ještě musím zmínit biotické a technické schopnosti. Měl jsem pocit, že bez nich by byly boje hrozně jednotvárné a nezajímavé -takže to je dobrý způsob jak předejít stereotypu.

No a celkově je Mass Effect jednoduše dobrá hra, která se nemá za co stydět. Už se těším, až vyzkouším import uložených pozic do druhého dílu.

Pro: Grafika, příběh, rozhovory, kodex, průzkum planet, celkový design, velkolepé scény, vedlejší úkoly

Proti: Nepřehledný inventář, dlouhé cesty výtahem, některé vedlejší úkoly jsou nezajímavé nebo nedodělané

+25
  • PC 70
V době, kdy všichni slintají nad Mass Effect 3 - nebo teda vlastně spíše hází ruka, nohama a věcmi kolem - jsem si dovolil vyzkoušet teprve první díl. O slavné sérii jsem toho mnohé slyšel, ale nemohl jsem si udělat vlastní názor - sci-fi RPGčko mě vážně nelákalo. I přesto jsem se do hry snažil ponořit a to i přes "nezajímavou" první část, kterou jsem podstoupil před dávným časem, jsem svůj boj vyhrál a nakonec mi vesmír Mass Effect učaroval, i když výhrady by tu samozřejmě byly.

Přes hromadu komentářů tohle bude opravdu stručné a jen zmíním body, které mne nadchly, či naopak zklamaly.


Pravděpodobně největším překvapením je motivace k postupu hrou, to se Mass Effectu vážně upřít nedá! Jasně, hra je i tak prezentována, ale i přesto jsem měl pochyby. Pochyby, kterých mě zbavil až fakt, že tohle je parádní sci-fi naháněčka zloducha se vším všudy a motivace k pokračování hře tudíž vůbec nechybí. Něco podobného mi tu vážně dlouho chybělo.

S příběhem musím zároveň vychválit i perfektně napsané a hlavně nadabované herní rasy (postavy), kterých je ve hře opravdu nespočet. Každá je přitom svá a má v příběhu své místo. Tohle je dokonalost, kterých se zase tolik nevidí a určitě za tohle patří palec ... teda dva palce nahoru! Zároveň jsem byl zvědav na herní rozhodnutí, které jsem čekal na každém rohu a i když jich není tolik, těch několik jsem opravdu dlouze zvažoval.

O čem se u mě dají vést dlouhé spory jsou zbraně a vybavení. Tak velká hra jako je Mass Effect by si určitě zasloužila větší pozornost! Zpočátku žádná z obsažených future zbraní nemám prakticky nic, co bych od nic očekával. Mají hrozný rozptyl, kopou a mají neomezenou munici , wtf? Nikdy jsem nepoznal rozdíl mezi tím, když jsem si vylepšoval určitou třídu, zbraně se mi zdáli vždy naprosto stejné. Jasně, postupem hrou se zbraně zlepšují a v závěru už to jsou hotové mašinky na smrt, ale celkově na mě výbava působí rozporuplně! To jsem ani nezmínil hi-tech věcičky - hrál jsem za vojáka, takže je to pochopitelné!

Stejně rozporuplně na mě působí živost světa / planet. Chápu, že na světě zmítaném boji se to nebude hemžit bujarým životem a hromadou postav. Ale na takové Citadele, což je místo, na kterém se vyskutují všechny myslitelné rasy z univerza, tam bych čekal trochu více živo, alespoň po designerské části. Světy tak působí dosti plytkým způsobem, což mi na zážitku dvakrát nepřispívalo.

Ze všeho nejzvláštnější je asi level design všech lokací. Nic tak nuceného jsem už opravdu dlouho neviděl a to vůběc se už nebudu zmiňovat o vozítku Mako, které ... Mno, však víte! Osobně mi koridorovky nevadí, ale u tak rozlehlého světa bych očekával trošku více ... svobody!

Mazání medu kolem huby jde u téhle hry strašně jednoduše. Nedostatky tady přeci jen převyšují kvality, které jsem už dlouho neviděl. Vesmír Mass Effect je tak pro mě ukázkou skvělého námětu, mistrně vymyšlených ras / postav a hlavně dokáže motivovat ke zpětnému hraní se zajímavým příběhem i na podruhé. Výše zmíněná negativa jsou zklamáním a to by tak výsostná hra, která byla (je) vychvalována do nebes, určitě mít neměla!

Pro: příběh, postavy, motivace k dohrání, volby, vedlejší mise, svět

Proti: level design, zvláštně nevyvážené zbraně, "živost světů"

+36 +37 −1
  • PC 85
S odstupem, a proti mému prvotnímu přesvědčení a po dohrání, musím uznat, že jde o moc pěkný kousek. Lví a vlastně drtivý podíl na tom má příběh. Mimika a osudy postav jsou už jen perličky a krůpěje rosy na třešničce na dortu :) Při vzpomínce se mi plusy a mínusy slévají dohromady, takže v delším textu by to nebylo k porozumění, přejdu tedy raději na body:

+ příběh
+ rozhodnutí, ovlivňující budoucnost hry a dalších pokračování
+ postavy, interakce s nimi, jejich mimika a vyjádření pocitů
+ na hru až nečekaná filmovost
+ rozlehlý, na průzkum čekající vesmír, planety, hvězdy, asteroidy
+ rasy, konečně i nějaké nehumanoidní
+ HW nenáročnost (v době, kdy tohle píši, mám stále jednojádro, že na tom hra běžela se vším zapnutým na max je zázrak :)
+ oproti ME2 rozhodně jednodušší skenování planet na přítomnost surovin
+ Citadela, rozlehlá živoucí Citadela
+ drandění po planetách

- drandění po planetách. Párkrát ano, ale v tom množství, v jakém to bylo třeba, to začalo rychle štvát. Když okolní planety šly skenovat na suroviny a artefakty z orbity, proč jsem na těch s misemi musel všechno bjíždět a hledat? Pokus o natažení hrací doby?
- v některých případech velmi kvalitní umělá demence. Parťáci zasekávající se o vozítko MAKO, o dveře, o překážky, stoupnuvší si doprostřed palby a čumící bez hnutí a bez konání...
- hledání některých artefaktů (vojenské štítky apod.) po planetách, které příběhově nemají význam a ani za to nic moc není odměnou. Kreditů je v té chvíli už hafo.
- zřejmě se mo nemyslelo na pečlivé průzkumníky vesmíru. Netrvá dlouho a diář s úkoly je zaplněný k prasknutí a hráč je zahlcen úkoly. Přitom by stačilo mise dávkovat po částech.
- na to, že je v galaxii i jiných takových ras, takových kultur a takových odlišností, jsou všude ty stejné dveře :D
- zbytečně velké množství zbraní, standardně jsem používal dvě, maximálně občas tři
- zbytečné obíhání postav zjišťováním, jestli je nebo není něco nového. Přitom by bylo u některých jednodušší, kdyby mě po prodělaném rozhovoru příště jen odbily nějakým odmítnutím konverzace.
- dvojnásobné nahrávání při přechodu z druhé na třetí palubu

Určitě bych našel plno dalších kladů i záporů, hře ale hraje k dobru i ku škodě fakt, že čas mi dovoluje zapomínat.

Pro: Filmový žzážitek, postavy, interakce, vesmír, příběh

Proti: Chyby, nedomyšlenosti

+27
  • PC 95
Když jsem se k této hře dostal poprvé, nijak moc mně nenadchla. Asi to bude hlavně tím, že jsem na to ještě neměl stavěný PC, takže jsem měl celkem oničem FPS. Pak přišel nový PC a zároveň s ním vycházel i Mass Effect 2. Řekl jsem si že zkusím rovnou ten a na jedničku se vyprdnu, stejně to nejspíš nebude hra pro mně a jak je asi všem jasné, byl to hooodně velký omyl.

No ale vrátím se k jedničce. Po prvním spuštění mně celkem překvapila grafika, mimika obličejů a celková animace postav. No nevím jak vy ale musel jsem si vypnou filmové zrno, jelikož to mi tam akorát zavazelo a jako filmové ztvárnění se mi to rozhodně nejevilo. Taky se k finálnímu hodnocení hodně přimlouvali dialogy. Možností výběru zda budu nepříjemný a odpudivý vyvrhel nebo všemi milovaný hrdina, který rozdává úsměvy kudy chodí si mně hra získala na dlouhé hodiny a pomalu mně přemlouvala, abych hru dohrál do konec.

RPG systém jako takový hra nijak extra nerozvýjela, ale i tak bylo co nastavovat. Za každou úroveň dostanete z prvu dva zkušenostní body, po překonání tuším třicátého levelu už dostáváte za každou další úroveň po jednom bodu. Vylepšování čí jenom výměna nábojů, různá vylepšení pro zbroje, kterých bylo opravdu hodně, no já byl jak v ráji. Sic tomu do plnohodnotného RPG systému á la BG chybí hodně, ale i tak se to podle mně dá mezi RPG hry v pohodě zařadit.

Fyzika hry na tom však už byla hůř, ale to se dá při kompenzaci s velice dobře napsanou AI v pohodě ingorovat. Členové týmu vás nenechají ve štychu a i nepřátelé se chovají velice chytře na poměry tehdejší doby.

A nakonec to nejlepší, příběh. Ten tuto hru dostává mezi nejlepší kousky, které jsem kdy hrál. Ano, hodně lidí si řekně že je až moc naivní a ten kdo ho psal musel být na houbičkách, ale pro mne je to radostný útěk ze všední reality. Sic je u Biowarů už ohrané stále to stejné téma – jdi, sežeň to nejlepší z nejlepšího a zachraň všechno živé – ale tato hra je pro mně něco víc už jen kvůli tomu, že se odehrává ve vesmíru. Tak záhadném místě plném tajemna. Emoce, akce, napětí a zvraty. Atmosféra dobarvená úžasným soundtrackem, na kterém se podíleli i Jack Wall a Two Steps from Hell. To vše dělá z této hry prvotřídní zkoro filmové dílo.

Jestli má tato hra nějaké zápory, tak klady je jedním dechem přebijí.

Pro: Grafika, příběh, atmosféra, dialogy, soundtrack.

Proti: Jízda Makem byla někdy vážně o nervy.

+26